Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co si myslím? Že jsi hloupá, když si vyřizuješ hypotéku v očividně nefungujícím vztahu
promiň
Asi byl takovy i pred svatbou, nevim, co by se ted melo stat za zazrak ![]()
Třeba jej chytne stavení a práce kolem domu a bude to mít jako koníček.
A proč s nim přivádí na svět dítě, když je jasné už dopředu, ze s nim být nechceš a nebudeš
A co po něm tedy vlastně chceš, všechno zařídíš, uděláš, máš velké plány.
Zajímá tě vůbec co chce nebo nechce on, jak se cítí - asi moc ne pochybuji, že by jste o tom mluvili tj. ty jsi ho poslouchala.
Tvoje cesta není špatná, špatné e to, že jsi se na ni vybrala sama a nebrala na něj ohled. Tak se nediv, že jde každý někam jinam.
PS: třeba by stačilo jen počkat, až tě dojde. Trochu zpomalit ![]()
@jahuhudka píše:
A proč s nim přivádí na svět dítě, když je jasné už dopředu, ze s nim být nechceš a nebudeš
navíc druhé dítě
a předtím než se vzali, byl manžel raketový inženýr s milionem koníčků, po svatbě se stal vyučeným dělňasem ve fabrice a doma chce odpočívat - to jsou mi zvraty
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím o anonym z důvodu soukromí.
S manželem jsme se vzali před 4 lety( chtěli jsme) několik měsíců na to jsem porodila syna. Začala jsem na sobě pracovat, řešit si křivdy a naučené vzorce z dětství. Plnit si sny. Celkově vědomě žít, naucila jsem se si sebe vážit, ne jen žít pro okolí.
S manželem mám čím dál vice pocit, že to není ono. Je na jiné cestě než já. Ve zkratce má rád nicnělání. Jde jen do práce (fabrika) a to je celé, občas nějaký zachjev ale nikdy mu nic nevydrželo. Nemá ani přátelé. Celkově prisel do mého domu jen s taškou věci nezajisteny a nemá potřebu na sobě pracovat.
Já jsem ve 36 týdnu těhotenství, dodělávám si vysokou školu, pracuji na sobě, udržuji se, chci dětem predat to nejlepší ze sebe.
Chlap je v poslední době hodně negativní a nijak zvlášť mi nepomáhá.
Cítím že by mi bylo lépe samotné i když takto před porodem.
Když jsem mu to řekla, tak ve finále začal hledat bydlení žádná snaha o to vykomunikovat jak treba něco upravit ať jsme oba šťastný. Jsem z něj vyčerpaná.
Ještě bych ráda zmínila, tedka jsem vyběhla hypotéku, že si postavime baráček. Stavební povolení již máme, chlap mi přijde bez zájmu, ale tvrdí že to chce a těší se na to.
Co si o tom myslite? Jak vám ro přijde?
Předem děkuji za konstruktivní reakce.
A to druhé dítě vzniklo omylem nebo máš v hlavě dvě dětičky, domek s muškáty a retrívra za plotem?
Muž by měl víc dát najevo zájem než hubou. Vyběháš povolení, doděláváš VŠ, do toho stavba a dvě děti. Nakládáš si toho dost. Tak hlavně aby ses nezhroutila.
@Cenarius píše:
Třeba jej chytne stavení a práce kolem domu a bude to mít jako koníček.
Nezbývá jen doufat.
Přišel do tvého domu, ale chystáte se stavět? Asi nechápu. Proč jsi si s nim poridila 2 děti když je tak strašný. Nemá jen nějakou depresi?
@Josef_t píše:
A co po něm tedy vlastně chceš, všechno zařídíš, uděláš, máš velké plány.Zajímá tě vůbec co chce nebo nechce on, jak se cítí - asi moc ne pochybuji, že by jste o tom mluvili tj. ty jsi ho poslouchala.
Tvoje cesta není špatná, špatné e to, že jsi se na ni vybrala sama a nebrala na něj ohled. Tak se nediv, že jde každý někam jinam.
PS: třeba by stačilo jen počkat, až tě dojde. Trochu zpomalit
Mozna mu jen nenechas prostor
.
