Má rodina mě nedocení

Anonymní
29.3.20 18:39

Má rodina mě nedocení

Ahoj, vím, že bych se měla soustředit hlavně na sebe a můj život, jenže…nedokáži tomu poručit a trápí mě to.
Jde o mou rodinu:
Můj táta s mámou se rozvedli, máma se mě zřekla, táta si našel novou ženu, bylo mi 6. Žila s námi i s jejím synem, který je asi o 8 let starší než já. Bohužel byly v rodině nějaké neshody a syn odešel bydlet ke svému otci. S mým tátou nemluvil dlouhé roky. Vše se změnilo před pár lety.
Já jsem byla doma holka pro všechno. Abych mohla jít ven, musela jsem zrejpnout záhony na zahradě, nařezat s tátou dříví, vytřít schody, vyluxovat… Prostě postupně se na mě nabalilo hrozně práce. Byla jsem hodně cepovaná, svým způsobem sjem za to dnes ráda, protože jsem cílevědomá a když něčeho chci dosáhnout, dokážu se „zakousnout“ a za tím cílem jít i přes to, že to dře.
S nevlastní mamkou jsem měla vždy takový vztah na oko - je hrozně náladová a bylo vidět, že trochu žárlila na to, že jsem byla tátovo jednička. Miloval a věřím, že i teď mě miluje, jako své jediné dítě, nade vše. Jenže nevlastní mamka, tak jak to ženy umí, si dokázala tátu podmanit a omotat tak. že se postavil i třeba proti mně. A já se stala doma takovým hromosvodem. Odnesla jsem si z toho řádku psychických překážek, se ktrými mi trvalo roky se poprat.
Dnes jsem, dá se říct, sebevědomá žena. Mám svého snoubence, sami jsme si koupili nový velký byt, uchytila jsem se v IT, dokáži se téměř plynně domluvit anglicky, německy, španělsky a trochu francouzsky, hraji na dva hudební nástroje, hraju volejbal… - rozhodně si nemám na co stěžovat. Ale jde mi o to, že doma mě nikdo nedocení. Trochu si myslím, že je to prostě moje potřeba už z dětství, kdy jsem byla prostě taková „černá ovce“ a nikdy mě za nic nikdo pořádně nepochválil, neřekl, že jsem dobrá, vše byla samozřejmost.
Zpět k synovi nevlastní mamky. Našel si přítelkyni, vzali se. Bydleli a snad ještě i bydlí u jejích rodičů, kde neplatí žádný nájem, nic, navíc dostali od rodičů pozemek a teď staví. A kdykoliv jsem u našich, slyším jen opěvování na jejich konto. Přitom ten syn nic extra nedokázal, pracuje ve fabrice, ona dělá snad asistentku (to nic proti těmto profesím, jen to srovnávám). Stále jsou z nich všichni paf. Jak je krásná, jak jim to sluší, jak jsou šikovní. Příklad. Já ráda ve volném čase peču a táta si poručil na své narozky dort. Upekla jsem mu dvoupatrový. A nikdo nic. Po čase na jiné oslavě přinesla dort ona. A nevlastní mamka spustila „No to nevím, kdo by nám pekl, kdybychom tě neměli“. Bylo mi to svým způsobem dost líto, kvůli otmu dortu, co jsem pekla já o pár týdnů dříve nikdo neřekl ani pumpička, já kvůli tomu šla spát asi v půl 3 ráno, aby byl co nejlepší.
Další příklad je, že jsme museli zrušit drahou dovolenou, svatbu a spoustu projektů kvůli nynější situaci. A když jsem o tom začala, nikdo neřekl na mé konto nic, hned jen jaká je Klárka chudák, že teď nemůže ani nikam ven, když je těhotná.
Když už jsem byla u té svatby… Já si chtěla udělat rustikální svatbu, kde všechny hosty pozveme na oběd, na raut i na zábavu, vše bude na jednom stavení, že spolu strávíme celý ten den. Špatně. Bylo mi vytčeno, at to udělám jako oni ne? Že se vzali na zámku, známé a přítele pak vypakovali, šli si na oběd a pak si je zavolali zpátky. Což se mi nelíbí.
Já vím, že to není uplně fajn, ani na sebe nejsem hrdá, ale tak to cítím a jsem ráda, že jsem se z toho vypsala.
Díky moc, pokud jsi dočetl(a) až sem, vážím si toho :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

