Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem špatná dcera (člověk)?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.2.17 08:57
Když se narodila moje prvorozená, byla špatná, šla na JIPku, kde nám primářka sdělila, že nemá moc velkou šanci to přežít…to bylo jak rozbuška zájmu a zvědavosti. Takže jsem prostě řekla ne, nebudu zvedat telefony, nepřeju si, aby mi někdo volal, návštěvy nechci, nedala bych je. Ale máma byla něco jinýho, to je prostě máma, pravda, nemáme narušený vztah. Takže já to nechápu, že je taková potíž pohovořit denně s mámou po telefonu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.17 09:00
S těmi telefonáty od mámy to mám stejně, nedávno jsem tady zrovna zakládala diskuzi s názvem Babička stíhačka 
Zatím jsme stále nikam nepostoupili, stále volá každý den, chce mluvit pořád dokola o tom stejném a volá vždy v tu nejmíň vhodnou chvíli - když krmím, obědvám nebo uspávám. Včera mi volala 5× za sebou, když jsem uspávala, 5× mi ji vzbudila a pak už malá nechtěla spát. Vypla jsem si u jejího kontaktu vyzvánění, už na to nemám sílu 
Anonym z „Babička stíhačka“
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.2.17 09:02
@Heivka Už jsem to našla, moc děkuji 
@Gábinkaa9 však jo, minuta ne 
Opatrné vysvětlování zřejmě cenu nemá, budu jí to asi muset znovu po lopatě zopakovat…Děkuji
@Malina7 To máš pravdu…nebyla jsem takřka vyhozena, byla jsem vyhozena se sprostými nadávkami a sbalenou jednou taškou nejnutnějších věcí..Ale to by bylo na jinou diskuzi, to jsem tu řešit nechtěla.
Přesně tak, ta citová vazba tam z mé strany vázne.
Je mi líto, co jsi musela v dětství, a vlastně i později, zažívat 
Jsi silná, že jsi to takto nastavila, dokázala jsi něco, co já ne.
- Citovat
- Upravit
4.2.17 09:03
Hele a teď si představte jo, když vás obtěžuje, že máte s mámou mluvit po telefonu, že je nemocná a vy se o ní staráte, den za dnem, rok za rokem, takže si jí nastěhujete vedle, abyste alespoň doma měli relativní místečko klidu, běháte za ní několikrát denně, i já pomáhat na záchod, vaříte, pečete, pečujete, uklízíte, zaobstaráváte, vozíte po doktorech, nakupujete, koupete, když je nejhůř krmíte, u toho se usmíváte, abyste ji neranily, a ona nenabyla dojmu, že je na obtíž, a když tohle všechno uděláte, tak si k ní ještě sednete, abyste si taky popovídaly, páč i to ona potřebuje, den za dnem, rok za rokem, bez výhledu na byť malinké zlepšení, s progresí, takže se to jen horší…zlaté telefonáty jednou denně trvající půlhodiny. Obtěžují vás hovory rodičů? Věřte, že může být mnohem hůř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.17 09:03
@terinka4444 Tomu rozumím, taky bych jednala takto. A ano uznávám, že by to mohlo být i u nás o něčem jiném, pokud by ty vztahy byly úplně ok.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.2.17 09:04
@Anonymní píše:
S těmi telefonáty od mámy to mám stejně, nedávno jsem tady zrovna zakládala diskuzi s názvem Babička stíhačka
Je to hrozné…Chápu, že má zájem, je to od ní vlastně na jednu stranu milé, ale čeho je moc, toho je příliš 
- Citovat
- Upravit
4.2.17 09:05
@Anonymní píše:
S těmi telefonáty od mámy to mám stejně, nedávno jsem tady zrovna zakládala diskuzi s názvem Babička stíhačka
Tomu rozumím. Nic se nemá přehánět. Myslím, že takové ty běžné hovory s příbuznými, které se točí pořád dokola o počasí, o bolavých zádech a klobech,
/již 30 let /, co si koupila švagrová Máňa v sekáči, nebo co vařila, bude vařit, které léky bere, a na co, atd., stačí bohatě jednou za týden.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.17 09:13
Zakladatelko úplně tě chápu, já nerada mluvím s lidmi po telefonu obecně, navíc nejsem ten typ, co dokáže udržovat konverzaci o ničem a mám ráda svůj klid. Na druhou stranu, říkám si, až jednou bude moje dítě dospělé a snese moje telefonáty třeba jen jednou týdně, nebude mi to líto? Bude. Tak se občas prostě přemáhám (zas ne, že bych se přemáhala vždy, taky nějaký kontakt potřebuju) a beru to tak, že to ti rodiče (u nás hlavně tchyně) potřebují, vypovídat se, poplkat o blbinách…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.17 09:15
@terinka4444 píše:
Hele a teď si představte jo, když vás obtěžuje, že máte s mámou mluvit po telefonu, že je nemocná a vy se o ní staráte, den za dnem, rok za rokem, takže si jí nastěhujete vedle, abyste alespoň doma měli relativní místečko klidu, běháte za ní několikrát denně, i já pomáhat na záchod, vaříte, pečete, pečujete, uklízíte, zaobstaráváte, vozíte po doktorech, nakupujete, koupete, když je nejhůř krmíte, u toho se usmíváte, abyste ji neranily, a ona nenabyla dojmu, že je na obtíž, a když tohle všechno uděláte, tak si k ní ještě sednete, abyste si taky popovídaly, páč i to ona potřebuje, den za dnem, rok za rokem, bez výhledu na byť malinké zlepšení, s progresí, takže se to jen horší…zlaté telefonáty jednou denně trvající půlhodiny. Obtěžují vás hovory rodičů? Věřte, že může být mnohem hůř.
