Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi bych zkusila tu poradnu, tohle nejsou problémy na rozvod-rozchod, ale rozhodně z toho může být, jestli to nějak nebudete řešit. Také mi občas přijde, že já mluvím o koze a chlap o voze, ale v zásadních věcech se shodneme. Když jsem pryč, on hlídá, tak jsem mile překvapená, že odejdou a on pustí roombu, to mi udělá i radost
nečekám, že dovaří oběd, protože bych pak musela uklízet kuchyň. Ale nelíbilo by se mi, kdyby nedělal nic.
@kozisek píše:
Asi bych zkusila tu poradnu, tohle nejsou problémy na rozvod-rozchod, ale rozhodně z toho může být, jestli to nějak nebudete řešit. Také mi občas přijde, že já mluvím o koze a chlap o voze, ale v zásadních věcech se shodneme. Když jsem pryč, on hlídá, tak jsem mile překvapená, že odejdou a on pustí roombu, to mi udělá i radostnečekám, že dovaří oběd, protože bych pak musela uklízet kuchyň. Ale nelíbilo by se mi, kdyby nedělal nic.
poradně se nebráním, už jsem na tom přemýšlela. ne že by nedělal nic, ale tak nějak ne od sebe, jen když se mu řekne, ale co vím, tak to většina partnerů mých známých…ale v tom si zakopaný pes nebude…je to o komunikaci…těžko se domlouváme, nikdy jsem to něměla s nikým tak těžké
nemluví, neotevře se, nechce řešit…
Zakladatelko, byla jsem v podobné situaci, kdy manžel měl úplně jiné zájmy než mě a děti. Dopracovali jsme se do fáze, kdy já začala pracovat, občas jsem se (pracovně) stýkala s mužským pokolením a manžel začal šíleně žárlit. Od té doby hádky na denním pořádku, sprostá slova, urážky atd atd… Začala jsem hodně vážně řešit rozvod i přesto, že jsem ho milovala. Jednou jedinkrát jsem zašla k paní psycholožce (nebyla to psycholožka, vypadlo mi to její pojmenování - věnuje se rodinným konstelacím), vyplázla jsem u ní 2000 Kč za hodinu povídání si
. ALE mně to tak strašně pomohlo, zaměřila jsem se více na sebe, na své chování, zjistila jsem, že se nechci rozvést, že to chci dostat zpátky na nějakou úroveň. Byl to boj, ale po půl roce fakt hnusného chování jsme teďka s manželem naprosto v pohodě a v klidu. Můžu říct, že snad nikdy jsme se spolu neměli lépe (i když občas je na odstřel, ale kdo není
), a jsme spolu přes 12 let
.
Zkus se na sebe více zaměřit, nerozčiluj se kvůli maličkostem (pastelky jsou fakt blbost, ale vím, že to člověka dokáže neuvěřitelně vytočit). Zkus se k partnerovi chovat lépe (myslím tím nenadávat, nemluvit sprostě - vím, že ti to přijde jako blbost, když on se chová jako tele, ale z vlastní zkušenosti vím, že to pomáhá
) a nejdůležitější je trpělivost
![]()
Držím palce
![]()
Tak ono to neni asi nikde ideal no. me dneska muj tak nasra*…ve finale vim, ze o nic neslo asi. jen jsem ho zaukolovala a kdyz jsem mu volala a chtela jeste neco rak na me vyjel, ze mi nebude vsude litat tak jjsem mu rekla ze ma pravdu a tipla tel. tak jdu uspat mimino, douklizet celej byt a pak sbalim obe decka a bez auta pujdu shanet chlebicky, protoze jsou to prece MOJE narozeniny…a nebo jinak, prijede a necham mu doma decka a pujdu pro ne sama a na kavco. muze uklizet a starat se. beztak ty veci doveze, jestli ne budu nastvana znova…boze boze
@tterka píše:
Zakladatelko, byla jsem v podobné situaci, kdy manžel měl úplně jiné zájmy než mě a děti. Dopracovali jsme se do fáze, kdy já začala pracovat, občas jsem se (pracovně) stýkala s mužským pokolením a manžel začal šíleně žárlit. Od té doby hádky na denním pořádku, sprostá slova, urážky atd atd… Začala jsem hodně vážně řešit rozvod i přesto, že jsem ho milovala. Jednou jedinkrát jsem zašla k paní psycholožce (nebyla to psycholožka, vypadlo mi to její pojmenování - věnuje se rodinným konstelacím), vyplázla jsem u ní 2000 Kč za hodinu povídání si. ALE mně to tak strašně pomohlo, zaměřila jsem se více na sebe, na své chování, zjistila jsem, že se nechci rozvést, že to chci dostat zpátky na nějakou úroveň. Byl to boj, ale po půl roce fakt hnusného chování jsme teďka s manželem naprosto v pohodě a v klidu. Můžu říct, že snad nikdy jsme se spolu neměli lépe (i když občas je na odstřel, ale kdo není
), a jsme spolu přes 12 let
.
