Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám jen kluky, chci holčičku!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
R.A.K 177
16.1.13 09:03
- Citovat
- Upravit
16.1.13 09:11
Já mám 4 holky a není mi líto že nemám kluka, ale kdybych neměla holčičku tak to by mi líto asi bylo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
R.A.K 177
16.1.13 09:11
@Miriamm No,takže nejsem blázen jen já, ono to bylo i dřív, a jak jsem tady četla, tak ty nenaplněné babičky čekají do dneška alespoň na tu vnučku 
Ale 7 dětí, to teda opravdu ne, v dnešní době i ty 3 jsou už velkej luxus…
- Citovat
- Upravit
R.A.K 177
16.1.13 09:17
@Haňulík Ano,to si taky myslim, že bych toho kluka oželela daleko snáž, než holku. A většinou to i tak je, ty co maji dvě holky, už si vědomě další nepořizujou, ale ty s klukama se chtějí ještě jednou pokusit. A nejenom bežný lid to tak má, vlastně i slavné hvězdy-u nás například Czáková, ta to někde i přiznala, že by do té holky šla a že jí moc chtěla už 2×.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.1.13 09:33
@R.A.K 177 píše:
Zajímavé čtení tady, akorát mám dojem, že málokdo přizná, že opravdu stašně touží, nebo toužil po té holce. Já mám taky „jen“ kluky-2,a upřímně přiznávám, že jsem vždycky chtěla výhradně jen holky, už od mala, což je taky asi částečně tím, že mám jen bráchy a ta holka v jakékoliv podobě mi strašně chybí už od dětství.Né, že bych kluky neměla ráda, ale jen mi něco prostě strašně chybí, to co mi oni prostě dát, nebo spíš splnit nikdy nemůžou. Ale tímhle se nechci rouhat, samozřejmně, že bych je nevyměnila, a jsem vděčná, že jim nic není, jenže kluk je kluk-a všechny to znáte, jak jsou strašně hluční, divocí a špinavý. Kdykoliv jdem do krámu pro hračku, tak je to v klučičím oddělení, kdykoliv jdem pro bačkory, tak mi automaticky prodavačka přinese klučičí, všechno opravdu pěkné oblečení je jen pro holky a kluci mají omezenou nabídku-a už opravdu nesnáším tm. modrou, khaky a věci s obrázky aut, robotů atd. Prostě mám pocit, že kluci jsou ve všem dost diskriminovaní, ať už co se týče oblečení, nebo i hraček. Můj mladší má právě období, že zbožňuje filly koníky a to výhradně růžové, chce ať mu občas dělám culíky, já vím, že je to tím, že je malej a je to prostě jen takové přechodné období a taky je to tím, že si moc rád hraje s holkama. Jenže reakce okolí jsou dost záporné-proč prý mu to dovolím, vždyť není holka, že ho podporuju v tom, aby z něj vyrostl buz…To mě tak strašně vytáčí. Opravdu mu neříkám, že je holka, naopak, culík mu sice doma udělám, ale řeknu mu, že má pindíka a je kluk, když mi tvrdí, že je holka, když má rád ty koníky
A co mě vytáčí snad nejvíc, je to, když se každý neustále ptá-no a kdy budete mít tu holku? Anebo už jsem se setkala i s názorem-že mít dva kluky je daleko horší, než mít dvě holky. Když se narodil ten mladší, tak mi každej tak soucitně říkal-no hlavně, že je zdravej, a to je jedno, tak do třetice. A tvrdili to nejvíc ty, které mají kluka i holku.Ano,člověk je rád, že je to zdravé, ale to nikdo, kdo to nemá taky tak nastavené nepochopí, jak se člověk sám za to nenávidí, že je tak strašně zklamanej a rozhozenej, že nemá to-po čem už tak dlouho marně touží. A ani se to nedá nikomu říct, protože mám dojem, že by všichni snad rovnou beželi na sociálku. U mě je to asi takhle-strašně dlouho mi trvalo, než sem to v sobě zadusila, tu marnou touhu a lítost, protože z finančních důvodů třetí nepřipadá v úvahu, ale mám to v sobě pořád, a nesmím o tom moc zhluboka bádat, protože pak to zase hodně bolí. Musí se člověk těšit z toho, co má, i když to není a nikdy nebude stopro ono. Neželím toho, že mám dva kluky, bolí mě moje dávná touha mít holku. A vůbec to není kvůli růžové barvě-tu teda fakt nemusím. Ale prostě, s holkou se dají sdílet holčičí věci, holka může nosit všechno:všechny barvy, střihy, tvary, holka může být na ježka i mít dlouhé vlasy, všechny ty mašličky, sponečky, korálky, náušnice…cítí to někdo taky tak jako já?..A nikomu se nesvěřuju, pouze jsem se tady z toho vypsala a zas je mi líp
Ahoj napíšu ti svůj příběh snad TI trochu pomůže.
