Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat jestli tu jsou nějaké ženy, které si nikoho nenašli a už nemohou mít děti. Jak to zvládáte? Našli jste i tak partnera na život? Závidíte taky tolik ženám, kterým se to podařilo?
Se nedivím že nikdo neodpověděl.
Mám sousedku, je ji 43 let, je sama a bezdetna. Není to žádná karieristka, štve ji to, ale nic s tím nenadělá. Ona mi závidí děti, já ji občas tu svobodu a sobeckost, kterou si já nemůžu dovolit. A jak se to stalo? Od 28 byla spolu s exmanzelem 11 let. Děti nejdřív nechtěli, když je začali chtít, zjistili, že to nejde. Ona spoustu vystreni, léky, on nic. Když mělo dojít na IVF, exmanzel vycouval, že do toho nejde, má dítě z předchozího manželství. Tak zůstala téměř čtyřicetiletá bezdetna a dalšího chlapa pro život zatím nenašla. I kdyby teď našla, děti nechce, říká, že už je na to stará. Takže určitě nejste sama kdo v sobě řeší spoustu otázek bez odpovědí. Já děti mám a jsem máma na 100% úvazek, ale kdybych je neměla, vrhla bych energii do něčeho jiného, co s dětma nejde. Mým snem bylo vždycky cestování, takhle se ho dockam tak v důchodu:-).
Mam kamaradku co taky s ex deti chteli neslo to on to neustal na prahu 40 zustala sama nasla si pritele co ma dve deti ve sve peci…matka fetacka takze ted je maminkou na plny uvazek dvou rostaku 5 a 3 roky. Nikdy nevis co prijde…uzivej si zivota a nech vse plynout. a he spousta paru co deti ani nechcou zijou spolu a staci jim to ne kazdy dite chce.
Můj bratr se švagrovou zůstali bezdětní. Do 35 ona nechtěla, a potom to nešlo. Zkoušeli kde co, ale nejspíš se daleko nedostali. Uvažovali i o náhradním mateřství. Teď jí je 44, bráchovi 48, manželé jsou 16 let. Pořád něco budují, pořídili si chatu se zahradou, dvě kočky, občas k nim jezdím s dětmi, vždycky s nima blbnou. Já mám dvě děti, uvažuju o třetím, mám druhého manžela, život mi taky šel jinak než jsem si kdysi myslela že bude. Oni s tím taky nepočítali. Každý máme něco a něco ne. Můj život je jiný než jejich.
Anonym, píšu o rodině.
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat jestli tu jsou nějaké ženy, které si nikoho nenašli a už nemohou mít děti. Jak to zvládáte? Našli jste i tak partnera na život? Závidíte taky tolik ženám, kterým se to podařilo?
Pač si myslím že je to moc citlivé..Znám někoho i když nakonec to mělo dobrý konec..A vím jak moc citlivé to téma je
Kamarádka, zatím skoro třicet, takže čas to změnit. Píši o ní, protože ona je přesvědčená, že děti mít nebude-chlap k ničemu, spíš nevztah než vztah, nikdy moc s chlapama nechodila a proto asi zůstává s tím individuem, ze strachu ze samoty. Bohužel v momentě, kdy jsem otěhotněla, kamarádství zkomíralo a když jsem porodila, v podstatě zkončilo uplně. Mrzí mě to, ale nic nenadělám.
Druhá kamarádka, 26, se už pár let s manželem snaží, i uměle, a bohužel. Zrovna ona od nějakých 14 touží po rodině a dětech, snaží se počnout od 20. Tady naše kamarádství zkončilo v podstatě když se dozvěděla, že jsem v tom. Teď čekám druhé a z její strany ani sms. Musí to pro ni být těžké.
Taky znám. Jedna moje sestřenka nejspíš nikdy nebude mít děti. Dlouho to odkládala a začala se snažit až ve 35 letech.Ted jí je 39 a stále se nesmířila s tím, že děti mít nebude. Už je to stálo tolik peněz. Pak mám jednu, té je 40 let a ta děti nechce vůbec. A já jí plně respektuji. Okolí tohle nechápalo ale je to její věc. Ne každý je na to vychovávat děti. Je kariéristka, hodně cestuje, už je i teta a ona jim dá lásku, rozmazluje je, ale zase ráda vrátí a užívá si svobodu.Sama říkala že se na mateřství necítí a nikdy necítila. Kdyby porodila, byly by děti neustále hlídané chůvou a neměla by na ně tolik času. Má dlouholetého partnera, který má už 20 letého kluka. Zatím je tak spokojená tak se jen modlim aby jí neruplo v bedně v 50 a nezačala blbnout s umělým oplodněním
Moje teta, je jí už přes 70, nemá žádný děti, vlastně ani nevím, jestli je chtěla, nebo ne, ale zdá se být spokojená. jinak děti má ráda, před necelými 10 lety od 6 nedělí 2-3 krát týdně hlídala svýho synovce, mýho bratránka, její brácha si ho v 50 pořídil s přítelkyní, 40 letou, ona měla obchůdek na vesnici, tak od 6 nedělí nastoupila do práce, a malýho celý den hlídali na střídačku jeho tety, tahle, a ještě jedna jeho ségra. Se svým prasynovcem od mýho dalšího bratrance taky ráda tráví čas, když tam je u svý babičky, moje děti, když je vidí, tak těm se taky věnuje, jako mimča si je hned chovala. Nevím, proč ty děti neměla no, já tehdy ještě nebyla na světě, a mě taky nikdo nic neřekne
každopádně nedokážu si to představit, nemít děti, a jsem hrozně šťastná, že je mám.
