Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Už nevím, co s mámou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.1.12 10:43
Už nevím co s mámou
Hezkou neděli všem!
Před časem jsem zde psala deníček o tom, jak mě trápí to, jak se moje máme staví k úklidu a jak mi neustále nosí nějaké harampádí ze skládky.
Před Vánoci jsem ji (poněkolikáté) znovu žádala, aby už nic nenosila, že prostě nechci nic a jak to dopadlo? Krom pár skromných dárků (sami jsme s přítelem říkali, že od nich nechceme drahé věci, takže bylo ok, že jsme dostali hrneček a kalendář) jsme všichni, včetně malé dostali pod stromeček krámy ze skládky.
Ani po novém roce se nic nezměnilo. Nedávno se máma (sama se pozve, sama určí hodinu, když náhodou mám třeba doktora, tak se tváří, ale to by bylo na jiný deníček) stavila a hned ve dveřích mi hlásí, že nese krásný povlečení a nějaký hračky. „Támhle je koš“ řekla jsem automaticky. Následně jsem vedla půlhodinový monolog, jak mě trápí, že takhle žije, že to přece neni normální, ať tahá věci k sobě, pokud jí nevadí, že jí tam nebudu vozit vnučku, ale ať mi nic nenosí do bytu… Ona mě pomalu ani neposlouchala, nedostala jsem z ní kloudnou odpověď, jeslti jí vadí, že vnučku na prázdniny mít nebude…Vedla si svou, že tam „hezké věci přece nenechá“… A v pátek, když jsme se sešli ve městě mi zas něco cpala, nějaký vyloženě zabahněný plyšáky, lidi koukali, ona s radostí vytahovala z tašky… To už jsem nevydržela a myslela, že uteču, že se hanbou propadnu. Div ne s brekem jsem jí řekla, že už to nezvládám, že už jí nebudu opakovat, že nic nechci, ať si to zas odnese… Dámy, já už vážně nevím, co dělat.
To se s ní mám přestat stýkat? Mimo tento problém se mnou děsně vy**dává, ona něco potřebuje, musí to být hned, já už rok chci jednu skříňku, kterou mi před časem sama nabídla, ona není schopná z ní vyndat věci ještě od stěhování (před pěti lety), oni vypínají na zimu bojler, já MUSÍM mít čas, aby se u nás její partner umyl. Jí jede v tolik a v tolik autobus, já jsem ta špatná, když nechci nastydlá v dešti tahat kočár do města, abych jí pomohla nakoupit.
Co mám dělat? Jsem vážně zoufalá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.1.12 10:58
máma je máma, ale tohle rozhodně nevypadá na mateřskou lásku, příjdeš mi jako její otrok… osobně bych styky ukončila, aspoň na nějakou dobu, třeba si to uvědomí… nebo není nějaká psychicky narušená? neubližuje jí partner? příjde mi, jako by se cítila šíleně ublížená a potřebovala si někoho udržovat dárky (a když na ně nemá, tak je donese ze smetiště) a vázat si ho k sobě… ty jsi její jediné dítě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.12 11:01
no… sama ji asi nezmenis, tve rady neposloucha, nevidi nic spatneho na jejim stylu zivota.
mam podobnou tchyni, sice nam nic necpe, ale u ni doma to vypada jak po mesicnim mejdanu, ktery byl pred 10 lety. vsude haldy veci, nadobi, spina, stare obleceni po jeji mame, ktera umrela snad pred 8 lety.
sama se nezmeni, rady od clenu rodiny bere jako utok. je treba odborna pomoc
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.1.12 11:13
Anonymní píše:
no… sama ji asi nezmenis, tve rady neposloucha, nevidi nic spatneho na jejim stylu zivota.
mam podobnou tchyni, sice nam nic necpe, ale u ni doma to vypada jak po mesicnim mejdanu, ktery byl pred 10 lety. vsude haldy veci, nadobi, spina, stare obleceni po jeji mame, ktera umrela snad pred 8 lety.
sama se nezmeni, rady od clenu rodiny bere jako utok. je treba odborna pomoc
tak moje budoucí tchýně je to samé, teď na Vánoce jsme u ní byli a ona měla na stole odporný černý svícen a přítel se jí ptal, odkud ho má a ona, že ho našla v popelnici… její byt je vybavený před 50lety ještě jejími rodiči a od té doby tam toho moc nového nepřibylo, ani ten úklid tam snad od té doby nebyl. V obýváku má asi 10kusů různých koberců a na tom nános špíny, kdysi jsem jí poslala staré útěrky, ať to vezme na chatu na hadry a ona je teď používá doma místo ubrusu 
atd atd., občas nám sice cpe nějakou věc z výprodeje, ale jinak nic a když se to člověku nehodí, což se nehodí skoro všechno, tak to vyhodíme, ona už pak neřeší, co jsme s tím udělali. V tom je obrovské plus oproti příspěvku zakladatelky - to je teprv na palici
I když naše dítě je teprve na cestě, tak kdo ví, co ji popadne za mánii, až tu malé bude 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.1.12 11:18
MéDruhéJá, mám dojem, že je to takový trend poslední doby, psychické vydírání ze strany matek. Zažila jsem a další členové rodiny zažívají něco podobného s naší maminkou. Netahá sice věci z popelnice, ale dělá tvrdý psychický nátlak pokaždé, když se jí něco málo nelíbí. Kromě toho se neumí vyjádřit, takže je těžké zjistit, co vlastně od nás očekává. Ale když jí nesplníme její přání, které bylo přece nad slunce jasnější, vyčítá to stále dokola. Je to hloupé, ale musím říct, že takoví lidé jsou prostě duševně nemocní, nenaplnění. Musela by asi sama chtít nějak to řešit. Kámen úrazu je v tom, že asi sama nepřizná, že má nějaký problém! Drž se, vím, jak je to těžké! Manžel říká, že takoví lidé potřebují více lásky. Ale jak na to? Někdy se to chování rodičů zdá jako nepřekonatelná překážka, kterou nelze nijak přejít. A aopravdu neznám recept, jak to vyřešit.
