Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám ze sebe depresi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.2.18 19:00
Najdi si psychologa. Musíš najít rovnováhu mezi prací, rodinou a svými koníčky. Zdá se mi, že jsi jednostranně zaměřená, a ted věnuješ celou energii své rodině. Snaž se to změnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.18 19:11
@mrav Mně spíš připadá, že všechno odsoudím k nezdaru ještě předtím, než se zasnažím. Dělá mi problém se snažit… A pak mě to mrzí a štve. A čas plyne.
- Citovat
- Upravit
14.2.18 19:18
@Anonymní píše:
@mrav Mně spíš připadá, že všechno odsoudím k nezdaru ještě předtím, než se zasnažím. Dělá mi problém se snažit… A pak mě to mrzí a štve. A čas plyne.
Pak potřebuješ víc sebevědomí. Prostě, jdi do toho, a bud to půjde, nebo ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 19:33
Já mám taky spoustu plánů - zhubnout, abych mohla dělat, co mne baví - běhat, jezdit na motorce. Začnu, vydržím dva týdny, zjistím že to nejde hned, zabřednu zas do starých kolejí. Pak doma mám plány, co všechno uklidím, udělám třetinu, protože si toho naplánuji moc. Vím to, ale chtěla bych toho moc. Ale času málo. Pak jsem na sebe naštvaná, v depresi, že jsem neschopná atd. A přitom dojíždím do práce. Příprava do školy s dětmi 1. a 3.třída. Sama v 1. semestru VŠ. Dům a zahrada. Chci mít školu, být hubená, mít naklizeno, zdravě navařeno, dobře se starat o děti. A ještě k tomu vypadat. Jenže mne to nejde. Ať dělám, co dělám, neumím to přirozeně, musím se hodně snažit a to nejde a pak jsem hodně unavená až zarputile nešťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.18 20:15
@Anonymní píše:
@klárka14 Ano, to jsou přesně moje pocity. Zakl.
Bude nás žen více. Chceme všechno dokonalé a pokud to nestíháme, dáváme si to za vinu. Uvědomuji si to, že to tak je, ale neumím si pomoci. Jedu pořád stejně dokola - maximální nasazení. Výdrž chvíli. Pak strašná únava - deprese i bezmoc. Tak to bude vyhoření.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 20:27
Ještě musím napsat, že mi psycholog nepomohl. Spíše mne to povídání o tom, jak nestíhám, položilo ještě víc na dno. Vyloženě jsem se nutila pak vstát vůbec z postele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 23:14
Mně třeba donutilo zlepšit si angličtinu a jít na vejsku to, že to v práci začalo být nesnesitelné a to mi dává energii bojovat. Nepotřebuješ jen nakopnout?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.18 08:58
@klárka14 píše:
Ještě musím napsat, že mi psycholog nepomohl. Spíše mne to povídání o tom, jak nestíhám, položilo ještě víc na dno. Vyloženě jsem se nutila pak vstát vůbec z postele.
@Anonymní píše:
@mrav Mně spíš připadá, že všechno odsoudím k nezdaru ještě předtím, než se zasnažím. Dělá mi problém se snažit… A pak mě to mrzí a štve. A čas plyne.
Třeba Ti klepe trošičku na dveře deprese. Moderní to slovo, bohužel velmi často podceňované. Dnešní doba je náročná. Člověk se stydí sám před sebou, hlavně v porovnání s ostatními, kteří to zvládají v pohodě, ale příčina únavy, nechuti, beznaděje může být skryta v té mizerné, zákeřné depresi. Nejen podzimní, nebo jarní. Vůbec není známka osobní prohry či neschopnosti návštěva psychiatra. Zeptá se jen na problémy, které máš. Nic nevyzvídá a osobní věci z nikoho nedoluje, to dělá psycholog. Po nasazení dobrého léku se rozzáří celý svět a najednou není nic problém. Chmury odejdou stejně tak, jako přišly. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.18 09:14
Myslím, že si dáváš moc cílů najednou, přemýšlíš, co všechno chceš změnit a protože je toho moc, tak je to náročné, vidíš jen překážky… dej si dva reálné cíle a těch se drž - např. chceš zhubnout třeba deset kilo - tak pro letošní rok si dej cíl 5 kg, přizpůsob tomu jídelníček (omez sladkosti, ale ne úplně, nebuď na sebe moc přísná - jakože ode dneška nic sladkého, spíš si řekni, že budeš třeba méně sladit nebo místo celé tyčinky sníš jen půlku, večer u tv budeš křoupat mrkev a ne chipsy apod. - prostě omezit, ale ne radikálně, aby ses mohla pochválit, když to zvládneš). Totéž cvičení - chceš cvičit, tak se začni třeba ob den večer protahovat - nejdřív jen jakoby rozcvičku, protáhnout tělo, třeba 10 minut, časem přidáš cviky… ale zase nenásilně, žádný velký kroky, ale postupně najet na změnu. Jinak taky hubnu, mě pomáhá to, že vím, že v létě na dovolené u bazénu chci vypadat líp a když se mi nechce cvičit, představím si tu krááásnou postavu z bazénu a jdu cvičit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím…
Vlastně ani nevím, jestli mi lze poradit něco jiného, než abych šla do sebe. Jsem ze sebe strašně znechucená. A smutná, a vůbec - mám tolik negativních pocitů ohledně sebe a svého života, že vůbec netuším, jak to napravit, odkud začít. Děsí mě, že spoustu věcí chci, strašně po nich toužím, ale nakonec mi chybí vůle, prostředky, kombinace faktorů, proč se neuskuteční. Vůbec nevím, jak otočit svůj život. Chtěla bych zhubnout, začít hodně sportovat, cestovat kam chci, hezky se oblékat, naučit se polsky a osvěžit francouzštinu… je toho hodně. Ty první dvě věci asi nejvíc. Vždycky to vzdám, když daná věc vyžaduje úsilí, omezení. Nikdy jsem taková nebyla, vždycky jsem dávala do všeho maximum, šla jsem kolikrát až na hranu… změnilo se to se založením rodiny, dítě má 7. Když se vidím, přijde mi stejně všechno zbytečné (že jsem tak hnusná a marná, že si nezasloužím cokoliv…), ale pak mi přijde strašně líto, že mám jen tenhle život a pokud se nezasnažím teď, druhá šance už nebude… ale neumím se zakousnout a jít za svým jako dřív. Jsem ze sebe fakt strašně zklamaná. Promiňte za anonym.