Zkus se na sebe více zaměřit, nerozčiluj se kvůli maličkostem (pastelky jsou fakt blbost, ale vím, že to člověka dokáže neuvěřitelně vytočit). Zkus se k partnerovi chovat lépe (myslím tím nenadávat, nemluvit sprostě - vím, že ti to přijde jako blbost, když on se chová jako tele, ale z vlastní zkušenosti vím, že to pomáhá) a nejdůležitější je trpělivost
![]()
![]()
Držím palce![]()
![]()
jééé Terko moc děkuji, uvědomuji si to, pořád si říkám, nebudu se rozčilovat kvůli blbostem, budu se chovat mile a pak buch a je to v tahu, trpělivost jsem někde ztratila ![]()
@tterka pod to bych se podepsala, taky si rikam, ze musim zacit u sebe, vic se mu venovat, neprudit kvuli malichernostem, vic si ho vsimat, ne jen dcery a sebe. Jde to tezko, kdyz ja bych potrebovala to same, ale nekdo zacit musi.
nas vztah taky usnul na vavrinech, sex neni to co byval (moje chyba
), ale i manzel uz neni tolik pozorny jako driv, ja teda mnohdy taky ne, jdem casto na pocitaci a kolikrat ho ani neposloucham
.
jsou to takove drobnosti, ale zabiji vztah.
Muz teda sam od sebe taky toho moc neudela a jak sedi u pc, tak je nevrlej, on tam teda pracuje.
minulou sobotu byl unavenej, cely to prospal, pak si sel pustit serial, na kterej jsem byla uz alergicka, tak jsem mu vytahla notebook ze zdi (baterka je vhaji), no to bylo toco. Ja jsem uzvidela rude, pac jsem chtela pomoct s uklidem, nebo aby si aspon hral s dcerou, nebo jsme mohli vsichni na prochazku.
on byl jen silene nedospalej, ale taky nic nerekne.
@wildcherry všechno nejlepsi! ja mam za par dni taky narozky - kulatiny, jsem moc zvedava co bude…
Zakladatelko, k tomu, co jsi popsala výše - proč jsi synovi pastelky nepodala sama
Můj chlap, když je na PC taky nevidí, neslyší, necítí
, tak ho nechávám být
![]()
@Larr píše:
Zakladatelko, k tomu, co jsi popsala výše - proč jsi synovi pastelky nepodala sama![]()
Můj chlap, když je na PC taky nevidí, neslyší, necítí
, tak ho nechávám být
![]()
jj
já v té chvíli vařila, jsem viděla jak se malý sápe na ty tužky chudák, málem spadl ze stolku, tož jsem myslela, že když to řeknu třikrát, tak snad mu to dojde
ted se směju, ale zítra u nás zase bude tichá domácnost ![]()
Nečetla jsem celou diskuzi, nevím jak ti pomáhal před dítětem (dětma), pokud teď došlo k nějaké negativní změně je třeba hledat pomoc, ale pokud byl takový před tím a teď nedělá nic jiného i kdybychom chtěli, těžko
můžeme chtít zázraky ![]()
U nás když je na PC - nevidí, neslyší, nevnímá… ale abych úplně nekřivdila..
