Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Začni trénovat laskavost. Ideálně nejdřív na sobě, pak to půjde snáz i na blízkých lidech a pak i na zbytku světa. Zároveň se docela človku postupně usnadní život a trošku pročistí některé (ty důležité) vztahy.
Laskavost neznamená nechat si na sobě štípat dříví či se jinak nechat zneužívat.
mrkni sem
https://www.grada.cz/…-sobe-10465/
a mrkni tak sem
Nemáte ty pejsky nějak přešlechtěné? To je divná náhoda
. Asi je normální, že je ti to líto, tolik péče a energie, co do toho dáváš. Jinak já mám zvířátka ráda, syn by chtěl výhledově psa, ale ty profesionální pejskaře moc nechápu. Ten pejsčí žargon se mi zdá tak nějak nepřijatelný, náckoidní. Promiň, ale vyznívá to tak, pro nezaujaté… Ale zase chápu, že je potřeba držet čisté rasy. Ale jinak jsem ráda, do toho moc nevidím.
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
prvně bych se chtěla omluvit za anonym.
V životě se mi odehrálo pár věcí, které mě zžíraj, prakticky cokoliv do čeho jsem se kdy chtěla pustit skončilo fiaskem a okolo sebe vidím lidi, jak se jim daří, jsem závistivá, zapšklá a nepřející. Abyste mě trochu pochopili, jsem celoživotní pejskař a od mala mě baví chov, prakticky čehokoliv, jako malá jsem chovala rybičky, křečky… v dospělosti jsem si zřídila chovatelskou stanici a máme s manželem psy, jezdíme na výstavy atd, práce se psy mě baví, naplňuje, ovšem to okolo mě už zas tak nenaplňuje, nebudu psát o konkurenci a nepřejících jiných chs, ale o tom co se děje přímo nám. Takže první pes s PP měl špatné srdce, nedožil se ani půl roku, další fena ok, úspěšná na výstavách, zdravá, chovná, dala nám krásné dva vrhy, z prvního vrhu jsme si nechali fenu, utekla dírou v plotě jako štěně a srazilo ji auto (fatálně) chovná fena co nám dala dva vrhy dostala rakovinu kosti, umřela, máme po ní dceru z druhého vrhu, manžel si koupil psa, má špatný skus, takže nepoužitelný do chovu, na výstavy… další fena kastrovaná, protože se u ní objevila alergie, další fena si urvala vazy v koleni a poslední fena při prvním krytí dostala tak silný zánět dělohy, že musela podstoupit skoro v polovině březosti akutní kastraci. Jsem s nervama na pochodu, nedokážu ostatním přát štěňata, úspěchy, strašně bych chtěla ale nejde to, nejsem schopna zajet na výstavu a ostatním poblahopřát k úspěchům, pobavit se s ostatními, zasmát se… prostě to co bylo dřív nejde, začínají se mi i trhat vazby s ostatními a nevím jak z toho ven, teď se kamarádce narodil krásný početný vrh a já nebyla schopna přes zuby přecedit „hodně zdraví feně a štěňatům“ prostě to nešlo, nedaří se mi, ale vůbec, úplně se mi hroutí to co v životě strašně miluji a baví mě to a nevím co s tím, potřebovala jsem si ulevit. děkuji
Hele, chapu te, takova smula
ale nebooooj, štenat jeste bude hodne, a vybornych…
Ted to rozdychej, pak dojdi poprat kamaradce, i s tim, ze nasledne zavisti probrecis cely vecer, ulevi se ti
a pak to pomalu pujde…
@Takyjedna píše:
Nemáte ty pejsky nějak přešlechtěné? To je divná náhoda. Asi je normální, že je ti to líto, tolik péče a energie, co do toho dáváš. Jinak já mám zvířátka ráda, syn by chtěl výhledově psa, ale ty profesionální pejskaře moc nechápu. Ten pejsčí žargon se mi zdá tak nějak nepřijatelný, náckoidní. Promiň, ale vyznívá to tak, pro nezaujaté… Ale zase chápu, že je potřeba držet čisté rasy. Ale jinak jsem ráda, do toho moc nevidím.
