Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hele, kdyz sem hodis manželovo cislo, tak dlouho sam nebude a muzes se klidne rozvést
.
To jentak pro odlehčení situace ![]()
@prekvapenana2 Vídáme se denně. Teď naštěstí bude dva měsíce na jiném pracovišti, takže se neuvidíme vůbec. Vím, že to jeho „jo a ne“ se odvíjí od toho, jak to doma zrovna má. Teď už spolu nejsme.
@1Bublina Možná opravdu přeberu. Jen bych chtěla ve vztahu i možnost si povídat o všem možném, mít oporu a nerozhodovat o všem. Chtěla bych to, co ostatní - mít lásku, rodinu a být šťastná,protože budou šťastní oni.
Pokud se do vašeho vztahu nevrátí intimita, tak to nemá cenu. Já mám taky chlapa, který není akční a co nenaplánuji, tak není. Nechce moc chodit do společnosti a nejraději je sám. Sex taky nepotřebuje moc často, ale když už je, tak je to moc krásný. Přesto se moc milujeme. Ze začátku to pro mě bylo hodně těžký, připadala jsem si pořád sama. Ale řekla jsem si, že on je takový a já ho nechávám dýchat. Našla jsem si svoje koníčky, do společnosti chodím sama, občas si ho vezmu sebou a jediný, co děláme společně, tak jezdíme každý měsíc na dovolenou, máme karavan, tak spolu vegetíme tam, Vzhledem k jeho povaze jezdíme tam, kde je málo lidí, do klidných míst a většinou se věnujeme sami sobě. Můj manžel je ale se mnou rád, ale potřebuje svůj prostor, já to respektuji a už za ty roky poznám, kdy potřebuje být sám. Co ty, máš nějaké koníčky, nebo přátelé?
@janickaIII Myslím,že naschvály si neděláme, opravdu se k sobě chováme jinak hezky. Prostě dva spolubydlící a kamarádi, ale bez jakéhokoliv fyzična. Svatba byla omyl, to moc dobře vím. Tebou citovaný příspěvek má opravdu dost co do sebe.
Jsi hodná, děkuju. ![]()
@Maui52 Děkuju za odpověď na moji otázku, jestli se zamilovanost zase může vrátit. Přála bych si to na jednu stranu i kvůli manželovi, na druhou stranu zas nevím, jestli je to po tom všem, co jsem udělala možné. Kromě poradny jsem navrhovala i rozestěhování se, protože pořád bydlíme společně u mě. Manžel to ale bere ve stylu, „jestli chceš, tak to udělám“ a u toho se pak tváří tak zkroušeně, že mi je ho líto a ustoupím. Máš pravdu s tím,že jsme nic nepoznali-oba jsme svůj první dlouhý vztah. I když je spousta párů, co jsou spolu od školy a klape jim to. S kolegou máš jistě pravdu, i když zamilování neodejde na lusknutí prstu. Myslím, že pokrok je, že si uvědomuju, jak to je. Děkuju za Tvůj názor. ![]()
@Tiffany1
Pravda, když bude nejhůř, tak to můžu vyzkoušet.
On je opravdu fajn, jen je totálně nespolečenský a pokud se na něj nějaká žena nenabalí sama, tak s ní komunikaci sám nezačne…
Zakladatelko, jestli nelžeš a vážně tě nijak nepohoršuje, ba naopak, bys byla ráda, kdyby si manžel někoho našel, tak se rozveď. Natvrdo.
Hádky být mohou, i krize příjde, život ve dvou je makačka, ale tohle je známka definitivy.
@Anonymní píše:
@Tiffany1Pravda, když bude nejhůř, tak to můžu vyzkoušet.
On je opravdu fajn, jen je totálně nespolečenský a pokud se na něj nějaká žena nenabalí sama, tak s ní komunikaci sám nezačne…
Mám stejného manžela, přesto je to ten nejúžasnější člověk, férový, milující, co znám.
@melasa Jak ale intimitu vrátit? Taky jsem si připadala hrozně sama, proto jsem asi sklouzla k tomu, co jsem udělala (ale neobhajuji to tím). Možná je to o zvyku a měla jsem si na to zvyknout, jenže mi prostě chyběly ty společné zájmy a nadšení pro věc. Nemyslím tím, abysme se od sebe nehli a dělali úplně všechno společně. To zas ne. Myslím, že i ve vztahu by měl mít každý svůj prostor - jenže když je toho prostoru moc, byl by to pak ještě vztah? Koníčků mám spoustu, nejen akční - mám ráda divadlo, koncerty, procházky do přírody, četbu cyklistiku, hokej, byla jsem i ochotná přidat se k manželovi, kdyby chtěl vyzkoušet něco nového. I přátele mám. Manžela mám ráda, opravdu je to fajn a hodný chlap, ale není tam ta láska a fyzická přitažlivost a přijde mi to strašně brzy být v takovém vztahu. A navíc je to celé narušené z mojí strany tím kolegou. A manžel o všem i o mých citech a pocitech ví, chtěla jsem k němu být upřímná, aby věděl na čem je.
