Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím všechny,
znáte to, když jste vlastně nic špatného neprovedli, ale vyjdete z toho tak? A jak dokázat to bohužel nemáte. Zbývá vám pouze ujistit partnera, že to tak není, že vám musí věřit. Partner se ke mě chová moc hezky, ale vidím na něm, jak ho celá situace trápí, akorát si to nechce propouštět a chce mi věřit. Vím, že čas to zahojí a že se přes to, doufám, přeneseme. Jen si říkám, jak je to někdy nespravedlivý. Schválně neříkám, o co jde. Může to být nevěra, může to být jiná lež, může to být cokoliv jiného. Partnerovi řeknete absolutní pravdu, která vás „očistí“, ale nemáte ji jak dokázat. Přenesli jste se přes takové věci s partnerem? Vím, že je tohle o absolutní důvěře. Já nemám naprosto co skrývat, v ničem mu nelžu. Jen to celé stojí na tom, že mi musí „jen“ věřit. Jak jste to nesli vy? Mě přijde, že já to snáším snad ještě hůř, než můj chlap.
Schválně neříkáš, o co jde, tak já ti schválně neodpovím.
Mě spíš šlo o to, abych věděla, že nejsem sama, která si tímto prošla. Víte, jak se to říká… Sdílená starost = poloviční starost.
@Anonymní píše:
Mě spíš šlo o to, abych věděla, že nejsem sama, která si tímto prošla. Víte, jak se to říká… Sdílená starost = poloviční starost.
No ale čím konkrétně sis prošla? Ze ti partner absolutně nevěří? To je přece normální. Pořad jste dvě samostatné jednotky.
Jak ma clovek vyjadrit nazor mebo sdelit vlastni zkusenost na neexistuji problem, situaci??? Jsi anonymni(moc nechapu proc) tak nam anonymne povez o co ti vlastne jde.
Těžko posoudit, když nevíme o jaký problém vlastně jde. Jestli o něco vážného, nebo něco relativně bezvýznamného. Pokud tě někdo z něčeho neprávem obvinil, braň se.
Jestli vaše komunikace probíhá tak jak tady, tak se moc nedivím, že ti partner třeba nevěří a nerozumí…
Já tě chápu, protože jsem to taky zažívala s bývalým. Prostě tě obviňuje, nejspíš žárlí a ty nevíš, jak mu dokázat svojí věrnost. Tak mu nic nedokazuj a najdi si někoho, s kým budeš svobodně dýchat. Fakt to za to stojí ![]()
Zdravím všechny,
znáte to, když jste vlastně nic špatného neprovedli, ale vyjdete z toho tak? A jak dokázat to bohužel nemáte. Zbývá vám pouze ujistit partnera, že to tak není, že vám musí věřit. Partner se ke mě chová moc hezky, ale vidím na něm, jak ho celá situace trápí, akorát si to nechce propouštět a chce mi věřit. Vím, že čas to zahojí a že se přes to, doufám, přeneseme. Jen si říkám, jak je to někdy nespravedlivý. Schválně neříkám, o co jde. Může to být nevěra, může to být jiná lež, může to být cokoliv jiného. Partnerovi řeknete absolutní pravdu, která vás „očistí“, ale nemáte ji jak dokázat. Přenesli jste se přes takové věci s partnerem? Vím, že je tohle o absolutní důvěře. Já nemám naprosto co skrývat, v ničem mu nelžu. Jen to celé stojí na tom, že mi musí „jen“ věřit. Jak jste to nesli vy? Mě přijde, že já to snáším snad ještě hůř, než můj chlap.