Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Litovali jste někdy, že máte druhé dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
13.9.12 10:59
Litovali jste někdy?
Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli se tu najde někdo podobný. Litovali jste někdy toho, že se vám narodilo druhé dítko, a tím jste přišli o čas na to starší? My máme holčičky 22 měsíců po sobě, druhá byla v plánu, ale přišla nečekaně, při první nechráněné soluloži, když se manža neudržel (kojila jsem a praktikovali jsme přerušovanou soulož), tak vznikla Karolínka. Byla jsem ráda, i když chvíli po otěhotnění jsme měli krizi, dost velkou, ale ustáli jsme to a už je vše v pohodě. Malá je hodně uplakaná, musím jí pořád nosit, často kojíme a občas je mi líto, že ta starší by chtěla víc pozornosti. Že si potřebuje hrát, rozvíjet se, dělat blbosti. snažím se jí věnovat co to jde, ale občas si představuju, jak by bylo fajn, mít jen jí…Jít s ní do cukrárny, do dětského koutku, jet na výlet…A závidím maminkám co mají jen jednoho dvouleťáka. Je to fajn věk, s děckama je sranda, už vš evnímají, jde se s nimi dorozumět. Starší je bezva, nikdy nebyla ubračená, je moc šikovná, mluví, je bez plen, jí sama, krásně sama spí…Snažíme se podnikat vše možné, ale ta tříměsíční je dost náročná, takže podniknout nějaký výlet jsou dost nervy a je to dost náročné. Mám jí taky ráda, hlavně když se usměje, tak bych jí odpustila vše…Ale říkám si, jestli nebylo brzy…Vím že za rok za dva to bude supr, až si budou hrát, ale teď…Cítila jste to některá taky tak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
becky87
13.9.12 11:08
Mam dva syny. Starsi 5let, mladsi 3.Nekdy toho lituju hodne casto, taky si rikam, jak by uz ted se starsim bylo vsechno super, jednoduche. Mladsi syn je navic nemocny, vyzaduje neustalou peci.Ted uz bude ale lepe, mladsi je taky ve skolce, takze ho strcim tam a celej den si uziju se starsim, uz se moctesim 
- Citovat
- Upravit
13.9.12 11:10
Chvilkama jo… Občas mi přijde líto, že starší prcek je chudák víc v pozadí, teď mi zas je líto i toho mladšího, že se mu nemůžu věnovat tolik jako staršímu v jeho věku… Ale má to něco do sebe… Mladší se zatím projevuje docela jako „ranař“, od ostatních dětí (i větších) se nenechá jen tak odstrčit od hraček a dokáže se docela efektivně bránit… Starší je proti němu takovej ťunťa, co si nechá všechno líbit, takže už občas musím staršího chránit před tím mladším… 
Ono jak ta mladší poroste, budou jednodušší i ty výlety. Já se docela těším, až mladší prcek doroste tak do těch dvou let/roku a půl, bude sám chodit a nebude v tom stoji a „semtamťapání“ tak vratkej, jako teď…
Ale začátky, kdy první dva měsíce první prcek v podstatě prořval byly krušný, no… Pak byla chvilka klidu, kdy jsem si (já blbec ) pochvalovala, jak je mladší krásně klidný miminko, aby dorostl do toho cca roku, kdy se začíná projevovat jako ještě větší aktivista, než starší prcek… 
Co je ale docela fajn je, že si oba kluci vyhrajou sami (i když ideální je, když jsou od sebe oddělení, protože pak nemusím poslouchat řev jednoho nebo druhýho, když si navzájem berou hračky ).
