Poradna duly
Jana Čurdová
Ahoj Pavli, držím pěsti, ať jste brzo v pořádku. Holka, ty taky nemůžeš být chvíli v klidu
Hlavně, že se mimísek drží. Bude líp. Drž se. M.
Marti, díííík
Jediné pozitívní na tom je, že jsem miminko viděla a slyšela. Už jsem začínala mít černé myšlenky, jestli to těhu zase nezamlklo a na sono jsem měla jít až na to prenatální za 10 dní. Tak snad to spolu nějak zvládneme. Vůbec si to těhu teď neumím užívat, a to jsem se tak moc těšila.
Marti, měj se krásně, pohlad drobotinu a dej si kolíček na nos, až jim budeš připravovat nějaké to menu. P.
Pavli, když to tak čtu, co musíš řešit, tak mi ty moje problémy přijdou poněkud malicherné
Držím pěsti. M.
Teda, Pavli.. to musela být hnusná noc.. tak hlavně, že je mimi v pořádku!!! Ať už máš teď těhu bez problémů ![]()
My jdeme za chvíli na procházku, chceme vyzkoušet sporťák (tedy zatím jen v leže).. protože přeci jn Barča už chce trochu vidět a korba taky začíná být malá ![]()
Maminy, jak jste na tom byly vy s přechodem do sporťáku.. vím, že mimi v něm nemá sedět dokud samo nesedí.. ale co třeba trochu přizvednout? Co myslíte? nebo radši vůbec?
Sylvii, no, já nevím, záleží na tom, jak je na tom malá se sezením, já jsem s Ondrou jezdila v hluboké korbě do 8.měsíců, pak už seděl sám, s ostatníma podobně… Já jsem tvrďák a do sporťáku bych ji neposazovala, teda ani nepodkládala a nepřipozvedávala
Ale vím, že některé maminy dávají i dřív. Jsem ti neporadila, co? ![]()
Holky ahoj, teď nám nějak blbne internet tak jsem musela dočítat.Viki noc vůbec nezávidim, ale hlavně že je vše ok.
Sylvi já koukala na fotky ( ještě že jsem tolik fotila, podle fotek vždy dohledávám) a já začala malého dávat do takového polosedu když mu bylo 7 měsíců.Sám si začal sedat o měsíc později.Asi bych ještě chvíli vydržela.
Ahoj holky,
zas jsem tu nějakou dobu nebyla, tak mi teď trvalo asi 15 minut, než jsem všechno dočetla. Takže gratuluju ke státnicím, srdíčkům a všem radostem. S tim špiněním jsem si to taky zažila, Dr. říkal, že to je celkem běžný. Jinak mě bolí břicho přibližně ten den, kdy bych měla dostat menstruaci.
Taky jste tak naměkko? Já nacvičovala s dětma ve škole divadlo, včera jsme to hráli pro rodiče a na konci si vzaly děti mikrofon a hezky mi poděkovaly za ten rok a tak…a já se tam rozbrečela. Rodiče na mě koukali a já bulela jak malý dítě ![]()
Petty, to znám, no jo, hormony jsou potvory. Taky řvu kvůli každý kravině. A těš se na šestinedělí, to je lahůdka
Celkem lituju manžela, že to se mnou zase bude muset prožít
, to je fakt hormonální bouře
![]()
Holky, díky.. já na to polozvedání a tak nespěchám, sedání už vůbec.. malá mi dneska ve sporťáku ležela a byla docela ráda, protože měla ve střeše díru a tak neviděla jen tmu
ale asi stejně ještě chvíli budu korbičkovat…
Jinak jsem taky na měkko.. je to děs
a taky jsem děsně unavená.. ale je fakt že vzhledem k mojí životosprávě se není čemu divit.. ![]()
Fragolko, ještě k tomu šestinedělí: já se ho teda po těch šílených depkách na začátku těhu děsila jak čert kříže!! No a.. NIC.. šestinedělí proběhlo bez jediného problémku
takže asi jak u koho ![]()
Sylvii, teda, já bych teda šestinedělí zrušila
Ale asi mě vždycky nejvíc rozhodí návrat z porodnice a když vidím, jak mi manžel za ty čtyři dny, co jsem nebyla doma, totálně zničil mnou pracně vybudovaný systém a všechno je vzhůru nohama
Teda, jako táta je skvělej, to se musí nechat, o děti se postará, ale vše ostatní je mu fuk
No a pak se uklidním, až když jde do práce a já vím, že zvládám děti úplně sama
Ale jinak ho mám moc ráda, aby to nevypadalo, že jsem šťastná, že vypadne z domu, to néééé ![]()
Jo a taky mě dostávaly takové ty letáky, co jsme dostali v porodnici, které začínaly: „Milá maminko, gratulujeme Vám k narození Vašeho děťátka…“ To jsem pak řvala jak pradlena
Já se tak těším…
![]()
HiHiHi
teda chápu, že jsi rozhozená, když necháš doma muže s x dětma ![]()
Teda já se právě naopak divila, jak to šestinedělí probíhá v pohodě.. cítila jsem se úplně vyrovnaně (citlivka jsem teda i normálně.. jako že tu a tam bulim a dojámám se
, to, že máme mimčo, mi najednou přuišlo tak normální a samozřejmý.. no fakt jsem se úplně divila, jak je to všechno v pohodě.. jediný, co mě trápilo první tři týdny byly poporodní komplikace.. to jsem se nabrečela dost.. ale psychicky úplně v klidu
doufám, že teď to bude taky tak…
A už za 5 dní jdu na kontrolu!!! Hrozně se těšim..
