Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@Petruna21 Jo? Chtěla bys, aby ti zemřel rodič a tys řešila dilema, jestli zvládneš někde být? Tak to ti fandím, hrdinkoa tímto tě žádám, abys v sobě našla aspoň trochu slušnosti a do tématu nepsala.
Nemluvím o úmrtí
taky mi zemřel dědeček teď to byl rok.
Ale problémy jako jít nebo ne když chceš vidět ostatní lidi na zachvilku bych šla ale ty řešis zda jít jelikož oni nebylo na oslavě syna ![]()
Shrnula bych své pocity asi takto - není mi fajn a ona je v rodině ta poslední, kvůli které bych se snažila o cokoliv. A rozhodně to není jen kvůli minulé oslavě… Ta je uvedena spíš jako poukázání na to, že ona si taky nedělala násilí a to byla v úplně jiné situaci.
Já bych se rozhodla jen a jen podle sebe, jak by se mi chtělo / nechtělo. Pokud bych se tam viděla s lidmi, které bych ráda viděla, tak bych šla. Ale pokud bych neměla na nic náladu, tak bych zůstala doma. Ostatní to musí pochopit…
@Anonymní píše:
Shrnula bych své pocity asi takto - není mi fajn a ona je v rodině ta poslední, kvůli které bych se snažila o cokoliv. A rozhodně to není jen kvůli minulé oslavě… Ta je uvedena spíš jako poukázání na to, že ona si taky nedělala násilí a to byla v úplně jiné situaci.
Tak v tom případě bych nešla…
@Anonymní píše:
Ahoj,
mám dilema a potřebuji poradit, jak byste se zachovaly. Švagrová bude slavit kulaté narozeniny. Naše vztahy jsou víceméně nijaké, vídáme se jen na rodinných oslavách. Nemám ji moc v lásce kvůli její sobecké povaze, já taky nejsem zcela určitě šálek jejího čaje. Chováme se k sobě s respektem, když se vidíme, usmějeme se na sebe, konverzujeme o běžných věcech. Prostě se ve společnosti tolerujeme. Jenže na poslední oslavě našeho syna se mě velmi dotklo, že ač věděla termín 3 týdny dopředu, prostě se sbalila a se svou rodinou odjela na chatu. Na chatu, která je jejich a jistě tam bude stát i další víkendy.
No a teď se stalo tohle - předevčírem zemřel můj otec. Naše vztahy byly na bodu mrazu (byl to těžký alkoholik), ale stejně mě to vzalo a já prostě nemám náladu juchat.
V hlavě mi vůči švagrové lítá - buď ta lepší a prostě jdi, na druhou stranu si říkám - a proč bych měla? Ani náš malý syn jí nestál za to přijít. Kdyby se jednalo o kohokoliv jiného z rodiny, tak se i ve svém momentálním rozpoložení přemůžu a půjdu. Kdokoliv jiný by mi za to stál, ona bohužel ne. Zas na druhou stranu tam budou lidé, které mám strašně ráda a manžela mrzí, že bych tam měla chybět.
Co dělat???
Nesla bych kvuli ni, ale max. lidem, co tam budou a mate je rada. Ale rozhodla bych se ciste dle sebe.
@Petruna21 ale tys nepochopila, že to, že tam případně nepůjdu nevnímám jako mstu. Ale jako věc, jestli mi ten člověk stojí za to, abych se v mé situaci vůbec pokoušela se přemoct. No a na to se mi naskýtá situace, kdy ona se kvůli nám nepřetrhla. Chápeš už, jak to myslím?
@Anonymní píše:
Shrnula bych své pocity asi takto - není mi fajn a ona je v rodině ta poslední, kvůli které bych se snažila o cokoliv. A rozhodně to není jen kvůli minulé oslavě… Ta je uvedena spíš jako poukázání na to, že ona si taky nedělala násilí a to byla v úplně jiné situaci.
Já Ti rozumím a chápu to takhle od začátku diskuze. V tomhle případě bych nešla, nelámala bych se.
@Anonymní píše:
@Aries6 je to za hodinu, takže času na rozmyšlení opravdu moc nemám…
Být tebou, zůstanu doma. Popravdě, předevčírem ti umřel táta, sama říkáš, že i tobě je líto, a ani se nesluší jít dva dny po smrti rodiče na nějakou juchandu, ať byl rodič jakýkoliv.
Nesla bych. Mam podobnou svagrovou a opravdu bych si nedelala nasili. Kazdy to pochopi, ze ti neni dobre a poslala bych syna a manzela samotne. Vztahy mate vlazne, ji to vadit nebude a ty se nebudes muset pretvarovat.
Jestli se na to necítíš a nemáš náladu slavit, z oslavy bych se omluvila..
Proč to lámat přes koleno..
Jinak upřímnou soustrast ![]()
Já bych se rozhodla jen podle sebe, jestli se mi chce nebo ne. Vadilo by mi asi zůstat doma sama. Kdyby zůstal někdo se mnou, spíš bych byla doma. Být sama, radši bych šla a bavila se s jinými, oblíbenými členy rodiny. A dodatečně upřímnou soustrast. Také mám otce alkoholika, zatím živého, tak mě někdy napadá, jaké to bude, až odejde..
No nic, to je trochu OT
@mau-mau taky OT - vždycky jsem si myslela, že až odejde, bude mi to fuk. Realita je jiná. Pere se ve mně tisíc pocitů od nenávisti, přes výčitky, po lítost. Mému bylo jen 56let.
Holky moc děkuju za vaše názory. Rozhodla jsem se, že opravdu nepůjdu. Sama doma nebudu a i kdyby, nevadilo by mi to. Ještě jednou moc díky.
@Anonymní píše:
@mau-mau taky OT - vždycky jsem si myslela, že až odejde, bude mi to fuk. Realita je jiná. Pere se ve mně tisíc pocitů od nenávisti, přes výčitky, po lítost. Mému bylo jen 56let.
Ten můj je značně starší. Ale je mi jasný, že líto mi bude hlavně těch promarněných let
A hlavně asi budu mít pocit, že je to všechno jedna velká škoda
Tak to nějak překonej, však co také zbývá
Myslím na tebe ![]()
@Petruna21 Jo? Chtěla bys, aby ti zemřel rodič a tys řešila dilema, jestli zvládneš někde být? Tak to ti fandím, hrdinko
a tímto tě žádám, abys v sobě našla aspoň trochu slušnosti a do tématu nepsala.