Zas je super, ze pani jede podle pravidel a nerozjela nejakou mnozirnu ‚rodinnych milačku bez PP‘. Klobouk dolu. Verim, ze se to zlomi, pani si to zaslouzi ![]()
@Takyjedna ne nejsou přešlechtění, je to spíš starší plemeno, než vyloženě moderní, jak jsou ti s těma placatýma hubama atd, okolo sebe máme lidi co chovají stejné plemeno a vyloženě takovým hnojem jako my se nebrodí ![]()
Hele chápu tě… Znám to prostředí i situace, kdy si člověk říká kurňa za co, vím, jaké to je, když děláš první poslední v té nejlepší víře a matka příroda ti do toho vytrvale hází vidle
Naštěstí teda vše jen zprostředkovaně od kamarádů, sama jsem jen tichý fanoušek, podpůrce a sběratelka nestandardních jedinců
Co se zkusit na chvíli stáhnout? Vykašlat se na ambice a prostě jen být s psiskama, se stejně smýšlejícími přáteli, vrátit se zpátky na začátek, připomenout si, proč vlastně jsi do toho všeho chtěla jít a co byl tvůj cíl…
@Takyjedna a ano jsem do toho hodně zapálená, při výběru plemene které máme jsem se hodně zajímala o historii a vyhledala si ve světě chov. stanice kde měli ještě původní krevní linie a koupila si z tama několik psů, takže máme velice kvalitní rodokmeny ze zahraničí ale prostě se mi to hroutí jak domeček z karet, ale takovej chov králíků na maso pro vlastní potřebu, tak tam to jede jak na drátkách, bez jakýchkoliv problémů ![]()
Eštěně
Co máte za plemeno? Je to pech, ale lidem se dějí i horší věci…
@Michelle_M já vím co je můj cíl, mít kvalitní zvířata s takovým rodokmenem který v ČR není, mít psy, které když kdykoliv uvidí, tak okamžitě bude vědět odkud jsou, máme psy co mají krásný standard a nejsou vyloženě taková ta křižovatka všech krevních linií. Ano daří se mi, že když někam dojdem lidi nás poznají podle psů a hned ví kdo jsme, jsem hrdá že si mi podařilo vyjednat s chovateli ze zahraničí prodej psů k nám atd, protože je těžké dostat se ke kvalitním psům s dobrým rodokmenem, pokud člověk nemá kontakty, mě se to podařilo, jsem ochotna čekat na určitý vrh i několik let, třeba teď čekám na vrh po jedné feně už skoro dva roky, umím být trpělivá ale nedokážu se smířit s tím že mi to nepřináší to ovoce co jsem čekala.
@Daisy86 já nechci psát plemeno omlouvám se, není úplně tak rozšířené jako yorkšír, čivava a jiné moderní plemena a mohl by zde být někdo kdo by mě poznal a to bych nechtěla.
Chápu jak to pro tebe musí být frustrující. Zkus vydržet na ten vrh a třeba už se to zlomí. Každopádně bych neztrácela kontakty s přáteli, je to škoda a určitě by tě to v budoucnu mrzelo.
Vlastní zkušenost před 20 lety: měli jsme 6 psů s PP, z toho 1 fenu a uvažovali o chovatelské stanici a výhledově o štěňatech od té feny. Nejezdili jsme výstavy, ale závodně sportovali. Když hárala, nechávali jsme ji v garáži a jednou otec zapomněl zamknout, cizí pes skočil na kliku (a pak na fenu). Dostala u vet. injekci a rozjel se jí zánět dělohy…kastrace.
Na CHS už pak nikdy nedošlo.
Nestálo by za to, zkusit na chvilku zaměřit pozornost na něco úplně nového? Třeba jen se něco nového naučit, chápu, že v tomto oboru si nemůžete dát jen tak pauzu a je potřeba pokračovat tak jak jedete, ale zkusit to třeba na „autopilota“ a dát mozku možnost se teď soustředit na něco jiného a vlastně si na chvilku odpočinout a zrestartovat. Teď už jste v takovém kolečku, že budete spíš vnímat negativní věci než se radovat z pozitivních.
Dobrý večer,
prvně bych se chtěla omluvit za anonym.
V životě se mi odehrálo pár věcí, které mě zžíraj, prakticky cokoliv do čeho jsem se kdy chtěla pustit skončilo fiaskem a okolo sebe vidím lidi, jak se jim daří, jsem závistivá, zapšklá a nepřející. Abyste mě trochu pochopili, jsem celoživotní pejskař a od mala mě baví chov, prakticky čehokoliv, jako malá jsem chovala rybičky, křečky… v dospělosti jsem si zřídila chovatelskou stanici a máme s manželem psy, jezdíme na výstavy atd, práce se psy mě baví, naplňuje, ovšem to okolo mě už zas tak nenaplňuje, nebudu psát o konkurenci a nepřejících jiných chs, ale o tom co se děje přímo nám. Takže první pes s PP měl špatné srdce, nedožil se ani půl roku, další fena ok, úspěšná na výstavách, zdravá, chovná, dala nám krásné dva vrhy, z prvního vrhu jsme si nechali fenu, utekla dírou v plotě jako štěně a srazilo ji auto (fatálně) chovná fena co nám dala dva vrhy dostala rakovinu kosti, umřela, máme po ní dceru z druhého vrhu, manžel si koupil psa, má špatný skus, takže nepoužitelný do chovu, na výstavy… další fena kastrovaná, protože se u ní objevila alergie, další fena si urvala vazy v koleni a poslední fena při prvním krytí dostala tak silný zánět dělohy, že musela podstoupit skoro v polovině březosti akutní kastraci. Jsem s nervama na pochodu, nedokážu ostatním přát štěňata, úspěchy, strašně bych chtěla ale nejde to, nejsem schopna zajet na výstavu a ostatním poblahopřát k úspěchům, pobavit se s ostatními, zasmát se… prostě to co bylo dřív nejde, začínají se mi i trhat vazby s ostatními a nevím jak z toho ven, teď se kamarádce narodil krásný početný vrh a já nebyla schopna přes zuby přecedit „hodně zdraví feně a štěňatům“ prostě to nešlo, nedaří se mi, ale vůbec, úplně se mi hroutí to co v životě strašně miluji a baví mě to a nevím co s tím, potřebovala jsem si ulevit. děkuji