Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Úzkost a strach
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
26.6.12 09:59
Úzkost a strach...
Ahoj všichni, nevím kde ani začít je toho tolik…poslední dobou strašně špatně spím a je to důvodu strachu o děti…vím, že spí a že se jim nemůže nic stát…ale jsem s nimy dost málo, jsem stále v práci a každé ráno když odcházím, tak pláčou abych neodcházela, mám strašný strach, že se jim s babičkou může něco stát…když slyším sanitu, tak okamžitě volám domů jestli jsou v pořádku…taky mám strach z toho, že mě přítel opustí, nehádáme se, každý den mi říká, že mě miluje, rozmazluje mě…ale nedávno, když byl přítel na noční zvonila u mě kamarádka a se svou dvouletou dcerou na ruce, že se s ní manžel chce rozvéct a že jí už půl roku podvádí s jinou a od té doby mám strach, co když mě můj přítel také opustí a podvádí mě… 
Asi bych ten strach neměla, kdybych kamarádku nevytáhla na sklenku a nepotkali bychom jejího manžela s dokonalou slečnu, dokonalé tělo, žádný fald a ty vlasy no byla jak panenka…poraďte co mám dělat, čím víc ní trávím času a čím víc kamarádek se mi svěřuje s tim jak jim to doma neklape tak mě už z toho hrabe, kolikrát mám chuť jim říct:„Dejte mi s tím už pokoj, já to nechci poslouchat!“…co mám dělat…pomoc já opravdu už nevím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.6.12 10:11
@Traccy
to znam, nejlepsi je se distancovat, pokud to nezvladas, rict kamaradkam, ze nemas cas, jdes s detmi tam a tam, a neresit to, jsou to cizi problemy, ktere nevyresis, jen muzes vyslechnout a pokud te to tak trapi, ze mas sama problemy pak se se bou, je lepsi se vyvarovat takovych styku. Je to totiz vycerpavajici, sama to znam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 10:14
Tak jim to řekni. At už ti s tím dají pokoj, že to nechceš poslouchat. Ony na Tebe nakydají své starosti, jim se uleví, ale ty se pak trápíš. S tím si poradíš sama. S opičím a přirozeným strachem, že se něco dětem stane s babičkou…to neím, psycholog by ti určitě pomohl se s tím vyrovnat, protože to je to co musíš - smířit se s tím, že od nich musíš odejít, že ale nejsi proto špatná matka a že by se jim proto mělo něco stát. Svěř se manželovi, babičce..taky „nakydej“ trochu svých problémů na ostatní, uleví se ti. Pokud do práce opravdu musíš, stejně nemáš na výběr a jen yy ses zbytečně trápila. Drž se. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 10:17
...
…znáte muzikál Jesus Christ Superstar? V něm je scéna, kdy i Ježíš v jednom okamžiku všechny ty prosebníky pošle do háje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 10:18
...
…jinak je fajn, že jste to napsala sem… už to asi muselo ven, aspoň nějak, že..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 10:21
Budeš se muset naučit říct dost - kamarádkám. Jinak pokud by tě úzkosti měly limitovat v běžném životě, tak se vyprav za psychologem. Drž se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.12 10:21
@katalyzator Jo, to je dobrej příměr..není někdy jednoduché být sobec, zvlášť, když je to proti povaze člověka, ale někdy nemůžeš jinak, aby ses zachránila před zcvokatěním
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.12 10:45
No ja to mam taky.
I jsem to rekal prielovi.
Ja se bojim porad a vseho. Dokonce jsem mu rekla, ze vim, ze me tak v 50 opusti a nejakou holcickou. Ja v 50 budu vypadat uz jinak… Smal se a rikl, ze je to blbost.
Hm jenze tolik otcu mych kamaradek opustili jejich mamy a vzali si holcicky maldsi nez jejich dcery a maj s nima deti. Znam minimalne 5 pripadu!
- Citovat
- Upravit
26.6.12 12:33
Popravdě už z nich cvkotím a pak přemýšlím, jestli se to samé nemůže stát třeba mě 
,já pouze pouslouchám a konejším, ale už si nestěžuji nemám na co 
…s mužským jsme si už prošli vším…jsme spolu po třetí a to protože bez sebe neumíme být, na základce jsme se měli už rádi ale byl o 2třídy víš a šel pak na školu a tam to skončilo poprvé, pak jsem šla na účňák a tam jsme si našli cestu k sobě zase, ale já po škole vycestovala za prací a on semnou nešel tak jsme se rozešli a já mu dohodila kamarádku(která mi teď už nemůže přijít na jméno, furt nás srovnával) a teď jsme spolu skoro 4roky po dvouměsíčním vztahu jsme si pořídily dvojčata a půl roku na to jsme přišla na to že čekáme zase…říká mi, že ať se nebojím, že mě miluje a že teď už je to na furt a že po čtvrté by nás to dohromady už nesvedlo a že by pak litoval… 
ale už opravdu magořim ze svých známých
a ohledně dětí nevim, proč se o ně bojím…čím jsou větší tím víc se bojím, vím, že to jsou torpéda a tím že to jsou 3 kluci, tak se bojím ještě víc, já vím je to až k smíchu, občas se sama sobě v tomhle směju…jsem z nich nějaká přecitlivělá…
moc Vám děkuju, jste zlaté… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
