Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, asi se potrebuju trochu vypsat a snad slyšet i náhled od jiných lidi. Dlouhodobě žijeme v zahraničí, máme dve malé děti a v poslední době uvažujeme nad návratem domu, problém je ze bychom museli bydlet několik měsíců u mě maminky jelikož prodani domu zde v zahraničí by něco trvalo.
A teď k mému problému, už od puberty mám problémový vztah s vlastní matkou, je kritická s tak trochu panovacna( je zvykla žít dlouhodobě sama a těžko se přizpůsobuje jiným názorům). Dokud šlo o mě dalo se to snést ale teď zacina kritizovat i mou výchovu a chování mých děti ( syn má pravděpodobně autistickou poruchu, další věc kterou není schopna vůbec vzít na vědomi)a když jsme se bavili o našem možném návratu nezapomela mi několikrát důrazně zopakovat, ze u ni by museli poslouchat a platila by tam určitá pravidla a nebala by se je případně fyzicky potrestat, pokud by bylo třeba. Ja si myslím ze sve děti vychovávám správně a vadi mi ze má problém uznat ze rodiče jsme my a ona je jen babička, která je nemá vychovávat. Problém je ze ona sama nikdy nebyla příkladnou matkou a mě ani mé sestře nikdy nevymezovala žádné mantinely nebo pravidla o přípravě do života ani nemluvě a spis než nas řešila sebe a své partnerské vztahy. Vše jsem se musela naučit sama když jsem začala bydlet sama s partnerem. Vím zní to příšerně, ze si na ni jen stěžuji. Ale myslím ze má naše děti i rada, jen nevím jestli by náš možný návrat do ČR nebylo spis z blata do louže. Co myslíte?
No určitě bych si našla zatím podnájem, než prodáš dům, k matce bych se nestěhovala ani náhodou. A už vůbec ne k té, co popisuješ.
Radeji 2kk spelunku do pronajmu, 2-3 mesice se to da vydrzet.
rozhodně v zájmu zachování duševního zdraví tebe i dětí bych s mamkou bydlet nechtěla, zvlášť jestli už teď má připomínky k tvé výchově…fakt radši podnájem
S autistickým dítětem bych se k takové matce nevracela. Budete mít co dělat zvládnout i její návštěvu.
Vaše dítě si projde šokem z přesunu a změn, bůhví jak to ponese a jak se bude chovat.
@Moana toto bych nesnesla. radej opravdu pronájem, i kvuli dětem.
Určitě pronájem bytu..
Mám podobnou zkušenost a znovu bych do toho určitě nešla. Teda oprava, šla bych do toho, kdyby byly děti malinká miminka, jak rostou, má babička nervy na pochodu
Podnájem, 3 měsíce se dají vydržet v nějakém 2+1 a finančně vás to nezruinuje.
Take hlasuji za pronajem, i kdyby do garsonky. K takove matce maximalne na par dni a mit kam utect ![]()
@Moana K té, co popisuješ, bych nešla ani kdybych si v mezičase měla platit Hilton
ne vážně, sežeňte si pronájem, i kdyby malý. Prodej bude trvat a řekla bych, že nákup nového bude trvat stejně dlouho, ne-li dýl. Ušetříte si tím hodně nervů.
Myslím, že ti tím dala najevo, že o vás nestojí a proto ta pravidla a tak. Určitě bych šla do nájmu nač se stresovat tím, že ona vás tam nechce.
Díky holky, otrevreli jste mi oči, neměla jsem z toho rozhovoru s ni dobrý pocit a přítel mi řekl ze si též mysli ze nás tam vlastně asi moc nechce.
proč byste museli bydlet u ní? Prostě si našetřete na nájem na pár měsíců.
@Martha03 píše:
Myslím, že ti tím dala najevo, že o vás nestojí a proto ta pravidla a tak. Určitě bych šla do nájmu nač se stresovat tím, že ona vás tam nechce.
Ale houby, jestliže bych se k někomu nastěhvala, tak bych automaticky počítala s tím, že ten dotyčný jako majitel bytu určuje pravidla. nebo byste si do bytu nastěhovali třeba sestru s dětmi s tím, že si může dělat co chce? Asi těžko. Pokud má být klid, jsou pravdidla naprosto bezpodmínečně nutná. Od peněz přes úklid a nákupy a používání prostor.
Jinak k mamince, která je zvyklá na svůj klid, bych se asi nestěhovalůa, a už vbec ne s dítětem sautistou. Je to i bezohledné, tedy pokud vás nepozvala sama a dobrovolně. Najděte si pronájem a je.