Bydlení s mámou, mám ignorovat její narážky?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
720
23.1.12 02:53

Já tě chápu, ani nevíš jak. Žiju s matkou. Ona se snaží ovládat moje děti. Já dělám všechno špatně. Pokud okamžitě nevyskočím, když si můj pětileťák vzpomene,že chce kakao a ona mu ho teda „musí“ jít udělat (potom je hrozně ublížená). Rýpe do mě a do manžela, všechno ví nejlíp. Podle ní by se nikdo o ty „chudáčky“ děti nepostaral líp. Ale K.RVA, já jsem matka!!!!!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
720
23.1.12 02:59

Mamku tu mám z „dobročinnosti“. Prostě nemá kam jít. A to je jeden z problémů. Pokud jí vyčtu její chování a naštvu se na ni, tak mi řekne, že si teda najde nějakej azylák, a že když ji teda nechcem, že půjde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2332
23.1.12 05:38
niki2 píše:
Mamku tu mám z „dobročinnosti“. Prostě nemá kam jít. A to je jeden z problémů. Pokud jí vyčtu její chování a naštvu se na ni, tak mi řekne, že si teda najde nějakej azylák, a že když ji teda nechcem, že půjde.

tak to je o hubu… za dobrotu na zobrotu :pocitac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2332
23.1.12 05:39
Anonymní píše:
ahoj,potřebuju se někomu svěřit dneska byl hroznej den…bydlím s rodiči vlastně s mamkou a jejím přítelem a mým přítelem,mám 16 měsíčního kluka.jsem asi možná hodně vztahovačná, ale když mi například máma řekne že malej semnou brečí at ho něčím zabavím hrozně se naštvu a příde mi že ze mě dělá uplně neschopnou matku i když říká že to netvrdí.další věc je že uklízím a nemám na něj prej čas během dne se mu věnuju, ale i poklízím co je potřaba a hned na mě vyrukujou že zase nic jinýho nedělám a že se mu nevěnuju,a to je pořád dokola už si vážně připadám neschopná.Nejhorší je že když jde malej k nim do jejich pokoje tak je tam spokojenej a ještě mi to opakujou..vidíš jak je spokojenej brečí snad u nás?co mám dělat?nebo to nemám vnímat?ignorovat tyhle narážky?děkuju za rady

za kazdu cenu by som sa snazila osamostatnit, toto sa dlho neda vydrzat :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.1.12 08:06

Zakladatelko já tohle doma prožívala…nakonec jsme se strašně rozhádaly,můj muž stále častěji chodil raději s kamarádama do hospody,já jsem se strašně nervovala,co zase mamka bude mít proti nám…nakonec jsme se odstěhovali do městského bytu,ale naše vztahy už to tak poznamenalo,že se rozvádíme,po čase mi přiznal,že odešel,protože už to prostě psychicky nezvládal,ale nechtěl jít proti mojí mamce,já jsem mu to dlouho vyčítala,ale když si na tu dobu vzpomenu dneska tak se mu vlastně ani nedivím,pletla se nám úplně,ale úplně do všeho,ikdyž je přesvědčená, že to co dělala dělala dobře…takže nejhůř jsem na tom já sama.A můj muž žije sám,nenašel si nikoho a je rád že má klid.Tak radím rychle pryč od rodičů,nedělá to dobrotu a tady tímhle přes děti to začíná.

  • Citovat
  • Upravit
1288
23.1.12 08:24

my jsme měli to samé! Došlo to tak daleko že ke mně dcera ani nechtěla jít,co já se nabrečela a pak jsme se jednoho dne nas… a odstěhovali se na ubytovnu,teda byla od zaměstnavatele mého manžela a nebyla to klasická ubytovna byli tam pokoj a kuchyň a vlastní koupelna se záchodem,ale i tak to byl krcálek.Ale nám to nevadilo,měli jsme klid,sice se mnou naši nemluvili rok,ale urovnalo se to a jak jsou teď rádi že tam nejsem! :mrgreen: Po roce jsme si našli lepší bydlení a bylo!!!! Přeju vám ať to brzy vyřešíte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9868
23.1.12 09:00

Můžeš si na úřadě zažádat o obecní byt, kde nájem není tak drahý. Myslím, že byste neměli mít problém ho dostat. Teda kde bydlíte?
Kamarádka v Radotíně (okraj Prahy) a dostali 2+1 během snad 2 měsíců.
A určitě se pokusit změnit práci, přidat brigádu… boužel prachy na stromech nerostou, no. a 10.tis. je teda sakra málo, to jako čistýho aspoň?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5077
23.1.12 09:03

Ahoj,
tím, že jste mladí a ještě žijete u rodičů, je jasné, že vás pořád berou jako děti. Takže napřed si zkus s mámou narovinu promluvit, aby pochopila, že tohle vměšování není dobré pro nikoho. Napřed ji trochu uklidni, poděkuj, že u nich žijete a že vám pomáhají, ale pak ji řekni, že by bylo fajn, kdyby vás nechali dělat vlastní chyby a starat se o dítě, tak jak uznáte za vhodné. Dobré by bylo připomenout, jesli se i její matka pletla do výchovi tebe a jak to nesla. A určitě začněte přemýšlet, jak se osamostatnit a to co nejdřív.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jenika
23.1.12 11:37

Tak já chápu i tu tvoji matku. Je už starší, a třeba ji prostě leze na mozek řvaní dítěte, navíc, když má pocit, že se dá plačící dítě zvládnout. Třeba ji i s tím otravuje matčin přítel , který asi nemá takový vztah k dítěti, jelikož není jeho vlastní a navíc vaše rodina mu narušuje vztah s matkou. Nechci být moralistka, ale , když jste chtěli dítě, měli jste mět i dost zodpovědnosti za jeho výchovu. Samostatnost je na místě, hrozné je, že ani o tom neuvažujete. Prostě vem zodpovědnost na sebe a patrtnera, postarejte se o vlastní byt, kde podmínky výchovy budou na tobě a dej prostor i matce, která má tyto léta (výchovu dětí) za sebou. Brečet nad tím, jak mě matka buzeruje, ale využívat jejich služeb mě nepříjde fér.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová