Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Kočka a těhotenství
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.15 13:49
@Elleila píše:
@pikola
a jak mimčo kočky přijaly? nežárlily, že mu dáváš extra pozornost?
No jak, respektuji ji, dobrovolne k ni neprijdou a spis zdrhaji. Kocour se necha pohladit a docela pri tom jejim valchovani drzi, kocka kdyz ji zazene do rohu tak se ozene. myslim ze nezarli, ony se ale deti vzdycky baly a jsou zalezle kdyz je mala vzhuru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 13:51
Když jsem čekala dceru tak si kocky i kocour chodili lehat ke mně do klinu, někdy i na břicho. Když netlačili nechala jsem je, horší bylo když zacli vrnět a zarývali mi tam drápky. To jsem je hnala.
Jinak s tou váhou si myslím,,že nebude problém. Já se kolikrát i v 7mes probudila a ležela jsem na břiše. Malá byla v pořádku, asi jsou v tom břiše dobře chránění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.3.20 08:00
Těhotenství a kocour rodičů
Mí rodiče mají kocoura, odjakživa prakticky čistě bytového. Bydlí ve stejné části města jako my, takže se navštěvujeme i několikrát do týdne. Kocourovi bude 12 let, prožila jsem s ním část dětství a pubertu, mám ho ráda. Má už nějaké zdravotní problémy, po kastraci má písek v moči, bere na to léky a speciální granule. Můj manžel kočky nesnáší, takže jsem si ho bohužel do bytu vzít nemohla.
V listopadu jsem otěhotněla, v lednu jsme to oznámili rodičům. Na další návštěvě už u rodičů kocour nebyl v bytě, ale venku. Byla jsem z toho úplně v šoku. Táta na mě hned spustil, že je to obrovské riziko pro těhotné a že dokud budu těhotná, kočka bude venku. Nedalo se s nimi o tom vůbec diskutovat. Aspoň jsem je přemluvila a pomohla jim zařídit pelíšek v zahradním domku. Bohužel mám nepěkné tušení, že kočka už venku zůstane, pač pak bude přeci miminko! 
Dále i přes to, že jim přispívám na speciální jídlo a kolikrát ho i na veterině kupuji, v poslední době jsem zaregistrovala v předsíni pytel s nejmenovanými supermarketovými granulemi. Hodila jsem to na sebe, že jsem nestihla asi včas koupit u veta, tak jsem je hned příště vzala, ale přesto v misce opakovaně vidím ty obyčejné. Táta mezi řečí utrousil, že prostřídání přece nevadí.
Teď vedeme spory ohledně očkování. Kocour byl vždy očkovaný proti všem základním nemocem (vzteklina, leukemie, FIP…). Platila jsem to napůl s rodiči a zajistila jsem, že veterinář jezdil očkovat k nim. Jenže tento veterinář už druhým rokem neordinuje a jiného jsem nezajistila, tak jsem navrhla, že ho budu vozit na očkování já. Jenže to je teď zas strašný problém - přece nemůžu TĚHOTNÁ vézt v autě kočku! To ne, o očkování se postarají letos oni. Měl být očkovaný začátkem února a samozřejmě stále není. Že ho tam odvezu nesmím ani zmínit, jinak je oheň na střeše (i přítel je na jejich straně). Dále má patrně svrab v uchu, ale já ho jako TĚHOTNÁ ošetřit ani vzít na veterinu nesmím. 
Vlastně se poslední týdny jen hádáme kvůli kocourovi. Už jsem jim i navrhla, že zkusím zajistit někoho, kdo by se ho ujal, ale o tom nechtějí ani slyšet - je to přece jejich zvíře a oni o něm rozhodují.
Jak byste se k tomu postavili? Je mi kocoura hodně líto, na druhou stranu nechci ničit jinak slušné rodinné vztahy.
- Citovat
- Upravit
6.3.20 08:04
@Anonymní píše:
Mí rodiče mají kocoura, odjakživa prakticky čistě bytového. Bydlí ve stejné části města jako my, takže se navštěvujeme i několikrát do týdne. Kocourovi bude 12 let, prožila jsem s ním část dětství a pubertu, mám ho ráda. Má už nějaké zdravotní problémy, po kastraci má písek v moči, bere na to léky a speciální granule. Můj manžel kočky nesnáší, takže jsem si ho bohužel do bytu vzít nemohla.
