Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@arada Tak to u nás by ses cítila v pohodě. Fakt to není nikde vidět. Dělám ty věci pro svůj pocit - ani nijak často nepřevlíkám postel, ani neumývám každý den podlahu, neleštím koupelnu, ale v tom objemu, i když dělám drobnosti tak nějak průběžně, to není vidět. Nejsem vyloženě uklízecí maniak. Ale nesnáším rozházené prádlo po domě a nádobí ve dřezu.
Dětem se snažím věnovat, ale asi mě to moc nebaví, pořád stavět a vymýšlet. Nechávám je hrát si samotný. To podle mě není úplně na škodu. Nevím.
@Anonymní píše:
@eMa321 Děkuju za radu. Ve městě všechno o. k. Malý byt. Chalupa - všechno podruhé, o moc větší, navíc zahrada a tak. Na to, že docela lítám, to stejně není vidět.J.
Měla jsem to úplně stejně. Akorát jsem chodila přes den do práce a večer se školákem dělala úkoly. Mě ta výpomoc opravdu pomohla. Ale docela dlouho jsem se tomu bránila. Nějak jsem si neuměla představit jak by to mělo probíhat. Nejdřív jsme se domluvili, že každý čtvrtek vyluxuje, vytře, umyje kuchyňskou linku a koupelnu se záchodem a samozřejmě utře prach a podle dohody další věci ( omýt okna, vyčistit sedačku )… Nakonec jsem podlehla a i žehlila.-) Já jsem si trochu odpočinula, navíc když se takhle uklízelo pravidelně, lépe se udržel pořádek. Myslím si, že se důležité vyskočit z toho tempa a blázince. Protože pak už jedeš jako autopilot a nevidíš vpravo vlevo.
@Anonymní píše:
@arada Tak to u nás by ses cítila v pohodě. Fakt to není nikde vidět. Dělám ty věci pro svůj pocit - ani nijak často nepřevlíkám postel, ani neumývám každý den podlahu, neleštím koupelnu, ale v tom objemu, i když dělám drobnosti tak nějak průběžně, to není vidět. Nejsem vyloženě uklízecí maniak. Ale nesnáším rozházené prádlo po domě a nádobí ve dřezu.Dětem se snažím věnovat, ale asi mě to moc nebaví, pořád stavět a vymýšlet. Nechávám je hrát si samotný. To podle mě není úplně na škodu. Nevím.
Nádobí ve dřezu jsem vyřešila myčkou, s dětmi choď hodně ven, vyblbnou se, bo doma se nudí a vymýšlí blbiny. O víkendu zapoj manžela, mop, nebo vysavač sna d umí použít. I když v týdnu hodně pracuje, jde o jinou činnost a u té může relaxovat. Věř, že vypne. Můj muž byl vedoucí pracovník a vyloženě mě prosil, aby mohl vysát, utřít prach a podobně.
@Anonymní píše:
@arada No jasně, jiná rada asi není. Nemůžu mít ale nějakou poruchu, když nesnesu neumytý nádobí atd.? Dokud to není, jsem nervní. J.
Muzes, obsesivne-kompulzivni porucha, nebo jak se tomu nadava? Pokud to fakt nedokazes ovladat?
Přečti si knížku Výchova bez poražených. Třeba pomůže v komunikaci s dětmi a s tím, aby si uklízely hračky samy. Choďte hodně ven. Někam, kde se děti rozběhnou a ty „vypneš mozek“. Doma se tím pádem neudělá nepořádek a budete venku.
Pokud hodně rozhazují hračky, polovinu jich sbal třeba do sklepa. Ono dětem stačí málo a když toho mají moc, jsou roztěkaný a pak si neumí hrát a jen rozhazují.
Zapřáhni holky do úklidu. Nějaké utírání nebo vysát zvládnou. Budeš to muset sice opravit, ale děti to baví, takže se zabaví, něco se naučí a nebudou kramařit hračky. Mě 4 letá umí už docela slušně poklidit koupelnu.
Ale jako podle me ma neco trochu temer kazdy, ja jsem bordelar, ale vytaci me nevyprane pradlo. Rozhszene kostky nebo neumyte nadobi necham, ale hlavne, ze peru
Manzel si taky obcas tuka na celo, ale co uz…hlavne se naucit, jak si tim nenechat nicit zivot.
