Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Krize v manželství, co s tím?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.12.14 11:24
Take jsem se snazila, privirala oci, racionalizovala - u nas se snazil i manzel… a stejne se budeme rozvadet 
promin
tvuj prispevek je dostatecne detailni, ale nikdo s vama nezijeme. co pro vas vztah delas ty?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 11:32
Taky jsem žíla s přítelem víc jak 10let a co se narodil malý, tak šel náš vztah do kytek, bohužel on si k tomu ještě pořídil milenku, takže i když já se snažila náš vztah nějak udržet, tak bohužel u nás k rozchodu nakonec došlo. Ale zase na druhou stranu, se konečně začal zajímat o malého a opravdu se mu věnuje, což předtím moc nedělal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 11:33
S takovym bych si dalsi dite neporizovala. Hodit ponozky do pradla umi i muj dvoulety syn, uklidit po sobe talir, hracky…
Nemluve o absolutni nepeci o dite, mate ho spolu, ma se starat i on v ramci svych moznosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MarkétkaBeruška
21.12.14 11:49
To je mi líto, že máte takovou špatnou situaci. Jak jsem to četla, mám pocit, že hlavní problém je v čase. Že manžel nestíhá, to sama i píšeš, splácíte hypotéku (defakto z jednoho platu - počítám že ty bereš jenom mateřskou) což bývá docela záhul…mám pocit že manžel je permanentně ve stresu, nedokáže vypnout a tady myslím, že je hlavní problém. Co ho někam vytáhnout? Bez malé, jenom vy dva? Nepohlídala by třeba babička přes víkend? Druhá možnost, pokud by toto nezabralo bych asi zkusila navštívit odborníka, manželskou poradnu, psychologa.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.12.14 12:40
Mám doma něco podobného, manžel si nabral moc aktivit, nic nestíhá, je nervozní, sice nemáme finanční nouzi (nemáme půjčky), ale také se po narození syna (2 roky) začal chovat jako z pravěku - ty jsi žena v domácnosti, je to tvoje práce, kde je večeře? dej mi ji na talíř, od toho tu jsi a najednou se chová jako někdo úplně jiný a já se nestačím divit!!
Další dítě on chce, já si s ním tedy rozhodně další neudělám, plánuji, jak ze situace ven, obávám se, že se to takto nedá lepit stále. Nechci si nechat nic líbit, bráním se, takže se celý den točí v hádkách a diskuzích.
Myslím, že má i zakladatelky situace se nakonec vyřeší jedině rozvodem.
Nedokážu si představit, co bych musela udělat, aby se jeho chování změnilo, já už se snažím dva roky, dusím v sobě před děckem vztek, abych ho nevynesla v zubech ven z bytu a stále se ovládám 
- Citovat
- Upravit
21.12.14 12:50
Ne nadarmo se říká, že všechno zlé je pro něco dobré. Váš vztah prochází krizí, vázne komunikace mezi vámi, jste ve finanční tísni. Druhé dítě je to poslední, na co byste měli pomýšlet. Možná, že se atmosféra u vás zlepší, až budeš také pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 13:00
Ja bych se nejdtiv vazne nasmerovala na tu praci, ulevis rozpoctu a uvidis, co chlap, jestli je to jen stresem a az bude teda financni pohoda a ty tez vydelavat, tak jestli se srovna nebo jestli si dal pojede svoje, bude delat binec a na peci o dite se podilet nebude. Tipuju to druhe, ale kdo vi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 13:04
Místo do druhého dítěte bych šla do práce. nerada to říkám, ale myslím si že to druhé mimčo by situaci jen zhoršilo. máte ponorku a málo peněz, blbá situace ze které vidím tohle jediné východisko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 13:37
Dítě je prostě tisíc povinností navíc pro oba. Ty říkáš, že on se změnil, a le jsi si jista, zda mateřstvím ses nezměnila i ty? Oni chlapi jsou děsně na tyhle změny citliví, a jakmile mohl nabýt dojmu, že je na vedlejší koleji, mohl mít prostě problém pobrat fakt, že… na tý vedlejší koleji prostě opravdu vážně je. Jestli jsi třeba přestala fungovat jako manželka, milenka (já souhlasím, lítání okolo domácnosti a dítěte je dost a dost, kdo to má stihnout), tak on přestal úměrně fungovat jako manžel a milenec. To není nic novýho.
Nedostatek peněz dělá s chlapama taky víc než je schopná žena uchopit a pochopit. Chlapa nedělají slova a pusy, a le pprávě činy a zejména schopnost rodinu zajistit finančně. A jestliže on má nervy, že nevycházíte, tak má prostě nerva a opravdu nemůže být schopen si v klidu hrát s dítětem. To se ženě těžko chápe. Čímž o neomlouvám. Prostě to nezvládá. (A ty nezvládáš pochopit, co nezvládá a pomoci mu v tom - tím tě neobviňuju, jak říkám, svět předpokládá, že totiž žena-matka vydrží víc než člověk, že musí vydržet i svého chlapa.)
