Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Taky mam dva kluky, ale nijak tohle neresim.Jsem rada, ze je mam
Samozrejme obcas si postesknu, ze nemam holcicku, ale zase si rikam, tak aspom mi neprijde domu tehotna
![]()
Ahooj mam obojí a holka řádí víc jak kluci dohromady
ségry maji same holky a toužili po klukovi a le po 3holce to vzdaly ![]()
Obcas o tom ted pemyslim, mam kluka a druhy bych si prala holcicku lae samozrejme i kluka hlavne zdrave, ale ted mam casto sny ze mne se narodil kluk a segre (sjme dvojcat mame obe kluky a druhy chcem zase ve stejnou dobu) se narodila holcicka a mne kluk a straaaasne jsme ji to v tom snu zavidela a nebo naopak a to jsem zas byla strasne stastna ze ma mtu holku
nevim jaky budu mit pocity az budu mit druhy pokud ot bude zase kluk urcite budu nejstastnejsi na svete ale asi budu i porad touzit po ty holcicce…a bojim se pocitu jako mivat ted porad ve snech…asi jsem ti moc neporadila ale myslim ze ot casem prejde, kluci jsou paradni, spravnacky a maji lehci zivot (vetsinou) holcicku budes mit treba vnouce
a potom si ot vynahradis
jak omoje tchyne ta ma dva kluky a strasne otuzi po vnucce uz ted slycham ze ona lae takovy stesti mit nikdy nebude aby ji mela…ale zaroven je z malyho tak vyprdla ze bude i z druhyho.-) a kdyby to byla jendou hoolka jeeezis ta by se zblaznila radosti..a ja asi taky lae mame jeste rok cas tak uvidim jaky pocity budu mit potom…hlavne i v tom ze si se segrou rikame ze musime mit stejny pohlavi zase jinak si budeme asi desne zavidet
o to je to trosku horsi
@blorchi píše:
Taky mam dva kluky, ale nijak tohle neresim.Jsem rada, ze je mamSamozrejme obcas si postesknu, ze nemam holcicku, ale zase si rikam, tak aspom mi neprijde domu tehotna
![]()
Já to mám uplně stejně, jasně, že bych brala holčičku místo druhýho kluka, ale zkoušet už to znovu nebudu, třetího pinďoura riskovat nebudu
.
@iveta11 píše:
Já to mám uplně stejně, jasně, že bych brala holčičku místo druhýho kluka, ale zkoušet už to znovu nebudu, třetího pinďoura riskovat nebudu.
no to právě pořád nevím zda zkusit…třetího pindoura bych bohužel určitě nerozdýchala
takže nevim, zda to zkoušet
Já mám 2 kluky…u druhýho mě to bylo hodně líto, prakticky až do porodu, ale jakmile vykouknul na svět, tak mi to bylo úúúúplně šumák, že má pindíka
snad napotřetí ![]()
Čekám třetí holku a jsem šťastná
. Za kluka bych byla ráda, za holku stejně tak. Můžu upřímně říct, že nám s manželem bylo jedno jestli to bude do třetice znova holka nebo kluk, nešli jsme do toho kvůli tomu. Úžasná bude ta různorodost tří holek, i když jsou od stejných rodičů. Stačí mi zatím ty dvě, to je jak nebe a peklo, tak snad ta třetí bude někde uprostřed ![]()
@Anonymní píše:
no to právě pořád nevím zda zkusit…třetího pindoura bych bohužel určitě nerozdýchalatakže nevim, zda to zkoušet
určitě „nerozdýchala“??? Určitě bys nerozdýchala další živé a zdravé dítě??? Svět se v pr..l obrátil ![]()
Mně teda ty dva pokusy přijdou celkem málo na to mít štěstí, aby se zadařila holka a kluk. Znám takové, co dělali děti, dokud se nepovedla holka. Ta se narodila jako pátá. Takže držím palce na to druhé.
Tak já mám dva kluky a jsem naopak ráda, že je mám …Za nějakej čas bych si přála ještě jednoho chlapečka (když bych si teda mohla vybírat
Jinak je mi to jedno, i kdyby třetí byla holka, líto by mi to nebylo, beru všechno
)
Já si teda přijdu trošku jako exot, protože snad každá moje kamarádka touží/toužila po holčičce a vím, že některé to hodně mrzí, že ji nemají ![]()
Mě to k těm klukům táhne prostě o něco víc…asi že mám dvě segry ![]()
Vždycky jsem chěla holčičku. Zatím mám jednoho chapečka. A je tak boží, že už si ani nedokážu představit, že by byl holčička. Druhé dítě chci taky chlapce ![]()
Mimochodem, manžel je ze tří dětí, jako poslední se narodila vysněná holčička. Kluci jsou v pohodě, slušní lidé. Švagrová je tak neskutečně rozmazlená kráva, že to ani není možné… Promiň
Tchyně také moc toužila po holčičce. První se narodil můj manžel-ona říká, že byla zklamaná a dokonce se i vyjádřila, že první myšlenka byla-Měla jsem tě vychcat do kopřiv. Druhá se narodila holčička-a ta měla a má dodnes vše. Chová se jako jedináček, nemyslí na sourozence, ale vždy jen na sebe. Není jí hloupý od rodičů pořád něco chtít. A sama by nedala nikomu nic. A třetí dítko byl po monha letech opet kluk-tam tchyně chtěla také moc holčičku, ale s klukem se tak nějak smířila. A tím že je nejmladší-nyní 29 let, tak je hrozně rozmazlený. Doma má Mamahotel, ten se z domova už nikdy nehne. A tchyně ho ani nevyhání. On na domácnost vůbec nic nepřispívá, doma nic nepomůže, tchyně vaří, pere, uklízí, tchán dělá dříví, na zahradě, buduje okolo domu, ale syn nepomůže vůbec s ničím. A nikdy by nedal rodičům korunu, nebo že by občas nakoupil…Tchyně s tchánem jsou oba v důchodu, oba mají cca 8 tisíc a jejich syn má 18 čistého a oni ho živí.
A dodnes tchyně říká, že by brala samé holčičky, že kluci jsou na prdlačku.
Píšu raději anonymně, je to pro mě citlivé téma…Maminky co máte jednopohlavní dětičky
prosím jak to bylo u Vás? Jaké jste měly pocity, jak jste se s tím smiřovaly a jak dlouho to trvalo, že nemáte Vaši vysněnou holčičku (chlapečka)? Zmizí někdy ta lítost, že se nepodařila? Mám i kamarádky co se stím nesmířily, tím nechci říct, že nemají své děti rády, ale…vím, že je nej nej nej zdraví, ale těm pocitům nelze poručit. Je šance zkusit 3,4 dítě, ale zas strach, že se nepodaří, a, že by to bylo pak ještě horší…prosím sdělte mi Vaše pocity, mě to normální nepřijde třeba anonymně, pokud nevadí…závidíte těm co mají páreček? 