V listopadu jsem otěhotněla, v lednu jsme to oznámili rodičům. Na další návštěvě už u rodičů kocour nebyl v bytě, ale venku. Byla jsem z toho úplně v šoku. Táta na mě hned spustil, že je to obrovské riziko pro těhotné a že dokud budu těhotná, kočka bude venku. Nedalo se s nimi o tom vůbec diskutovat. Aspoň jsem je přemluvila a pomohla jim zařídit pelíšek v zahradním domku. Bohužel mám nepěkné tušení, že kočka už venku zůstane, pač pak bude přeci miminko!
Dále i přes to, že jim přispívám na speciální jídlo a kolikrát ho i na veterině kupuji, v poslední době jsem zaregistrovala v předsíni pytel s nejmenovanými supermarketovými granulemi. Hodila jsem to na sebe, že jsem nestihla asi včas koupit u veta, tak jsem je hned příště vzala, ale přesto v misce opakovaně vidím ty obyčejné. Táta mezi řečí utrousil, že prostřídání přece nevadí.
Teď vedeme spory ohledně očkování. Kocour byl vždy očkovaný proti všem základním nemocem (vzteklina, leukemie, FIP…). Platila jsem to napůl s rodiči a zajistila jsem, že veterinář jezdil očkovat k nim. Jenže tento veterinář už druhým rokem neordinuje a jiného jsem nezajistila, tak jsem navrhla, že ho budu vozit na očkování já. Jenže to je teď zas strašný problém - přece nemůžu TĚHOTNÁ vézt v autě kočku! To ne, o očkování se postarají letos oni. Měl být očkovaný začátkem února a samozřejmě stále není. Že ho tam odvezu nesmím ani zmínit, jinak je oheň na střeše (i přítel je na jejich straně). Dále má patrně svrab v uchu, ale já ho jako TĚHOTNÁ ošetřit ani vzít na veterinu nesmím.
Vlastně se poslední týdny jen hádáme kvůli kocourovi. Už jsem jim i navrhla, že zkusím zajistit někoho, kdo by se ho ujal, ale o tom nechtějí ani slyšet - je to přece jejich zvíře a oni o něm rozhodují.
Jak byste se k tomu postavili? Je mi kocoura hodně líto, na druhou stranu nechci ničit jinak slušné rodinné vztahy.
Ať si otec něco načte. Dvanáctiletý kocour pro tebe riziko nepředstavuje. Ale blbce holt nepředěláš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.20 08:29
@Anonymní píše:
Mí rodiče mají kocoura, odjakživa prakticky čistě bytového. Bydlí ve stejné části města jako my, takže se navštěvujeme i několikrát do týdne. Kocourovi bude 12 let, prožila jsem s ním část dětství a pubertu, mám ho ráda. Má už nějaké zdravotní problémy, po kastraci má písek v moči, bere na to léky a speciální granule. Můj manžel kočky nesnáší, takže jsem si ho bohužel do bytu vzít nemohla.
V listopadu jsem otěhotněla, v lednu jsme to oznámili rodičům. Na další návštěvě už u rodičů kocour nebyl v bytě, ale venku. Byla jsem z toho úplně v šoku. Táta na mě hned spustil, že je to obrovské riziko pro těhotné a že dokud budu těhotná, kočka bude venku. Nedalo se s nimi o tom vůbec diskutovat. Aspoň jsem je přemluvila a pomohla jim zařídit pelíšek v zahradním domku. Bohužel mám nepěkné tušení, že kočka už venku zůstane, pač pak bude přeci miminko!
Dále i přes to, že jim přispívám na speciální jídlo a kolikrát ho i na veterině kupuji, v poslední době jsem zaregistrovala v předsíni pytel s nejmenovanými supermarketovými granulemi. Hodila jsem to na sebe, že jsem nestihla asi včas koupit u veta, tak jsem je hned příště vzala, ale přesto v misce opakovaně vidím ty obyčejné. Táta mezi řečí utrousil, že prostřídání přece nevadí.
