Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
to je mi moc líto. Tady je vidět, že když jsi ve stresu, odnese to dítě. A ty jsi ve stresu hodně, proto nezvládáš malou a křičíš na ni. Mě se to stává taky. když jsem hodně nervní, unavená, mám starosti, tak mě vytočí sebevětší kravina a už to jede. Pak je z toho začarovaný kruh.
Kdy jde malá do školky?
Jen mě tak napadlo, co takhle jít bydlet s mámou do vlastního. Že by jste si pronajali spolu nějaký malý byt? Až budeš víc v klidu, dá se dodělat i ta škola. Kdysi jsem zjišťovala, že se dá snad do 10let od ukončení školy znovu zažádat a pokračovat, myslím že se dělali i nějaké testy a oni by tě měli přijmout do druhého nebo třetího ročníku.
A to nadávání od chlapa je děsné, s tím tě nic pěkného nejspíš nečeká.
@Anonymní píše:
Díky, toho psychologa zkusím určitě, ale nemám v ně moc důvěry, bojímse aby mi hned nenapařili nějaké oblbováky.
Psycholog Ti žádné léky dát nemůže…psycholog není doktor, takže nemůže předepisovat prparáty…on je na povídání a psychoterapii…léky předepisuje psychiatr,,, ale myslím si že Tě tam pravděpodobně pošle a lehké antidepresiva by neuškodily
To je opravdu smutné. Z dětí se dá energie brát, ale jsou období, kdy jsou spíš jako její vysavače. U vás to teď asi tak bude.
Co se týče přítele - pryč od něj
Co se týče zážitku s otcem - možná by to chtělo nějakou terapii, něco, čím to ze sebe dostaneš. moc se v tom nevyznám, ale třeba ti tu někdo poradí, jak to chodí.
CO se týče spaní malé - v kolik chodí spát? Má pravidelný režim? Spí přes den? Nemám nespavce, takže u nás funguje pravidelný režim a hodně pobytu venku (pak padnou za vlast super rychle). kamarádky holčička cca do tří let nechodila spát před jedenáctou, přes den nespala vůbec. Nejdřív s tím bojovali, pak jí nechali a dneska (tři pryč) chodí pěkně a dobrovolně spát v devět hodin. Je to strašně těžké, ale je třeba zůstat v klidu. Ti mizerové mají nějaký senzor a jak vědí, že tě něco vytočí, tak přidávají a přidávají a z nějakého záhadného důvodu je to velká legrace. Zkus prostě nedat na jevo, jak moc tě to štve. Důsledně vracet, nebít, nekřičet, potrestat jinak (bez pohádky, bez sladkostí, bez oblíbené hračky…). Soustřeď se na ní, ať si to spolu užijete, dokud můžete. Váš vztah je to, co má smysl.
Oblbováky jsou to pro člověka, kterému nic není. Pro někoho, kdo je v permanentním napětí můžou být vysvobozením ![]()
Urcite s obrat na psychologa (jak uz to nekdo psal, ten ti zadne prasky neda, ale bude si s tebou povidat) a nejake kruh bezpeci atd.
je mi moc lito, jak se to u vas vyviji. ale zkus se soustredit na dceru a na to, aby jste mely obe lepsi zivot. cim dyl bude ona v tom prostredi v jakem je, tim vetsi sance, ze jeji zivot se taky nebude vyvijet spravnym smerem.
lepsi aby byla jenom s mamou v nouzovych podminkach, ale v klidu, nez to co popisujes.
jsi jeste hodne mlada, mas moznosti svuj zivot zmenit. tak se do toho dej vsemi silami a bojuj za sebe i za malou!
ps: az pujde do skolky, tak budes mit vic casu na sebe a uklidnis se i ve vztahu k ni.
Dcera jde v září do školky. Chci to hrozně moc změnit, jenže mám velký strach, že to nezvládnu. Nic nemám, jen věci pro malou, televizi a gauč, vše je přítele. S mámou by to šlo, mám ještě 17-letou sestru. Nejdřív bych si musela najít práci, abych to utáhla, po té koukám už opravdu dlouho, teď jsem přes rok jednu měla, ale teď tam není práce. Asi musím nejdřív k obvodní aby mi napsala doporučení, že? Já se bojím nějakých koňských dávek, abych pak byla schpná starat se o dceru.
Obrať se na psychologa a na ty organizace, na které ti tu holky daly kontakt, protože tuto situaci budeš muset zvládnout s něčí pomocí. Od partnera prchej mílovými kroky, to je děsná existence. To, jak se k tobě chová a mluví k tobě ovlivňuje to, co si o sobě ty sama myslíš, potřebuješ získat sebedůvěru a sílu k odchodu od něj, nabrat sebevědomí.. Uvidíš, že pak se zlepší i tvoje reakce na synovo usínání
On to všechno vnímá a cítí, slyší.. Držím pěsti ![]()
@Káka74 Právě,že se snažím, aby měla pravidelný režim. Chodí spát po obědě, ale vůbec se jí nechce. Vylézá z postele, směje se mi, když se jí snažím donutit si lehnout. Večer chodí v 8.To už bývá o něco lepší. Moc bych si to s ní chtěla užívat, v tomto období, ale musím se do všeho nutit, nic mě nev´baví. Jsem apatická. Ven s ní chodím opravdu často, má hrozně ráda děti, tak často na hřiště. Doma se občas doáže zabavit sama, nebo chce koukat na pohádky, spolu třeba stavíme lego, čtu jí před spaním, povídáme si…Vím, že je všechno špatně, kolikrát si připadám, že jen sleduju svůj život, jak ubíhá…
POdle toho, co píšeš se o ní staráš moc hezky. POkud nechce přes den spát, tak jí nenuť. Moje mi už od dvou a půl přes den nespala. PO obědě jsem jí pouštěla místo toho pohádky.
