Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hezky den,
Opravdu uz nevim, kam a na koho se obratit. Moji rodice se uz od doby, kdy jsem byla mala, hadaji, nekdy vic a nekdy min, na fyzicke nasili nastesti nikdy nedoslo. Ani jeden z nich neni svaty a nemyslim si, ze nekomu stranim, ale problemem v tomto pripade je muj otec. Nikdy v zivote nedal talir do mycky (vymlouva se, ze to neumi), v domacnosti s nicim nepomohl, az posledni dva roky zacal pracovat na zahrade (do te doby to delala mama). Vzdy to obhajoval tim, ze chlap se stara o auto a opravy v dome a zenska o zahradu a domacnost. Taky hromadi veci, nic nevyhodi, na pude uz nejde ani projit, to same v dilne a v garazi na dvore. Hygiena je pro neho sproste slovo, nekoupe se nekdy treba ctrnact dni, coz je jeste vetsi pruser vzhledem k tomu, ze ma 115 kg na 170 cm. Kdyz jsem mu pred tydnem rekla, aby si aspon umyl ruky, kdyz prijde z prace, nadal mi ze si je prece trikrat denne umyje bakteriálním gelem, tak at z neho nedelam prase. To ze si je ma umyt po wc uz jsem vzdala. Kdyz mu ja nebo nekdo z rodiny neco vytkne, bere si to jako utok a spiknutí, nikdy neuzna cizi pravdu. No a ted k veci - dnes mu mama rekla, aby si po sobe aspon umyl wc kdyz jde na velkou, on teda sel, ale vratil se s revem, ze je zavhod cistej a ze z neho mama dela debila a kdyz chtela neco namitnout, rekl, ze ma radsi mlcet nebo ji jednu vrazi. Ted mama premysli, ze se od nej odstehuje, jenze spolu maji pejska, co maji oba moc radi, oba uz maji pres sedesat, nejsou zrovna zdravi, jsou v duchodu. O mamu strach nemam, ta by si sama poradila, ale neumim si predstavit, v jakym stavu by byl otec i dum, to by byla katastrofa. Nemate prosim nekdo podobnou zkusenost nebo napad, jak by sla takova situace aspon trochu zlepsit? Omlouvam se za sloh, s pritelem si lameme hlavu a opravdu nevidime, jak z toho ven. Moc me to mrzi a nevim, jak to resit. Dekuji.
@procb Ty to nevyresis
Toto mela mama resit uz pred 30-40 lety. Dnes uz je pozde ![]()
@cecetka tohle si snazim vtlouct do hlavy taky, ale nejak to nejde no :/ on pry nebyl vzdycky takovej, ale s tim starim se to takhle vyhrotilo, pribral, zacina mozna i senilnet.. A bude to horsi a horsi
Ahoj, co si myslíte o situaci, kdy se rodiče nemají rádi byť se k sobě chovají relativně slušně a zůstávají spolu jen kvůli dětem (syn 4, dcera 2 roky), aby jim nerozbili rodinu? Nejedná se o volný vztah. ( Máme tuhle situaci v rodině, babičku to trápí). Nepoškodí je to pro budoucí vztahy víc, než kdyby se rodiče rozešli a byli spokojení? Nebo zachování úplné rodiny je víc?
@Anonymní píše:
Ahoj, co si myslíte o situaci, kdy se rodiče nemají rádi byť se k sobě chovají relativně slušně a zůstávají spolu jen kvůli dětem (syn 4, dcera 2 roky), aby jim nerozbili rodinu? Nejedná se o volný vztah. ( Máme tuhle situaci v rodině, babičku to trápí). Nepoškodí je to pro budoucí vztahy víc, než kdyby se rodiče rozešli a byli spokojení? Nebo zachování úplné rodiny je víc?
Je těžké říct, co je poškodí víc. Záleží, jak by spolu rodiče vycházeli, jak jsou děti citlivé apod. V okolí mám rodinu, kde šli rodiče od sebe a zbytek rodiny to nechápe, odsuzuje a rozvrátilo to obě rodiny od základů.
