Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám bojovat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.8.16 12:45
Mám bojovat?
Ahoj,
jsem na pokraji sil a potřebuji znát názor jiných lidí.
Mám o 15 let staršího přítele, jsme spolu rok.
Byla to láska na první pohled, milujeme se (snad) a většinou máme krásný vztah. Nicméně jsou chvíle, které nedávám a je jich mnoho.
On je rozvedený (mnoho let), o holky neměl nikdy nouzi, spíš je musel odmítat. Udržoval vztah s několika najednou (čistě milenecký), přičemž byl velmi rozmazlován. A to mnoho a mnoho let. Se všemi skončil, když jsme se potkali (v tomto směru bych za něj dala ruku do ohně) a začali jsme spolu skoro okamžitě žít. Nedávno mi přiznal, že k nikomu necítil to co ke mně a že nikoho k sobě tak moc nepustil, jako mě. I to mu věřím.
Problém je, že každou hádku se já rozbrečím, on to nenávidí, je na mě hnusnej a vyhrožje rozchodem. Včera jsem řekla, že jsem byla nakupovat s kamarádem…celý den se mnou nemluví, jen otrávenej a když t večer nevydržím a zeptám se co mu sakra je, do krve se pohádáme. Řekne mi, že se bude chovat jako já a taky chodit s kamarádkama na nákupy, i když to nenávidí, stejně jako já. A že on kvůli mě veškerý vztahy utnul a je dost překvapenej, že já se s klukama vídám (je to kamarád od dětství). Věděl o tom, dostalo ho jen to, že jsem s ním byla nakupovat.
Každý by si řekl, že žárlí, ale prý ne. Když jsem kdysi žárlila já, málem mě opustil, prý to nenávidí a tehdy se kvůli tomu rozvedl.
Celkově mi přijde že on může vše a já nic. Mám z něj i někdy strach. Dokážeme mít nejhezčí vztah ale zároveň i takový, kdy já už chci konec. Přitom jsem do toho šla jako že to je životní partner. Začínám i pochybovat, že mě miluje. Možná to jsou jen slova, dělám pro něj první poslední, on pro mě více méně nic. Ale pravda je, že já ho o nic nežádám. A když, tak o maličkosti a ty stejně neudělá.
Když jsem poznala jednu jeho kamarádku, loučila se se mnou se slovy: a pevný nervy. Asi je nemám.
Nevím co chci slyšet, snad uklidnit, že i takový jsou vztahy. Já ho prostě v hádce vůbec nepoznávám a všechno co cítím je pryč, samozřejmě jen v té hádce a potom. Nemyslím si, že je se mnou těžký vyjít, naopak mi kamarádi řekli, že si mě on vůbec neváží a že neví, co má a že o mě přijde.
Chci bojovat, ale jsem na to sama. On se nikdy nezmění, nikdy se mi ještě neomluvil, že něco přehnal, nikdy se neusmířil on, nikdy nepřiznal že by něco mohl dělat lépe. Jsem psychicky a teď už i fyzicky strašně moc unavená a říkám si, jestli není lepší prožít život sama. Sice na to vůbec nejsem, miluju ho, ted mi opět tečou slzy, ale strašně se bojím co bude.
Asi to nedává smysl, ale potřebuju se vypsat a uklidnit 
On dělá dokonalý první dojem, naši o něm řekli že je takový milý…to je, ale kdyby viděli jak na mě řve, nadává, nebaví se se mnou celý víkend, jde spát jinam…asi by byli v šoku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.8.16 12:48
No pán je poklad, o toho se vyplatí bojovat. Pro ty, co to nepochopili, jedná se o ironii. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 12:52
@SM2001 píše:
Ahoj,jsem na pokraji sil a potřebuji znát názor jiných lidí.
Mám o 15 let staršího přítele, jsme spolu rok.
