Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Nedávno jsme měli s kamarádem takovou diskusi, skoro to přerostlo v hádku. Dohadovali jsme se totiž, jestli je v dnešní době dostupné cokoliv nebo se některé druhy zboží vytrácí a nahrazují je jiné… V době, kdy jsme s kamarádem vedli různé kroužky a oddíly, jsme párkrát narazil na takovou situaci. To jsme si museli složitou improvizací zhotovovat herní rekvizity, které byly za minulého režimu běžně k mání v obchodehc. jenže při té debatě jsem si na žádnou nemohl vzpomenout, takže to kamarád uzavřel vítěznou poznámkou:„No vidíš, dneska koupíš fakt všechno. No a mateřská láska a deset hodin volného času se konzervovat nedají, tak je v obchodě nehledej…“
Tak se na vás obracím s prosbou: pomůžete mojí děravé hlavě při pátrání po tom, co při aktivách s vašimi ratolestmi postrádáte?
vzpomínám si, že jsme měli kartičky s různými obrázky (od zvířátek, přes části těla po sportovní náčiní), byli v takovém černém (nebo hnědém?) rámečku a pod obrázkem byl nápis, co to vlastně je. Teď dělají také spoustu podobných věcí, ale troufnu si tvrdit, že tak hezké a příjemně jednoduché nejsou.
Co mi chybí… Třeba ty maličké kuchyňky co byly za rusáků, jídelní servisy hrací z pevného plastu… KOVOVÉ dětské hrabičky a lopatky, houpací kohouti (jsou teď menší a „bezpečnější“), proplétaná houpací křesílka… Prostě všechny ty hračky které byly (nejspíše) evropskou unií zakázány kvůli tomu že jsou nebezpečné…
Napadají mě plastové medaile za bobříka odvahy, běh, skok, plavání......
Loni o prázdninách jsme dětem dělali bojovku a v žádném obchodě se je nepodařilo sehnat ![]()
Jo a ještě točící káča, dříve byla kovová , krásně barevná a hlavně vydržela.
Dnes se nám podařilo sehnat jen plastovou, která vůbec nevydržela a ten plast se hned rozlámal ![]()
jo a plechovou natahovací berušku jsem taky už hodně dlouho neviděla
(a vůbec, plechové hračky obecně budou asi patřit mezi nebezpečné a zakázané. Divím se, že jsme tu dobu vůbec přežili
)
juro chybí mi zboží, co kupuju venku, tj. aktuální kolekce za nižší ceny, tj. ne ty věci, co se tu prodávají, ale to, co si zákazník vymohl jinde.
Souhrnná obrázková kniha - říkali jsme tomu „blbník“, bohužel ji vzala povodeň. Byla to celkem bichle plná obrázků napříč všelijakýma tématama - např. jdeme nakupovat = dvojstrana samoobsluha, spousta zboží, prodavačky, pokladny… nebo profese = dvoustrana doktor, montér, dojička, reportér, šofér atd. … a opravdu spousta témat - třeba zoo, farma, les, jedeme na výlet, pečivo, masný výrobky, oblečení, auta, stroje, nemocnice … fakt velmi souhrnné a nevyčerpatelné … dneska se dělají rádoby ukazovací knížečky, ale to je opravdu hodně omezené … u tohole „blbníku“ jsme já i segra vydržely několik let, večer co večer kdekoliv otevřít a přemýšlet si třeba nad tou samoobsluhou, vyprávět si, na co bysme jako měly chuť … fakt skvělá kniha.
a pak taky krasohled!!!! teď jsou fakt jen hnusný a nudný …
Jo a co mi chybí absolutně nejvíc jsou taková ta slovenská lízátka, žlutá a zelená, jedno vypadalo jako placka na tyčce, z jedné strany čtverečkovaná a druhé bylo ve tvaru stromečku… Možná byl ještě oválek.
Ale pokud jsi to myslel tak co nám chybí a musíme si to vyrobit jinak… Tak mne napadají třeba ty medaile co se už psalo, protože tu bych brala spíš dřevěnou s vypáleným obrázkem, než kousek plastu… A vůbec, když to vezmu do důsledků tak kolikrát ty věci stojí zato radši si vyrobit než kupovat. Absolutně nejlepší hry byly ty s šipkami po cestě a hledáním obálek s úkoly, případně jití podle fáborků (ale tam už si nepamatuju co to bylo, že by cesta za pokladem?) nebo ty noční táborové pochody… K těmhle hrám by mi absolutně nic kupovaného nesedlo (krom cukrátek za odměnu a křídy a krepového papíru na značení cesty).
matka představená píše:
a pak taky krasohled!!!! teď jsou fakt jen hnusný a nudný …
Souhlas
maniso, kovovou káču prodávají v hračkářství Dráčik a stojí 99.- Syn ji má už rok a stále je jak nová. ![]()
Pořádný nářadí na písek, a vůbec „náhrady“ nářadí. Aspoň ten můj špunt chce férově pomáhat, ne si hrát, a když dvakrát rýpne plastovou lopatičkou do haldy s pískošutrem, tak je jen otázka času, kdy ta lopatička praskne … Já si pamatuju hrabičky a lopatku, které byly jak velké, jen prostě pro děti. Ale na druhé straně je fakt, že s tou motyčkou jsem jednou uštědřila bráchovi takovou ránu do hlavy, že s ním musel táta do nemocnice … (ovšem my se mydlili vším, kdyby nebyla po ruce ta motyčka, tak jsem si určitě našla něco jiného vhodného … )
Jinak medaile a poháry pro vítěze jsme kupovali kovový. V nějaký malý prodejně sportu a z příplatek tam doplnili i plíšek se jménem vítěze. Jen mě zarazilo, že to ani není moc drahý ![]()
Hanule - kovové dětské hrabičky a lopatky se dělají, náš známý chlapeček to má.
Dlouho jsem neviděla tzv. čtvercovou gumu do praku.