Děti nejsou hloupé, ony vnímají co se kolem děje, cítí nepohodu, faleš apod. A v dospělosti se dovědět, že spolu byli jen kvůli dětem musí být zdrcující. Je lepší dětem ukázat, jak se takové situace dají řešit - vyzkoušet různé způsoby, poradnu a pak odejít s čistým svědomím, že pro záchranu vztahu bylo uděláno dost. Pak spolu také musí vycházet a umět se domluvit. To dá dítěti víc, než život ve falešné rodině.
Tak ona o něj asi i stojí (mmj. i nadstandardní finanční zabezpečení), ale on ji vnímá už jen jako matku dětí nikoliv ženu. Ona je dost hádavá a panovačná, on je zase flegmatik a děti milují oba. Jen prostě mezi nimi chybí takové ty obyčejné projevy lásky - pusa, pohlazení, celkově je mezi nimi napětí a komunikace jen o věcech kolem dětí. ( Babička je ze strany otce dětí). My jako rodina se do toho nepleteme, ale mrzí nás to.
@Anonymní píše:
Tak ona o něj asi i stojí (mmj. i nadstandardní finanční zabezpečení), ale on ji vnímá už jen jako matku dětí nikoliv ženu. Ona je dost hádavá a panovačná, on je zase flegmatik a děti milují oba. Jen prostě mezi nimi chybí takové ty obyčejné projevy lásky - pusa, pohlazení, celkově je mezi nimi napětí a komunikace jen o věcech kolem dětí. ( Babička je ze strany otce dětí). My jako rodina se do toho nepleteme, ale mrzí nás to.
U dvouletého dítěte to plně chápu, je ještě hodně fixované na matku.
@Anonymní píše:
Tak ona o něj asi i stojí (mmj. i nadstandardní finanční zabezpečení), ale on ji vnímá už jen jako matku dětí nikoliv ženu. Ona je dost hádavá a panovačná, on je zase flegmatik a děti milují oba. Jen prostě mezi nimi chybí takové ty obyčejné projevy lásky - pusa, pohlazení, celkově je mezi nimi napětí a komunikace jen o věcech kolem dětí. ( Babička je ze strany otce dětí). My jako rodina se do toho nepleteme, ale mrzí nás to.
Anonym - info o rodičích
Jestli to je jen o tom, tak dobrý. Jestli jsou hádky tak blbý.
Pamatují si dodnes hádky a vyhrůžky našich (bylo mi 10 let), že až mi bude 15 let tak se rozvedou…„Úžasný“ pocit, že za budoucí rozvod mohu já ![]()
Pak se to uklidnilo, dobrý… dálo se v tom vyrůstat. Pak udělal otec blbost (žádný sex) jen pár sms. A byl oheň na střeše, hádky, výčitky…
Matku nenapadlo nic lepšího než mě do toho zatáhnout. Mám s otcem velmi dobrý vztah a matku narcistní povahy, takže dobrý způsob jak mě s otcem rozhádat a samozřejmě sourozenci se o problémech mezi nimi nemohli nic dozvědět…
Myslela jsem si, že je zab**u sama, jestli nepůjdou od sebe. Nešli a teď (klepu) se začínají uklidňovat.
Povahově stejně jako vaši příbuzní
@Anonymní píše:
Anonym - info o rodičích
Jestli to je jen o tom, tak dobrý. Jestli jsou hádky tak blbý.
Pamatují si dodnes hádky a vyhrůžky našich (bylo mi 10 let), že až mi bude 15 let tak se rozvedou…„Úžasný“ pocit, že za budoucí rozvod mohu já
Pak se to uklidnilo, dobrý… dálo se v tom vyrůstat. Pak udělal otec blbost (žádný sex) jen pár sms. A byl oheň na střeše, hádky, výčitky…
Matku nenapadlo nic lepšího než mě do toho zatáhnout. Mám s otcem velmi dobrý vztah a matku narcistní povahy, takže dobrý způsob jak mě s otcem rozhádat a samozřejmě sourozenci se o problémech mezi nimi nemohli nic dozvědět…
Myslela jsem si, že je zab**u sama, jestli nepůjdou od sebe. Nešli a teď (klepu) se začínají uklidňovat.
