Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj maminky, prošla jsem diskuse a podobné tma jsem nenašla. Pokud tu je tak se omlouvám.
A teď k věci. Je mi 28 let a jsem dlouhodobě bez přítele. Zatím jse to neřešila ani jsem žádný vztah nehledala. Ale poslední dobou se u mě stále častěji dostavuje touha po prckovi. Hledala jsem, zda lze provést umělé oplodnění u svobodné a nezadané ženy, ale to náš zákon nepřipouští. Také jsem uvažovala, že bych řekla nějakému kamarádovi, ale žádný není tak dobrý kamarád, abych jej mohla požádat o něco takovéhoto. A najít si někoho někde na diskotéce, to je zas dost riskantní (nemoci) a není to můj styl. Asi jsem trochu sobecká, když chci dítě a nemám k němu otce, ale ve své okolí zas mám docela dost případů nefungujících vztahů, a dětí o které jejich otcové (a někdy i matky) nejeví zájem. Mám velkou rodinu, maminu a sestry, které by se kdykoli byli schopny o prcka postarat, navíc s nimi i bydlím a mimi by u nás rozhodně nemělo nedostatek lásky a v případě, že by se mi něco stalo, by vždy měl i další členy rodiny. Mužský element v mé rodině je můj tatínek a bratranci, kteří bydlí za rohem. Ano, vím, že to není ono. Ale bojím se dlouho otálet. Moje kamarádka se snažila 15 let o mimi než se jí to povedlo a stejně se teď vztah rozpadnul a muž o dítě nejeví vůbec zájem. Procházím si všechna pro a proti a stejně se bojím, že zvítězí nakonec touha a láska k dětem. Zázemí i peníze mám, jen mi chybí ten chlap.
Chtěla jsem jen vědět, zda některá z vás řešila podobný proléma jak to dopadlo.
Děkuji moc
moje známá řeší totéž, ale z pozice lesbičky, žije v páru a chtějí miminko, dohodli jsme se tak, že můj přítel jim daruje sperma, přítel nebude uveden v rodném listě, ale bude znát rodinou anamnézu, takže v případě krajní jako tř. nutnost darovat orgán atd. bude k dispozici
Mám také kamarádky lesbičky, které to vyřešili podobným způsobem. Bojuže já nemám na koho se obrátit. Všichni moji kamarádi jsou zadaní a někteří již mají dítě. A ostatní zas nejsou tak blízcí, abych jim řekla o darování spermatu. Dívala jsem se, že v cizině může jít na umělé oplodnění i svobodná a nezadan žena, ale je to hrozně drahé. Sice mám nějaké úspory a zázemí, ale na tuto variantu opravdu nemám peníze.
Mám také kamarádky lesbičky, které to vyřešili podobným způsobem. Bojuže já nemám na koho se obrátit. Všichni moji kamarádi jsou zadaní a někteří již mají dítě. A ostatní zas nejsou tak blízcí, abych jim řekla o darování spermatu. Dívala jsem se, že v cizině může jít na umělé oplodnění i svobodná a nezadan žena, ale je to hrozně drahé. Sice mám nějaké úspory a zázemí, ale na tuto variantu opravdu nemám peníze.
Není to náhodou povolený ve Velké Británii? Jsem někde nedávno četla článek, že Britky se chodí oplodňovat uměle a jsou samoživitelky. Nevím, co je na tom pravdy. By to chtělo více informací od toho, kdo tam žije.