Teď vedeme spory ohledně očkování. Kocour byl vždy očkovaný proti všem základním nemocem (vzteklina, leukemie, FIP…). Platila jsem to napůl s rodiči a zajistila jsem, že veterinář jezdil očkovat k nim. Jenže tento veterinář už druhým rokem neordinuje a jiného jsem nezajistila, tak jsem navrhla, že ho budu vozit na očkování já. Jenže to je teď zas strašný problém - přece nemůžu TĚHOTNÁ vézt v autě kočku! To ne, o očkování se postarají letos oni. Měl být očkovaný začátkem února a samozřejmě stále není. Že ho tam odvezu nesmím ani zmínit, jinak je oheň na střeše (i přítel je na jejich straně). Dále má patrně svrab v uchu, ale já ho jako TĚHOTNÁ ošetřit ani vzít na veterinu nesmím.
Vlastně se poslední týdny jen hádáme kvůli kocourovi. Už jsem jim i navrhla, že zkusím zajistit někoho, kdo by se ho ujal, ale o tom nechtějí ani slyšet - je to přece jejich zvíře a oni o něm rozhodují.
Jak byste se k tomu postavili? Je mi kocoura hodně líto, na druhou stranu nechci ničit jinak slušné rodinné vztahy.
Mame kocku ciste bytovou 8 let. Prozila se mnou obe tehotenstvi i zachod jsem ji cistila(a pak si samo dukladne umyla ruce) a nic se nestalo. Detem se vylozene vyhyba, takze zadny problem. Nejsou na tom vasi hur financne, kdyz chteji setrit, kde driv nesetrili? Jestli nechodil cely zivot ven, tak je velka pravdepodobnost, ze ho neco brzy prejede, pokud se tedy coura ve svem veku i mimo zahradu. Asi bych se o tom nejak sahodlouze nehadala, ale ja bych ho vzala k sobe. Manzel taky puvodne kocku moc nechtel a za tyden si ho obtocila kolem prstu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.20 08:37
Panebože, co blázní, 12letý bytový kocour nevadí vůbec ničemu, a ani bych ho na nic nenechávala očkovat - kde by jako tu vzteklinu měl chytit?
u koček a těhotných je jediný možný problém - čistění kočičího wc, kde by byly exkrementy starší 48 hodin, ale platí to pouze pro kočky, které chodí ven - domácí kocour toxoplazmózu chytit nemůže - navíc toxo mívají spíš koťata
chudáček kocour, ve 12 letech vyhozený ven se srajdovými granulemi 
není to spíš záminka, že otec kocoura nesnášel a tvé těhotenství mu poskytlo záminku ho vyhodit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.20 08:43
@stinga píše:
Panebože, co blázní, 12letý bytový kocour nevadí vůbec ničemu, a ani bych ho na nic nenechávala očkovat - kde by jako tu vzteklinu měl chytit?
u koček a těhotných je jediný možný problém - čistění kočičího wc, kde by byly exkrementy starší 48 hodin, ale platí to pouze pro kočky, které chodí ven - domácí kocour toxoplazmózu chytit nemůže - navíc toxo mívají spíš koťata
chudáček kocour, ve 12 letech vyhozený ven se srajdovými granulemi
není to spíš záminka, že otec kocoura nesnášel a tvé těhotenství mu poskytlo záminku ho vyhodit?
Asi tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.3.20 09:20
@stinga Bohužel to vidím podobně - že ho nikdy moc nemuseli a teď mají konečně důvod a navíc jsem to já a moje mimi - takže to dělají vlastně pro mé dobro 
.
Stav konta našich nevidím, ale vím, že minimálně táta si v práci za poslední roky poměrně dost polepšil, máma je na tom furt cca stejně. Jezdí na dovču 2 ročně, sem tam welness, normálně si kupují slušné věci, nevidím známky finančního strádání, ale jak říkám - stav účtu nevidím a bavit se o tom nebavíme.
@Oriseka U mého přítele toto nehrozí. Je ze striktně antizvířecího prostředí a když jdeme k někomu, kdo má v bytě zvíře, dost trpí, pořád si myje ruce, nechce tam nic jíst…Když jsme se kdysi o tom, že si kocoura vezmu k nám, bavili, tak mi na férovku řekl, že on prostě bydlení se zvířetem nesnese a v tom případě buď on nebo kocour. Něco jiného je názor na zvíře na zahradě, tomu by se prý v budoucnu až tak nebránil.
Když občas chodíme známým krmit kočku a psa, nevadí mu, ale sám je ani nepohladí. Kdysi jsem v nouzi pečovala pár dní o mimi kotě ani ne 2 měsíce a přítel měl hrozný problém, nechtěl vůbec chodit do pokoje, kdy kotě bylo. Opravu mu to bylo velice proti srsti.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