Ja taky znam…a nejednu. Kamaradka 40 let nenasla vhodneho partnera, mela smulu na grazly…s jednim takovym ve 36 otehotnela a on z toho couvnul. Bala se, ze bude mit jeho geny, tak sla v 11.tydnu na potrat
. Dodnes si mlati
. Dalsi je moje sestrenice, 43 let…vybirala, vybirala az prebrala. To byl samej zenac a prd z toho. Kdyby si aspon dite nechala udelat
. Dalsi je moje spoluzacka. Uspesna v praci, ale ten pravy asi neprisel. Jeji sestra porodila ve vyssim veku dite, jedine vnouce, tak se o nej staraji rodice, prarodice a teticka
. A mohla bych jmenovat dal. Znama 45 let, dobrovolne bezdetna ( nechapu, ale nesoudim). Spoluzacka fesanda ala Dana Drabova
atd… Kdyz tak premyslim, tak nejcastejsi duvod je ten, ze se jim nepodarilo najit vhodneho partnera.
Ve věku do 40 let neznám nikoho bezdětného. Akorát jeden soused nemá deti, ale má partnerku a ta má tři děti, tak se o ně stará. Partner má dvě tetičky, které nemají děti. Jedná má manžela, který děti má. Hodně se zajímá o děti svých synovců a neteří. Druhá měla manžela. Děti chtěli, ale když to nešlo přirozeně, tak chlap to nechtěl řešit. Myslím, že si zili spolu spokojene. Bohužel byl nemocný a nedávno umřel. Ona zůstala sama. Zatím je to čerstvé. Nevím, jak zvládala být bez dětí. Nikdy k dětem moc vztah neměla. Já jsem taky neměla vztah k dětem. Nikdo kolem mě malé děti nemel. Až jedna kamarádka a bracha. Ty děti jsem milovala. Vždy jsem chtěla v budoucnu děti mít. První jsem měla v 34, druhé v 37. Někdy si říkám, že jsem stará, ale kolem mě nejsem velká výjimka. A nevidím problem v ničem, pouze ve věku napsaném v občance. Ještě v praci byla jedna pani, která neměla partnera ani děti. Často vyprávěla o synovci.
Jedna z rodinných příslušníků, skoro 45 let, smůla na chlapy.. Jednou těhotná byla, skončilo to mimoděložním, odebrán vejcovod, už se nezadařilo.. Hodně se věnuje synovcům a neteřím; akce, výlety, hlídání.. Takže skoro jak kdyby měla dětí pět ![]()
Prosím anonym nebo smazat.. Pro mě citlivé údaje o rodině.
Jednu takovou znám. Bude jí už padesát. Bohužel ani vztah nemá nejlepší, práce nic moc, ale aspoň je mezi lidmi. Tvrdila, že nemůže mít děti ze zdravotních důvodů (ale nebyla to neplodnost). Spíš to bylo tím vztahem nevztahem. A trochu i zvláštní povahou, dovedla být hrozně zlá. Ala na děti kolegyň byla vždy milá. Jí by asi pomohlo, kdyby nějaké dítě „vyvdala“, ale to už jí taky nehrozí.
Neřekla bych, že bez dětí není život k ničemu, ale nesmí se k tomu tak přistupovat. Ale chápu tu bolest, teď s dítětem už vím, o co bych přišla. Ale kdyby nebylo dáno, asi bych hodně trajdala po světě, zkusila bych třeba i vést nějaký kroužek s dětmi (kdyby mě to nebolelo, že nemám žádné), případně bych se zajímala o adopci. Ale to jen kdyby nebyl protějšek proti.
Nebo bych byla profesionální hlídačka a teta rozmazlovačka ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat jestli tu jsou nějaké ženy, které si nikoho nenašli a už nemohou mít děti. Jak to zvládáte? Našli jste i tak partnera na život? Závidíte taky tolik ženám, kterým se to podařilo?
Ahoj,
sice se to netýká přimo mě ( mám partnera a jsem v jiném stavu), ale okolo mám spousty žen, které nemají nebo nechtějí děti.
Některé se tak rozhodly dobrovolně jiným to naplánoval život. Mám i takové těsně před 40-tkou, které si nemohou najít vhodného partnera, ale dítě chtějí. Kdybych byla na jejich místě pořídím si to dítě sama na netu lze koupit i sperma
.
Ahoj, chtěla bych se zeptat jestli tu jsou nějaké ženy, které si nikoho nenašli a už nemohou mít děti. Jak to zvládáte? Našli jste i tak partnera na život? Závidíte taky tolik ženám, kterým se to podařilo?