Povahově stejně jako vaši příbuzní
Dík. Oni partnersky k sobě už nejspíš cestu nenajdou a děti jsou malé. Pokud si to představím sama za sebe, tak nevím, jestli bych zvládla zůstat dalších třeba 15 let s mužem, s kterým být nechci jen pro to, že je otcem mého dítěte.
Vzdycky je to tak individualni. Pokud jsou rodice rozumni a „nevadi“ jim zit vedle sebe, nehadaji se vic nez je zdravo, tak proc ne. Ono mit jeden domov je hrozne dulezite. Nedokazu si predstavit to pujcovani deti, kdy je dite chvili tam a pak tam, aniz by treba melo naladu atd…
@Anonymní píše:
Dík. Oni partnersky k sobě už nejspíš cestu nenajdou a děti jsou malé. Pokud si to představím sama za sebe, tak nevím, jestli bych zvládla zůstat dalších třeba 15 let s mužem, s kterým být nechci jen pro to, že je otcem mého dítěte.
Ja si zase dokazu predstavit ten stres samozivitelky, co kdyz dite onemocni, jestli zaplatim sama najem, jestli dokazu najit partnera, co bude mit rad moje deti atd. Samozrejme u cholerika, alkoholika, to je jasna volba, ale takhle…
@e008 píše:
Vzdycky je to tak individualni. Pokud jsou rodice rozumni a „nevadi“ jim zit vedle sebe, nehadaji se vic nez je zdravo, tak proc ne. Ono mit jeden domov je hrozne dulezite. Nedokazu si predstavit to pujcovani deti, kdy je dite chvili tam a pak tam, aniz by treba melo naladu atd…
Je to těžké. My jsme spíš narazili na to, jak se na těch dětech odrazí to, že mezi rodiči nevidí ty projevy vzájemných citů. Že třeba přijde taťka domů a jde jim všem dát pusu. Nebo mamku pohladí, obejme. Asi jsou horší situace v rodině, ale i tohle je důležité, aspoň já si to myslím no.
@Anonymní píše:
Je to těžké. My jsme spíš narazili na to, jak se na těch dětech odrazí to, že mezi rodiči nevidí ty projevy vzájemných citů. Že třeba přijde taťka domů a jde jim všem dát pusu. Nebo mamku pohladí, obejme. Asi jsou horší situace v rodině, ale i tohle je důležité, aspoň já si to myslím no.
Sice máš pravdu do života je to taky důležité, projevovat si city..
Bohužel si musejí oni sami rozhodnout, zda v tom budou pokračovat či ne a půjdou od sebe. Děti jsou malé a podle mě si zvyknou rychle, když budou vyrůstat u jednoho rodiče, ale to lítaní mezi rodiči jim nepřejí (to bych zažít nechtěla).
My už jsme byli starší a ten pocit, že jeden rodič tady nebude, bylo pro mě šílené. Sourozenci byli starší. Já to měla v tu chvíli tak, že bych šla s otcem pryč.
A do dnešního dne mám problém projevit nějak náklonost - obejmout, podpořit, dát pusu na přivítaní.
A skrz ty poslední hádky a povahou matky, jsem skončila i u psycholožky. Takže asi ne vždy je dobré vyrůstat v takové rodině
@Anonymní píše:
Je to těžké. My jsme spíš narazili na to, jak se na těch dětech odrazí to, že mezi rodiči nevidí ty projevy vzájemných citů. Že třeba přijde taťka domů a jde jim všem dát pusu. Nebo mamku pohladí, obejme. Asi jsou horší situace v rodině, ale i tohle je důležité, aspoň já si to myslím no.
Ale zase kolikrat kdyz si pak jeden rodic privede jineho partnera, tezko rict, co to v tech malych detech vyvola. Kolikrat me stvou vlastni deti, natoz „cizi“… a to pak dite muze hure snaset, ze mu treba rozkazuje cizi clovek, nebo ma pocit, ze mu bere maminku…