Zakladatelko, máme podobný případ v rodině..dotyčná má letos 31, je v absolutně neperspektivnim vztahu se 23letym klukem, ktery absolutne myslenky na dite nema…ona bohuzel jo ale porad ceka na nej…no roky bezi a podle me je to strasnej risk z jeji strany pze se taky muze stat ze bude bez ditete, je zajistena, financne naprosto, radime ji at „si“ to dite udela, ale v soucasne dobe je dost apaticka…
Nevim jak poradit, ale zase si myslim ze zkus rok dva pockat on se treba nekdo najde i na vztah a kdyz ne tak aspon to dite z toho vzejde…
Drzim moc palce, po pravde po tricitce bych to zacla uz resit asi razantneji…
A nebylo by přeci jen lepší si najít nějakého přítele? Neuvádíš, proč ho nemáš. Je to velký problém? (Jsi např lesbička apod?) Myslím, že 28 let ještě není takový věk na to, abys musela něco zbytečně uspěchat. Já začala uvažovat o dětech ještě daleko později a šlo to bez problémů ![]()
Já jsem tohle taky řešila asi ve stejné době jak ty… takže popsala bych ti ale svůj příběh… našla jsem si super práci suprově placenou, koupila a zařídila si vlastní bydlení a protože se blížila 30 a já žila jak v americkým seriálu… docela jsem poznala řádků chlapů a nic co by nasvědčovala lásce chuti trávit s někým život… můj nej kamarád gay mi dohodil další kamarády a když jsme se jednou opily tak 2 ze 3 by šli klidně hrát mí partnery do Caru a chtěli by se mnou dítě a to jsme to probírali pak i za střízliva a oni snad byli nadšenější než já … super!!! Určitě to jde, protože jsem pak i poznala lidi, co to dotáhly do konce ..... Jenže když se nad tím zamyslíš co tomu dítěti dáš…??? Kamarád možná nebude chtít být napsanej v rodným listě
bude mu to překážet pro další život a ještě by ti taky mohl platit alimenty, cizí chlap z diskotéky tě může nakazit žloutenkou nebo AIDS a stejně to dítě neuděláš
a gay… možná nej volba a i když se tvrdí, že to není dědičné
proč skoro každej gay má v rodině ještě tři další stejnýho zaměření a co pak opět vysvětlovat doma dospívajícímu puberťákovi … ochudíš dítě o vše jak o stránku materiální tak o stránku citovou a ono si to nezaslouží, jen kvůli matčiným biologickým hodinám
Určitě pocházíš z normální fungující rodiny, protože ti vůbec nedochází co je to pro dítě za újmu vyrůstat bez otce… mě to totiž nikdy taky nenapadlo a pak mi kamarádka z rozvedenýho manželství vykládala, jak jí ten táta vždycky chyběl a to nejen jako otec ale i právě jak živitel… a když řekneš děda a bratranci… jak dlouho a jak často se mu budou věnovat a zas to není ten otec…
U mě se to vyřešilo nejlíp jak mohlo… normálně mi snad spadl z nebe můj muž přímo do cesty
a tobě přeju něco podobnýho…ale samozdřejmě je to jen tvůj život!!! tak si zařiď jak nejlíp budeš moct… ![]()
Já zatím vyčkávám, nehrotím to, ale sama cítím, že za chvíli může být pozdě. Ono si jen stačí přečíst přísvěvky v kategorii Snažení a Neplodnost. ![]()
Kamarádka (o 5 let starší) to začla řešit trochu razantněji. Chodí na radně, neustále se senamuje, a hledá. Podle mě až moc tlačí na pilu. Samozřejmě jakmile chlapy uslyší na 3 schůzce „Chci dítě“, tak utečou. Nedivím se, ale zase na druhou stranu, co čekají od schůzky s 33-letou ženou? Že nebude chtít dítě? Jo, nemusela by jim to hned předkládat, ale argumentuje nedostatkem času.
Já si zatím hraju s neteří a synovci a pomalu se rozkoukávám. Nehodlám ale čekat do 50 let a doufat, že nějaký prncátko na bílým koni přijede. Škoda, že u nás ani nejde adoptce svobodných. Nevadilo by mi, kdyby prcek nebyl můj. Ale v naší republice je vše složité, i pořídit si dítě. ![]()
Jsem z rozvedené rodiny, ale naši spolu vždy vycházeli skvěle a nikdy nebyl problém. Taťku jsem vždy viděla jednou za 14 dní a často jsme si volali.
