Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je sobecké mít jen jedno dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
LiveDream
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.11.20 22:11
Nejak nechapu, ze uc. citi znechuceni a diky praci u deti. Zvlastni. Ty se po diteti ke stejnemu povolani nevracej. Za tohle nemuzou deti.
Mej jedno dite, kdyz to tak citis, ale sve pocity nesvadej na jine. To je v tobe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cowell
18.11.20 22:12
NENÍ! Planeta je přelidněná. Je jen dobře že ze dvou lidí vzejde jen jeden další člověk.
- Citovat
- Upravit
18.11.20 22:13
Já se teda rozhodla pro jedno dítě z jiných důvodů, než ty. U mě nehrálo tolik roli, že bych si nechtěla zopakovat strasti s malým dítětem. Prostě jsem jedno chtěla, byla jsem ráda za zdravé a tím to haslo. Sourozenec fakt není záruka do smrti hezkých vztahů, jedináček neznamená osamocený chudák. Bože, kdy se zbavíme předsudků, že jedno je málo, tři moc a žádné katastrofa?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiveDream
18.11.20 22:15
@Kelsey není to ve mě, ale v tom, jak se některé děti chovají a rodiče je v tom podporují. Ty nezmůžeš v dnešní době jako učitelka vůbec nic. Jen musíš tolerovat to, jak s tebou “cvičí”. Kdybys to chvíli dělala a natrefila na pár takových extra kousků, možná pochopíš. Bohužel to není problém jen můj, že bych si něco takového vymyslela, některé kolegyně to vnímaly taktéž.
- Citovat
- Upravit
18.11.20 22:16
Lidi měli mít dětí na kolik se cítí. Jinak potom až tu nebudete na světě, bude na vas dcerka vzpomínat sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.20 22:17
@Waterpower píše:“Je” je odpověď na co? Ať hledám, jak hledám, nechápu tvou reakci.
Je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.20 22:17
Taky si myslím, že bys to neměla po RD dělat, pokud to takhle cítíš. Moje děti jsou parťáci odjakživa. Mladší má 5. Vydrží si spolu hrát hodiny. Perou se, ale když jsou bez sebe, tak se jim stýská. Jedinacek tu je jeden a ten docela v této době trpí. Jinak to posoudit nedokážu. Dítě nemáš mít kvůli tomu, aby starší dítě mělo sourozence.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.20 22:18
@Královna Kosmíru píše:
Lidi měli mít dětí na kolik se cítí. Jinak potom až tu nebudete na světě, bude na vas dcerka vzpomínat sama.
A nebo bude mít manžela a spoustu přátel, se kterými si sedne a zavzpomíná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.20 22:19
@LiveDream Není to povinnost, takže dělej jak to sama cítíš. Ze zkušeností z okolí se mi ale jeví, že když to první dítě je “povedené”, tak druhé je za odměnu. 
A to jak vychovávají jiní lidé své děti, by tě mělo ovlivnit akorát k tomu, vychovat svoje lépe. Ale nemít kvůli pár rozmazlencům v okolí další své dítě, mi přijde nepochopitelné. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiveDream
18.11.20 22:21
@Sára 1 to já už dávno dělám jiný obor a miluji ho a do školy bych se nevrátila, jen jsem chtěla nastínit, že dřív jsem chtěla mít dětí opravdu hodně a teď je všechno jinak, byť vlastní je úplně něco jiného…narážím neustále na okolí, že jí to přeci nemůžeme udělat, aby neměla sourozence…život by měl být ale o tom, abychom si ho užili tak, jak se nám líbí, ale pořád mám v hlavě to, že sama by být neměla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.11.20 22:22
Hlídala jsem jako au pair holčičku, v té době 6-7 let. Host parents byli rádi, že se jim poštěstilo mít ji. Nás au pairky brala jako velké ségry. Stejně tak rodiče jako starší dcery. Za pár let vyroste a au pair nebudou potřebovat, co bude dělat pak 
Na jaře jim jedna au pair odjela kvůli Covidu (ona teda měla i jiný důvod a pandemii použila jako výmluvu 
) a do srpna byli bez au pair. Zvládli to, ale prý byla osamělá
Příspěvek upraven 19.11.20 v 13:29
- Citovat
- Upravit
18.11.20 22:23
@Kelsey tak ja bych to i chápala, některé děti jsou fakt spratci, jasně z 99% za to ale můžou jejich rodiče 
zakladatelko, určitě bych s těmito pocity druhé dítě neplánovala a počkala s definitivním rozhodnutím až bude dcera větší a samostatná…
Můj postřech k více dětem, ano více si spolu vyhrajou, naučí se, ale také je musíš neustále usměrňovat, řešit jejich hádky a boje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.20 22:28
@LiveDream
Delam ve skolstvi dlouho. Jeste mi nic neodradilo, ze jsem zazila a vidim hodne ruznych situaci a povah. Je teda fakt, ze jsem mela napred sve deti a teprve zacala v oboru delat. Mela bych je i tak. Vim, ze rodice jsou ruzni…, ze deti jsou jejich zrcadlem. Mej jedno dite, kdyz chces jedno. Je to dobre, ze si rozhodna. Ty mas v povaze, ze moc hrotis, vse si poustis k telu, stresujes se. Kdyz tohle neodbouras. Budes porad ve stejne situaci. Nikdy nedelej praci nebo aktivity, ktere tobe prinasi stres.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Hezký večer dámy,
asi začnu tím…vždycky jsem chtěla mít hodně dětí, při střední jsem hlídala děti, pak byla půl roku chůva a jsem vystudovaná učitelka. Ve škole jsem pracovala 3 roky, co jsem dálkově studovala a strašně mi ta práce znechutila jakýkoli vztah k dětem. Mám 1,5letou dcerku, kterou nadevše miluji a dala bych jí s manželem první poslední, ale nějak vím, že jsem se nenašla v tom, abych jen lítala kolem dětí a neměla prostor pro sebe. Docela tomu i napomohlo to, že jsem měla hodně komplikací v těhotenství a celých 8měsíců jsem pernamentně zvracela a při tom kynula. Dcera je zlatá, ale on miminka se budí každých 20min, nekojím od 11měs a je to pořád stejné. Teď navíc odmítá spát v pokoji, kde spala sama od 8měs a spí jen s náma v posteli, kde nesnese manžela, vykopává ho, celou noc se po mě válí, vystrkuje a když se přesunu třeba na matraci na zem, tak je hned vzhůru a chce mě zpět do postele. Prostě si to “užívám”. A tak nějak nevím, jestli bych měla na to toto absolvovat znovu. Ano, nikdo neví, jaké bude další těhotenství a dítě, ale…na druhou stranu všude kolem slyším, jak si děti hrají dohromady, jak mají parťáky, že jedináčci jsou povahově víc rozmazlení, než když jsou ve dvou, třech…manžel se k tomu celému staví tak, že nechce, pokud já vyloženě nechci druhé. Podotýkám, že jsem hodně akční člověk, bez práce aspoň částečně bych se na rodičovské zbláznila. Ty, co máte jedináčky, jaké to je? Nelitujete toho, že nemáte více dětí? Nebo šly byste do toho znovu, jen aby “nebyla jednou sama”?