Dítě mám zatím jenom jedno, ale taky mi začalo lézt na nervy, že mě nikdy nenechal dodělat rozdělanou práci jako třeba rozklidit myčku, vyndat pračku… prostě takové to 100× nic umořilo osla. Naučila jsem se důležitou věc, synkovi prostě řeknu ne, hrát si budeme až to dodělám. A najednou se klučina naučil počkat. Je pravda, že do dokonale uklizené domácnosti to má daleko (ale já nikdy na přehnaný pořádek nebyla), ale když jde syn spát tak na mě nečeká hora práce v domácnosti, ale jenom zapnu myčku a můžu pomoct manželovi se školou nebo délat co mě baví (teď mi muž koupil elektronické piano tak můžu po 15leté pauze zase hrát). Jen se děsím na to jaká ta realita bude, až se narodí v létě druhé mimčo, ale snažím se moc na ten chaos nemyslet, jen doufám že i druhorozené bude stejně snadno zvladatelné jako je syn.
S paní na úklid bych měla asi klasický problém-předsudek - cizí člověk dělá práci v mé domácnosti za mě, sahá na mé věci, přitom já na to čas mám. Manžel na tom je 1000× hůř - vedoucí funkce, podniká atd. Nebudu zabíhat do detailů, jen chci říct, že moje „práce“ je proti tomu brnkačka. Přitom se snaží trávit čas i s rodinou, takže se necítím jako opuštěná manželka a služka.
Myčka je fajn - tam není nádobí aspoň vidět.
100× nic umořilo vola - ano, přesně tak to je.
Ven s dětmi chodíme každý den a rády. Ale teď, ještě v zimě, jen tak na nákup a procházkou zpátky domů. Starší furt tahá ze školky nemoci a jak je sychravo, moc to nedáváme. Až bude tepleji, bude líp, to jsme venku většinu času.
Do svých činností je právě zapojuju - třeba pečeme - tak mi obě vydatně pomáhají, i když to znamená práci navíc - poklidit pak ten saigon v kuchyni. Obě baví jakoby vysávat, utřít prach, ale co si budem povídat, je to spíš zábava než práce, takže to podle toho i vypadá.
Já právě myslím, že na to ani rada není. Prostě jsem v jádru šťastná jak blecha, že to všechno funguje (ťuk, ťuk), ale trápí mě jen výčitky, že bych mohla být ta skvělá maminka, co se nikdy nezlobí, je trpělivější, není nervní z chaosu kolem. Jsem s nima pořád, takže trochu mišuge.
J.
Víš, v čem máš problém. Tak s ním něco udělej. Nikdo jiný to za Tebe tady nemůže vyřešit přece. ![]()
@MaminkaLucka Kdybych věděla, co s tím, tak tady nezakládám tuhle stěžovací diskuzi.
Tak už asi zbývá fakt jen přečíst si po 4 letech mateřství konečně nějakou moudrou knihu, jak tu někdo psal (děkuji), nebo navštívit psychologa (ale proč, objektivně nemám pojmenovatelný problém, jen vnitřní a částečnou nespokojenost). J.
S tou pani na uklid je to ale dobra rada
protože ti to uleví a nebudeš nervni na děti. Ten tvůj předsudek nechápu. Naopak je to skutečně šance jak trochu zvolnit, takže bych to prvoplanove nezavrhovala a naopak aspoň zkusila
@Aries6 Jdu gůglit. Hele, a fakt je to použitelné? Na mě byly tyhle knižní rady vždycky moc knížecí, ale ráda se dovzdělám, mám nejvyšší čas.
J.
A jak to tedy děláte vy, co zvládáte? Promiňte, že jsem tak zvědavá. Asi jsem v nějaké sociální bublině (poměrně introvertního založení) a venku vídám jen spokojené, pohodové maminky, nevím, jak to funguje u „cizích“ doma. Stíháte? Jak moc se věnujete dětem? Jste v pohodě, jak to je? J.
Na to nepotřebuješ knihu, ale srovnat si v hlavě priority, uvědomit si, že nikdo není dokonalý. Všichni děláme chyby, jak ve výchově dětí, tak v domácnosti. To je potřeba si uvědomit. Důležitá seš ty, děti, manžel a věř, že pokud si to uvědomíš, budeš klidnější. Kup si tu myčku, je to fajn pomocník a fakt se nauč vypnout. Vše je o tom, co máš v hlavě. S psychologem si sice popovídáš, ale pak si vše musíš srovnat sama, on ti neodbourá tvé myšlenky.
@eMa321 Děkuju za radu. Ve městě všechno o. k. Malý byt. Chalupa - všechno podruhé, o moc větší, navíc zahrada a tak. Na to, že docela lítám, to stejně není vidět.
J.