A děkuju za Tvůj příspěvek. ![]()
Velká chyba bylo že jsi se vdala, měla jsi poslechnout instinkt. To už ale tedˇtěžko vrátíš zpět
Co radit? Pokud máš pocit že to s manželem dál nepůjde tak rozvod, děti nemáte, jste mladý a každý si půjdete svou cestou.
@Tiffany1 Opravdu nelžu, jeden čas jsem věděla, že si manžel píše s jednou holčinou, ale jen si psali. Vím, že je to asi divný, ale hrozně jsem si přála, aby jim to vyšlo a manžel přišel,že by chtěl být s ní. Jenže on s tím pak sám od sebe přestal a řekl, že mě má prostě rád a nechce si s ní už psát. Je ale pravda, že ta holka s psaním začala a že v té době měla a doteď má svého přítele. Moc bych chtěla, aby byl šťastný, protože si to zaslouží, ale on mi i na tohle říká, že šťastný je se mnou (což mi nejde do hlavy) a s jinou nikdy nebude.
V tom případě jdi do toho po hlavě. Jak s tebou nebude, tak se sam vzpamatuje a sam nezůstane. Takhle ho porad limitujes.
A milence kopni do rozkroku, at po tobe nemuze přijít dalsi milenka a začne se věnovat dětem a svoji ženě, která mu byla dobra na to, aby mu porodila deti.
![]()
@arinecka O té chybě vím, ale čas opravdu nevrátím. Ten pocit právě mám. Jen jsem chtěla znát třeba příběhy ostatních, jestli se také nedostali do takové situace a dokázali všechno přestát a navrátit se k tomu, jaké to bylo dřív.
@Anonymní píše:
@melasa Jak ale intimitu vrátit? Taky jsem si připadala hrozně sama, proto jsem asi sklouzla k tomu, co jsem udělala (ale neobhajuji to tím). Možná je to o zvyku a měla jsem si na to zvyknout, jenže mi prostě chyběly ty společné zájmy a nadšení pro věc. Nemyslím tím, abysme se od sebe nehli a dělali úplně všechno společně. To zas ne. Myslím, že i ve vztahu by měl mít každý svůj prostor - jenže když je toho prostoru moc, byl by to pak ještě vztah? Koníčků mám spoustu, nejen akční - mám ráda divadlo, koncerty, procházky do přírody, četbu cyklistiku, hokej, byla jsem i ochotná přidat se k manželovi, kdyby chtěl vyzkoušet něco nového. I přátele mám. Manžela mám ráda, opravdu je to fajn a hodný chlap, ale není tam ta láska a fyzická přitažlivost a přijde mi to strašně brzy být v takovém vztahu. A navíc je to celé narušené z mojí strany tím kolegou. A manžel o všem i o mých citech a pocitech ví, chtěla jsem k němu být upřímná, aby věděl na čem je.
A děkuju za Tvůj příspěvek.
To že sis našla milence, byla obrovská chyba. To bude fakt těžké. Ale pokud spolu nezačnete spát, nebude to mít cenu. Nevím, co zabírá na tvého chlapa, můžu ti jen říct, co zabírá na mého. On taky není spontánní a na sex se musí připravit. Já mu ho vždycky naplánuji. Řeknu mu miláčku, zítra si uděláme hezký večer, ještě ráno mu to připomenu, aby se mi moc neunavil a většinou se milujeme odpolene, nachystám nějaké malé pohoštění, otevřeme si vínko, pustíme si muziku, tu milujeme oba dva a pak porno.
Nikdy u nás neproběhl takový sex, že by jsme si šli lehnout a on se na mě vrhnul,, aniž bych to nečekala. Zas to má jednu výhodu, nikdy nemáš sex, když ho nechceš.
@Tiffany1 Asi máš pravdu, že kdyby manžel musel, tak by to třeba bylo jiné a ženu, která by si ho vážila a milovala ho, by si našel. Možná jsem ovlivněná jeho strejdou, kterému vztah nevyšel a on pak zůstal u svoji mamky až do upití se k smrti a hrozně nerada bych,aby tak manžel dopadl.
S milencem máš také pravdu.
Děkuju.
@terien Vím, že to jsou kecy a že se nikdy nerozvede a jen si hrál, když se to hodilo. I když mi s ním bylo krásně (pravděpodobně proto, že to byl jen takovýhle vztah), tak je mi jasné, že jsem byla jen regulérní milenka. Taky vím, že za manželův život po rozvodu nejsem zodpovědná, jen bych nechtěla, aby skončil sám, kor když je v mnohém moc fajn.
Je mi jasné, že kdyby se kolega někdy rozvedl, tak to nic nového nepřinese a šťastnější nebudu. Kdo by byl, když by rozvrátil rodin? Myslím, že i děti by ke mně těžko hledaly nějaký vztah, když jsem jim odvedla tatínka…
Moc děkuji za Tvůj pohled na věc.