Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@mau-mau taky OT - vždycky jsem si myslela, že až odejde, bude mi to fuk. Realita je jiná. Pere se ve mně tisíc pocitů od nenávisti, přes výčitky, po lítost. Mému bylo jen 56let.
Já ti naprosto rozumím. S otcem jsem se nestýkala mnoho let, postupně jsem se s tím naučila žít, nakonec jsem byla i ráda, že vzhledem k jeho životnímu stylu (alkohol, dluhy) mě už nevyhledává. Myslela jsem, že jeho smrt mě nezasáhne. Ale zamávalo to se mnou podobně, vrátily se bolestné vzpomínky, křivdy, promarněné možnosti, lítost… Drž se. ![]()
A pokud se na oslavu necítíš, nechoď, rozumný člověk to pochopí.
@Petruna21 píše:
Chtěla bych mít tvé problémy. Normálně bych šla a nedělala naschvaly že ona nebyla na narozeninach syna
Jakože bys přišla o otce?
@lamicina píše:
Prostě bych to vzala, jak to je. umřel mi táta a nemám náladu juchat, ať jede manžel se synem sám. Kdyby se mi chtělo tak bych jela. prostě ne jako revanš švagrové, ale podle toho jak to cítím sama za sebe.
Vidím to úplně stejně. Zemřel ti otec, nikdo nemůže vnímat špatně, že nebudeš mít chuť se bavit. Úmrtí v rodině je omluvenka pro každou společenskou událost.
Pokud se naopak budeš chtít odreagovat, je to v pořádku a můžeš jít. Koneckonců, vždycky můžeš taxíkem odjet dřív s omluvou, že to na tebe dolehlo.
Vzpomínám si na podobnou situaci u nás loni v létě. Ošklivě jsme se s manželem pohádali, je moc hodný, ale cholerik, nebylo mi z toho pak vůbec dobře. Do toho pozvání od našich kamarádů na grilovacku. Strašně moc se mi nechtělo. Bylo mi to skoro odporný jít někam s manželem se bavit. Jenže odmítnout se vůbec nehodilo. Zvali nás několikrát předtím, to nikdy nevyšlo, teď věděli že jsme oba doma a nemáme nic v plánu. Jsou moc fajn. Rozhodně jsem je nechtěla otravovat vysvětlováním, proč se mi nechce. Tak jsem šla s tím, že za hodinu se na něco vymluvim a půjdu. Zůstali jsme oba do dvou v noci
bylo to moc fajn a krásně jsme se odreagovali, domu jsme se vrátili s mnohem lepší náladou ![]()
@Anonymní píše:
@Aries6 je to za hodinu, takže času na rozmyšlení opravdu moc nemám…
Tak teda píšu pozdě, ale napíšu svůj názor. V rozpoložení, v jakém jsi teď ty, bych asi nešla
Je tam moc pochyb a moc negativ.
Moc jste mi pomohly utřídit si myšlenky. Jsem ráda, že jsem zůstala doma. Jakmile jsem se definitivně rozhodla a manžel s dětma odjel, strašně se mi ulevilo, že nikde nemusím dělat opičku proti svému přesvědčení a momentálnímu stavu.
@Anonymní píše:
Moc jste mi pomohly utřídit si myšlenky. Jsem ráda, že jsem zůstala doma. Jakmile jsem se definitivně rozhodla a manžel s dětma odjel, strašně se mi ulevilo, že nikde nemusím dělat opičku proti svému přesvědčení a momentálnímu stavu.
Dobře jsi udělala. Proč se přemáhat kvůli někomu, kdo tě má na háku, a kdo si to ani nezaslouží. Jinak, upřímnou soustrast. ![]()
@renduli píše:
Jakože bys přišla o otce?
NE, to že přemýšlet zda jít nebo ne
když se člověku nechce tak nikam nejdu ![]()
@Petruna21 píše:
NE, to že přemýšlet zda jít nebo nekdyž se člověku nechce tak nikam nejdu
Ale holky mají pravdu, že jsi to napsala dost blbě.. To by sis mohla uvědomit, tedy
Napsat sorry bys mohla, ne? ![]()
@mau-mau píše:
Ale holky mají pravdu, že jsi to napsala dost blbě.. To by sis mohla uvědomit, tedyNapsat sorry bys mohla, ne?
Nemyslím si že bych se měla omlouvat nenapsala jsem nic špatně ![]()
@Petruna21 Tak ona napíše, že jí umřel táta a že neví, jestli se má přemáhat a jít ze slušnosti na „oslavu“, ty napíšeš, že bys chtěla mít její problémy, a nedochází ti, co je na tom divného a necitlivého, ani když ti to sem napíše víc lidí?
.. holt asi marný boj, v tvém případě
Zajímavé, že ti nedochází, že bagatelizuješ něčí smrt a ještě stylem „To bych chtěla mít“
No, nic..
@mau-mau Nemíním se k tomu vyjadřovat
nemyslela jsem úmrtí..
Tak buď ať jde nebo nejde ![]()