Takže klid… 
Každý to období má svoje „kouzlo“ nebo jak to napsat. Já jsem osobně zvědavá, jestli se jednou kluci dopracujou k tomu, že jeden celej den bude bez řevu kvůli tomu „braní si hraček“, že si budou spolu v klidu (nebo aspoň vedle sebe ) hrát…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:10
Ano litovala 
.Mám děti od sebe 14 měsíců a štvalo mě, že nemám na staršího tolik času. Ale už je to mnohem lepší, už si dokážou trošičku a chvilinku hrát spolu, jinak si s nima hraju já. S malým si stavíme a dcera si tam žužlá kostky .Ale znám to moc dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:14
@kamikaa píše:
Ano litovala
u nás je zásadní problém vždycky v tom, že mladšímu už od nějakejch 8 měsíců nestačí „žužlat kostky“, ale zásadně musí všechno, co kdokoliv postaví, zbořit… Starší byl v jeho věku to stjený, ale ten to bořil jenom nám… Takže teď je to u nás tak, že když si starší začne něco stavět, chce, abych dala mladšího spát…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:18
Já mám sice dvojky, ale mám to i tak trošku podobné, jeden je rarášek a pořád si mě usurpuje, pořád se chce chovat, nic ho dlouho nebaví, druhý je hodňoučký a tak je chudáček malinko odstrčený, rve mi to srdce, věnuju se mu kdykoliv můžu, ale je to málo, potřeboval by víc lásky, ale já se nemůžu rozpůlit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:23
Nene nelituju, máme doma roční a 4 letou, nelituju vůbec, ani jednu nějak neodstrkujeme, mají stejné pravidla, stejné podmínky. Neznamená, že když mladší je mladší, že má automaticky přednost před starší. Zapojujeme je obě do všeho bez rozdílu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:37
Znám to velmi dobře 
.Zvášt když mám děti 4-ty dvě starší jsou už velké 13 a 9let, pubertačka mě skoro nepotřebuje a svůj čas jsem zrovna jí věnovala max v době, kdy to fakt potřebovala(byla dost ubrečený závisláček).Ale ti nejmenší Dvouleták je od malička uplakánek a náročnej až hrůza, donedávna celé dny jen prořval a nebyl čas na nic jiného než na něj Do toho prostřední dcera má poruchu s učením, navíc je celkově nesamostatná a hodně dětská. Strašně mě trápilo, že na ní nemám žádný čas a ani si s ní večer nehraju hry atd-páč jsem po uložení křiklouna byla tak štastná, že spí, že jsem už nechtěla žádný další dítě řešit V tomto období jsem zjistila, že jsem neplánovaně těhotná a tak ke křiklounovi za 20měsíců přibyl bráška. A dneska říkám, že z těch 4 dětí mi dávají zabrat nejvíc ty dva prostřední. Nejstarší a nejmladší jsou ok a mít jen je-snad se i nudím 
Na druhou stranu musím přiznat, že narodit se ti dva prostřední do jiné rodiny-ne do té naší mega početné-asi bych jejich specifické povahové rysy snášela lépe a tolerantněji a bylo by to víc snesitelné. Nicméně věřím, že vše je k něčemu dobré a že to bude časem jen lepší. Ta nejstarší byla například jako malá hrozná potvora a paradoxně při ní, jsem měla mnohem méně volného času než ted se čtyřmi. Ale se školkou a školou se úplně změnila a dneska je někde úplně jinde.Jde o to překlenout to nejnáročnější období a pak to bude dobré-doufám 
Jinak to co tu popisuješ je myslím dané fakt tím věkovým rozdílem-první dvě holčičky jsem měla po 4letech a nebyl v tomhle ohledu žádný problém. Protože to nejnáročnější období prvorozené jsme zvládli než se narodila mladší a ta navíc byla extrémně hodné miminko. Problémy přišly později. Ale sourozenci s věkovým rozdílem pod dva roky-to je vždycky záhul a člověk prostě musí jedno nebo druhé dítě odsunout na vedlejší kolej.Jde jen o to aby to bylo vyvážené. Tedy já prostě řeším zrovna to dítě, které se ozvalo první nebo hlasitěji křičí a když to jen trochu jde-mám oba najednou. I jsem tak kojila
Příspěvek upraven 13.09.12 v 11:43
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:38
Já bych tě chtěla uklidnit, je to naprosto přirozený pocit každé dobré mámy 