Nemyslím si, že když si pořídím dítě s partnerem, tak to bude vždy značka „Ideal“. Kolik rodin je v našem okolí ideálních? Já znám tak 2. Nekecám. Rodiny se rospadají, partneří se hádají, podvádějí se. Rozvody jsou někdy dost ošklivé a to podle mě děti poznamenává více. Mít dítě bez partnera hodně lidí odsuzuje, ale já spíš odsuzuji pořídit si dítě do nefungujícího vztahu a s špatným partnerem. Raději díte, které otce nezná, než týrané dítě. Jak jsem již psala, rozhlížím se. Lesbička nejsem, chlapa bych brala, ale ne za každou cenu. A také kvůli hledání a nenalézaní nechi přijít o to mít mimonko, vždyť to musí být něco úžasného a já to nechci propásnout.
Ahojda, já sice mimčo i jeho tatínka mám, ale můžu ze své zkušenosti říci, že přišly chvíle (a ne málo), kdy jsem byla psychicky fakt na dně a fyzicky skoro taky a ten chlap mi hrozně pomohl a dál pomáhá. Hlavně to, jak se k malé má a jak ho miluje. Je oporou nejen pro mě, ale i pro malou. Na druhou stranu když ten pravý prostě není a víš, že na píďu nebudeš sama, tak proč ne. Jen si to rozmyli, jestli ještě chvilku nepočkat (ale zase podle věku). Toto je pouze můj názor, pouze ty víš, jak to bude správně. Držím ti palečky, ať se rozhodneš jakkoliv. Pa
Malá vesnička kde? Mrkla jsem ti na profil…COpak je fakt takovej problém najít nějakýho normálního chlapa? V 28letech pokud nemáš tři nohy, hrb na zádech a na nose bradavici s chlupem, si myslím že je lepší asi klofnout chlapa a založit norm. rodinu. Ale to je drsně mimo téma tak se omlouvám za názor, nikoho ve tvé sytuaci asi neznám, ale pochybuju že by se tím někdo chlubil na potkání ![]()
Mousou píše:
Já zatím vyčkávám, nehrotím to, ale sama cítím, že za chvíli může být pozdě. Ono si jen stačí přečíst přísvěvky v kategorii Snažení a Neplodnost.
Kamarádka (o 5 let starší) to začla řešit trochu razantněji. Chodí na radně, neustále se senamuje, a hledá. Podle mě až moc tlačí na pilu. Samozřejmě jakmile chlapy uslyší na 3 schůzce „Chci dítě“, tak utečou. Nedivím se, ale zase na druhou stranu, co čekají od schůzky s 33-letou ženou? Že nebude chtít dítě? Jo, nemusela by jim to hned předkládat, ale argumentuje nedostatkem času.
Já si zatím hraju s neteří a synovci a pomalu se rozkoukávám. Nehodlám ale čekat do 50 let a doufat, že nějaký prncátko na bílým koni přijede. Škoda, že u nás ani nejde adoptce svobodných. Nevadilo by mi, kdyby prcek nebyl můj. Ale v naší republice je vše složité, i pořídit si dítě.
Zas kdo hledá, ten najde
Podle mne je fajn si chlapa aktivně hledat, ale vybalit na něj na třetí schůzce, že chci dítě? No to bych teda pěkně zdrhala i já ve svejch 34 letech, kdyby mi to chlap řekl ![]()
To zas nemůžeš. No tak si v nejhorším najdi nějakého relativně slušného chlapa, užij si pár měsíců nevázanýho sexu a nic mu říkat nemusíš, ani to že seš v tom, však spolu pak zůstat nemusíte, ani do RL ho uvádět nemusíš, když jsi teď rozhodnutá mít to dítě klidně i se spermabankou, nevidím v tom rozdíl.
Jen bych se zeptala jedné z Anonymek: na jakou cestu ti spadl ten tvůj chlap? Že bych se tam šla taky kouknout, zda by tam někdo nespadl na mě. ![]()