Životně a celistvě ambiciózní těhulka, která se naučila vědomě žít a má potřebu na sobě pracovat a předat ze sebe to nejlepší, ještě si k tomu přidej studium MBA a najmi osobního kouče a přibližně takhle si představuju peklo na zemi ![]()
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím o anonym z důvodu soukromí.
S manželem jsme se vzali před 4 lety( chtěli jsme) několik měsíců na to jsem porodila syna. Začala jsem na sobě pracovat, řešit si křivdy a naučené vzorce z dětství. Plnit si sny. Celkově vědomě žít, naucila jsem se si sebe vážit, ne jen žít pro okolí.
S manželem mám čím dál vice pocit, že to není ono. Je na jiné cestě než já. Ve zkratce má rád nicnělání. Jde jen do práce (fabrika) a to je celé, občas nějaký zachjev ale nikdy mu nic nevydrželo. Nemá ani přátelé. Celkově prisel do mého domu jen s taškou věci nezajisteny a nemá potřebu na sobě pracovat.
Já jsem ve 36 týdnu těhotenství, dodělávám si vysokou školu, pracuji na sobě, udržuji se, chci dětem predat to nejlepší ze sebe.
Chlap je v poslední době hodně negativní a nijak zvlášť mi nepomáhá.
Cítím že by mi bylo lépe samotné i když takto před porodem.
Když jsem mu to řekla, tak ve finále začal hledat bydlení žádná snaha o to vykomunikovat jak treba něco upravit ať jsme oba šťastný. Jsem z něj vyčerpaná.
Ještě bych ráda zmínila, tedka jsem vyběhla hypotéku, že si postavime baráček. Stavební povolení již máme, chlap mi přijde bez zájmu, ale tvrdí že to chce a těší se na to.
Co si o tom myslite? Jak vám ro přijde?
Předem děkuji za konstruktivní reakce.
Ale takovy byl asi i drive ne? asi bych si s nim neporizovala dite a uz vubec ne hypo..
A má vůbec šanci zařídit/udělat něco on? Nerezignoval spíš, když všechno uděláte, všechno zařídíte? Při nejhorším, když něco zkusí, tak dostane za uši, že to nestojí za nic? Muž potřebuje cítit, že je potřebný, žádoucí. Tam bych u vás viděla problém ![]()
Pric sis ho zvolila jako otce svych deti? Jake ma vyjimecne kvality, ze byl vhodny pro tento ucel?
Dobrý den, prosím o anonym z důvodu soukromí.
S manželem jsme se vzali před 4 lety( chtěli jsme) několik měsíců na to jsem porodila syna. Začala jsem na sobě pracovat, řešit si křivdy a naučené vzorce z dětství. Plnit si sny. Celkově vědomě žít, naucila jsem se si sebe vážit, ne jen žít pro okolí.
S manželem mám čím dál vice pocit, že to není ono. Je na jiné cestě než já. Ve zkratce má rád nicnělání. Jde jen do práce (fabrika) a to je celé, občas nějaký zachjev ale nikdy mu nic nevydrželo. Nemá ani přátelé. Celkově prisel do mého domu jen s taškou věci nezajisteny a nemá potřebu na sobě pracovat.
Já jsem ve 36 týdnu těhotenství, dodělávám si vysokou školu, pracuji na sobě, udržuji se, chci dětem predat to nejlepší ze sebe.
Chlap je v poslední době hodně negativní a nijak zvlášť mi nepomáhá.
Cítím že by mi bylo lépe samotné i když takto před porodem.
Když jsem mu to řekla, tak ve finále začal hledat bydlení žádná snaha o to vykomunikovat jak treba něco upravit ať jsme oba šťastný. Jsem z něj vyčerpaná.
Ještě bych ráda zmínila, tedka jsem vyběhla hypotéku, že si postavime baráček. Stavební povolení již máme, chlap mi přijde bez zájmu, ale tvrdí že to chce a těší se na to.
Co si o tom myslite? Jak vám ro přijde?
Předem děkuji za konstruktivní reakce.