Nevím. Myslím si, že stahovat kalhoty je brzy, jen musíte najít ten brod. Musíš pochopit chlapa, on musí ven s tím, co blbne, co ho trápí, co mu znemožňuje „normálně“ fungovat. A ty mu v tom musíš pomoct. Nebejt ta, na kterou pak bude lovit další ženký, čili ta „pu*ina, co furt něco chtěla, prudila a totálně mi zničila život a nenechala mě volně nadechnout“. Ber jak ber, je to „jen“ chlap. V tom je jádro pudla.
Prostě si myslím, že svůj díl viny, resp. nedorozumění, nesete oba. já bych to neviděla jako ztracené. Ale pekelně těžké to srovnat, to teda jo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 14:18
Projevy lásky u chlapa ustupuji, když existují existenční problémy, ale vrátí se až pominou. Na tohle doporučuji trpělivost. Jestli jsi vytížená, že nestíháš spočinout, tak uprav svoje okolí tak, aby ti nezabíralo tolik času. Vyčítáš manželovi maličkosti, házíš na manžela vinu za vlastní nespokojenost. Tohle mě u manželky vždy štvalo nejvíc a choval jsem se podobně jako tvůj muž. Ona má pocit, že dře na pokraji svých možností - netuší přitom co je to opravdová práce - a vyčítá mě právě ty ponožky, talíř u televice apod… a já to na just uklízet nebudu. Má denně o 4 hodiny víc času tak proč bych se měl podílet stejnou měrou na domácích pracích??? A až bude dítě, tak máme dohodu, že vše bude dělat ona. Viděl jsem už kolikrát, jak lidi „vypadnou“ z pracovní morálky a čím více času mají, tím méně udělají a vůbec jim to nepřijde. A když to nebude fungovat, půjdu za ní na rodičovskou a uvidím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 14:30
@Pajaxxx píše:
Projevy lásky u chlapa ustupuji, když existují existenční problémy, ale vrátí se až pominou. Na tohle doporučuji trpělivost. Jestli jsi vytížená, že nestíháš spočinout, tak uprav svoje okolí tak, aby ti nezabíralo tolik času. Vyčítáš manželovi maličkosti, házíš na manžela vinu za vlastní nespokojenost. Tohle mě u manželky vždy štvalo nejvíc a choval jsem se podobně jako tvůj muž. Ona má pocit, že dře na pokraji svých možností - netuší přitom co je to opravdová práce - a vyčítá mě právě ty ponožky, talíř u televice apod… a já to na just uklízet nebudu. Má denně o 4 hodiny víc času tak proč bych se měl podílet stejnou měrou na domácích pracích??? A až bude dítě, tak máme dohodu, že vše bude dělat ona. Viděl jsem už kolikrát, jak lidi „vypadnou“ z pracovní morálky a čím více času mají, tím méně udělají a vůbec jim to nepřijde. A když to nebude fungovat, půjdu za ní na rodičovskou a uvidím.
Pravda, že být na mateřské je jako být v jiném vesmíru. nemohu říct, těžší, lehčí, prostě je to jinak. A žena to taky vnímá jinak a protože bývá víc emočně vytížena než fyzicky, přenáší tyhle věci na chlapa, který nerozumí, nechápe. Když mi dneska babička hlídá (nemocné) kluky a já si pro ně přijedu po práci, tak pravdu říct, říkám si, sakra, já chci zpátky do kanclu, sice na mně řvou, brečí do telefonu, kde mají brát na ty poplatky, popřípadě že jsem zase já nějakou fakturu proplatila pozdě, ale do háje, nemusím řešit, kolik toho spapali a kolik kakali a jaká nová slovíčka povídali 
chci pak akorát zalézt doma do kouta… a mít chvilku svatej klid! Doslova. Nemluvte na mně, NIKDO! Takže v tomto směru… chlapům/tátům… asi rozumím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 14:53
@Emilie píše:
Pravda, že být na mateřské je jako být v jiném vesmíru. nemohu říct, těžší, lehčí, prostě je to jinak. A žena to taky vnímá jinak a protože bývá víc emočně vytížena než fyzicky, přenáší tyhle věci na chlapa, který nerozumí, nechápe. Když mi dneska babička hlídá (nemocné) kluky a já si pro ně přijedu po práci, tak pravdu říct, říkám si, sakra, já chci zpátky do kanclu, sice na mně řvou, brečí do telefonu, kde mají brát na ty poplatky, popřípadě že jsem zase já nějakou fakturu proplatila pozdě, ale do háje, nemusím řešit, kolik toho spapali a kolik kakali a jaká nová slovíčka povídali
a proto raději zůstáváme do pozdního večera v práci 
doma totiž nepříjemně často čeká nasupená manželka jo, když jsem se vracel od milenky tak jsem to snášel úplně v pohodě ale teď si holt musím poradit jinak… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.14 14:56
@Pajaxxx píše:
a proto raději zůstáváme do pozdního večera v práci
No právě. To tady taky říkám. Jestliže paňáma je nasupená hnespokojená hysterka, neustále provolající něco oi tom, že by si to ten její jen mohl zkusit, a chlap je přitom v pohodě, tak buď je to debil, nebo má milenku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojky maminky a těhulky,
už jsem s nim o tom mluvila a on žekne že proto jsem snad na mateřské dovolené já a on pracuje (tenhle přístup vážně nepochopím ) a to to byl tak skvělí chlap.
