Jsem sobec, co s tím

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

24138

14978

19.1.19 16:28

načítám...

Mno - jenže aby si byla dobrá matka, tak potřebuješ být ještě sobečtější.

Potřebuješ být v pohodě sama se sebou, zbavit se nesmyslných pocitů viny a umět si hlídat svoje hranice. Jen pak se můžeš věnovat svému synovi adekvátně, ne jako uzlíček nervů a výčitek.

V žádném případě si teď nepořizuj druhé dítě - to vážně není sobecké rozhodnutí, to je nesmírně ohleduplné rozhodnutí vůči tvému muži, vůči tvému synovi i vůči sobě samotné.

A potřebuješ daleko víc myslet na sebe a najít si čas na odpočinek a návrat k sobě samotné.

načítám...
Citovat
Zmínit

123Soňa

2707

840

19.1.19 16:53

načítám...

Já mám děti 3,5 roku od sebe a jsem za to šťastná. Druhé dítě bylo veeelmi náročné. Nespalo ve dne ani v noci, pořád brečelo. Začlo se to lepšit až po 3. měsíci a až tak v roce to bylo OK. Ikdyž ani teď tomu spánku moc nedá, vstává v 5
A to jsem měla obrovskou výhodu, že starší dcera už byla fakt šikovná, na záchod si chodila sama i v noci atd…
Takže jsem šťastná, že jsem si naplánovala 3,5 roku rozdíl, měla jsem to prostě jednodušší…

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

25.9.19 18:37

načítám...

Ahoj nemám se komu vypovídat a nejsme si jistá, jestli je to, co cítím správně a zajímá mě cizí názor. Mám pritele 2 roky. Vztah fajn, ale hodně hádek. Poslední půl rok už nic moc kvůli mým zdravotním problémům, které se ukázaly, že jsou psychosomatické a zhoršují se mi, když jsem s přítelem. A to hodně. Viděl to i sám. Ukončila jsem to, ale neustále se k tomu vrací, ptá se na to a vyčítá mi, že on pro mě udělal vše, ale já mu nepomohla, když je třeba a nechám ho v tom (momentálně nic těžkého neřeší). Ráda bych mu i pomohla a dělám pro něj věci, ale nechci se s ním už žlze zdravotních důvodu vídat. Je to sobecké? Dělám chybu? Opravdu jsem tak zlý člověk? Už si nevím rady. Co byste dělali vy?

Citovat
Upravit

tzipora

1337

470

25.9.19 18:54

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj nemám se komu vypovídat a nejsme si jistá, jestli je to, co cítím správně a zajímá mě cizí názor. Mám pritele 2 roky. Vztah fajn, ale hodně hádek. Poslední půl rok už nic moc kvůli mým zdravotním problémům, které se ukázaly, že jsou psychosomatické a zhoršují se mi, když jsem s přítelem. A to hodně. Viděl to i sám. Ukončila jsem to, ale neustále se k tomu vrací, ptá se na to a vyčítá mi, že on pro mě udělal vše, ale já mu nepomohla, když je třeba a nechám ho v tom (momentálně nic těžkého neřeší). Ráda bych mu i pomohla a dělám pro něj věci, ale nechci se s ním už žlze zdravotních důvodu vídat. Je to sobecké? Dělám chybu? Opravdu jsem tak zlý člověk? Už si nevím rady. Co byste dělali vy?

Ahoj, asi jste si nesedli? Chybu neděláš. Napiš mu třeba, že potřebuješ čas pro sebe momentálně a že se určitě ještě uvidíte, ale teď prostě ne.

načítám...
Citovat
Zmínit

Halamka

4367

26.9.19 04:20

načítám...

Třeba toto je zrovna příklad, kdy se nedá mluvit o sebeckosti, ale spíš o sebelasce. A ta je důležitá. pokud bys upřednostňovala druhého na úkor svého zdraví a psychické pohody, odneses to jen ty. Takže na tvem místě bych se take odprostila od věci, které ubližují a s čistým svědomím.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

26.9.19 06:54

načítám...

Udelala jsi dobre. S mym ex to ted bylo vsechno horsi, meli jsme daleko vetsi problemy, ale princip v podstate stejny. Ke konci vztahu jsem mela podvahu, slapala jsem si na jazyk a trpela nespavosti. Trvalo to nekolik let nez jsem si rekla dost. A bylo to nejlepsi rozhodnuti v mem zivote.