Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Znám ten pocit, kdy se začne sypat všechno najednou.
Napadá mě zkusit konkrétně popřemýšlet o tom, co by se dalo nějakým způsobem vyřešit - zda si manžel může na období mimo stavební sezónu najít jinou (třeba hůř placenou) práci, jestli by bylo možné se v případě nejhorším domluvit na odložení či snížení splátek a hypotéky. Prostě mít plán na horší časy a doufat, že nebude potřeba ho použít.
Hlavně se nehruť
já vim snadno se říká hůř dělá ale já zastávám názor- vše je pro něco dobré a všechno dopadne jak má.Takže určitě zase bude dobře a i mimčo bude uvidíš.A je zase dobrý že manža je v klidu kdyby jste se hroutily oba bylo by hůř.Nehledě na to že si myslim že má určitě nervy takyTak hlavu vzhůru ![]()
To je na tomhle období snad nejtěžší. Rodina skvělá, člověk by měl mít ze všeho radost, ale peněz tak málo. Uvidíš, že si práci najde a vše se alespoň trošku otočí. Věř mi, že on je na tom hůř. Chlapi to prožívají různě a pocit, že nedokáží uživit svoji rodinu je pro ně šílený. Třeba to nedává tak najevo, ale uvnitř mu je bídně. Práce bude a určitě jí najde. Přinejhorším si můžeš najít ty nějaký přívýdělek. - úklid kanceláří jen třeba na dvě hodiny denně. A utěšovat se tím, že někomu je hůř a vy jste v pohodě stejně nemá cenu. To znám od sebe. Každý žijeme svůj život a každý má jiné představy.
Držím palečky a věř, že v tom nejsi sama. Já zase řeším jinou situaci a taky musím hodně bojovat a nepodávat se tomu.. Jinak nás všechny rovnou můžou odvézt do blázince.
děkuji
no vždy to nejak rozdýchám, ale první chvilky když zas něco tak jsem nepoužitelná, cítim slabost huře se mi dýchá a brečím pak to přejde a já hysterčím a řvu a odnáší to manžel a syn bohužel. pak to rozdejchám a jedu dál než zase něco. mám pocit, že jedna věc se vyřeší a další dvě se pos…rou.
To je klasika. Já to mám podobně, jeden den si říkám pohoda a druhý den jsem zase vyřízená.
My se přestěhovali na venkov a moc to nedávám. Já mám ale to štěstí, že mám cestu zpět do města, kde máme byt. Byli jsme na tom taky bídně s penězi a tak jsme byt na rok pronajali a odstěhovali se mimo do domku po babičce.Teď zjišťuji, že peníze zase nejsou tak důležité… Radši budu mít hlouběji do kapsy, ale budu v klidu. No akorát tu musím ještě 10 měsíců vydržet.
Prostě najít správné řešení jakéhokoliv problému je těžké.
Manžel je ze mě taky na prášky. Prostě každý má něco.
Vím jaký to je, když se pořád něco sere, nejhorší je, že jediný s kým to řešíš je manžel, pak se nediv, že se už o tom nechce bavit, ten můj taky ne. Oni to mají jinak, oni problém neprobírají, oni ho prostě řeší a nepotřebují se o tom bavit. My to zase potřebujeme pořád probírat, i když na tom nic nezměníme.
no problém je v tom, že on moc veci neřeší. když to nepohlídám já tak to neudělá a přitom ho ta má „buzerace“ štve, ale je to pokaždé stejné.
př. měl někam zavolat volám mu už si zavolal ne zapoměl jsem tak tam zavolej jo, už? ne ještě ne a nech mě být a já nato kdybysi zavolal hned tak tě neotravuji.
mohla bych si to udělat sama a zavolat ale to už by pak nedělal nic. vše musím organizovat já a pod.
No tak to je u nás to samé. Tefon je nejhorší nepřítel. Já už to beru, že pokud je potřeba něco vyřídit, tak prostě volám já. Já to sice taky nemám ráda, ale on to nedává vůbec. Tak vím, že mu to vadí a že se mu špatně vyjadřuje - po telefonu má jako nervy.
