Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak to udělat, no už jsi i něco pondikla a nic, asi by musela mít pocit že o dceru může přijít. Ale asi by to pro ni nemusela být taková tragédie, když už teď nechá přítele „despotovat“ na úkor dcery. Kolik let je dceři? Hlavně bych co nejvíc brala tu neteř někam ven a zkoušela jí zvedat sebevědomí. Jednání tvých rodičů moc nerozumím…
@Sexynohy píše:
Jak to udělat, no už jsi i něco pondikla a nic, asi by musela mít pocit že o dceru může přijít. Ale asi by to pro ni nemusela být taková tragédie, když už teď nechá přítele „despotovat“ na úkor dcery. Kolik let je dceři? Hlavně bych co nejvíc brala tu neteř někam ven a zkoušela jí zvedat sebevědomí. Jednání tvých rodičů moc nerozumím…
no oni jsou rádi že po x letech někoho má, protože jí nikdo dlouho nechtěl
Klasika… Moje matka by to taky neřešila. Po rozvodu našich měla 3 vztahy, jednoho za druhým… Podle ní totiž baba bez chlapa je divná a neschopná. S tím posledním tragédem je už dlouho. Šikanoval nás od začátku: jste tlusté, máte blbé vlasy, proč studujete, pěkně běžte makat, jste líné, nikdy se nevdáte… Ségru vydeptal úplně. Já ho nenávidím celou dobu, ségra už taky… Mamka si ho nedávno vzala, čímž potvrdila, že chlap je pro ni přednější. Přece nebude zase neschopná, bez chlapa, ona si ho udrží… Teď už se ségrou nežijeme doma, tak ten idiot šikanuje mamku. Chtěla jsem jí pomoct s rozvodem, ale nakonec couvla. Přece nebude 2× rozvedená, to by byla její životní ostuda.
Není jí ještě ani 50 a bude se radši trápit… Aby tvoje sestra, zakladatelko, nedopadla stejně.
Tyhle ženský vážně nechápu, jen aby měli chlapa, tak snesou kdeco, nechat nadávat a šikanovat své dítě je ubohost. Já bych takový chlapa nesnesla ani minutu, jedno špatný slovo k mým dětem a už by letěl, zmetek. Radu zakladatelko nemám, pokud je sestra blbá asi s tím nic neuděláš. Můžeš být aspoň podpora pro svojí neteř, aby věděla, že se může někomu svěřit, že má u tebe zastání.
Poradit, jak na sestru, ti asi neumim, ale podelim se s tebou o svuj pribeh, treba kdyz si to tva sestra precte, uvedomi si, ze dceru muze ztratit.
Bylo mi dvanact, kdyz se nasi rozvedli a mamka se par mesicu na to vdala. Jeji manzel je odporny clovek (a ted po 18ti letech uz to vi i mamka). Kdyz jsme zili spolecne, choval se ke mne podobne jako pritel tve sestry. Psychicky me tyral, ale ja jako mlada holka jsem to nechapala. Pro priklad - dostala jsem svuj prvni menzes, byla jsem z toho vyplasena, ale protoze mamka s nami vzdycky o takovych vecech mluvila, vedela jsem, co delat. Takze jsem si vzala hygienicke potreby a kalhotky jsem namocila do lavoru se studenou vodou. Doma byl jen on. Za chvili me vyzvedli kamaradi, ze jdeme ven. Uz jsme byli na chodbe, kdyz ten hulvat rozrazil dvere a zacal na me na celou chodbu rvat, co to jako je v te koupelne, to jsem se jako pos*ala nebo co? V te chvili bych se hanbou propadla
byl tam i kluk, co se mi libil a on me pred nima takhle ztrapni
ted to mozna zni banalne, ale ja jsem to opravdu prozivala strasne. Od te doby jsem ho nenavidela jeste vic nez predtim. Urazky ohledne me postavy byly a kazdodennim poradku. Nakonec to asi po roce vyustilo v to, ze me zbil a v tu chvili jsem si sbalila batoh a odesla z domu. Mela jsem kam jit, mela jsme (a mam) uzasneho tatu, ktery se o mne postaral. S mamkou se dnes bavim normalne, ale to, ze jsme spolu od mych 13 let nezily, je mezi nami dodnes jako tezky balvan.
Omlouvam se za anonymitu, je to pro me citlive tema.
S.