Byla to láska na první pohled,milujeme se (snad) a většinou máme krásný vztah. Nicméně jsou chvíle, které nedávám a je jich mnoho.On je rozvedený (mnoho let), o holky neměl nikdy nouzi, spíš je musel odmítat. Udržoval vztah s několika najednou (čistě milenecký), přičemž byl velmi rozmazlován. A to mnoho a mnoho let. Se všemi skončil, když jsme se potkali (v tomto směru bych za něj dala ruku do ohně) a začali jsme spolu skoro okamžitě žít. Nedávno mi přiznal, že k nikomu necítil to co ke mně a že nikoho k sobě tak moc nepustil, jako mě. I to mu věřím.
Problém je, že každou hádku se já rozbrečím, on to nenávidí, je na mě hnusnej a vyhrožje rozchodem. Včera jsem řekla, že jsem byla nakupovat s kamarádem…celý den se mnou nemluví, jen otrávenej a když t večer nevydržím a zeptám se co mu sakra je, do krve se pohádáme. Řekne mi, že se bude chovat jako já a taky chodit s kamarádkama na nákupy, i když to nenávidí, stejně jako já. A že on kvůli mě veškerý vztahy utnul a je dost překvapenej, že já se s klukama vídám (je to kamarád od dětství). Věděl o tom, dostalo ho jen to, že jsem s ním byla nakupovat.
Každý by si řekl, že žárlí, ale prý ne. Když jsem kdysi žárlila já, málem mě opustil, prý to nenávidí a tehdy se kvůli tomu rozvedl.
Celkově mi přijde že on může vše a já nic. Mám z něj i někdy strach. Dokážeme mít nejhezčí vztah ale zároveň i takový, kdy já už chci konec. Přitom jsem do toho šla jako že to je životní partner. Začínám i pochybovat, že mě miluje. Možná to jsou jen slova, dělám pro něj první poslední, on pro mě více méně nic. Ale pravda je, že já ho o nic nežádám. A když, tak o maličkosti a ty stejně neudělá.
Když jsem poznala jednu jeho kamarádku, loučila se se mnou se slovy: a pevný nervy. Asi je nemám.
Nevím co chci slyšet, snad uklidnit, že i takový jsou vztahy. Já ho prostě v hádce vůbec nepoznávám a všechno co cítím je pryč, samozřejmě jen v té hádce a potom. Nemyslím si, že je se mnou těžký vyjít, naopak mi kamarádi řekli, že si mě on vůbec neváží a že neví, co má a že o mě přijde.
Chci bojovat, ale jsem na to sama. On se nikdy nezmění, nikdy se mi ještě neomluvil, že něco přehnal, nikdy se neusmířil on, nikdy nepřiznal že by něco mohl dělat lépe. Jsem psychicky a teď už i fyzicky strašně moc unavená a říkám si, jestli není lepší prožít život sama. Sice na to vůbec nejsem, miluju ho, ted mi opět tečou slzy, ale strašně se bojím co bude.
Asi to nedává smysl, ale potřebuju se vypsat a uklidnit
On dělá dokonalý první dojem, naši o něm řekli že je takový milý…to je, ale kdyby viděli jak na mě řve, nadává, nebaví se se mnou celý víkend, jde spát jinam…asi by byli v šoku
ehm.. přečti si, co jsem ti vytučnila… vážně chceš bojovat o toto?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 12:54
Nebojuj. Nech ho být. Jsi dost mladá na to, aby sis našla někoho normálního, kdo tě bude mít rád i s tvým brečením. A ideálně se bude chovat tak, že nebudeš mít důvod brečet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 12:54
@SM2001 A co on může a ty ne? Sama podvědomě víš že se nezmění tak buď se s tím smíříš a nebo jdi prostě dál a najdi si někoho jinýho, co na to říct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 12:54
Je mě tě líto, že nejseš schopna rozpoznat, že tento vztah je velmi špatný. A to, že toto někdo má, nebo nemá nic nemění na situaci, že odejít je nejlepší volba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 12:56
Já vím…ale když 90% vztahu je krásných? Těch 10% je naprostá katastrofa…ale když se nehádáme, je to opravdu skvělý vztah…
On mi jednou jedinkrát řekl, že mi děkuje za to, jak toleruju jeho nálady, že mě miluje jako nikdy nikoho a že si strašně váží co všechno pro něj dělám…řekl to jednou, vím že se tohle nemusí opakovat pořád dokola…ale jsou to samozřejmě slova co si teď dokola opakuju. Nakonec jsem měla mnoho vztahů a nikdy nebyl nikdo stoprocentní, ani já nejsem…ale musím říct že nedávám to, jak se s ním nemůžu o ničem navážno bavit, všechno musím zkousnout nebo hrozí hádka - ze které já vycházím jako ta špatná a poražená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 12:57
@SM2001 píše:
Ahoj,jsem na pokraji sil a potřebuji znát názor jiných lidí.