je mi z toho špatně věčné hádky kvůli kravinám, malá spala vedle nás a chtěla plyšového zajíce tak manžel at ho podám a já že ne (přece kolem ní skácu celý den) at tam jde on ano měla jsem to blíž ale asi tak o 2 kroky a on mi naštvaně řek že to odpovídá o mé inteligenci 
vím že nejsem nějak extra chytrá mám dyslexii takže tyhle urázky mě moc raní a on to ví 
už si ani nepamatuji kdy mi řek že mě má rád. Nebo mi dal jen tak pusu 
rozvádět se nechci přece jen si myslím že je to blbost ale strašně se psychycky užírám a bojím se kolikrát cokoliv udělat aby mu to nevadilo. Příjde mi že vše co udělám je spatně a neetické teda podle něho netroufnu si ani zavolat jeho rodičům abych nějakou větu neřekla jinek aby mu nedadilo že jsem se zeptala špatně a že to bylo trapný 
No nevidím to moc růžově ale malé nechci rozbít rodinu doufám že až nebudu doma na rodičáku a budu pracovat tak se to srovná přece jen manžel dělá z domu takže se vidíme hodně často tak si asi lezeme na nervy. Omlouvám se za román ale je toho daleko víc Karolína
mám na vás takovou prosbu zda mi poradíte nebo se potřebuji spíše vypovídat.
Po 5 letech společného bydlení jsem se s nynějším manželem vzali a ted jsme spolu 7 let a do ted to bylo užasný byl hodný, veselý, sranda s ním byla a denodeně mi ukazoval jak mě má rád. Jenže poslední 2 roky co se nám narodila malá se kapku změnil je fakt že jsme se i přestěhovali z bytu do domečku kde je více práce a i hypotéka tomu moc nepomáhá. Přišel s pravidlem že on se stará o venek a já mám na starosti vnitřek to bych brala ale strašně mě vytáčí že si po sobě nic neuklidí at jde o ustlat po sobě postel, hodit ty ponožky do koše a nenechávat je na zemi, uklidit nádobí když je on zamaže no prostě nic a já mu venku pomáhám třeba uklízet naštípané dříví, sbírat bobky po psech atd… to bych ještě zkousla i když se kvůli tomu taky dost hádáme ale vůbec mi nepomáhá s malou občas si s ní hraje to ano i mazlí se s ní je vidět že jí má rád ale když ho poprosím jestli jí vykoupe vždycky řekne NE nebo že to umím líp, včar jsem se připravovala na vánoční večírek a on seděl li počítače tak mu říkám jestli obleče malou a on zas že ne
No a ted jsme přišli o vitoužené miminko ve 3 měsíci těhotenství a to je ještě horší včera mi to dokonce připoměl tak že od toho dne jsem strašně protivná ale vůbec si tak nepříjdu spíš naopak vidím na něm jak je věčně naštvaný že nezvládá třeba splácet hypotéku nebo že se mu něco rozbylo a věčně je něco špatně a mě to prostě na psychice moc nepřidá ani to semnou nějak neřešil čekala jsem že zamnou příjde že to budem zkoušet dál že se nemám bát prostě zádná utěcha jsou z toho zoufalá vůbec to semnou neřeší a já bych tak ráda si s ním o tom popovídala ani nevím jestli to druhé dítě jěště chce
Nebo jsem včera byla v restauraci nekuřáckém salonku s malou (2 roky) s mýma kamarádama na vánočním večírku bylo to od 18:00- my jsme tam vydrželi do 20:20 a domů jsme přijeli před 21:00 a to jsem si vyslechla jak smrdíme kouřem když jsme přes kouřový prostor šli jen při příchodu nebo odchodu a že jí tahám po hospodách i když ví že to byla restaurace a nekurácký prostor navíc malou to tam bavilo a chodí spát až po 22:00 no hrůza a hlídání nemám a on jí pohlídat nechtěl že má svou práci a že musí do Hornbachu a já už 3 roky nikde nebyla a ty lidi jsem neviděla taky přes 3 roky a byla to jedinečná příležitost tak mě to od něj mrží ani se nezeptal jak jsme si to užili prostě hned začal nadávat