Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak to je mi moc líto, ale u nás je to stejné, na chlup!!! Jsme spolu skoro 3roky a máme půlročního mimíse. Taky občas uvažuju, jestli to mám zapotřebí..
Tak si zaveďte pravidlo, že PC se zapne jen když dítě spí a je to. ![]()
Jé, tyhle hádky znám, naprosto kvůli kravine a pak je z toho megaproblem. U nas to teda neni nastesti tak casto, ale krizovy je prave vikend, kdy mame kazdy jinou predstavu o traveni vikendu a kdyz se to nerekne a jen se neco ocekava, tak pak je dusno.
ale doufam, ze se to snadno vykomunikovat…ja si taky hraju na moudrejsi a obcas nadavku spolknu nebo nevyletim a neresim. Za to dusno mi to nestoji. Ale taky je to obcas uz pres caru a vyletim jak papinak.
jak dlouho jste spolu? U nas myslim nastava trochu mensi manzelska krize a ja cekam az to prejde.
Nevypada to, ze by byla na zadne strane - meli byste si o tom, jestli to ma budoucnost a jestli byste nebyly oba stastnejsi bez sebe, promluvit hlavne spolu - ne se ptat cizich holek na diskusi a pak se podle toho chovat vuci nemu…nas pohled totiz tezko muze bejt vyvyazenej…
Máš možnost odejít třeba na týden nebo na měsíc? Prostě abyste si od sebe odpočli a pak se uvidí
Jestli víš, že nejsi šťastná a on taky ne, tak pak asi není co řešit ne?
To chceš být do smrti nešťastná? Pokud to takle máte už 2 roky, tak už se to asi nespraví ![]()
Rady typu - promluvte si, zaveďte že zapne pc až dítě usne, apod. No… řekne mi že já jsem na mateřský, já za něj beru peníze, on jde hrát… (Anonym.2)
@suik píše:
Jé, tyhle hádky znám, naprosto kvůli kravine a pak je z toho megaproblem. U nas to teda neni nastesti tak casto, ale krizovy je prave vikend, kdy mame kazdy jinou predstavu o traveni vikendu a kdyz se to nerekne a jen se neco ocekava, tak pak je dusno.ale doufam, ze se to snadno vykomunikovat…ja si taky hraju na moudrejsi a obcas nadavku spolknu nebo nevyletim a neresim. Za to dusno mi to nestoji. Ale taky je to obcas uz pres caru a vyletim jak papinak.
jak dlouho jste spolu? U nas myslim nastava trochu mensi manzelska krize a ja cekam az to prejde.
jsme spolu 6 a půl roku…
Jestli te miluje se neptej tady, ale jeho.
musite si sednou a mluvit a mluvit, jak to vidite, co ocekavate jeden od druheho, jak to vyresit
@wendy píše:
Nevypada to, ze by byla na zadne strane - meli byste si o tom, jestli to ma budoucnost a jestli byste nebyly oba stastnejsi bez sebe, promluvit hlavne spolu - ne se ptat cizich holek na diskusi a pak se podle toho chovat vuci nemu…nas pohled totiz tezko muze bejt vyvyazenej…
už jsme se bavili, já jsem mu řekla, že mě to unavuje, jak to cítí on, také není nejštastnější, oba víme, že něco se děje, ale nějak se nám to nedaří řešit…máme ted před velkým stěhováním, nový život, oba tak nějak doufáme, že se to změní a že budeme, jako dřív…
To je fakt, Ty jsi primárně doma na to, aby jsi se starala o dítě. Ne abys šurovala, vyvářela, žehlila atd. tak se podle toho zařiď. Starej se o něj, choď s ním do nějakých kurzů…postarej se o sebe a o dítě a on ať si vybere jestli si uvaří nebo bude hrát.
I když, prý nějaký Japonec u hraní PC her umřel, na dehydrataci
.
@Anonymní píše:
Rady typu - promluvte si, zaveďte že zapne pc až dítě usne, apod. No… řekne mi že já jsem na mateřský, já za něj beru peníze, on jde hrát… (Anonym.2)
@lucie.t píše:
Jestli te miluje se neptej tady, ale jeho.
musite si sednou a mluvit a mluvit, jak to vidite, co ocekavate jeden od druheho, jak to vyresit
pravda pravdoucí, on je bohužel ten typ, že se srašně těžko otevírá a komunikace vázne…ale samozřejmě máš pravdu…nikdo to tady za nás nevyřeší
možná jsem si asi chtěla jen trochu vylít srdíčko
tak děkuji za všechny příspěvky, někdy člověk něco napíše a vidí to jasněji…
Ja si myslim, ze timhle si projde kazde manzelstvi, ale podle me to proste neni duvod k rozvodu. Muz taky nekolikrat prisel s tim, ze „neni stastnej“, ja mam ten pocit nekdy taky, vetsinou se teda stridame
, i myslenky na rozvod padly, ale podle me to proste neni duvod. Musme se oba vic snazit, upadli jsme do stereotypu, mame male dite, ja jsem tehotna, on zase ma problemy v praci, kde taky neni uplne spokojeny.
kdyby bylo nejhur, sla bych normalne do manzelsky poradny.