Mám o 15 let staršího přítele, jsme spolu rok.
Byla to láska na první pohled, milujeme se (snad) a většinou máme krásný vztah. Nicméně jsou chvíle, které nedávám a je jich mnoho.On je rozvedený (mnoho let), o holky neměl nikdy nouzi, spíš je musel odmítat. Udržoval vztah s několika najednou (čistě milenecký), přičemž byl velmi rozmazlován. A to mnoho a mnoho let. Se všemi skončil, když jsme se potkali (v tomto směru bych za něj dala ruku do ohně) a začali jsme spolu skoro okamžitě žít. Nedávno mi přiznal, že k nikomu necítil to co ke mně a že nikoho k sobě tak moc nepustil, jako mě. I to mu věřím.
Problém je, že každou hádku se já rozbrečím, on to nenávidí, je na mě hnusnej a vyhrožje rozchodem. Včera jsem řekla, že jsem byla nakupovat s kamarádem…celý den se mnou nemluví, jen otrávenej a když t večer nevydržím a zeptám se co mu sakra je, do krve se pohádáme. Řekne mi, že se bude chovat jako já a taky chodit s kamarádkama na nákupy, i když to nenávidí, stejně jako já. A že on kvůli mě veškerý vztahy utnul a je dost překvapenej, že já se s klukama vídám (je to kamarád od dětství). Věděl o tom, dostalo ho jen to, že jsem s ním byla nakupovat.
Každý by si řekl, že žárlí, ale prý ne. Když jsem kdysi žárlila já, málem mě opustil, prý to nenávidí a tehdy se kvůli tomu rozvedl.
Celkově mi přijde že on může vše a já nic. Mám z něj i někdy strach. Dokážeme mít nejhezčí vztah ale zároveň i takový, kdy já už chci konec. Přitom jsem do toho šla jako že to je životní partner. Začínám i pochybovat, že mě miluje. Možná to jsou jen slova, dělám pro něj první poslední, on pro mě více méně nic. Ale pravda je, že já ho o nic nežádám. A když, tak o maličkosti a ty stejně neudělá.
Když jsem poznala jednu jeho kamarádku, loučila se se mnou se slovy: a pevný nervy. Asi je nemám.
Nevím co chci slyšet, snad uklidnit, že i takový jsou vztahy. Já ho prostě v hádce vůbec nepoznávám a všechno co cítím je pryč, samozřejmě jen v té hádce a potom. Nemyslím si, že je se mnou těžký vyjít, naopak mi kamarádi řekli, že si mě on vůbec neváží a že neví, co má a že o mě přijde.
Chci bojovat, ale jsem na to sama. On se nikdy nezmění, nikdy se mi ještě neomluvil, že něco přehnal, nikdy se neusmířil on, nikdy nepřiznal že by něco mohl dělat lépe. Jsem psychicky a teď už i fyzicky strašně moc unavená a říkám si, jestli není lepší prožít život sama. Sice na to vůbec nejsem, miluju ho, ted mi opět tečou slzy, ale strašně se bojím co bude.