Podle toho, co píšeš, si je sestra moc dobře vědomá situace, ale řešit ji nechce. Asi z pochopitelných důvodů, bojí se být sama, možná má sama nízké sebevědomí a pro klid v rodině se nechce chlapovi postavit. Myslí si, že se to nějak vstřebá a že to není tak hrozné, aby se to muselo řešit.
Pokud sev tom chceš angažovat, což chápu, tak bych asi vůbec neapelovala na sestru, tam hrozí, že se šprajcne a utlumí kontakt. Spíš bych tu pomoc směřovala k neteři. Vysvětlila bych jí, že problém není v ní, ale v tom chlapovi, že má sám se sebou nějaký problém a vylívá si to na ní. Že se ho má snažit pokud možno ignorovat, že věci, které říká, nejsou pravda a on je říká jen proto, aby jí ublížil. Snažila bych se jí všemožně zvednout sebevědomí a vyjádřit jí podporu, aby věděla, že pro někoho něco znamená a že v tom není sama. Situaci to sice nevyřeší, ale může jí to hodně pomoct. I jedna spřízněná duše může pro dítě v takové situaci znamenat hodně.
Vždycky, když se dočtu nebo dozvím něco takového tak „se mi otevírá kudla v kapse“ nechápu ženy, které upřednostňují cizího chlapa před dítětem a že jich není málo…co otec té dívky? Nemohl by jí pomoct nebo si ji vzít k sobě?
@Hoa Mai souhlasím. Věnovala bych se neteri, musi to byt hrozný pro to dítě. Tvoji sestru nechápu.. jo, nechce byt sama, ale. nerozumím tomu, že nekdo žije na.ukor svýho dítěte
@Anonymní píše:
Poradit, jak na sestru, ti asi neumim, ale podelim se s tebou o svuj pribeh, treba kdyz si to tva sestra precte, uvedomi si, ze dceru muze ztratit.
Bylo mi dvanact, kdyz se nasi rozvedli a mamka se par mesicu na to vdala. Jeji manzel je odporny clovek (a ted po 18ti letech uz to vi i mamka). Kdyz jsme zili spolecne, choval se ke mne podobne jako pritel tve sestry. Psychicky me tyral, ale ja jako mlada holka jsem to nechapala. Pro priklad - dostala jsem svuj prvni menzes, byla jsem z toho vyplasena, ale protoze mamka s nami vzdycky o takovych vecech mluvila, vedela jsem, co delat. Takze jsem si vzala hygienicke potreby a kalhotky jsem namocila do lavoru se studenou vodou. Doma byl jen on. Za chvili me vyzvedli kamaradi, ze jdeme ven. Uz jsme byli na chodbe, kdyz ten hulvat rozrazil dvere a zacal na me na celou chodbu rvat, co to jako je v te koupelne, to jsem se jako pos*ala nebo co? V te chvili bych se hanbou propadlabyl tam i kluk, co se mi libil a on me pred nima takhle ztrapni
ted to mozna zni banalne, ale ja jsem to opravdu prozivala strasne. Od te doby jsem ho nenavidela jeste vic nez predtim. Urazky ohledne me postavy byly a kazdodennim poradku. Nakonec to asi po roce vyustilo v to, ze me zbil a v tu chvili jsem si sbalila batoh a odesla z domu. Mela jsem kam jit, mela jsme (a mam) uzasneho tatu, ktery se o mne postaral. S mamkou se dnes bavim normalne, ale to, ze jsme spolu od mych 13 let nezily, je mezi nami dodnes jako tezky balvan.
Omlouvam se za anonymitu, je to pro me citlive tema.
S.
@Anonymní píše:
Poradit, jak na sestru, ti asi neumim, ale podelim se s tebou o svuj pribeh, treba kdyz si to tva sestra precte, uvedomi si, ze dceru muze ztratit.