Když jsem čekala první dítě vůbec jsem se necítila jako šťastná nastávající maminka. Těhotenství jsem fyzicky zvládala v pohodě, ale žádnou radost jsem necítila. Ani jsem nevěděla co se narodí a bylo mi to jedno. Pak se narodila holčička a opět nic, žádné pocity štěstí se ve mě neprobudily. Holčička navíc pořád plakala ve dne v noci a nespala a to někooiik měsíců. Takže jsem si mateřství vůbec neužila.
Pak jsem otěhotněla podruhé a hned po otěhotnění jsem byla tak moc šťastná. Na miminko jsem se neskutečně těšila. Když jsem se dozvěděla, že to bude chlapeček byla jsem pořád tak moc šťastná. Užívla jsem si celé těhotenství. Pak se mi narodil můj chlapečeka já byla přešťastná.
Chlapeček povyrostl a já otěhotněla potřetí. žádné pocity štěstí se nedostavili, ale přála jsem si holčičku, kdyžjsem si té první neužila, tak mě to mrzeloí a myslela jsem, že teď by to bylo, tak jak u chlapečka. Těhotenství jsem všal fyzicky špatně snášela, tak jsem si říkala, že ty pocitxy štěstí nemám kvli tomu. Pak jsem se dozvěděla, že to bude holčička. Těšit jsem se začlala až ke konco těhotenství, ale to co u chlapečka jsem už neprožívala. Pak se mi narodila holčička moc hodné miminko. Ráda jsem byla i spokojená, ale šťastná tak jak u chlapečka to ne. Po třech týdnech vlivem negativního zážitku se mi rozjela poporodní deprese a tím bylo užívání konec. Měla jsem problémy sama se sebou. A na závěr holčičky jsem si vůbec neužila.
S odstupem času si říkám, že jsem asi měla mít jen kluky a byla bych šťastná…
- Citovat
- Upravit
R.A.K 177
16.1.13 09:56
Ale tos měla určitě hodně ovlivněné fyzickým stavem, já při prvním taky stašně zle celých 9měsíců, ještě jsem byla plačtivá a náladová-a to víš, že kluk mi řval celé noci, byl nervózní a neklidnej až do třech let. Já taky, a tim pádem jsem si to neužila, brala jsem ho jako nějakou povinnost, a to ne kvůli tomu že je kluk, ale jak byl strašlivý mimino. Takže dobrej vztah jsme navázali až z toho odrostl. U druhýho vše v poho, jak těhot. tak on jako mímo, takže k němu mám do dnes jiný vztah, né, že bych ho měla radši, ale mám ho ráda jinak, a je to znát, že to bylo od začátku o. k. protože jsme na sebe napojený hned od prvního dne. Ještě, že manžel preferuje toho většího-aspoň to máme spravedlivě rozdělené 
Každý má svoje v. i.p. dítě, ale rádi máme oba stejně. Ale stopro věřim, že je to tim, jak se cítíš v těho. a jak moc je potom mimino hodné. Akorát chlapi nevim, jak si vybíraj oblíbence, oni to nenosí, nerodí a nemaji na hrbu celý den 
- Citovat
- Upravit
R.A.K 177
16.1.13 12:05
@Magnolie9 píše:
Před 7 měsíci se mi narodil syn. Nenechala jsem si říct pohlaví, čehož zpětně lituji. Zdraví dítěte je samozřejmě nejpřednější, ale touha, sen přeci jen je asi ve velké většině z nás. I já jej měla…holčičku. Možná to byla chyba, že jsem to nechtěla vědět, jelikož zklamání bylo a neříkám, že není stále. Nejde mi o růžové šatičky, copánky, ale dcera je pro mámu dcera. Nepředpokládám, že snacha jednou bude jako k první chodit s problémy, vnoučaty za mnou, ale za svojí mámou, což je logické. Většinou i vnoučata jsou více fixovaná na prarodiče z matčiny strany. Takže tak nějak druhá kolej. Bohužel, s tím se nedá smířit, jen doufat, že třeba ještě ta dcera přijde.
