Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Koníčky a práce jsou důležitější
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
27.11.22 04:44
Zakladatelka
Dodatek: Teď má akce na tři nadcházející soboty, kdy bude od rána do noci pryč. Dříve jsme jezdili spolu. Ptal se mě, jestli mi to vadí. Řekla jsem, že ho držet doma nemůžu, ale že mně se kvůli dětem otočil život vzhůru nohama a jemu se nic nezměnilo. Že je normální, že jdou po narození dětí některý věci na čas stranou. Doufala jsem, že se chytí za nos. Ale mlčel. A všechny ty soboty pryč bude.
Cítím se, jak kdyby mi tím šlapal na hrdosti a sebehodnotě. On je ten, který může většinu volného času trávit koníčky a mně má jako užitečný doplněk, který se věnuje dětem a domácnosti.
- Citovat
- Upravit
27.11.22 05:08
No je to těžký. Málokterý chlap upozadí svoje koníčky stranou a naplno se věnuje rodině, malým dětem. Většinou to musí být v povaze toho chlapa, že je to takový ten prorodinny typ. Nebo má manželku generála, která ho drží zkrátka, a on dělá, jak ona piskne…
Hele, když je léto, to je s vámi chlap doma hodně málo, že? Protože se vrací z práce ještě pozdeji, do toho určitě často nějaká akcicka o víkendu… A že jich přes léto bývá vždy hodně…to jste věčně sami, ne?
Není to fér, ale vždycky se holt v tom páru musí najít jeden, který se holt víc obětuje a přizpůsobí se dětem. Většinou jsou to ženy, že jo… Když mu to výrazně zakazes, bude jen nervní a protivný a doma budete mít pak ponorku. Ale omezit ty akce by fakt teda mohl… Tobě pomůže, až děti budou větší, pak ho víc zapřahni do péče o děti a domácnost a víc si sama odfrkni. Ona se dá i spousta aktivit dělat s malými dětmi společně, nebo prostě vzít děti někam s sebou…život s malými dětmi přece nekončí…tak nějak na to nasměrovat tvého chlapa, abyste víc věcí podnikali společně s dětmi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
27.11.22 06:06
@Anonymní píše: … potřebuju si vytřídit myšlenky … Budu ráda za názor, jinou perspektivu.
Zakladatelko, nechala jsi manžela zdivočet. Všechno jsi mu celé roky promíjela, všechno jsi mu umožnila. Nenaučila jsi ho poslouchat povely a aportovat. Vždycky jsi to byla Ty, kdo ustoupil.
Nediv se tedy, že v Tobě vidí onuci, vztahově někde mezi hadrem na podlahu a ovladačem k televizoru. Žije si svůj život vedle vás tří, a jen trochu taky s vámi.
Musíš ho cvičit, trénovat a drezírovat jako psa nebo medvěda. Metoda cukru a biče. Začni tím, že si domluvíš jednou měsíčně nějakou akci s kamarádkou a s kojencem. Starší dítě bude přes víkend hlídat manžel - ne že ho šoupne k babi a sám si zase zmizí někam do dáli! Žádné švindlování. Je táta, ať se stará. Ať pozná apoň z poloviny jaký zápřah máš denně.
Dále pak jednou měsíčně nějakou společnou akci v rodině, třeba do muzea, za sportem, výlet s přespáním ze soboty na neděli. To znamená že to naplánuješ v dostatečném předstihu a sdělíš mu to.
Ještě jednou, protože jsi nepochopila: SDĚLÍŠ MU TO.
Sdělíš to jako rozkaz. Jako hotovou věc, přes kterou nejede vlak. Ne že se ho zeptáš na jeho názor stylem „a co kdybychom…“ nebo „co myslíš, že by třebas…“. Sdělíš mu to přesně tak, jako on sděluje Tobě že přes víkend někam mizí. Nedostane na výběr. Žádné alternativy. Žádné oddalování. Žádné absence. Nepřijímáš žádné omluvenky, i kdyby mu je podepsalo deset kamarádů.
Pochopila jsi?
On bude zpočátku prskat, škrábat a kousat. Bude vzdorovitý a vzpurný. Je zvlčilý, zdivočelý. Musíš ho zkrotit. Nepovol. Připomeň mu a opakuj mu že toto je přesně styl kterým se chová on k Tobě a k celé vaší rodině. Namoč mu do toho čumák.
On si bezohledně plánuje co chce a kdy chce. Dej mu tedy ochutnat jeho vlastní medicinu. Bud tvrdá a nesmlouvavá, tak jako on je k tobě. Třeba se mu rozsvítí v hlavě. Ostatně pořád mu zbudou z každých čtyř víkendů dva, kdy mu povolíš jeho akce - ale pod podmínkou že Ti to sdělí předem a že to nenaruší rodinné plány.
