Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdy odejít ze vztahu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.3.26 19:02
Jestli se ptáš, zda by byl důvod k rozchodu to, že někoho nemiluju, tak ano. Odešla bych a začala znovu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 19:08
Kdyz by clověk neměl díte, tak je podle mne asi „jednodussi“ se rozvest, rozejit. Jestli ti ma vztahu s ním trochu zalezí, zkuste si o tom spolecne promluvit. Pokud zjistis, ze nemate zajem o tom mluvit a na vztahu neco menit, pak to asi fakt nemá smysl 
drzim palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 19:17
Pokud byste spolu neměli dítě, tak je to asi jedno a je to jen o vztahu dvou lidí. Jestli spolu máte dítě, tak je to přeci závazek a měli byste to spolu jako rodiče vyřešit a najít východisko. Pro děti jsou rodiče/rodina svět. Nepíšeš nic o tom jak fungujete jako rodiče ani kolik je dítěti ani o tom co by sis představovala po případném rozchodu.
Nepochopil jsem poznámku o mámě samoživitelce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 19:24
@Anonymní píše: Více
Tak u každého je ten důvod asi trochu jiný…
No, mně to pomohlo, protože za ten klid a pohodu to opravdu stálo. A samozřejmě, hlavně už kvůli našemu dítěti, jsem toho nikdy nelitovala. Protože by vyrůstal jen v hádkách a celkovém domácím napětí. Už když byl hodně malý, tak se na něm naše, téměř každodenní neshody, začaly bohužel projevovat. A to byl pro mě tenkrát ten prvotní impuls to ukončit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 19:36
To záleží na spoustě faktorů a také na tvé povaze. Já bych se s nejlepším kámošem nerozcházela, ale odlišné sny, názory, humor, cíle…to už zní podstatně hůř na to, setrvat v tom napořád. A to jsem člověk, který nemá vůbec rád změny a byla by velká pravděpodobnost, že dalšího partnera si už nenajdu. Napříkald moje máma se s tátou rozešla, hned jak jsem se narodila, bylo ji 30 let, už nikdy nebyla pak ani na rande, s tátou byli až do jeho smrti nejlepší kamarádi. Jenže tam byla jiná situace, táta měl milenku a začal se k mamce chovat s respektem, až když od něj odešla a bylo pozdě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 19:48
Jakmile člověk začne uvažovat o rozchodu, je téměř jisté, že k němu dřív nebo později dojde. Ta etapa oddalování a hledání důvodů, proč ještě počkat, je důležitá. Zdá se, že člověk přešlapuje na místě, ale on jen čeká na tu příslovečnou poslední kapku, aby to rozhodnutí bylo definitivní. Samozřejmě, že jsou tady finanční a bytové zádrhele. Že se odklady snadno zdůvodní slovy jako… nebrat dítěti tátu…zachovat domov.. nesnížit životní úroveň. Jsou to důvody jak akceptovatelné, tak odůvodnitelné. Jenomže se taky může stát, že několikaletým váháním člověk jenom ztratí cenné roky. Jestliže dneska uvažuju o rozchodu a odejdu až za pět let, kde už bych za těch pět let byla posunutá dopředu? Ono…levnější to všechno asi nebude. Za těch pět let se mi může odcházet mnohem hůř. Dítě, o kterém si myslím, že mu to jako většímu líp vysvětlím, může být otcem tak ovlivněno, že kvůli slíbeným výhodám bude chtít žít s ním. I když se táta nikdy moc neangažoval. Jen aby mě chlap vytrestal. Může mu být jedno, že dítě propadá ve škole, krásně to svede na matku, která rozbila rodinu.
Jestli má člověk pocit, že je potřeba něco řešit, není důvod otálet. Když jsem zkusila, co šlo a fakt to nejde, když od protějšku nic nečekám, když se ohlidnu a řeknu si, že jsem do vztahu tehdy vůbec chodit neměla, není na co čekat.
Ano, může se stát, že žena rozchodu lituje. Může to tak být v případě, že má nereálné představy a nároky na soužití, když ten chlap funguje vcelku normálně a nevyjde s ní třeba jen kvůli tomu, že ona chce k moři dvakrát za rok jako její kamarádka, ale rodina má jen na jednu tuzemskou dovolenou. Prostě na to momentálně není. Třeba jako příklad. Nebo že chlap je déle v práci, aby ji zajistil a ona se nudí. Když opravdu maká. Je velký rozdíl, když se muž chová arogantně a uškrtí ji výdaje, aby mohl prachy z podnikání rozházet s milenkou.