občas se na nás taky koukne a zeptá se na něco, chvilkama i promluví
![]()
Ozivuji… mam problem. S chlapem jsem 4 roky. Prvnk rok katastrofa same rochody a slepovani, moc jsem ho chtela i pres velky vekovy rozdil. Pak jsem zvazovala zda by nebylo lepsi odejit nez zit s clovekem, ktery nevi co chce. Tenkrat chodil casto pit. Pak jsem ale otehotnela. Rikala jsem si asi poselstvi, ze mam zustat. I kartarka rikala ze jsme osudovi a ze jsme se nasli. Rikala jsem ze to vse snad bude lepsi. Posledni mesic tehotenstvi hpcjodil chlastat kazdy vikend a ja kazdy vikend bulela doma jak zelva
rodina daleko a kamaradky temer zadne v novem bydlisti. Pak se nam narodil syn, byl hodne uplakane miminko a narocne. I kamaradky rikaly ze jsem si to vyzrala. Po pul roce jsem se naucila nejak fungovat a bylo vse fajn. Chlap i prestal chodit chlastat. Jenze od synovych prvnich narozenin ma jen spoustu prace a ja su uplne na vse sama. Ano chapu ze ma prace hodne ale i na vylety ho premlouvam dva tydny predem a stejne to zkonci hadkou kvuli kravine. Nic mene nyni jsem zamilovana do jineho
tak jsem si rikala zda odejit ci zustat kvuli synovi. Ano pristavujeme a je mi bkbe jit lryc bo se citi. Zodpovedna za novou stavbu. Mozna je to k tim zr mi to chlap porad predhazuje ze to dela pro nas. Svatba je u nas terno a druhe dite jakby smet. Ja pk druhem ditezi moc touzim syn uz ma pres dva roky a rada bych mu poridi! a sourozence. S chlapem se o tomto babit neda. Ano ma sve roky a dve deti z minulejo manzlestvi (dospele). Ja jen nedokazu si predstavit ze se tu zakopu na dalsich x let a bez svatby a dalsiho ditka
jsem z toho strasne nestastna. Ani mi nejde o to ze jsem zamilovana do jineho…dala bych cokoliv za to byt s malym sama a ne byt buzerovana ze neni nakoupeno, uklizeno, vyprane a dalsich x veci. Kolikrat se nekde s malym zdrzime venku a hold nestihnu vse
kamaradky radi odejit protoze vi jak to tu ty 3 roky mam a jaky je chlap. Ja ani envim zda mu verim. Byval suknickar a nedavno mi znama rikala ze se o nem zase rika ze cjodi do bordeku a flirtuje s mladyma zabama (21let). Ano mam postavu po tehostensvi zhuntovanou ale s ti. Nic extra neudelam
rika jak nas ma rad a vse ale me to nejam nestaci. Pred rokem jsem i nasla sms od jedne zenske z bordelu to mi tvrdi ze uz to utnul a ze s ni nic nemel od doby co jsme spolu
ja nevim. Nerada lozim lidem do mobiku ale tenkrat me strasne nastval. Doted je mi za to hamba. Asi ybch rada byla s malym sama
je nam dycky nejlepe kdyz odjede pryc
na jednu stranu si ale rikam ze nechci mu brat tatinka
a zda neni lepsi to tu proste nejak prezit a druhe ditko pripadne svatbu s jinym hold posunout tak za 15let az bude prcek velky
treba najdu pana praveho a nebo taky ne, ze. Jsem z toho vseho strasne zmatena. Mluvit se s nim o tom ned. On vi ze nikdy neodejdu kvuli malemu. Pochazim z rozvedene rodiny a vim jake to je byt bez taty
ale take vim jake to je byt bez sourozencu
jenze po skoro 50letem chlapovi chtit dalsi jr na palici
akor kdxz ma ted vlastne deti 3
co byste delaly vy? Nebo co ste delaly pokud to nekdo zazil ![]()
Co ti k tomu máme napsat. Jsi s chlapem, který by mohl být tvůj táta
, nechová se hezky
, chodí do bordelu
, chlastat
a ty si s ním pořídíš dítě. No comment.
Dekuju. Minulost nevratim. Za syna jsem vdecna skrz zdravotni stav co mam. Byl vymodlen. Jako ted uz pit nechodi. Jako furt dela ze se nic nedeje respektive rok co drzim pusu a nic po nem nechci si mysli ze to klape. Ja ale se citim jak ve zlate kleci. S jicim mi doma nepomaha a syna ani nehlida, nema kdy je furt v praci
ja asi jsem sobec
nebo uz asi moc znudena z toho ze bez syna nic nezazivam. Jsem s nim 24h a nic nez pece o dite a domacnost neznam. Nevim zda nekam chodi ci nechodi taky neverim kazdemu drbu co se kde spitne. A ano jsem krava ze jsem do tohi sla…jen se ptam jak pokracovat. Minulost nikdo nezmeni ![]()
Co chceš slyšet? Jsi zodpovědná za všechno, co se stalo. Dokud jsi neměla milence, byl ti starší ochlasta dobrý na to, abys s ním otěhotněla. Teď potřebuješ uklidnit svědomí a požehnat odchod od něho. Nepochopím, kam holky jak ty dávají svou hrdost. To jsou kartářky, nesmysly, odchody, hádky, ale stejně se pak s nima vyspíte, abyste otěhotněly. A teď ostatní raďte, jak se ho zbavit, když ho na sebe uvážete dítětem, stavbou a já nevím čím.