- Citovat
- Upravit
R.A.K 177
16.1.13 12:22
Ano, kdo z vás touží, rozhodně nechat si říct dopředu!!Teda určitě při druhém, při prvním je to vesměs každému zatím jedno až podruhé doufá…Já při prvním nevěděla co to bude a nějak moc mi ten kluk nevadil, při druhém jsem si to nechala říct, ale jen já, manžel chtěl překvápko, a musim říct, že jsem dodnes ráda, že jsem nečekala až do porodu. A proč to nepřiznat-ořvala jsem to po ultrazvuku, a dlouho mi trvalo, než jsem se s tím vyrovnala, ale k porodu už jsem šla smířená. A opravdu lepší, vyrovnat se s tím dopředu a tak nějak se na to psychicky připravit, než pak zažít silné rozčarování přímo na sále. A taky tím nestrádá to mimčo, že jo, když už se člověk těší přímo na kluka.Ale jinak s časem to povoluje, ale nikdy nezmizí, je to někde až hluboko v nitru a nejde se toho zbavit-teda alespoň u mě. 
- Citovat
- Upravit
16.1.13 12:29
Zajímavé téma!!!
R. A.K 177 uplně s tebou souhlasím, moje sestřenice má 5 kluků a prý budou zkoušet dokud nebude holka
mě příjde, že když má někdo dvě a více holek, každýmu to příjde normální, ale když jsou dva kluci, okolí pořád rýpe, kdy bude ještě holka!!
třeba je to opačně, pro tatínky, když mají jen holky, něco jim chybí…když maminky jen kluky zase jim chybí ta holka.
To kroužení přívěsku nad dlaní znám, ukazovala mi to mamka, už když jsem byla malá a vždycky mi vycházelo první klu, holka a potom už ani tuk!!!
zatím ještě nevíme co čekáme, chtěla bych se nechat překvapit (pro případ druhýho kluka, když už ho máte v náruči, není čas na zklamání)
od začátku mám pocit, že čekám holku…ale u manžela se dědí jen kluci 
Dokonce jsem už říkala, že když to bude kluk, budu chtít třetí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.13 13:21
@Eugiinka píše:
Zajímavé téma!!!
R. A.K 177 uplně s tebou souhlasím, moje sestřenice má 5 kluků a prý budou zkoušet dokud nebude holka
mě příjde, že když má někdo dvě a více holek, každýmu to příjde normální, ale když jsou dva kluci, okolí pořád rýpe, kdy bude ještě holka!!
třeba je to opačně, pro tatínky, když mají jen holky, něco jim chybí…když maminky jen kluky zase jim chybí ta holka.
To kroužení přívěsku nad dlaní znám, ukazovala mi to mamka, už když jsem byla malá a vždycky mi vycházelo první klu, holka a potom už ani tuk!!!
zatím ještě nevíme co čekáme, chtěla bych se nechat překvapit (pro případ druhýho kluka, když už ho máte v náruči, není čas na zklamání)
od začátku mám pocit, že čekám holku…ale u manžela se dědí jen kluci
Dokonce jsem už říkala, že když to bude kluk, budu chtít třetí…
No není to pravda u nás se pořád ptali a ptají kdy bude ten kluk, a dokonce nás litovali když se nám jako třetí narodily dvě holky 
přitom ani mě ani manželovi to líto nebylo, jen nám byly líto ty blbé řeči a lítostivé pohledy 
, jako bylo k lítosti mít krásné zdravé holčičky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.13 13:38
@R.A.K 177 píše:
@Vajka Jo,taky mě to někdy tak přijde, co bych dělala, kdyby jednou třetí a on to zase kluk.Asi by mě to mrzelo, ale možná je to tak jak říkáš, možná ten třetí by mě „vyléčil“ a cítila bych se úplná, že už mi nic nechybí a že už netoužim ji mít. Jenže když je to malý, tak do třech let, tak je to roztomilý všechno, a je jim i jedno, co na ně navlečeš-já preferuju i klukům červenou
Ještě dodám -když jsemm byla podruhé těhotná a dozvěděla jsem se, že to bude kluk, probulila jsem dva dny, u třetího už „jen“ 2 hodiny . Už jsem byla více připravená na to, že to nemusí vyjít.
