Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Zvedava1 píše: Více
To by musel být padlý na hlavu a o dědictví by obral vlastní pokrevní děti.
@Markéta188 my to řešíme od mala ( tak od 3 let) tak, že každý má svůj batůžek kde má svoje pití a svůj díl svačiny. No a nikdo nikomu nic nesežere. To bych teda nechtěla tahat svačinu pro všechny! Dospělí berou něco navíc. I v autě furt by otravovali kde to je.
@Zvedava1 píše: Více
O to jí asi právě jde. Jsem zvědavá jestli ještě napíše.
Takže vy nemusíte manželovy děti, on nemusí vašeho syna. Bohužel jste si ale zřejmě udělali společné dítě dřív, než jste stihli zvážit, jestli tohle bude soužití pro vás… Uvědomujete si, že manželovi vyčítáte to, co sama děláte? Nejste ochotná se s nevlastními dětmi podělit ani o nanuky, ale dotýká se vás, že manžel vašemu synovi řekne, že by vám měl pomoct s taškou. No vy když máte doma tři děti, tak koupíte nanuky jen pro jedno a pro sebe. To není o nic víc košer přece… Že pubertální děti nemusí nevlastní mámu, která je nikdy nepřijala, mi nepřijde zvláštní. Přijde mi to vcelku logické. A že nemají rádi vaše společné dítě? To tak bývá. Je to dítě, které si udělal jejich táta s cizí ženskou. Oni se neprosili ani o vás ani o to dítě. Byli by radši, kdyby měli svou původní rodinu. Asi jako skoro každé dítě v takové situaci… A druhá věc je, že co by asi tak puberťák dělal s miminem? Třináctiletá chce být někde v nákupáku s kámoškama a stěžovat si, jak má hroznou rodinu. Ne tahat mimino po dece a mávat na něj chrastítkama… Začala bych tím, že bych si nastavila zrcadlo. Ono je hrozně snadné být dotčená, že mě někdo něco dělá. A být za chudinku. Problém je v tom, že to jaksi zabraňuje pohnout se z místa a doopravdy vyřešit tu situaci. Zkuste se podívat na to, co není fér z vaší strany k nim. A zjistíte, že vy zase nejste taková chudinka a oni nejsou takoví zlosyni. Každý jste přihodil něco. Bylo by fajn si s manželem promluvit o tom, jak to je. Že oba máte problém s dětmi toho druhého a že byste si přála, aby to bylo jinak a uměli se všichni navzájem přijímat… U slepovaných rodin je třeba si uvědomit, že nikdy nebudou fungovat, pokud se v nich nebudou dít poměrně velké ústupky. Člověk se v nich musí naučit žít s lidmi, o které nestál. Ale prostě je v životě má, protože patří k novému partnerovi. A je fuk, zda jsou to děti, či bývalí… Nemůžete vyžadovat, aby váš muž žil jako by nikdy děti a předchozí ženu neměl. Pokud chcete být něčí číslo jedna, co nemá žádnou konkurenci, tak si musíte najít svobodného a bezdětného… Já bych tohle nerozpouštěla. Protože mi přijde, že problém je spíš v tom, že si s manželem neumíte říct, co vás frustruje a co vám nevyhovuje. Ne v tom, že by to nemohlo fungovat, protože je někdo špatný…
@andiedvorakova píše: Více
On ale jejího syna dost může, dost nadstandardně. Daleko více než ona jeho děti a daleko více, nez biologický otec jejího syna.Jen ona si představovala, ze se bude věnovat hlavně jejímu synovi a společné dceři. A ideálně si ho osvojit. A naopak on minimalizovat kontakty s dětmi z prvního manželství.
Napadá mě ještě, jestli muž to s těmi výtkami na syna nemyslí ve skutečnosti dobře.
Protože co je špatného na tom říci mu ať pomáhá své matce nebo se víc snaží na kroužcích. Přejal prostě výchovnou roli otce. Ublížil by mu možná víc kdyby nic nedělal a nechal ho růst jak dříví v lese? Pravda, že příkladem by jít mohl ( s tou taškou třeba).
A na své děti asi nemá takový výchovný vliv když u něj byli 1×14 dní. Proto je přísnější tam kde to k něčemu asi je.
A navíc můj přítel říká, že na děti zvýší hlas až když jim neřeknu nic já, nebo když jsou na mě drzí. Takže vlastně moje chyba. Zakladatelka taky mohla svému synovi říci o pomoc tašky a on nemusel řešit, že odchází z kroužků, kdyby to zvládala ona.