Otázka je, jestli nevolá kvůli tomu, že mu je to nepříjemný nebo že mu to je vlastně jedno a nechce se mu to řešit. ![]()
Je to naprd, když všechno visí na tobě, to máš pocit jako, že jsi na vše sama.
helik no přesně na vše sama. pokud mu vše nalinkuji připravím tak se postará i o dítě celej den v pohodě, ale musí vědět co kdy kde. přijdemi samostatně nepoužitelný, je to hrozný takhle mluvit o manželovi. ale cítím to tak a když je nedostatek peněz tak jsem vždy více podrážděná a nepříjemná. někdy mám dokonce pocit že jsme dva spolubydlící.
Anonymní píše:
děkuji
no vždy to nejak rozdýchám, ale první chvilky když zas něco tak jsem nepoužitelná, cítim slabost huře se mi dýchá a brečím pak to přejde a já hysterčím a řvu a odnáší to manžel a syn bohužel. pak to rozdejchám a jedu dál než zase něco. mám pocit, že jedna věc se vyřeší a další dvě se pos…rou.
Na tyhle akutní stavy bych si možní připravila nějakou „první pomoc“. Dobře pomáhá krizová esence (Rescue remedy) z bachovek, případně esenciální oleje - primárně rozmarýn a levandule, na zhoršené dýchání ještě máta.
Problém, který ten stav způsobil to sice nevyřeší, ale pomůže to dostat se psychicky z nejhoršího ataku úzkosti.
Já to chápu. Taky na tom nejsme zrovna nejlíp. Hlavně ty peníze jsou velký problém. V listopadu mi končí rodičovská dovolená a v práci mi zamávají výpovědí. Já sice dostanu odstupné, ale z něj tak akorát vyrovnám kontokorent a jestli nenajdu rychle práci, budeme zase žít v mínusu. Je třeba koupit skříň na oblečení, opravit auta, do toho narozeniny malýho, Vánoce, hlavně zima a tedy boty pro malýho, já potřebuju boty a bundu a mohla bych pokračovat.. Celý tři roky jsme to nějak zvládali a od prázdnin počítáme každou korunu a šetřímu už i na jídle. Občas se mi chce utéct. Nejsi v tom sama.. ![]()
vubec mě neteší že v tom nejsem sama, ale bohužel dnešní doba je pro normální lidi krutá.
Anonymní píše:
no problém je v tom, že on moc veci neřeší. když to nepohlídám já tak to neudělá a přitom ho ta má „buzerace“ štve, ale je to pokaždé stejné.
př. měl někam zavolat volám mu už si zavolal ne zapoměl jsem tak tam zavolej jo, už? ne ještě ne a nech mě být a já nato kdybysi zavolal hned tak tě neotravuji.
mohla bych si to udělat sama a zavolat ale to už by pak nedělal nic. vše musím organizovat já a pod.
Hele s tim zařizováním, to znám. Půl roku jsem ho nutila zrušit si smlouvu na telefon co už dva roky nemá. Teď nějak posra… platby za net, takže nám už 3 týdny nefunguje. (udělala jsem si net do mobilu takže mě to zas až tak netrapi
) Ten telefon je pro ty chlapi fakt nepřítel.
Jinak pro zakladatelku jen hodně sil. Každý máme problémy, které se nám zdají neresitelne a jinym mohou připadat banální, ale nezoufej, všechno zvládnete ![]()
Ahoj,
pokud Ti není přes 40, tak bych si do této situace druhé dítě nepořizovala, spíš se snažila stabilizovat situaci. Nahnala bych manžela na sezónní práci nebo brigádu, než si najde novou práci a taky aby ho nepřepadla depka…
Držím palce
Dobrý večer, poslední dobou se to na mě nějak sype. jetoho dost a já nevím jak to vše zbládneme. jsem akorát naštvaná, ničí to manželství, protože manžel je flegmatik a reaguje typem ono to nějak dopadne.
jen v krátkosti a kohoto nebaví číst at to nečte:)
roční dítě,hypotéka,splátky… z příjmu neušetříme nic. manžel dostal výpoved do konce roku bez odstupného a nabídky práce prostě nejsou ( stavebnictví ) k tomu chceme druhé dítě - což ted není ideální, ale už nejsem nejmladší a tak nemužeme dlouho čekat. k tomu se kazí co se dá. nechci to vše vypisovat ale tipu nejede auto a tak. vím že jsou na tom lidé huř, ale stejně jsem z toho všeho docela zoufalá a nevím co dělat.
omlouvám se ale aspon tak to muselo jít ven s manželem se bavit nedá.