Ty teď potřebuješ ven z bludného kruhu. To, co popisuješ už zní jako deprese, a tam to chce nejen psychologa, ale také léky. Vůbec se toho neboj, je spousta žen, které s tím mají zkušenost, jen se tím nikdo nechlubí, tak si pak člověk přijde jako extra případ… Určitě to řeš s doktory, ať se zbytečně nepřipravuješ o ten hezký čas s ní. Protože ve třech už je parťačka a dá se toho dost podnikat. nevím, jestli antidepresiva může předepsat i obvoďák, ale to ti tu určitě někdo řekne. A i kdybys musela k psychiatrovi, jak říkám, není to takové drama, jak to zní. kdyby tě bolely uši, taky půjdeš na ORL… ![]()
Posílám trochu energie, drž se!
@Anonymní píše:
@Káka74 Právě,že se snažím, aby měla pravidelný režim. Chodí spát po obědě, ale vůbec se jí nechce. Vylézá z postele, směje se mi, když se jí snažím donutit si lehnout. Večer chodí v 8.To už bývá o něco lepší. Moc bych si to s ní chtěla užívat, v tomto období, ale musím se do všeho nutit, nic mě nev´baví. Jsem apatická. Ven s ní chodím opravdu často, má hrozně ráda děti, tak často na hřiště. Doma se občas doáže zabavit sama, nebo chce koukat na pohádky, spolu třeba stavíme lego, čtu jí před spaním, povídáme si…Vím, že je všechno špatně, kolikrát si připadám, že jen sleduju svůj život, jak ubíhá…
Možná je už na spaní po obědě velká, zkus nabídnout odpočinek u pohádky s tím, že nemusí spát, ale ležet bude.
Jinak moc držím pěsti ať jde vše lépe
, nemáš to vůbec lehké.
DÍKY. V pondělí jedu k alergologovi, tak v úterý si zajedu k obvodni, at mi napise doporuceni. Já se právě hrozně těšila na jaro a léto, že budem jezdit na výlety…No, byli jsme párkrát, ale když je takovéhle počasí, tak jsem úplně vycucaná.
@samida No,já právě myslela, že by měla ještě spát přes den, když ve školce bude taky, ale tam to asi bude něco jiného, s dětmi.
Ahoj anonymní maminko, nedávno se tady řešila situace, kdy manžel jednu maminku psychicky týral a ona byla psychicky na dně, chtěla od něj odejít, ale měla z něj strach. Jak by se tvářil Tvůj partner, kdyby jsi od něj s malou odešla? Téhle mamince jsme tady dávali nějaké kontakty pro týrané ženy-oni pomáhají sehnat bydlení na „neznámém“ místě, tak, aby to partner nezjistil..a pomůžou začít s „novým životem“. Psycholog při těhle organizacích bývá běžně. Když přejdu k malé… to, co Ti dělá, je v jejím věku úplně normální, některé děti jsou provokatéři a tím spíš, když u nás necítí klid. Je to její určitý projev upozornění na sebe „maminko, já jsem tady, hele, jak Tě neposlouchám, jak dělám všechno obráceně než chceš, protože pak se pozornost točí jen okolo mě“. To, že na ní budeš hodně křičet, tím si nepomůžeš. Vyroste z ní „okřikované dítě“ a časem na Tvoje křičení nebude reagovat vůbec. Zkus někdy, když nechce poslouchat šeptat..pracuji s většinou problémovými předškoláky a šeptání mi zabírá super. Na šeptání se totiž dítě musí úplně zklidnit a začít vnímat, musí nastražit uši, aby vědělo, co říkám. A tím, že se snaží mě slyšet, se přestane vztekat, překřikovat se s jinými, dělat naschvály.. Hodně se s ní mazli, ať nemá důvod vyhledávat Tvůj kontakt v negacích…tedy jestli můžu radit..A že to nezvládneš? Zvládáš to doteď, i s urážkama na Tvojí osobu, zvládáš vše, i když jsi na většinu sama, proč myslíš, že to nepůjde, když budeš sama jen s dcerkou? Ubydou Ti stresy, nebudeš muset poslouchat nic o tom, jaká jsi nechopná, budeš mít život ve svých rukách. A materiální statky? Vždycky se najde někdo, kdo Ti pomůže se pomalu zařídit,,,protože jestli v tomhle prostředí zůstaneš…zničí Tě to a co Tvoje dítě, když bude celý život poslouchat, jaká je maminka..k..,m,,, atd? Tak kdyžtak napiš do soukromých zpráv a zkusíme něco vymyslet.. ![]()
No jasan. Ony tyhle tlakové změny to všechno ještě podpoří (tedy tu hroznou deprézi
). Až bude stabilně hezky, tak se to taky zlepší. Ale myslím, že ses rozhodla dobře, probrat to s odborníkem nikdy neuškodí.
Díky, toho psychologa zkusím určitě, ale nemám v ně moc důvěry, bojímse aby mi hned nenapařili nějaké oblbováky.