Hele a nemate moznost byt na chvily jeden bez druheho..Nekdy se to upravi jen tim, ze se chvily neuvidite a uvedomite si, ze to co mate nechcete ztratit. Ze chcete jeste bojovat. Ze vam jednomu na druhem stale jeste zalezi..A taky to bude chtit presny pravidla..Jako tu uz nekdo psal, pc jen vecer. Preji, at se to u vas vyresi.. ![]()
@suik píše:
Ja si myslim, ze timhle si projde kazde manzelstvi, ale podle me to proste neni duvod k rozvodu. Muz taky nekolikrat prisel s tim, ze „neni stastnej“, ja mam ten pocit nekdy taky, vetsinou se teda stridame, i myslenky na rozvod padly, ale podle me to proste neni duvod. Musme se oba vic snazit, upadli jsme do stereotypu, mame male dite, ja jsem tehotna, on zase ma problemy v praci, kde taky neni uplne spokojeny.kdyby bylo nejhur, sla bych normalne do manzelsky poradny.
to se hezky čte, když se uklidním, také si říkám, že krizema si prochází někdy každý…že to nutně neznamená rozchod…ano oba jsme se shodli, že se moc nesnažíme, usnuli jsme na vavřínech
máme své problémy, bylo by to na dlouho, to vše se odráži na našem vztahu…ale je pravda, bude třeba si znovu promluvit…také to kde ted bydlíme, nejsme tu štastní, proto se stěhujeme, tak snad nám to jako rodině pomůže…
Omlouvám se za anonym, ale stydím se, za to, jak to u nás je…kdyby mě náhodnou někdo poznal…
hádky jsou u nás každý týden…většinou, když má přítel před víkendem..kvůli blbostem…už se ale hádáme i před synem…já jsem citlivka a vše si beru, strašně mě vadí, že se k sobě chováme takhle škaredě
neberu to s nadhledem, jak mi radí maminka, vždy mě to porazí
dnešní hádka: prosím tě, podej synovi pastelky…nevnímá, hraje hry na pc…znovu: podej synovi pastelky, at to zase celé nerozhází a nekreslí z mýma fixama…nic…za chvíli mu podá vše včetně mých fixů..zlostně opouštím kuchyni a chystání obědu..vytrhávám synoví (3 roky) a říkám příteli…ahhhh nemůžeš mu dát jen ty pastelky..nevnímá a rozčílí se…co po mě chceš?
říkám, do p…e jen ty pastelky at mu dáš, když jsi na tom pc, chováš se, jako idiot!!
stydím se za sprostou řeč, protože to nesnáším, ale jsem nepříčetná
hned se toho přítel chytne…jo tak ty nadávat před synem můžeš, ale já ne…jdi do pr!!!
tohle mi v živote neřek
říkám, tak se chceš bavit, před synem…a on, dělej si co chceš
bože, kde jsme to dopracovali
v hlavě mi hučí, nejradši bych nebyla, říkám…odcházím, udělej oběd a dej ho do postele sám, já jdu pryč a vrátím se, až půjdeš do práce (hodina)…neopdovídá, políbím syna, třísknu dveřma a jdu do sklepa…tam strávím hodinu, pláčů a nechápu, co se s námi děje. příjdu domů, oběd není udělaný, syn nespí, přítel odejde do práce, zatím já stojím na balkoně, abych ho neviděla
odjede a jsme se synem sami. Je mi na nic, je mi zle…
prooooooooooooooooooooč já chci milovat a být milována, néééé tohle trápení, táhne se to už tak dva roky, hádáme se, usmiřujeme, a pořád dokola
ani jeden nechceme rozbíjet rodinu, ale nejsme štastní
kdy člověk ví, že už je toho dost a že je lepší odejít…miluji ho, ale že spolu nedokážeme spolu žít, jsme jinak citově založení
prostě už jsem z toho unavená a on taky, ptám se miluje mě vůbec??
jak jste poznali, že už je konec a nemá to dál smysl?
Kde začít…