- Citovat
- Upravit
22.1.12 11:23
Nastavit hranice.
Jsou věci, ke kterým tě nepotřebuje. Nakoupit může sama. Nemají teplou vodu z bojleru? Tak ať se myjou ve studené nebo vůbec nebo si ji získají nějak jinak … k tobě se mýt chodit nebudou, není důvod - mají bojler a vodu si v něm ohřát mohou. Nabídla skříňku? Ať z ní vyndá věci a dá ti ji. Nevyndá je? Na skříňku se vykašli, řekni, že už ji nehceš a dál neřeš. Chce po tobě nějakou laskavost - buď se domluvíte na kompromisu, který bude vyhovovat vám oběma, tedy i tobě, nejen jí, nebo z laskavosti nic nebude. Nejsi jí tím povinna.
Krámy ze skládky nepouštět do bytu, na ulici nepřebírat.
Maminka je dle tvého popisu manipulátor plus možná má nějakou lehčí psychickou dysfunkci, ona se sama neposrovná do normálního fungování. Je to na tobě.
To, že vytyčíš hranice, neznamená, že ji nemáš ráda. Jen je potřeba, abys měla ráda i sama sebe a nenechala si ubližovat a se sebou mávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.12 11:33
Moje druhé já 
mám taky ošklivý vztah s mámou a dlouho mi trvalo, než jsem jí poslala k šípku, ale dokázala jsem to. Jenže u nás je to způsobené démonem jménem alkohol.
K tvojí mámě. Nenech se vydírat, to že si vypínaj teplou vodu je jejich problém, můžeš jí zkusit nabídnout pomoc ohledně skladování věcí ze smeťáku, tohle už je psychická porucha. No a k ostatku, že musíš skákat, jak ona píská? Nemusíš, zařizuj se podle sebe ne podle ní. Musíš umět říct ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.12 13:35
Myslím, že tím, že sbírá věci na skládce, je duševní choroba, konzultovala bych to s lékařem. A to, abys ji v momentální situaci nevyhověla, je jen na tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.20 16:04
Duševně nemocná matka i otec
Holky už nevím, jak dál.
Moji oba dva duševně nemocní rodiče jsou zralí na léčbu, ale oba dva fakt asi o své nemoci prostě neví.
Už jsem vyčerpala všechny možnosti, jak jim pomoct, a taky to vzdávám. Oni prostě pomoct nechtějí.
Poslední dobou mám dost. Jsem z nich na prášky. Matka odmítá pochopit, že potřebuje pomoc, ale musí chtít sama. A od despoty-otce nechci nic, stačí mi, že se na něj nemusím dívat. Máte někdo podobné zkušenosti?
- Citovat
- Upravit
29.1.20 16:06
@Anonymní píše:
Holky už nevím, jak dál.
Moji oba dva duševně nemocní rodiče jsou zralí na léčbu, ale oba dva fakt asi o své nemoci prostě neví.
Už jsem vyčerpala všechny možnosti, jak jim pomoct, a taky to vzdávám. Oni prostě pomoct nechtějí.
Poslední dobou mám dost. Jsem z nich na prášky. Matka odmítá pochopit, že potřebuje pomoc, ale musí chtít sama. A od despoty-otce nechci nic, stačí mi, že se na něj nemusím dívat. Máte někdo podobné zkušenosti?
Moje teta hromadí věci, už zarovnala celý dům. Problém nepřiznám, jen řekne, že „to musí probrat“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.20 16:09
@Anonymní píše:
Holky už nevím, jak dál.
Moji oba dva duševně nemocní rodiče jsou zralí na léčbu, ale oba dva fakt asi o své nemoci prostě neví.
Už jsem vyčerpala všechny možnosti, jak jim pomoct, a taky to vzdávám. Oni prostě pomoct nechtějí.
Poslední dobou mám dost. Jsem z nich na prášky. Matka odmítá pochopit, že potřebuje pomoc, ale musí chtít sama. A od despoty-otce nechci nic, stačí mi, že se na něj nemusím dívat. Máte někdo podobné zkušenosti?
K praktickému chodí? Nepremluvil by je on? Od tebe to asi berou jako buzeraci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.20 16:26
Strýc od manžela, měl v domě hromadu věcí a nepořádku. Tchýně říkala, že mu to tam jednou zhoří. Nedávno u něj opravdu hořelo a bohužel zemřel…
Takže pokud je to alespoň trochu možné, zkusit eliminovat alespoň to nebezpečí požáru.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.20 16:26
Ano mám. Moje matka dělá to samé. K lékařům dochází už asi 10 let a jeden z nich ji stále vesele píše Neurol, po kterém je snad větší a větší blázen a vztekloun. Řeším to omezením styku… Už to dál nešlo
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.20 16:38
@Anonymní píše:
Ano mám. Moje matka dělá to samé. K lékařům dochází už asi 10 let a jeden z nich ji stále vesele píše Neurol, po kterém je snad větší a větší blázen a vztekloun. Řeším to omezením styku… Už to dál nešlo
Dík.
Máti nikam chodit nebude, otec taky ne. Duševně nemocní o své poruše nevědí.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.20 16:41
@Russet píše:
K praktickému chodí? Nepremluvil by je on? Od tebe to asi berou jako buzeraci.
Spíš to budu řešit omezením styku, jak mi tu někdo radil 
.
proč pomáhat někomu, kdo pomoc nechce. Zbytečná námaha.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