Mám to podobně, ale ne až tak jako ty, a velmi si vážím každého, kdo toto dokáže dělat pro svoje rodiče.
Příspěvek upraven 26.03.19 v 01:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.17 09:20
@nostress píše:
Mám to podobně, ale ne až tak jako ty, a velmi si vážím každého, kdo toto dokáže dělat pro svoje rodiče.
A nebo se kousneš a staráš se, protože jsou to přeci rodiče. Ale neodpustíš jim to.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.2.17 09:21
@alenka84 Snažím se na to právě dívat i téhle strany.Taky budu jednou ráda, když budu vědět, zda se moje děti mají dobře. Ale jsem povahově celkem introvert a vlk samotář, takže ten kontakt 1× týdně mi přijde akorát.
- Citovat
- Upravit
4.2.17 09:26
@nostress já mám ty dvě dcery, já se snažím žít tak, jak bych chtěla, aby se jednou chovaly ony ke mně, dávám jim vzor, kdybych jednou měla být nemocná a odkázaná ( a psychika je u toho člověka ukrutná, ona sedí na záchodě, nemůže z toho záchoda slézt, ale nevolá, aby neobtěžovala, protože ví, že tam běhám, čímž mě v podstatě ale staví do role, kdy tam běhám sama co půl hodiny, abych mrkla, jestli někde nesedí nebo nespadla a neleží a nechce volat, aby neobtěžovala)přála bych si, abych mohla být doma ve svém, moje děti to vidí, moje děti se zapojují a mým dětem to nepřijde divné. Takže už i moje děti přijdou domů, převlečou se a jdou za babičkou, dělají to tak jako já, co chvílí se zdejchnou a jdou se podívat. Starší kolikrát slyším večer v posteli, jak s ní telefonuje. Ptala jsem se proč, prý babička to má ráda. Chápu, že třeba rodiče ublíží, pak je to horší, ale denně s ní popovídat něco po telefonu? To je obtěžování? A čtu to tady ve spoustě příspěvků, jak telefon obtěžuje a dá se to vydržet jednou týdně 
to je něco mimo mé chápání. I když pravda je, že zbylí mí sourozenci přijedou jednou za 14 dnů, nebo taky za měsíc, dojezdová vzdálenost 25km, a tím to pro ně hasne. Ale je to něco mimo mé chápání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.17 09:27
@Anonymní píše:
A nebo se kousneš a staráš se, protože jsou to přeci rodiče. Ale neodpustíš jim to.
Ano, je to pochopitelné, ale jde to pak velmi ztuha. Ta bolest a křivda tam pořád je.Kdo dokáže odpustit, velmi se mu uleví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.17 09:29
@terinka4444 Ono je to opravdu hodně dáno povahou člověka a pak taky tím, jaké jsou vztahy v rodině. A Tebe obdivuji! Musí to být hodně náročné.
- Citovat
- Upravit
4.2.17 09:35
@terinka4444 píše:
@nostress já mám ty dvě dcery, já se snažím žít tak, jak bych chtěla, aby se jednou chovaly ony ke mně, dávám jim vzor, kdybych jednou měla být nemocná a odkázaná ( a psychika je u toho člověka ukrutná, ona sedí na záchodě, nemůže z toho záchoda slézt, ale nevolá, aby neobtěžovala, protože ví, že tam běhám, čímž mě v podstatě ale staví do role, kdy tam běhám sama co půl hodiny, abych mrkla, jestli někde nesedí nebo nespadla a neleží a nechce volat, aby neobtěžovala)přála bych si, abych mohla být doma ve svém, moje děti to vidí, moje děti se zapojují a mým dětem to nepřijde divné. Takže už i moje děti přijdou domů, převlečou se a jdou za babičkou, dělají to tak jako já, co chvílí se zdejchnou a jdou se podívat. Starší kolikrát slyším večer v posteli, jak s ní telefonuje. Ptala jsem se proč, prý babička to má ráda. Chápu, že třeba rodiče ublíží, pak je to horší, ale denně s ní popovídat něco po telefonu? To je obtěžování? A čtu to tady ve spoustě příspěvků, jak telefon obtěžuje a dá se to vydržet jednou týdně
Buď ráda, že to je něco mimo tvé chápání. Kdo nezažil, nepochopí. Ano, je to příklad i pro naše děti.
Příspěvek upraven 26.03.19 v 01:31
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