@LunaP píše: Více
To je dobrá připomínka. Myslím si, že suplovat rodiče, jako to dělá zakladatelky manžel, je strašně nevděčná a ošemetná disciplína. Na jednu stranu je zájem o nevlastního potomka neustále srovnáván se zájmem o vlastní děti, na straně druhé je třeba i oprávněná výtka, kterou by u vlastních potomků přijali oba rodiče s klidem vnímaná, jako útok a projev nelásky.
Název diskuse zní
Lituju, že jsem šla do vztahu s manželem… Manžel možná lituje o dost víc… Nebo bude…
@Magical-eyes píše: Více
přesně tak, kdyby na hlavě stál a odrážel se ušima, pořád bude špatný, a ani pro něho nekoupila nanuk
@LunaP píše: Více
Jooo, samozřejmě. My tedy máme 1 batoh, ale v tom má každý svoji krabičku. Nás ale není 7 a děti jedí jak vrabci ![]()
Mně šlo jen o ten princip.
Přeci není normální, aby si děti jedly bezohledně svačinu a rodič jen mávl rukou, že je to ok (přeci mají něco navíc)… ![]()
Tady to bylo popisováno, že se to neřeší. No u nás se to tedy řeší…. Já bych to netolerovala.
@DivícíSeŽena
A navíc si vemte, že syna se kterým bydlí má pořád doma a své děti jen někdy. Když byly malé jen 1× za 14 dní.
A to mi neříkejte, že někteří tatínkové se snaží vše vynahradit když jsou u nich a lecos jim poleví. Některé ženy si i stěžují že ex dětem vše dovoluje a rozmazluje když jsou u něj.
Ovšem v čem je zakladatelka úplně mimo je, že snad žárlí na dobré vztahy svého manžela! Místo toho aby teda zjistila jak na ty dobré vztahy.
Vždyť to je známka charakteru toho muže, nebo by bylo lepší kdyby se nestaral, hádal s ex atd…
To by měla pěknou ukázku jak by pak mohla dopadnout taky ona!
@LunaP píše: Více
Přesně tak… ![]()
Většina z nás by za takové bezproblémové vztahy u svých současných partnerů byla ráda. Jenomže se najdou i takové, které v tom vidí potenciální návrat ke svým ex partnerkám. ![]()
Takže se zrovna tímto, cítí být v nejisté pozici nebo až přímo ohrožené, případným rozpadem svého stávajícího vztahu…
A proto by mnohem raději uvítali tu zášť a nenávist mužů, ke svým exkám.
Jinými slovy řečeno, čím víc špíny na ní házejí, tím víc jim stoupá jejich sebevědomí.
@Černá Madonna píše: Více
No ja tedy nevim, ale pokud mam bezproblemovy vztah s byvalou a rozumim si s jeji rodinou, tak se asi ta moznost navratu nabizi, takze pocit ohrozeni je asi pochopitelny. Navic pokud jsou v nove rodine mladsi deti, bude s nimi vetsi starost nez s temi starsimi. A kdyz uz to neni jen nova zena s jedno dite, ale uz i male spolecne, tak pohoda nebude. Ale taky se spis klonim zase k vymyslenemu pribehu…je to psane moc chytre, ma to vsechny ingredience pekneho trolenicka.
člověk tu den není a pak jen zírá, co z některé diskuse vůbec vzejde za sra-čky
nezdá se mi, že by nějaká dle stylu psaní příčetná žena na sebe napráskala takové nechutnosti, spíš je to pěkná diskuse k rozproudění emocí.. i kdyby měla tak hnusnou sobeckou povahu, tak se tu tím přece nebude tímhle způsobem chlubit, ne??? navíc ten chlap má podle popisu už svatozář, to by měla snahu spíš psát o něm chyby a hledat „zastání“…
pokud je to celé ale pravda, tak chudáci nevlastní děti.. typická nepřející žárlivá vypočítavá závistivá macecha z pohádek.. úplný a typický prototyp, křišťálově ukázkový…
@LunaP píše: Více
Mně spíš přišlo, že tím, jak sama žádnou podporu ve své rodině nemá, tak pokud se s manželem neshodnou na výchově, tak může mít pocit, že proti ní stojí klan a ona na druhé straně úplně sama. Samozřejmě spekuluju.