61
29.3.20 19:03

Nevlastni mama bude delat vzdy rozdily a vzdy bude mit na prvnim miste sve dite.Ty jsi podle toho co pises uspesny, chytry clovek a za chvili budes mit urcite svoje deti pak ti to treba prestane byt lito. Mozna by stacilo se treba ozvat az bude zas nejaka takova situace..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.3.20 19:07
@Lalav píše:
Nevlastni mama bude delat vzdy rozdily a vzdy bude mit na prvnim miste sve dite.Ty jsi podle toho co pises uspesny, chytry clovek a za chvili budes mit urcite svoje deti pak ti to treba prestane byt lito. Mozna by stacilo se treba ozvat az bude zas nejaka takova situace..

Děkuju za názor :kytka:
Já bych se i ozvala, ale to by nedopadlo dobře…Mamka má tátu úplně omotanýho. Teď je z nich také úplně paf. A mě většinou zkritizujou, že jim třeba nepřijedu se svým chlapem pomoc každý víkend. Ale když tam náhodou jednou za čas přijede syn s jeho manželkou, tak se nechají obskakovat a pomalu by naši chtěli, abych je obskakovala i já… :zed: :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
61
29.3.20 19:18

Prave proto bych se opatrne ozvala jako co proti me furt maji a tak.. ze se citis jakoby odstrcena a ze nechapes co delas spatne, kdyz porad vyvysuji jen brachu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
102
29.3.20 19:25

Pisni mi soukromou zpravu, mam ten samej problem

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
13061
29.3.20 19:36

Dospěj, nauč se vlastnímu sebepřijetí a sebevědomí, nesnaž se zavděčit druhým lidem a doceń především sama sebe.

Posléze se k tobě přestanou lidi chovat jak, jako by na tobě nezáleželo, protože jim to nedovolíš.

Zároveň nečekej vděk - dělej věci z jiných důvodů, než že něco uděláš, a pak budeš tiše čekat, že tě konečně někdo ocení.

Pokud chceš k narozeninám upéct tátovi dort, protože mu chceš udělat radost a pečení tě těší, tak to dělej proto, že mu chceš udělat radost pečení tě těší, ne proto, aby tě okolí zahrnovalo obdivem. Pokdu se bez něj neobejdeš, tak před tím, než dort zakrojíte ho vyfoť a pověš na sociální sítě, tam se nejspíš lajků dočkáš.

Ale tak jako ty nejsi povinna se pro okolí obětovat, okolí není povinno ti být vděčné. Smíření se s tím, zejména s tím, že být tou co se vždycky obětuje není dobrá strategie ti dost zlepší život.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.3.20 19:54

Na vdek necekej, rodice nezmenis a akorat by se nad tim pozastavili s lehkym usmevem u koutku… budes se muset od toho odstrihnout, spokojit se s tim a zit svuj zivot…

  • Nahlásit
  • Citovat
7517
29.3.20 20:41
8o
@Ou píše:
Dospěj, nauč se vlastnímu sebepřijetí a sebevědomí, nesnaž se zavděčit druhým lidem a doceń především sama sebe.

Posléze se k tobě přestanou lidi chovat jak, jako by na tobě nezáleželo, protože jim to nedovolíš.

Zároveň nečekej vděk - dělej věci z jiných důvodů, než že něco uděláš, a pak budeš tiše čekat, že tě konečně někdo ocení.

Pokud chceš k narozeninám upéct tátovi dort, protože mu chceš udělat radost a pečení tě těší, tak to dělej proto, že mu chceš udělat radost pečení tě těší, ne proto, aby tě okolí zahrnovalo obdivem. Pokdu se bez něj neobejdeš, tak před tím, než dort zakrojíte ho vyfoť a pověš na sociální sítě, tam se nejspíš lajků dočkáš.

Ale tak jako ty nejsi povinna se pro okolí obětovat, okolí není povinno ti být vděčné. Smíření se s tím, zejména s tím, že být tou co se vždycky obětuje není dobrá strategie ti dost zlepší život.