Asi to nedává smysl, ale potřebuju se vypsat a uklidnit
On dělá dokonalý první dojem, naši o něm řekli že je takový milý…to je, ale kdyby viděli jak na mě řve, nadává, nebaví se se mnou celý víkend, jde spát jinam…asi by byli v šoku
Přečti si vytučněné a zamysli se. Stojí Ti to opravdu za to? Tvůj vyvolený tak, jak jsi ho popsala, mi připomíná manipulátora s psychopatickými rysy. Pokud mohu poradit, nedělej si s ním dítě a prchej co Ti síly stačí.
Příspěvek upraven 01.08.16 v 15:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 12:58
Ano takovy vztahy jsou, pak pomalu ale jiste koncej, kdo ma naturu ukonci to hned, kdo ne tak trpi jako ty (nebo ja) tihle co na venek pusobi desne slusne jsou nejvetsi smejdi, umeji se pekne projevit, ukonci to, zkousni to, cas vsechno vyleci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 13:00
Bohužel na to tu povahu nemám…rozum mi říká at upaluju daleko, ale srdce je uplně v háji. Od noci bulím, ani do práce jsem nešla, jak jsem vyřízená. Neumím pochopit že člověk co mi jednou řekne že mě miluje mě dokáže druhý den úplně rozložit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 13:03
@Alinal píše:
Přečti si vytučněné a zamysli se. Stojí Ti to opravdu za to? Tvůj vyvolený tak, jak jsi ho popsala, mi připomíná manipulátora s psychopatickámi rysy. Pokud mohu poradit, nedělej si s ním dítě a prchej co Ti síly stačí.
to už mi řekla kamarádka, že je mainupolátor a sobec A kamarád, náš společný, teď v týdnu pravil, že nechápe jak petr může být někdy naštvaný, že působí tak mile…
Někdy si přeju aby to skončilo nějakou vyšší sílou, že rozchod neustojím a ten vztah asi taky ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 13:06
@SM2001 Je mi Tě líto, ale co chceš vlastně slyšet? Tak s ním zůstaň a nech se dál trápit. Ty opravdu věříš tomu, že Tě miluje? Tihle lidi obvykle nemilují nikoho jiného než sebe, utíkej dokud je čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 13:06
@SM2001 píše:
Já vím…ale když 90% vztahu je krásných? Těch 10% je naprostá katastrofa…ale když se nehádáme, je to opravdu skvělý vztah…
Ano, nikdo není stoprocentní, třeba můj muž po sobě neumí umýt záchod a ve volných chvílích leze po skalách, to je asi tak všechno. To jsou věci, které se dají překousnout, nadávky, nekomunikace, výhružky ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 13:09
@SM2001 píše:
Bohužel na to tu povahu nemám…rozum mi říká at upaluju daleko, ale srdce je uplně v háji. Od noci bulím, ani do práce jsem nešla, jak jsem vyřízená. Neumím pochopit že člověk co mi jednou řekne že mě miluje mě dokáže druhý den úplně rozložit
Hmm, a to jste spolu teprve rok a už jsi totálně rozložená. Kopni ho do pr…,,,
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.16 13:12
Já vím že jsem úplně typická zamilovaná „husa“ Teď ho budu obhajovat atd…On vlastně nikdy neměl moc vážný vztah a myslím že je strašně zkaženej tím, jak se mohly ženský přetrhnout a dělaly mu co mu na očích viděly. Takže si ho sama pro sebe tak omlouvám, ale samozřejmě vím že jeho chování v hádkách je katastrofa. On mi vždycky říká „nech mě být“ a že ho to přejde, že to nejhorší je že se začnu hádat taky. Včera jsem vydržela mlčet celý den, snažila se ho rozveselit ale nic, pak si lehl metr ode mě a já už to nevydržela…
Zase chápu že ne každý řeší hádky a nedorozumění stylem, že o tom dvě hodiny mluví, třeba by fakt vychladl a byl by dnes klid, ale tohle zase nedávám já, jsem v tom paličatá a vždycky ho vyprovokuju. Což není omluva, že se pak chová jak smysluzbavenej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