Příspěvek upraven 27.11.22 v 06:52
- Citovat
- Upravit
27.11.22 06:46
Zakladatelko, naprosto ti rozumím, ale zároveň si myslím (doufám), že je to celé jedno velké nedorozumění. Napadlo mě to z toho, že tebe neustále posílá za kamarádkami, jako by mu snad vůbec nedocházelo, co kojené mimčo potřebuje ( 
). Kolik let je dětem?
Jako tip k vaší nadcházející diskusi mám jedině přímost, ale opravdově přímou. Popsala bych i ty pocity, co mi přijdou samozřejmé a jemu v tuhle chvíli nemusí dojít. Z toho “Doufala jsem, že se chytí za nos.” mi přijde dost nevysloveného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 06:59
Já se mu nedivím. On nechápe jak moc dokáže omezit dítě, které se ještě kojí. Částečně souhlasím s Tala20. Můžeš si za to sama. Naznačuješ a doufáš, že si to domyslí.
Prostě mu přímo řekni co chceš. A že tě nebaví být s dětmi sama. Že se o ně musí začít starat i on. Ať aspoň na ty víkendové akce bere to starší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:23
Z mého pohledu je takové chování nepřijatelné a je špatným otcem od rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:32
Řekla bych, že chyba bude na obou stranách. Chybí vám komunikace. Manželovi řekni, že si chceš promluvit. Ale až bude klid a děti budou spát, ať se na rozhovor můžete oba soustředit. Řekni mu přesně to, cos tu napsala. Nebo mu to přečti. A řekni mu, jak by sis to představovala. Musíte najít společný kompromis. On by měl jednoznačně být víc doma, ale na druhou stranu, ty se snaž se trošku odpoutat od mimina a na ty 2-3 hodinky si někam vyrazit třeba s kamarádkou. A pravidelně, třeba 2× týdně. Klidně večer po koupání dětí. Uvidíš, že ti to prospěje a nebudeš mít pocit, že jen trčíš doma s dětmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:33
Musíš říct narovinu, že ti to vadí. Mně by to vadilo hodně.
Já jsem začala taky pěstovat aktivity mimo domov. Když chce večer ven, jasně, ale já chodím také. Já už ale nekojim.
Kdybych to nechala, nemůžu ani do práce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:39
@Anonymní píše:
ZakladatelkaDodatek: Teď má akce na tři nadcházející soboty, kdy bude od rána do noci pryč. Dříve jsme jezdili spolu. Ptal se mě, jestli mi to vadí. Řekla jsem, že ho držet doma nemůžu, ale že mně se kvůli dětem otočil život vzhůru nohama a jemu se nic nezměnilo. Že je normální, že jdou po narození dětí některý věci na čas stranou. Doufala jsem, že se chytí za nos. Ale mlčel. A všechny ty soboty pryč bude.
Cítím se, jak kdyby mi tím šlapal na hrdosti a sebehodnotě. On je ten, který může většinu volného času trávit koníčky a mně má jako užitečný doplněk, který se věnuje dětem a domácnosti.
Odpověď měla být - ano, vadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:41
Tak tala20 to trochu přehání tou formulací, ale v zásadě souhlas s tím návrhem organizace času.
Tohle mi přijde jako ukázkový příklad špatné komunikace. Chlap se zeptá, jestli to nevadí a nedostane jasnou zpětnou vazbu, že vadí, i když vadí. To se pak fakt těžko co změní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:51
Proč mu neřekneš, že Ti to vadí? Proč se mnohem víc nestará o mimino on? Samozřejmě je na Tobě závislé, když je pořád s Tebou. Souhlasím s tím - začni mu oznamovat. V úterý potřebuju jit odpoledne na nákup, obě děti jsou Tvoje starost. Na sobotu jsem se domluvila s kamarádkou, postarej se o starší. Hotovo. Btw koledujes si o to, že si nabalí nějakou milenku, pokud už tedy nejakou nemá. On si žije jako svobodný chlap, vůbec Té neřeší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:53
@Anonymní píše:
ZakladatelkaDodatek: Teď má akce na tři nadcházející soboty, kdy bude od rána do noci pryč. Dříve jsme jezdili spolu. Ptal se mě, jestli mi to vadí. Řekla jsem, že ho držet doma nemůžu, ale že mně se kvůli dětem otočil život vzhůru nohama a jemu se nic nezměnilo. Že je normální, že jdou po narození dětí některý věci na čas stranou. Doufala jsem, že se chytí za nos. Ale mlčel. A všechny ty soboty pryč bude.
Cítím se, jak kdyby mi tím šlapal na hrdosti a sebehodnotě. On je ten, který může většinu volného času trávit koníčky a mně má jako užitečný doplněk, který se věnuje dětem a domácnosti.
Tak jsi měla říct jednoduše,,ano, vadí, chci, abys byl víc s námi doma". Tečka. Tvoje hloupost. On se tě přímo zeptal, a ty neřekneš nic. Tak si nestezuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.22 07:54
@Tala20 píše:
Zakladatelko, nechala jsi manžela zdivočet. Všechno jsi mu celé roky promíjela, všechno jsi mu umožnila. Nenaučila jsi ho poslouchat povely a aportovat. Vždycky jsi to byla Ty, kdo ustoupil.Nediv se tedy, že v Tobě vidí onuci, vztahově někde mezi hadrem na podlahu a ovladačem k televizoru. Žije si svůj život vedle vás tří, a jen trochu taky s vámi.