Jediný, co mi trochu kazí tu radost, je ta moje pitomá myastenie.. páč lidi, kteří vědí (zvlášť rodina), se děsí místo toho aby měli radost, když se doví, že jsem zase těhotná
skoro se bojím to říkat.. no a ještě jsem neměla odvahu zavolat svému neurologovi.. ten mě taky zrovna nepochválí.. ale co..
No jo, já to uznávám, nezodpovědně si odjedu do nemocnice porodit dítě a pak bych ještě na manžílka remcala
Já vím, jsem náročná
![]()
O té myastenii jsem četla, hm, není co závidět, ale teď jsi v pohodě… Já vím, rodina má o tebe strach, to znám… Jako malá jsem byla hodně nemocná s ledvinama, hrozilo, že o jednu přijdu, ale pak jsem se naštěstí dostala k jednomu úžasnýmu doktorovi, který mě zoperoval a já jsem byla od té doby v pohodě. Až na nějaké záněty močového měchýře funguju normálně. No a později se ještě přidala endometróza a několik zánětů dělohy… Takže to bylo celkem překvapení, že jsem otěhotněla. Po tom všem ani nikdo nedoufal, že bych mohla normálně otěhotnět a donosit dítě. Třeba se ty zázraky občas dějí
Budu držet pěsti. Neurolog s tebou asi moc nenadělá, předpokládám, že bude brblat, ale stejně s tím nic jiného dělat nemůže ![]()
Teda, já se na kontroly moc netěším, většinou jsem z toho tak vyklepaná, že než se vzpamatuju, je měsíc pryč a jdu znova
Ale když jsem prťouska na UZ v pondělí viděla, strašně se mi ulevilo, že je v pořádku. Já jsem takový plašan, někdy bych chtěla být aspoň trochu kliďas jako manžel ![]()
Ahoj holky, krásnou neděli!
Špinění naštěstí ustalo, ale z té nervozity mi bylo včera pěkně blbě! Ještě k tomu ten Utrogestan 3× denně ze mně dělá úplnou mrtvolu, jsem po něm pořád ospalá a zamotaná. Ještě štěstí, že se bere jen v I. trimestru.
Koukám, že už řešíte odjezdy do porodnice a šestinedělí
Jak tak na to vzpomínám..
..před odjezdem uklizeno a po příjezdu atomovka. Nevím pak co dřív. Šestinedělí jsem měla nejhorší po revizi. Po porodech to bylo vždycky celkem nepříjemné, ale šlo to.
Petty: já brečím i u tvého příspěvku
, taky mě všecko dojímá. Posledně jsem brečela u televize, když naprosto nečekaně skončil romantický film hapyendem
Ještě, že u toho manžel spal ![]()
Fragola: Marti, já jsem taky neskutečný plašan. Manžel se proto na mě zlobí. Na každou kontrolu teď chodím s přesvědčením, že je všechno špatně a vždycky jsem hrozně překvapená, když mi dr. řekne, že miminko roste a je v pořádku.
Holky, držím vám palečky. Držte se všecky!!!
Ahoj Pavli, tak to jsou aspoň dobré zprávy při neděli. Tak jsi si to nejhorší vybrala a už budou následovat jen samé dobré zprávy…
Já jsem plašení z kontrol dotáhla k dokonalosti. Před kontrolou vygruntuju, pořádně nakoupíme, já navařím, aby měla robátka co jíst další dva dny a druhý den jdu na kontrolu s tím, že bude určitě něco špatně a co kdybych musela zůstat v nemocnici. Ale manžel to naštěstí bere s nadhledem
Prostě mám holt takovou povahu a asi s tím už nic nenadělám ![]()
A k odjezdu do porodnice mám taky hezkou historku. Jeli jsme rodit Davida, manžel na křižovatce odbočil na opačnou stranu než je nemocnice, jel ze zvyku směrem do práce
Na další křižovatce jsem se ho zeptala, jestli má foťák. Foťák jsme měli, ale ležel doma na krbu
Manžel tvrdil, že mě vy:,–(í v nemocnici a vrátí se domů sám, ale nechtěla jsem riskovat, že někde zabloudí a nedojede za mnou zpátky
a vraceli jsme se domů spolu. Pak jsme konečně dojeli do porodnice a za 45 min byla Davídek na světě. Tenkrát jsem fakt myslela, že ho přizabiju ![]()