Já mám syna 13 let a dceru rok a pár měsíců a taky je mi líto, že nemám víc času na staršího a taky je mi líto, že teď malá nevydrží delší trasy a sedíme pořád na pískovišti, což ji zabaví nejvíc, a přitom syn rád chodí po horách a my vlastně taky taky je mi líto, že syn chce víc prostoru pro sebe a malá celý den pokřikuje a u všeho chce být. Ale co je přeci nejdůležitější je to, že oni vědí, že se navzájem mají 
A možná ti to ti tví prckové ještě nedávají najevo, ale je to tak a je to jedno z nejkrásnějších pout v životě. Tak proč je o to okrádat jen kvůli dětského koutku v pohodě a nebo výletu 
A v neposlední řadě se vše časem změní a bude dobře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:42
@kate02 píše:
Chvilkama jo… Občas mi přijde líto, že starší prcek je chudák víc v pozadí, teď mi zas je líto i toho mladšího, že se mu nemůžu věnovat tolik jako staršímu v jeho věku… Ale má to něco do sebe… Mladší se zatím projevuje docela jako „ranař“, od ostatních dětí (i větších) se nenechá jen tak odstrčit od hraček a dokáže se docela efektivně bránit… Starší je proti němu takovej ťunťa, co si nechá všechno líbit, takže už občas musím staršího chránit před tím mladším…
jako by si mluvila o našich dětech, jen já mám dvě holčičky, ale jinak je to stejný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:44
Občas mě taky takový myšlenky napadaly, taky je druhorozená uřvaná, teda spíš byla ted už nééé, ale jako mimino byla naprosto šílená, nedalo se s ní jí t na procházku, teda dalo, ale pořád jen řvala a lidi koukali jak když jí týrám ,probrečela noce, chtěla pořád jen chovat nebo být u prsa…V tu chvíli mi bylo starší líto, ale myslím, že jsme to přečkaly v klidu a ted si holky hezky vyhrajou..
Vydrž bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:46
Ano, taky mě to trochu někdy mrzelo (máme holčičku a chlapečka 2 a čtvrt roku od sebe). Malý byl taky uřvánek, pořád jen nosit, kojení nám zrovna nešlo. V té době mě musel u dcerky prostě nahradit tatínek a že to dělal opravdu skvěle 
. Hrál si s ní, chodili spolu na kolo, na procházky, koupal, uspával…
Teď zase nemám tolika času ani na toho mladšího, dcerce jsem se v jeho věku věnovala mnohem víc.
Ale čím víc ten menší roste (je mu rok a půl), tak je to veselejší. Už si spolu i trochu vyhrají, ségra o něj pečuje (né, že by mu občas taky jednu nestřihla), brácha se už snaží s ní i nějak komunikovat, to pak nelituju vůbec ničeho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nesinka
13.9.12 11:46
Zakladatelko, presne z tohoto duvodu nechci druhy dite. Vim, ze bych strasne litovala, nedokazala bych tu pozornost rozdelit. Je fajn mit sourozence, to uznavam, ale ja chci dat maximum tomu jednomu, vim ze bych si to neuzila a ze bych ve finale byla spatna mama…
- Citovat
- Upravit
13.9.12 11:50
Nelituju vůbec, máme rozestupy 19 a 22 měs. Nikdy by nepřišlo, že by starší dítě (děti) příchodem mimina nějak trpěly a mě taky nevadí, že nemám čas jen pro starší. I s tou 8 měs. nejlmaldší už si oba starší hezky vyhrají, s lecčím i pomůžou (podají dudlík, hračku atd.). Myslím, že je to pro starší děti prospěšné, když se musí něčemu trochu podřídit, na druhou stranu bys měla dbát na to, aby se necítila odstrčená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:51
@Nesinka píše:
Zakladatelko, presne z tohoto duvodu nechci druhy dite. Vim, ze bych strasne litovala, nedokazala bych tu pozornost rozdelit. Je fajn mit sourozence, to uznavam, ale ja chci dat maximum tomu jednomu, vim ze bych si to neuzila a ze bych ve finale byla spatna mama…
A myslíš, že je dobře, když to dítě dostane maximum a je „středem vesmíru“? Ono taky posuzovat to se 4měs. miminem mi přijde trochu brzo, potřeby a projevy dětí se s časem hodně mění a je úžasné sledovat, jaké mají sourozenci od útlého dětsví mezi sebou vztahy, jak se učí komunikovat a i přes neshody se mají rádi Myslím, že to, co mají mezi sebou, se nedá nahradit sebelepší mateřskou (rodičovskou) péčí.
Příspěvek upraven 13.09.12 v 11:53
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
