Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dítě v ohrožení, kdo za to může? aneb nadávky ve vztahu
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak byste reagovali na podobnou situaci:
Dcera (2 roky) začne kašlat, manžel jí donese v otevřené lahvi vodu, předá jí lahev do rukou. Ona se napije. Já měla žízeň, tak jsem se napila také a flašku vrátila dceři, která se jí zase dožadovala. Pak jsem řekla manželovi, že jdu nabrat do kuchyně polévku, jestli chce také. Odešla jsem, zdálo se vše ok. Z kuchyně jsem pak ale slyšela bouchnutí a pláč mladší dcery(necelý 1 rok). Pak se za mnou přiřítil opravdu naštvaný manžel s tím, že jsem se pokusila zabít naše dítě. Stalo se totiž to, že starší dcera odložila inkriminovanou otevřenou flašku doprostřed pokoje, bohužel blízko lampy, která má nožní spínač. Flaška se převrhla a začala vytékat k nožnímu spínači, u lampy stála mladší dcera. Manžel (celou dobu byl v pokoji) pohotově odhodil lampu se spínačem pryč od vody, tím ovšem ztratila stabilitu mladší dcera a spadla a začala plakat.
Prý za to všechno můžu já, že jsem starší dceři dala tu otevřenou lahev. Když jsem manžela upozornila, že on jí tu otevřenou lahev dal taky, jen chvíli přede mnou, začal tvrdil, že jsem ji k té lampě postavila já (není pravda, nebyla jsem ani v daném pokoji). Nakonec na mě manžel křičel, hodně sprostě mi nadával, byl hodně zlý. A prý na mě bude ještě horší, dokud si neuvědomím, že jsem prostě blbá a nesvéprávná a za to vše můžu já. Neunesla jsem to a psychicky se zhroutila. Přestala s ním komunikovat. Manžel mi vyhrožoval, že pokud se něco podobného stane znovu, rozvede se se mnou. Poté zase, že jestli s ním nezačnu mluvit, najde si jinou holku.
Jsem teď úplně zdeptaná.
Chtěla jsem se ale zeptat, jak to vidí jiní lidé, na čí straně je vina podle vás, jestli za to opravdu mohu já. (Podle mě na ničí, souhra špatných náhod.)
@meimei píše:
Dítě v ohrožení, kdo za to může? aneb nadávky ve vztahu
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak byste reagovali na podobnou situaci:
Dcera (2 roky) začne kašlat, manžel jí donese v otevřené lahvi vodu, předá jí lahev do rukou. Ona se napije. Já měla žízeň, tak jsem se napila také a flašku vrátila dceři, která se jí zase dožadovala. Pak jsem řekla manželovi, že jdu nabrat do kuchyně polévku, jestli chce také. Odešla jsem, zdálo se vše ok. Z kuchyně jsem pak ale slyšela bouchnutí a pláč mladší dcery(necelý 1 rok). Pak se za mnou přiřítil opravdu naštvaný manžel s tím, že jsem se pokusila zabít naše dítě. Stalo se totiž to, že starší dcera odložila inkriminovanou otevřenou flašku doprostřed pokoje, bohužel blízko lampy, která má nožní spínač. Flaška se převrhla a začala vytékat k nožnímu spínači, u lampy stála mladší dcera. Manžel (celou dobu byl v pokoji) pohotově odhodil lampu se spínačem pryč od vody, tím ovšem ztratila stabilitu mladší dcera a spadla a začala plakat.
Prý za to všechno můžu já, že jsem starší dceři dala tu otevřenou lahev. Když jsem manžela upozornila, že on jí tu otevřenou lahev dal taky, jen chvíli přede mnou, začal tvrdil, že jsem ji k té lampě postavila já (není pravda, nebyla jsem ani v daném pokoji). Nakonec na mě manžel křičel, hodně sprostě mi nadával, byl hodně zlý. A prý na mě bude ještě horší, dokud si neuvědomím, že jsem prostě blbá a nesvéprávná a za to vše můžu já. Neunesla jsem to a psychicky se zhroutila. Přestala s ním komunikovat. Manžel mi vyhrožoval, že pokud se něco podobného stane znovu, rozvede se se mnou. Poté zase, že jestli s ním nezačnu mluvit, najde si jinou holku.