Asi tak. Musíš si hlavně ujasnit, co opravdu chceš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 20:30
@rumburak601 píše: Více
To, že mají dva lidé dítě, není rozsudek odnětí svobody. Nechápu ten přístup, že je potřeba se snažit hledat východisko. Láska se nedá naordinovat, k lásce se ani člověk nedá donutit. A ani sebe samotného, nejen toho druhého. Pokud to tam už není, nic se na tom nezmění a pokusy jsou ztráta času. Máme jen jeden život a tak s ním podle toho máme zacházet a ne ho promrhat v nefunkčních vztazích bez budoucnosti.
Zakladatelko, jestli víš, že ho nemiluješ, tak odejdi. Domluvte se na střídavce a ty budeš moci začít žít. A spokojená máma se rovná spokojené dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 20:36
V první řadě bych spíš přestala platit jeho dluhy na úkor vlastních úspor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 21:07
Samoživitelka nebudeš, dítě otce má.
A ne, neodcházela bych proto, že jste víc kamarádi. To po pár letech budeš s každým Kdybys neměla dítě, tak ok, ale jinak ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 21:54
@Parvaneh píše: Více
Acho jo, vůbec se nedivím, že je tolik rozsypaných rodin a dětských psychiatrů.
Můj názor je, že když si s někým pořídím děti, tak mám zodpovědnost za to, abych jim vytvářel zázemí, domov, nějakou jistotu. Jinými slovy, se už nemůžu ohlížet jen na sebe. Z toho co píšeš vidím, že tohle máme nastavené úplně odlišně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 22:32
Jaká samoživitelka, budeš mít alimenty. A žiješ s chlapem nebo ženskou? Když jste se změnily? Mít dítě se zadluženým tvorem, tak to je velmi prozíravé. A dítě se obligátně jmenuje po něm, že?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 23:32
@Anonymní píše: Více
Tohle je super téma na diplomovou práci. Normálně by bylo pro mnoho mužů velmi obohacující poznat - jak si ženy vybírají ty hodné kluky na děti a rodinu, aby je někdo zabezpečil, ale v posteli by chtěli toho gaunera, co je dělá vlhkou už jen v myšlenkách…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.26 23:43
@884135 píše: Více
A proč by se nemohlo jmenovat? V čem je problém?
Už jsem si tady celkem často všimla, že pro některé maminky přijde absolutně nevhodné, dát dítěti příjmení po otci, což já teda nechápu… 
To jako, že už se od samého početí nebo narození jejich miminka stydí za to, jakého má nebo bude mít tátu? Nebo, že když na to přímo nemají úřední papír o uzavření sňatku?
To je přece každého svobodná volba… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Kdy jste věděli že je správné odejít? S přítelem už dlouho nejsem šťastná..není to zlý člověk ale oba jsme se hodne změnily a přijde mi ze je to spis takový.. v pohodě kámoš se kterým bydlím než moje láska.
Byl tohle pro vás důvod odejít? Pořád si říkám ze je to hloupost..neubližuje mi, s dítětem vztah ma tak neni přeci sobecké odejít jen proto ze ho už nemiluju a necítím lásku ani z jeho strany( i kdyz tvrdí že u nej city jsou )? Dřív jsme si rozuměli ale teď máme oba jiné názory, sny, myšlení, humor, potřeby.
Chci ale dítěti dopřát co nejhezčí život -mámy samoživitelky to nemají lehké a vzhledem k tomu ze momentálně šetřit pro samostatnou budoucnost nemůžu protože se z toho mála co mi stačí pro dítě, sebe a jídlo snažím pomáhat příteli (dluhy) vím ze pro mě by to bylo také těžké.
Bojuji sama se sebou..nechci žít nešťastně s chlapem se kterým si nerozumím jen proto že spolu máme dítě..zároveň nechci odejít s tím ze se vlastně “nic zlého “ neděje a budu riskovat finanční krizi, psychiku a rodinný život pro dítě jen proto ze ve vztahu nejsem šťastná.
Co vám pomohlo rozhodnout se zda zůstat či odejít. Litovali jste někdy svého rozhodnutí?