Tchyně měla 3 kluky, od švagra má 2 holky a nemůžu říct, že by je nějak upřednostňovala nebo z nich byla paf. Má je rádá stejně jako naše kluky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.13 14:54
R. A. K 177..no mam pocit, jako bych tvuj prispevek psala ja…cekam ted druheho chlapecka, za dva mesice rodim a stale tak nejak mi to neustale vrta v hlave…vetsine se okolo nas podaril ten parecek nebo dve holky a kluky nema skoro nikdo, uz se desim kazdemu rikat, ze cekame chlapecka, protoze ty blby pripominky me proste boli(napr. no jezisi to je hrozny, druhej kluk? To manzel neumi udelat holku? Ja mam dvojcata kluka a holku a je to naprosto super), taky jsem pocitala jen se dvema detmi, do tretiho se mi momentalne moc nechce…proste vse citim jako ty a ja to priznavam…taky verim, ze to casem prejde, ale presne jak pises, nekde v hloubi duse budu mit stale tu myslenku na holcicku. A co na to vasi manzele…jak reagovali na vase zklamani? Muj manzel to nejak nedokaze pochopit a silene se tomu divi, proc pry takto reaguji…A jinak kamaradka nam delala ten test s prstynkem, mne i manzelovi a oboum vyslo, ze budeme mit kluka a pak holku…ja byla opravdu presvedcena, ze cekame holcicku..no ale vidite, je tomu jinak. Jeste dodam, ze teda moje svagrova z manzelovy strany ma tri kluky a musim napsat, ze chvilema i upada do depresi, jak je z nich vycerpana (17,12 a 9 let), ona mi i rikala, ze proste vedela pri 3.porodu, ze holka z ni nevyleze .No a s myma pocitama se osobne krome mamy nesveruji, protoze by me nikdo nechapal a volal by prave na me tu socialku Jinak jeji byvaly nadrizeny ted ceka 3. kluka a kdyz mu vsichni rikali, proc to neni ta holka, tak uz vsem rikal, at jdou do PR…:)a tusim, ze za chvili uz budu takto ostra i ja.Tak klukum ZDAR a pevne nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.13 17:04
Holky buďte rády, že máte zdravé děti 
taky mám dva kluky a fakt můžu říct, že jsem šťastná a ta holka mi nechybí, mám mladší ségru o 7let, tak jsem si to vybrala asi u ní nebo nevim, jsem teda docela vyjímka i mezi kamarádkama, mám 4 kamarádky co máme po 2 klucích a spíš si z toho děláme srandu 
mě právě spíš vytáčí ty keci, když má někdo dvě a více dětí stejného pohlaví, je jedno jestli holky nebo kluky, když jsou dva kluci tak je chudák máma a když jsou dvě holky tak je chudák táta já vezla druhýho z porodnice a potkala nás sousedka a první co řiká, tak do třetice tu holčičku a já jí řikám ne klučíčka a opravdu třetí mimi je v plánu, ale jen proto, že jsme tři děti vždy chtěli ne že je to snaha o holku a už se připravuju na ty keci 
já si docela užívám, jak si mě ty moji chlapáci hýčkaj a vůbec si tady nedovedu představit nějakou vetřelkyni Užívejte si toho co máte, i kluci můžou mít k matce krásný vztah, je to o výchově a ne o pohlaví! samozřejmě asi s vámi syn nezajde na kafíčko nebo na nákupy, ale tak od toho zas máme kamarádky, sestry, sestřenice atd. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.13 17:09
S tema blbyma kecama si clovek nevybere. Prvni mame holcicku, na to mi rikali, ze to neva, ze napodruhy to bude urcite kluk a kdyz druhy kluk fakt byl, tak mi moje matka hodinu po porodu rekla, ze je u nich smutno, protoze chteli dalsi holku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.13 17:34
@natálka souhlasim, citim to uplne stejne. Mame ted tritydenniho druhyho klucika a je to laska na prvni pohled, asi taky diky povedenemu porodu, ani jsem necekala, ze bych mohla byt tak stastna, myslela jsem, ze uz jsem s tim prvnim. Chapu, ze to tak nekdo ma, ze si preje holcicku, ale ja si to teda vubec nedovedu predstavit. Ze budeme mit podruhe chlapecka, jsem se dozvedela pri 1. screeningu a cestou jsem brecela stestim, teda asi hlavne proto, ze vysetreni dopadlo dobre. Myslim, ze narozeni zdraveho ditete neni duvod ke smutku, ale uznavam, ze nejsem ta cincaci maminka ani u sebe moc neresim, co beru na sebe a na materske teda dvojnasob. Taky je to mozna tim, ze oba jsou naprosto pohodovi a hodni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
@Vajka Jo,taky mě to někdy tak přijde, co bych dělala, kdyby jednou třetí a on to zase kluk.Asi by mě to mrzelo, ale možná je to tak jak říkáš, možná ten třetí by mě „vyléčil“ a cítila bych se úplná, že už mi nic nechybí a že už netoužim ji mít. Jenže když je to malý, tak do třech let, tak je to roztomilý všechno, a je jim i jedno, co na ně navlečeš-já preferuju i klukům červenou
Akorát ten velkej 8 letej je už holt chlap každým coulem.