Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Anonymní píše:
Teta a jeden z prarodičů už nežije, ti žijící na tom nejsou zdravotně nejlépe (stařecká demence a Alzheimer). Pátrala jsem u matčiných bývalých kamarádek, našich bývalých sousedů a nikdo neví, že by se matka s někým scházelaOtec je stále v nemocnici, není na tom nejlépe, což mi bylo vyčteno, že se starám o dávný křivdy, když se mám soustředit na otce, já vůbec nevím co dál.
Skoro bych řekla, že DNA test je zbytečný. Kdyby byla pravda to, co matka říká, tak by s tím takový problém neměla. Testem by jsi ji tak akorát usvědčila ze lži a to nechce. Ale překvapuje mě, že byla tedy na fleku schopná vymyslet takovou úžasnou story, kde jsou zakomponovaní ti, kteří už to nemůžou potvrdit. Náhoda? Nevím nevím. Asi čekala, že na to jednou přijdeš a potřebovala příběh, který by tě odradil od pátrání dál. Pravdu se dozvíš nejspíš jen od ní. A ona ji říct nechce. A že ti bylo vyčteno, že se nesoustředíš na otce? Skoro by mě svádělo se zeptat, kde tedy ten otec je, protože ten, co leží ve špitále, to očividně není ![]()
Vím že je to pro tebe hodně náročné, ale radím nech to plavat. V naší rodině proběhlo něco vzdáleně podobného. Matka na smrtelné posteli a její tajemství, co by odešlo i s ní. Otec odmítl o čemkoliv mluvit. Peklo, co spalovalo duši, pocity zlosti, že si zasloužím pravdu, ale nakonec zvítězila láska. Nechala jsem matku v klidu, snažila jsem se zpříjemnit ji posledni chvíle a v noci brečela zoufalstvím a nenávistí. Když umřela a s ní i pravda, rozhodla jsem se že to nechám být, co bylo, bylo. Vyrovnávala jsem se s tím dlouho, ale bylo to to nejlepší asi pro všechny. Nechala jsem minulost bejt, nenechám se furt stahovat do sra.ek, co dělali rodiče. Když mě jednou přece jen přepadla zvědavost a zeptala se otce, řekl jen že děkuje, že jsem ji nechala odejít v klidu a že si mě za to váží. Že je to pro něj bolestivé a nechce se v tom furt babrat, že stejne nemůže nikdo pochopit a podobný pindy. Pochopila jsem zpětně, že jsem stála před volbou pravda nebo rodiče. A vybrala rodiče. Někdy mě to strašně štve, ale asi to byla ta lepší volba. Posílám ![]()
@renduli píše:
Hmm… pokud odmítá testy, asi se bojí, že by se potvrdilo, že je tvá biologická matka. A padla by její neuvěřitelná verze o tom, že jsi „ukradené“ dítě.
Je to všechno hodně divné…
Mně pořád připadají pravděpodobné verze, které už tu padly - nevěra a znásilnění.
Nebo by byl černé na bílém její zločin…
Kdyby měla zakladatelka milující rodiče a normálně fungující vztahy v rodině (pokud by už od dětství necítila, že do rodiny nepatří), tak by bylo asi jednodušší se s tím smířit a nechat to být…
Jenže její dětství a vztahy s rodiči rozhodně ideální nebyly, v tom případě je těžké vzdát se hledání „pravdy“… ![]()
@Andrea.Tom píše:
Asi bych ji „vzala“ nějaký vzorek.. vlas, kapesník či něco a la do toho asi sama, když matka odmítá.. No každopádně se ani tak nedozvíš, co kde kdy a proč..
@ilonka12 píše:
taky bych si nechala udělat testy tajně, pokud nechce spolupracovat sama
Hodně nad tím uvažuju, jen mám strach z tý pravdy, ale na druhou stranu to zase potřebuju vědět.
@Anonymní píše:
Vím že je to pro tebe hodně náročné, ale radím nech to plavat. V naší rodině proběhlo něco vzdáleně podobného. Matka na smrtelné posteli a její tajemství, co by odešlo i s ní. Otec odmítl o čemkoliv mluvit. Peklo, co spalovalo duši, pocity zlosti, že si zasloužím pravdu, ale nakonec zvítězila láska. Nechala jsem matku v klidu, snažila jsem se zpříjemnit ji posledni chvíle a v noci brečela zoufalstvím a nenávistí. Když umřela a s ní i pravda, rozhodla jsem se že to nechám být, co bylo, bylo. Vyrovnávala jsem se s tím dlouho, ale bylo to to nejlepší asi pro všechny. Nechala jsem minulost bejt, nenechám se furt stahovat do sra.ek, co dělali rodiče. Když mě jednou přece jen přepadla zvědavost a zeptala se otce, řekl jen že děkuje, že jsem ji nechala odejít v klidu a že si mě za to váží. Že je to pro něj bolestivé a nechce se v tom furt babrat, že stejne nemůže nikdo pochopit a podobný pindy. Pochopila jsem zpětně, že jsem stála před volbou pravda nebo rodiče. A vybrala rodiče. Někdy mě to strašně štve, ale asi to byla ta lepší volba. Posílám
Teď už jsem ve fázi, že to nemůžu nechat plavat, zasahuje to do mého osobního života. Kdybych měla normální rodiče a chovali se ke mně jako k mým sourozencům, asi bych nepátrala a nechala to být, ale takhle mám spoustu otázek a mohlo by se mi konečně dostat odpovědí. Volím pravdu, rodiče se ke mně jako rodiče nikdy moc nechovali ![]()
@Kakika píše:
Skoro bych řekla, že DNA test je zbytečný. Kdyby byla pravda to, co matka říká, tak by s tím takový problém neměla. Testem by jsi ji tak akorát usvědčila ze lži a to nechce. Ale překvapuje mě, že byla tedy na fleku schopná vymyslet takovou úžasnou story, kde jsou zakomponovaní ti, kteří už to nemůžou potvrdit. Náhoda? Nevím nevím. Asi čekala, že na to jednou přijdeš a potřebovala příběh, který by tě odradil od pátrání dál. Pravdu se dozvíš nejspíš jen od ní. A ona ji říct nechce. A že ti bylo vyčteno, že se nesoustředíš na otce? Skoro by mě svádělo se zeptat, kde tedy ten otec je, protože ten, co leží ve špitále, to očividně není
Měla jsem na to stejný názor, ale manžel mi zase říkal, že se třeba bojí, abych neodhalila ‚zločin‘ z minulosti ![]()
Pravdu mi říct nechce, to je mi jasné, její verzi nevěřím, podle toho co tu psali ostatní, nebylo by to možné vyměnit dítě za dítě.
@renduli píše:
Kdyby měla zakladatelka milující rodiče a normálně fungující vztahy v rodině (pokud by už od dětství necítila, že do rodiny nepatří), tak by bylo asi jednodušší se s tím smířit a nechat to být…
Jenže její dětství a vztahy s rodiči rozhodně ideální nebyly, v tom případě je těžké vzdát se hledání „pravdy“…
Naprosto souhlasím.
Udělej test tajně
a ten příbuzný s Alzheimerem, oni si právě pamatují staré věci dobře, nešlo by zkusit snažit se z něho něco dostat?
@Anonymní píše:
Měla jsem na to stejný názor, ale manžel mi zase říkal, že se třeba bojí, abych neodhalila ‚zločin‘ z minulosti
Pravdu mi říct nechce, to je mi jasné, její verzi nevěřím, podle toho co tu psali ostatní, nebylo by to možné vyměnit dítě za dítě.
Udělala bych si test tajně. Musela bych vědět pravdu, ať je jakákoliv. Myslím že jsi v tomto stejná jako já. Držím palce ![]()
Pry „stare krivdy“. Takze sama matka pripousti, ze ty okolnosti puvodu zakladatelky nejsou uplne koser. Stara krivda, ke ktere se nechce vracet, je to mozna pro ni. Pro zakladatelku je to zive, tady a ted, bude zit cely zivot v nejistote „kdo je“ a uzirat se tim. A neverim, ze ne. Clovek potrebuje vedet, kdo je.
Trochu jsem o těch testech hledala po netu a je tam toho spousta, ale nemůžu si nějak vybrat. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Půjde to třeba z vlasu?
Pani, to je ale příběh. Těžce uveritelny, ale je fakt, ze i takovy veci se můžou dit.
A jaky máš vztahy se sourozencama? Co treba udělat test nekym z nich. Přeci pokudby alespon jeden z rodičů byl tvuj bio, tak bys mela nejakou spolecnou DNA se soutozenci, ne?
Ale nevim, jestli neříkám blbost. ![]()
Ale rozumim, proč pátráš. Moje povaha by mi nedovolila nechat to být. Taky bych chtela vedet pravdu. Zvlášť, pokudby ty vztahy nebyly super jak u vas.
@stinga píše:
Udělej test tajně
a ten příbuzný s Alzheimerem, oni si právě pamatují staré věci dobře, nešlo by zkusit snažit se z něho něco dostat?
Bohužel je na tom už velmi špatně, zapomíná i slova a vzpomínky jsou jenom z mládí a hlavně dětství, není prakticky žádná domluva.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat