Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak dá, ale to neznamená, že to zvládne každý. Ty musíš vědět kde máš své limity. Jinak teda dítě po tak krátké známosti
já bych se do toho tak nehnala.
ono taky není postižení jako postižení .Je rozdíl ležák co potřebuje péči 24/7 nebo nějaké lehké.
Záleží, jaké má syn postižení a zdali jste na nej uplne sama, nebo treba využívate sluzby denniho stacionáře apod. Musite tu situaci blíže popsat..
Syn má DMO.Nemluví.Od září do června ho dávám do Diakonie.Naštěstí mám mamku která by mi pomáhala.
@Anonymní píše:
@terien Přítele znám skoro 4 roky.
Tak sama musíš vědět. Mě neber moc vážně, nejsem sluníčková
v téhle době třeba prožívám obrovské zklamání z člověka, kterého znám taky dýl, celou dobu žiju v domnění jak je upřímný, férový, fajn,… Dost jsem toho pro něj udělala a vyklubal se z něj takový sr.áč, že to snad ani není možný. Pořád tomu nějak nemůžu uvěřit. Takže já už asi nevěřím vůbec nikomu.
Ahoj.
V Tvém příspěvku jsou varovné signály, které bych nebrala na lehkou váhu:
a/ postižený syn – nevím, jak moc postižený, ale asi to žádná banalita nebude, že?
b/ máš strach – dokázala by ses postarat o dvě děti (a jedno z toho postižené), kdyby Ti to se současným partnerem nevyšlo?
Osobně bych další dítě zatím neřešila. Spíš bych věnovala čas se sžíváním se se současným partnerem a mým dítětem. Přece jen – rok a čtvrt – je pro zásadní rozhodnutí krátká doba.
Hodně štěstí na budoucí cestě životem.
PS: Pokud je Ti druhé dítě souzené, tak ho v životě mít budeš – dřív, nebo později.
Příspěvek upraven 13.07.18 v 15:46
@Anonymní píše:
Dobrý den. S přítelem jsem rok a čtvrt. Moc bychom si práli miminko, ale…Mám 10 letého syna který je postižený a já mám najednou strach jestli bych to zvládla.Myslíte, že se to dá zvládnout?
Zvládla bys to ,,sama,,? Chlap není nikdy jistý a ani jeho alimenty.Sama vím že starost o postižené je dost zatěžující.
Takže pokud bys to zvládla sama..tak ano.
Já bych nejdříve preferovala svatbu. Protoze jak pišete, partner hodne pracuje a meli byste byt jednotka=rodina. V pripade, ze nebudete svoji, je jen na nem, kolik penez Vam bude davat a kdyz vas opustí nedej bože po materské, tak jste se tro roky starala o svoje, ale i jeho dítě a také o něj prakticky zdarma. Spravne to ma fungovat dle meho nazoru tak, ze pfo spokojenost celku delaji vsichni to, v cem maji predpoklady. Muz vydelava penize a zena se stara o deti, jídlo atd. Nálezí vsem všechno. A to platí pouze, když jsou ti dva sezdaní. Takze ja bych do ditete šla. Jiste to s pomoci diakonie a maminky zvladnete a narodi se vám vytoužené ditě. Ale myslete při tom na budoucnost svoji i svých dětí.
Dobrý den. S přítelem jsem rok a čtvrt. Moc bychom si práli miminko, ale…Mám 10 letého syna který je postižený a já mám najednou strach jestli bych to zvládla
.Myslíte, že se to dá zvládnout?