Bylo mi dvanact, kdyz se nasi rozvedli a mamka se par mesicu na to vdala. Jeji manzel je odporny clovek (a ted po 18ti letech uz to vi i mamka). Kdyz jsme zili spolecne, choval se ke mne podobne jako pritel tve sestry. Psychicky me tyral, ale ja jako mlada holka jsem to nechapala. Pro priklad - dostala jsem svuj prvni menzes, byla jsem z toho vyplasena, ale protoze mamka s nami vzdycky o takovych vecech mluvila, vedela jsem, co delat. Takze jsem si vzala hygienicke potreby a kalhotky jsem namocila do lavoru se studenou vodou. Doma byl jen on. Za chvili me vyzvedli kamaradi, ze jdeme ven. Uz jsme byli na chodbe, kdyz ten hulvat rozrazil dvere a zacal na me na celou chodbu rvat, co to jako je v te koupelne, to jsem se jako pos*ala nebo co? V te chvili bych se hanbou propadlabyl tam i kluk, co se mi libil a on me pred nima takhle ztrapni
ted to mozna zni banalne, ale ja jsem to opravdu prozivala strasne. Od te doby jsem ho nenavidela jeste vic nez predtim. Urazky ohledne me postavy byly a kazdodennim poradku. Nakonec to asi po roce vyustilo v to, ze me zbil a v tu chvili jsem si sbalila batoh a odesla z domu. Mela jsem kam jit, mela jsme (a mam) uzasneho tatu, ktery se o mne postaral. S mamkou se dnes bavim normalne, ale to, ze jsme spolu od mych 13 let nezily, je mezi nami dodnes jako tezky balvan.
Omlouvam se za anonymitu, je to pro me citlive tema.
S.
Obdivuju tě, že se s ní dokážeš normálně bavit. Musíš být velmi silná osobnost
.
@Anonymní píše:
no oni jsou rádi že po x letech někoho má, protože jí nikdo dlouho nechtěl
bohužel neuděláš nic. Sestra si nechá zničit dceru, která díky takovýmto poznámkám začne nejspíš lítat v bulimii a nebo anorexii. Jediné, co můžeš zkusit udělat, je to, že to sestře na férovku řekneš. Je taky možné, že to třeba nevidí (nebo odmítá vidět). Ale spíš bych řekla, že je ráda, že má nějakého chlapa. Že je to nejspíš pěknej idi. t, nad tím přivírá oči, uši a pusu. Bohužel.
@Verpa5 píše:
Obdivuju tě, že se s ní dokážeš normálně bavit. Musíš být velmi silná osobnost.
Dekuji za podporu, ale neni za co me obdivovat
Mama je skvela zena, jen proste v urcity moment sveho zivota dala prednost muzi prede mnou. Nechtela videt, ze je to tak zle. Chtela stastnou a spokojenou rodinu - tak, jako sestra zakladatelky. Nemelo by se to stavat, ale deje se to
zapomenout ji to nemuzu, ale odpustila jsem uz davno. Aspon diky tomu vim, ze ja NIKDY stejnou chybu neudelam, me dite bude vzdy na prvnim miste.
@Russet to je pravda, mam stesti, ze mam otce, ktery je opravdovym tatou
doufejme, ze neter zakladatelky ma take takoveho tatu.
No sestra je trubka chudak holka bude mít sebevedomi 0 a potáhne se to s ní A jak reaguji ostatní na takové poznámky? Já bych se s nim nes…a pokud by se takto vyjadřoval v mě pritomnosti tak sestra nesestra panáčka bych usadila sama.
Prosím anonymně raději. Jenom upozorňuji, že to nehodlám řešit přes sociálku nebo dál. Musí si to srovnat sestra v hlavě hlavně. Nicméně bych ráda jí nějak vysvětlila, co dělá aby se jí konečně rozbřezklo v kouli.
Nemyslím, že jí nějak týrá nebo tak, ale je na ní hnusný a tak nějak jizlivý a pořád jí schazuje i nadává. Na veřejnosti tak nějak opatrně, jen je jízlivý. Několikrát jsem sestru upozorňovala a ona nic. Omlouvá ho a a nechce to řešit. Naši mi taky řekli, at do toho neštourám, jenže asi proto, že nechtějí s ní mít starosti a jsou rádi, že je štastná a že ji nemají na krku.
Jenže dneska to nějak vygradovalo. Volala jsem si se setrou a najednou jsem slyšela, jak jí říká že je tlustá bečka sádla, což si myslím, že pro holku v pubertě asi není ideální. Sestra to zamluvila a pak se neozvala. Na sms nereagovala a když jsem jí volala znova tak mi to vytípla a jen mi napsala, že si to vyřeší (né to s dcerou a přítelem ale tu věc kvuli které jsem volala) sama a popřála mi pěkný víkend.
Kdyby jste byli já jak na to by jste šly? Přítel na ní má špatný vliv a prostě je jasné, že dokud sestra něco neudělá tak se nic nezmění. Vím, že musí ona sama, ale jak jí to vysvětlit aby se jí rozbřesklo…?