Napsala bych to same. A mam bohuzel i tu zkusenost, jak dopadl clovek hodny, nicmene takovy, co se porad chtel zavdecovat a ocekaval projevy diku a chvaly. Ted ve stari je to strasne zapskly clovek, ktery se tim nevdekem strasne uzira, uchyluje se k alkoholu a nadmernemu koureni.
Jem bych chtela dodat, ze on te urcite nekdo ocenuje nebo oceni, jen to holt nebudou to dva, od kterych by sis to prala. Ale to neni tvoje chyba, je to v nich. Cili s tim nic neudelas a tak je to potreba brat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.3.20 21:00

No žiješ si jako v pohádce - o Popelce. Asi by ses měla přestat tak snažit, protože stejně budeš ta špatná, i když něco uděláš, i když něco neuděláš. Já mám taky macechu, vztahy jsou velice diplomatické. Její syn měl teď v létě svatbu, pozvali místo mě mou sestřenici, se kterou se vidí tak max. jednou za rok, protože bydlí v zahraničí - asi tam chtěli mít nějakého nóbl zahraničního hosta a hlavně se tam nechtěla dívat na mě. Já jsem jí nic neudělala, jenom jsem se narodila ženě, kterou ona nesnáší, přestože ji nikdy neviděla.

  • Nahlásit
  • Citovat
9278
29.3.20 21:01
@Ou píše:
Dospěj, nauč se vlastnímu sebepřijetí a sebevědomí, nesnaž se zavděčit druhým lidem a doceń především sama sebe.

Posléze se k tobě přestanou lidi chovat jak, jako by na tobě nezáleželo, protože jim to nedovolíš.

Zároveň nečekej vděk - dělej věci z jiných důvodů, než že něco uděláš, a pak budeš tiše čekat, že tě konečně někdo ocení.

Pokud chceš k narozeninám upéct tátovi dort, protože mu chceš udělat radost a pečení tě těší, tak to dělej proto, že mu chceš udělat radost pečení tě těší, ne proto, aby tě okolí zahrnovalo obdivem. Pokdu se bez něj neobejdeš, tak před tím, než dort zakrojíte ho vyfoť a pověš na sociální sítě, tam se nejspíš lajků dočkáš.

Ale tak jako ty nejsi povinna se pro okolí obětovat, okolí není povinno ti být vděčné. Smíření se s tím, zejména s tím, že být tou co se vždycky obětuje není dobrá strategie ti dost zlepší život.

Ano, přesně tak. Nemůžeš změnit chování ostatních lidí, přecvaknout je, aby se chovali lépe. Můžeš změnit jen a pouze sebe a své myšlení. Sama se musíš umět ocenit a pochválit, za to, že jsi úspěšná, chytrá, máš bezva život s bezva mužem a umíš péct dobré dorty. To je klíč ke všemu ;-).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
171
29.3.20 23:07

To že jsi sebevědomá si dle mého jen namlouváš. Lépe řečeno v práci a v partnerství sebevědomá asi jsi. Ve vztahu k rodičům jsi pořád malé dítě, které potřebuje ocenění, chválu,… Navíc žárlíš na nevlastní mámu, která si omotala tátu (táta může mít rád mámu i tebe). A žárlíš i na sourozence. Čím víc se snažíš, tím je to horší. Nedokážu posoudit jestli tvé trápení je reálné (= jestli tě rodiče šikanují) nebo jen máš určitou představu o jejich chování, rodiče tu představu nenaplňují a ty se sebelituješ. Možná mají smysl pro humor, který nechápeš, možná jsi vztahovačná,… Já s tím osobní zkušenost NEmám.

Doporučuji propátrat internet a hledat něco ve smyslu: jak překonat trauma z dětství, jak nebýt v dospělosti závislá na ocenění rodičů,… Pokud to nepomůže tak si najdi psychologa/kouče ať ti s tím pomůže. Určitě to vyřeš, než budeš mít vlastní dítě. Ať dětem nepředáš svoje trauma. Ještě chci dodat, že být hodná na rodiče a sourozence je normální. Pomáhat jim je také normální. Ale všechno má svoje hranice.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
567
29.3.20 23:12

Je takovy i otec, nebo jen macecha?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
559
30.3.20 07:31

To je vždycky tak. Berou tě jako samozřejmost :nevim:. Syn s milou jsou jin vzácnější. Navíc, jestli to neměl s maminkou vždycky tip top, jak jsi zmínila, bude se ona sakra snažit, aby to nepokazila. A tvůj táta se bohužel veze.
Já bych tolik netlačila na pilu. Jsi úspěšná a soběstačná, zaměř se na sebe se snoubencem. Tátu zkus občas pozvat na kafe k vám a třeba si popovídáte úplně jinak sami dva.

ttt

Komplet

fda 700 Kč
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama