Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdo jsou moji rodiče?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
4.6.17 08:47
Ahoj, diskuzi sleduji od začátku.
Pořád přemýšlím, co bych v tvé situaci dělala já a asi bych se snažila pravdu zjistit. Myslím si, že smíření se s jakoukoliv pravdou by bylo pořád o trochu snazší, než do konce života žít s otazníky, v nejistotě a neustálém vymýšlení jak to asi bylo.
Přes policii ani televizi bych to řešit nechtěla.
Zkusila bych promluvit s matkou. V klidu a přátelském duchu ji vysvětlit své pocity. Zjistit ji, že pokud by se jednalo o trestný čin, že do toho nebudeš tahal policii, právníky apod., že chceš pouze znát pravdu.
Kdyby tohle nešlo nebo se nepodařilo, asi bych zkusila soukromého detektiva.
Každopádně ti držím palce, ať už zvolíš jakoukoliv cestu, ať najdeš klid, situaci přijmeš a máš spokojený život.
5.6.17 08:18
@Nairol jen pak bude problém pokud se bude chtít se svou skutečnou matkou setkat, tam bych to asi tipla, pokud se to odehrálo, jak je popsáno na začátku, že pak policie a vše kolem proběhne…
5.6.17 10:25
@Anonymní píše:
Všechno tady čtu, ale zkrátka nevímI v diskuzi je vidět, jak by to každá řešila jinak, já se v tom plácám. Mám několik papírů se scénáři, co dál a u každého klady a zápory, průběžně tam něco dopisuju a řešení situace nemám žádné
Jak se tu někdo ptal, co bych potřebovala, tak asi lobotomii
Jen upřesním, otec není v bezvědomí, ale není schopen jakéhokoliv rozhovoru, to tady nechci moc rozebírat, ať se neprozradím
Asi bych zkusila ještě promluvit s mámou. O testech, že tě to pořád trápí atd. a zkusit z ní vytáhnout víc.
5.6.17 10:49
Diskuse mi zmizela ze sledovanych, tak docitram az tedka. Zakladatelko ani nevim, jestlo dobre nebo spatna zprava, tezke rozhodovani co dal. Najmout si detektiva ani nebude levne. MOzna zatlacit na matku, postrasit ji policii
5.6.17 22:51
Zakladatelko.. záznamy v nemocici se musí uchovávat 100 let.. Dohledatelné by to bylo..i když vzhledem k tehdejší době bez počítačů, ne úplně jednoduše.. DRuhá věc je, že pro vrtání se ve starých pacientských záznamech musí být pořádný důvod a jen tak nenápadně by to neprošlo..musela bys s pravdou ven a to ještě asi v nějaké oficiální rovině. Otázkou je, jestli maminka ví něco moc víc, než ti řekla..třeba ne.
Drž se a s rozhodnutím počkej, až budeš vnitřně sama vědět, co chceš a co je rpo tebe přednější.. Ale jen tak si to v sobě zavřít, to nedělej..naděláš si uvnitř sama sebe ještě větší a chronickou paseku, než tam máš.. Co ostatní sourozenci, je tam někdo s kým jsi si opravdu blízko..kdo by ti pomohl to celé probrat a znal tebe, vaše a vše s tím související.. Držím palce 
6.6.17 18:22
@Hanka253 v dnešní době silné ochrany osobních dat nikde nikdo nenechá nikoho nahlížet do archívů a když se to zdraví týká, tak už vůbec ne
7.6.17 13:14
Je to zvláštní, ale já zakladatelce svým způsobem závidím. Taky jsem vyrostla v rodině, kde jsem si připadala jako pátý kolo u vozu. Jenže bohužel žádný důvod jejich chování nevidím, vím určitě, že jsem jejich vlastní a doteď se ptám, proč to všechno. Proč se ke mě tak chovali, proč je nezajímám, proč je nezajímají moje děti? Příběh zakladatelky je dost šílenej, když se nad tím člověk zamyslí, asi není co závidět, ale přece jen - co já bych třeba dala za tu naději, aspoň malou, že po světě chodí někdo, koho budu zajímat a komu budu chybět. Kdybych se dostala do podobné situace, asi bych neměla klid, dokud bych se nedozvěděla všechno o tom, co se stalo a kam tedy patřím.
Zakladatelko, držím palce, ať se Ti to podaří vyřešit. Nebo se s tím alespoň v klidu vyrovnat, hodit to za hlavu a začít žít svůj život 
7.6.17 22:23
@Fearn to mi mluvíš (píšeš) z duše. nikdy mě dřív nenapadlo, že to někdo může mít stejně. v pubertě jsem se několikrát rodičů ptala, jestli nejsem adoptovaná. bohužel, nejsem.
Anonymní
10.6.17 12:52
Odhodlala jsem se a na zítra odpoledne jsem domluvená s matkou, řekla jsem jí rovnou, proč s ní chci mluvit, že to nedokážu jen tak přejít. Chtěla se vymluvit, ale nakonec souhlasila, možná jí došlo, že se jí může i ulevit.
Na facebooku jsem našla tuhle stránku, tak snad mi potom pomůže v dalším hledání:
https://www.facebook.com/…enekontakty/?…
- Upravit
10.6.17 12:57
Tak moc držím palce. Hlavně pevné nervy. Zkus to s ní probrat co nejvíc věčně s minimem emocí. Já vím, že to bude těžké, to je jasný. A jak vlastně manžel? Stojí za tebou? Bude tam s tebou?
Anonymní
10.6.17 13:37
@nini77 píše:
Tak moc držím palce. Hlavně pevné nervy. Zkus to s ní probrat co nejvíc věčně s minimem emocí. Já vím, že to bude těžké, to je jasný. A jak vlastně manžel? Stojí za tebou? Bude tam s tebou?
Manžel stojí při mně, ať se rozhodnu podle sebe, je mi velkou oporou 
Nepřála jsem si, aby tam byl se mnou, ve dvou to bude lepší.
- Upravit
10.6.17 15:23
Přeji hodně štěstí, ať se dozvíš co nejvíce a budu ráda, když nám dáš vědět jak to pokračuje.
10.6.17 15:48
@Anonymní píše:
Manžel stojí při mně, ať se rozhodnu podle sebe, je mi velkou oporou
Přeju Ti hodně štěstí a ať se od matky dozvíš, co potřebuješ .
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
