Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jedináček, deziluze z mateřství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Mango_Lassi
8.9.19 08:00
- Citovat
- Upravit
8.9.19 08:02
Nepotřebuješ rodit sériově. Mít jen jedno dítě je úplně v pořádku. Stejně jako mít dětí deste, pokud je člověk chce a zvládá a nebo nemít žádné.
Trauma nevzniká z toho, že člověk nemá sourozence, ale z toho že mu někdo buď ubližuje a nebo zanedbává jeho základní potřeby.
A obecně - člověk co má rozličnější náplň pro svoje dospělá léta, než jen děti, tak pak výrazně lépe snáší jejich osamostatňování, protože mu jaksi svou přirozenou potřebou postavit se na vlastní nohy neberou jeho smysl života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:04
Ono je asi super mít u toho dítěte nejakou aktivitu ke které bys odcházela, pak to je fakt i docela fajn. Já si taky řekla, že kvůli věku, financim a tak druhé ne, no jednou se stalo a lítají mi tu teď 2, jsem ráda, mají se navzajem rády(když srovnam jech vztah a můj se ségrou, jsou úžasné a nedají bez sebe ránu) čekala jsem tu mladší, když umirala tchýně a když jsem viděla, jak se můj muž navzájem se sourozenci podporuje a drží nad vodou, tak jsem zpětně ráda, že se stalo a máme ty děti dvě. Snažíme se je teda vést k tomu, že nikoho bližšího mít nebudou a zatím to snad vychází a říkám si, že až budeme jednou u konce života, tak se snad budou mít navzájem o koho opřít. Nicméně, pokud citis, že jedno dítě je v pořádku, tak to tak je a nikdo nemá právo ti říkat jak je to správně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:09
Také jsem nějakou dobu zvažovala, že zůstaneme u jednoho, dcera byla velmi náročná a já to vnitřně nezvládala. Otěhotněla jsem neplánovaně, a až s příchodem druhé dcery jsem objevila kouzlo mateřství. Kdo ví, jestli bych se sama odhodlala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:10
Mam take jen skoro petiletou dnerku, u ktere zustaneme. Jednak si nesu obrovske trauma z porodu a jednak mi dalsi dite durazne nedoporucuji lekari. Jelikoz to nechci rikat a resit, tak rikam neustale otravujicim, ze druhy nechceme. To, ze pak poslouchame ze vsech stran, ze dcera je a bude jako jedinacek chudak je vec na jinou diskuzi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:12
Mam to dost podobne. Mam syna, v kvetnu mel dva roky. Ted nastoupil do skolky a ja zazivam snad nejhorsi obdobi vubec. Navic jsem s nim sama a psychicky me to dost vycerpava. Nastesti manzel zajem o syna ma, takze obcas si trochu vorazim, ale casto se divim, ze jeste nevisim. Kluk vztekaci obdobi, neposloucha, nic na nej neplati po dobrym ani po zlym. Uz se tesim, az bude vetsi, rozumnejsi a snad si to nak sedne. Vetsinu dne fakt jen prezivam 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:14
@Karleon píše:
Také jsem nějakou dobu zvažovala, že zůstaneme u jednoho, dcera byla velmi náročná a já to vnitřně nezvládala. Otěhotněla jsem neplánovaně, a až s příchodem druhé dcery jsem objevila kouzlo mateřství. Kdo ví, jestli bych se sama odhodlala…
Ja teda podruhe otehotnela planovane, ale jinak jsem to mela podobne, prvni dite extremne narocne a pro me to byla neskutecna ponorka. S druhym ditetem silena zmena k lepsimu, nakonec mam tri a nemenila bych.