Musíš ho cvičit, trénovat a drezírovat jako psa nebo medvěda. Metoda cukru a biče. Začni tím, že si domluvíš jednou měsíčně nějakou akci s kamarádkou a s kojencem. Starší dítě bude přes víkend hlídat manžel - ne že ho šoupne k babi a sám si zase zmizí někam do dáli! Žádné švindlování. Je táta, ať se stará. Ať pozná apoň z poloviny jaký zápřah máš denně.
Dále pak jednou měsíčně nějakou společnou akci v rodině, třeba do muzea, za sportem, výlet s přespáním ze soboty na neděli. To znamená že to naplánuješ v dostatečném předstihu a sdělíš mu to.
Ještě jednou, protože jsi nepochopila: SDĚLÍŠ MU TO.
Sdělíš to jako rozkaz. Jako hotovou věc, přes kterou nejede vlak. Ne že se ho zeptáš na jeho názor stylem „a co kdybychom…“ nebo „co myslíš, že by třebas…“. Sdělíš mu to přesně tak, jako on sděluje Tobě že přes víkend někam mizí. Nedostane na výběr. Žádné alternativy. Žádné oddalování. Žádné absence. Nepřijímáš žádné omluvenky, i kdyby mu je podepsalo deset kamarádů.
Pochopila jsi?
On bude zpočátku prskat, škrábat a kousat. Bude vzdorovitý a vzpurný. Je zvlčilý, zdivočelý. Musíš ho zkrotit. Nepovol. Připomeň mu a opakuj mu že toto je přesně styl kterým se chová on k Tobě a k celé vaší rodině. Namoč mu do toho čumák.
On si bezohledně plánuje co chce a kdy chce. Dej mu tedy ochutnat jeho vlastní medicinu. Bud tvrdá a nesmlouvavá, tak jako on je k tobě. Třeba se mu rozsvítí v hlavě. Ostatně pořád mu zbudou z každých čtyř víkendů dva, kdy mu povolíš jeho akce - ale pod podmínkou že Ti to sdělí předem a že to nenaruší rodinné plány.
Příspěvek upraven 27.11.22 v 06:52
Tak já ti něco povím, ty metodo. Tohle ženská udělat mně, tak ji tím bičem vyšvihám z baráku ven. Jsme dospělí lidi a jestli chceš praktikovat nějaký rozkazy, tak támhle jsou kasárna. Podle mě je zakladatelka trochu puťka. Tohle ji nebaví proto, támhle to ji nebaví proto, tohle nemůže, protože děti. Manžel jí nabízí vtažení do svého koníčku, ale to ona nechce. Ona chce sedět doma a říkat si pětkrát za hodinu, jak je jim doma dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
nevím, jak se k tomu postavit. Vnitřně mě štve, že jsem na druhý koleji, ale nejsem si jistá, jestli bych to neměla přejít a smířit se s tím.
Manžel je kliďas, nehádáme se, vydělává dost. Když je doma, stará se o děti i domácnost. Máme pohodu a vypadáme jako idylická rodina. Ale práci má časově náročnou, domů se vrací okolo páté, v létě o 2 až 4 hodiny dýl. A jeho koníček, při kterém není doma, mu občas sebere celou sobotu a 2-4× do týdne 2 hodiny.
Vím, že nás má rád. Ale kdykoli je možnost nebýt doma, třeba že potřebuje s něčím pomoct kamarád, nebo je nějaká oslava, sešlost přátel, kteří mívají odrostlejší děti nebo hlídací babičky, vždy jede. Jenže já takovou možnost nemám. Nejmladší je větší mimčo, který je na mně (a hlavně prsou
) závislý, takže já sice jet taky můžu, ale neužiju si to a vydržím tam jen chvíli. Větší už chodí do školy, takže by babička mohla hlídat, ale hlídá jen v létě na dvě noci. A stejně je tu ta malinká, kterou hlídat nemůže.
Štve mě, že jsou pro něj důležitější koníčky a práce, které by se mohl částečně vzdát. Sice by nevydělal tolik, ale pořád by to bylo dost a byl víc doma. Jenže práce ho baví a naplňuje, takže to nechce.
Já můžu taky kdykoli někam jet, sám mě pořád posílá za kamarádkami, ale kvůli malé to ještě moc nejde, takže mě to štve o to víc, že on si často někde užívá a já dřepím doma na zadku. Chtěla bych, aby se ve svých koníčcích taky uskromnil a byl víc doma. Přijde mi to sobecký. Ale možná jsem já ten sobec, který mu to nechce dopřát?
Chci to s ním probrat, ale potřebuju si vytřídit myšlenky. Třeba mi tím tenhle slovní průjem trochu pomůže.
Budu ráda za názor, jinou perspektivu.
Dík.