Jsem teď úplně zdeptaná.
Chtěla jsem se ale zeptat, jak to vidí jiní lidé, na čí straně je vina podle vás, jestli za to opravdu mohu já. (Podle mě na ničí, souhra špatných náhod.)
I když chápu, že se manžel třeba lekl, a uvědomil si, jaké nebezpečí mladší dceři hrozilo, nicméně ho to neopravňuje k tomu, aby takto potupně s tebou mluvil, a urážel tě, nebo vyhrožoval rozvodem. Jeho reakce je velmi podivná. Ohledně dětí, opatrnosti není nikdy dost, ale i tak se může leccos stát. Život /osud někdy přinese i velké tragédie,
kdy jeden z rodičů děti neuhlídá. V tomto případě byla „vina“ na obou stranách.
Děkujte Bohu, že se dítěti nic nestalo. S manželem bych i v klidu promluvila, že si nepřeješ, aby takto s tebou ještě někdy mluvil. Můžete navštívit i manželskou poradnu.
@nostress píše:
I když chápu, že se manžel třeba lekl, a uvědomil si, jaké nebezpečí mladší dceři hrozilo, nicméně ho to neopravňuje k tomu, aby takto potupně s tebou mluvil, a urážel tě, nebo vyhrožoval rozvodem. Jeho reakce je velmi podivná. Ohledně dětí, opatrnosti není nikdy dost, ale i tak se může leccos stát. Život /osud někdy přinese i velké tragédie,
kdy jeden z rodičů děti neuhlídá. V tomto případě byla „vina“ na obou stranách.
Děkujte Bohu, že se dítěti nic nestalo. S manželem bych i v klidu promluvila, že si nepřeješ, aby takto s tebou ještě někdy mluvil. Můžete navštívit i manželskou poradnu.
Založila jsem i novou diskuzi.
Do poradny chodíme, podobnou věc už jsme tam řešili, zatím bez výsledku. Já taky beru strach o děti, že může bouchnout. Manžel ale bohužel i po x dnech trvá na tom, že jeho reakce jsou oprávněné.
@meimei píše:
Založila jsem i novou diskuzi.
Do poradny chodíme, podobnou věc už jsme tam řešili, zatím bez výsledku. Já taky beru strach o děti, že může bouchnout. Manžel ale bohužel i po x dnech trvá na tom, že jeho reakce jsou oprávněné.
Pak má nějaký problém, který by měl řešit s odborníkem.
@nostress co to má společného s mnou založenou diskusí?
jinak k té ledové královně - určitě je méně sexu než by si představoval, ale nejsme spolu 2 roky, prostě po 10letech a s dvěmi malými dětmi už není chuť tak často jako to bývalo a navíc tímhle chování moje celková chuť i touha po něm dost upadá…nedělám nic demonstrativně, je mi jasné, že jakmile se rozhodu, že odchod bude to nejlepší, tak už není cesty zpět.
@Anonymní píše:
@nostress co to má společného s mnou založenou diskusí?jinak k té ledové královně - určitě je méně sexu než by si představoval, ale nejsme spolu 2 roky, prostě po 10letech a s dvěmi malými dětmi už není chuť tak často jako to bývalo a navíc tímhle chování moje celková chuť i touha po něm dost upadá…nedělám nic demonstrativně, je mi jasné, že jakmile se rozhodu, že odchod bude to nejlepší, tak už není cesty zpět.
To je dost patová situace. Ty jsi ledová královna a to je pro něho frustrující situace. Proto se nechová někdy tak, jak by sis představovala. Tím se stane z tebe ještě více ledová královna, což se zase odrazí v jeho chování. A jste v začarovaném kruhu. Zase ho chápu, že se mu špatně žije ve vztahu, kde se cítí nechtěný. Pokud nechceš rovnou odejít a chceš zlepšení, měla bys začít u sebe.
@Blb25 bože co to zas je??
a ty pěkné maminky s tebou budou pak jezdit na tu dovolenou zadarmo, jak pišes ve tve druhé diskuzi??? ![]()