Cimz Te zakladatelko nechci nijak lamat, je to ciste Tvoje vec. Nedej na reci druhych, neziji Tvuj zivot. Jediny, koho nazor bych brala v potaz, je partner.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:19
Tím, ze mám dvě sestry, tak i to je jeden z důvodu, proč chci synovi dopřát sourozence. Vím, ze nemusí mít spolu žádný vztah, ale chci mu aspoň dat tu možnost… A strach o jedno jedine dítě mi přijde jako větší úlet, než když jsou dva a ten strach se mi rozprostře…
Pro mě taky mateřství není středobod světa, i když si to užívám… syn má skoro 15M a vyřešila jsem to tak, ze od zítřka nastupuju na půl úvazek do práce. Je to převážně práce z domova, ale nemůžu se dočkat, ze se budu realizovat zase i jinak, než jako matka. Druhé je ale v plánu, aspoň už budu vědět, do čeho jdu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:20
Já mám taky jen jednu dceru. Je pravda, ze mě především vyděsilo a vyšťavilo to, ze se narodila těžce nezralá a poté se rozvinula dmo. Takže 6 let neustále dřiny, disciplíny, 6 krát denně cvičit..Dnes je to krásná a vzdělaná mladá dáma, ale pro mě byla „mateřská“ nejhorším obdobím života. Trochu lituji jen tehdy, když si uvedomim, jaký krásný vztah mám se svými sestrami, jak si pomáháme a moje dcera je na všechno sama…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:20
Ahoj. Zajímavé téma. Tohle mi taky pořád litá hlavou, máme syna, budou mu čtyři. Dost náročný byl, my máme jednu babičku, co hlídá sem tam, pracuje a nemá čas. Navíc ze začátku hlídat nechtěla, jak byl syn uřvaný a vůbec nespal. Takže mě to vyškolilo a druhé bych asi psychicky už nezvládla. Už první syn mě hodně pocuchal. S manželem jsme se trošku odcizili, protože společný čas žádný, pouze se synem. Teď už se to lepší, školka atd. Začíná to být sranda. Představa, že to pojedu celé znovu, čas už úplně žádný, mě děsí. Na druhou stranu, mi pořád v hlavě straší… Co když bude sám nešťastný? Já mám tři sourozence a vidím spíš ty nevýhody, moc se nestýkáme. Manžel má bráchu a taky nic moc vztahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:40
Kdyby se mi mladsi narodil jako prvni, tak do druheho taky nejdu. Prvni rok mam jak v mlze, komplikace od porodu, vlastne uz od poceti, preeklampsie, cisar, hrozny Apgar, spatna adaptace, neurologicky nalez, Vojtovka atd. Clovek by mel uznat predevsim svoje moznosti a hranice a ne se snazit zavdecit spolecenskym ocekavanim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:49
Mám čtyři a i když bych je zanic nedala, tak matkám jedináčků často docela závidím 
to, že nemají problém časově zkloubit kroužky, že mají jednodušší návrat do práce, že zpravidla vyjdou s penězma, že se jim to doma nehádá, nepere, nezávidí, že nemusejí do pidipokoje narvat palandy a tunu skříní, že nepouští pračku každý den, že nejsou zavalení tunou hraček (i když to je asi všude 
), že jedno dítě moná nenadělá tolik bince, že boty a oblečení se prostě vyhodí, když jsou malé a neschovávají pro mladší sourozence, že je při třídění ponožek vždycky jasné, čí jsou…
a pokud navíc nemáš pocit, že chceš další, tak snad ani není o čem přemýšlet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:51
Já mám jedno a taky u něj zůstanu, nejsem typ kvocny co chce běhat za detma s jazykem na veste, své dítě miluji, ale kazdymu tolik, kolik unese… Já si svůj názor nijak neobhajuji, když se někdo zeptá, řeknu jedno víc nechceme, když se zeptaji proč, řeknu, je to naše rozhodnutí a vám do toho nic není. Udělejte si své. Zmlknou a už se neptaji, ale mě ty dotazy nevadí. Když vidim své kámošky s dvěma a více dětmi, fakt ne, děti se mlatej, dovolena není dovolená, než obě zazenou do postele je 11 a s manželem skoro nejsou… Ani ne hele…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 08:57
@Mango_Lassi píše:
Jsem naprosto spokojený jedináček, kterému sourozenec nechyběl. Vůbec nechápu módu více dětí v rodině, nerozumím tomu.
Nebýt „módy“ tak žádný život na zemi není…
Aby se udržel stav populace, tak je potřeba, aby měla žena průměrně 2,4 dětí. Tak si, maminky jedináčků, pak nestěžujte na přistěhovalce a imigranty
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.19 09:00
@J_Doe píše:
Nebýt „módy“ tak žádný život na zemi není…
Aby se udržel stav populace, tak je potřeba, aby měla žena průměrně 2,4 dětí. Tak si, maminky jedináčků, pak nestěžujte na přistěhovalce a imigranty
tak nejak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Jsem naprosto spokojený jedináček, kterému sourozenec nechyběl. Vůbec nechápu módu více dětí v rodině, nerozumím tomu.