Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máma nebo tchýně?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.4.06 10:51
Ale ne, prostě je to tvůj pocit z babičky, na ten máš samozřejmě plné právo; jen ona zas má plné právo mít svůj pocit. Chápu, že tě to mrzí, za náma taky babičky nepřijedou (tchyně po porodu 1× a pak vůbec, moje mamka zatím asi 5×), bydlíme v jednom městě, asi se jim nechce, i když jsou čerstvě v důchodu, no tak prostě já jedu s malým za mamkou, když ji chci vidět, a vidí mě ráda, nebo mě sama pozve. Ani s dárkama to nepřehánějí, žádné hodně drahé věci, spíš občas bodíčko nebo dupajdy, tak jednou za šest týdnů; od tchýně dostal Dalis až vánoční dárek, předtím nic - asi ji to nenapadlo, neřeším 
.
Teď jsem mrkla do diskuze Jsem nenormální? a říkám si, že jsem ráda za to, co mám 
I když Dalisovi by snad nehty nikdo nelakoval 
Hezký den. Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.06 10:53
Právě jsi si uměle vyrobila další problém. Urazila ses na nás a přitom ti tu všichni chtěli pomoct, ale si ti není lehké vyhovět, že?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
17.4.06 10:56
namape
docela tě chápu. Máme doma podobný problém, ale spíš s mojí tchýní 
ale ne vůči mě (to, že mě nemá moc v lásce protože jsem jí „vzala“ synáčka mě už štvát přestalo - manža je z Belgie a bydlíme na Moravě - a ruku na srdce moje mamka by se možná taky chovala stejně) ale vůči manžovi - kvůli tomu, aby jsme byli v kontaktu jsme si pořídili počítač a internet, mikrofon a webovou kameru - oni taky a trvalo jim to půl roku, než si našli čas, aby se s tím naučili pracovat - to volali jen když byl doma švagr, teď už to umí sami, ale když se neozveme, tak o sobě vědět nedají, zlobí mě to, protože vím, že je má manža rád a mrzí ho, že se o něj moc nezajímají - na jednu stranu dělali děsné scény z toho, že bude bydlet tak daleko od nich, a teď o něj nestojí - zlobí mě to a zlobí a zlobí
- Citovat
- Upravit
17.4.06 11:06
Namape, já bych to neviděla jako uměle vyvolaný problémy. Jen si myslím, že tvoje máma je mladá a že ji třeba „uráží“ být babičkou. Nemyslím to zle. Jen se třeba nedokáže vyrovnat s tím, že je babička a radši si přednostně hledí koníčků, aby si dokázala, že je mladá. Už jen slovo babička totiž evokuje starou paní. Třeba to jen nemůže kousnout.
Nevím, jak bych se zachovala. Asi bych jí zavolala a rovnou si to s ní vyříkala. Třeba budete ještě obě překvapené. Je to těžké, ale když ona nebude chtít, tak ji nedonutíš.
Moje tchýně, když byla babičkou, tak to taky nemohla zkousnout. Není to moje dítě, ale neteř. A teď, když se s tím vyrovnala, tak je dobrá. O malou se stará, bere si jí, vozí a tak. Ale taky jí to chvíli trvalo, než si zvykla. O reakci na těhotenství švagrové raději nebudu ani mluvit, byla z toho pěkně rozhozená a to věděla, že se snaží. Ale malá je beruška a i tchýně už to kousla, že je babičkou. Jen jí do toho pořád kecá. Tak buď ráda, že ti do toho nikdo nekecá. Uvidíš jak se to vyvrbí.
Držím ti palečky, aby se to nějak vyřešilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.06 12:00
Namape, já chápu, že to mrzí, zvlášť, když jde o maminku.
S tím umělým vytvářením problémů jsem to nešikovně formulovala, když tě tvůj vztah s mamkou trápí, tak to pro tebe problém samozřejmě je .
Bohužel žádná z nás nemůže znát dopodrobna vaše skutečné vztahy, což je nejspíš hlavní důvod, proč v tom nevidí až takový problém většina z nás. 
Zkus se na to podívat s nadhledem, jakoby se to týkalo někoho jiného a ne tebe.
A rozetnout gordický uzel a s mamkou si promluvit? Ty víš sama nejlíp, zda to má smysl.
Každopádně držím palce a netrap se, ať je tvoje holčička šťastné dítě!!!
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.06 12:19
Namape, zdá se mi, že od nás nechceš slyšet náš názor, ale chceš jen potvrdit, že Tvůj názor je ten správný. A když se to nestalo, reaguješ podrážděně..třeba tak reaguješ i při kontaktu s mamkou a odtud plynou vaše potíže? Vím, že je to těžké, zvlášť při únavě při péči o 2měsíční mimčo, ale zkus brát jiný názor jinak než provokaci. L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.06 13:45
Mila devcata, kdyz nekoho trapi, ze se jeho maminka nezajima o vnucku, tak to proste problem je. Sice ne vas, ale od toho jsou prave tyhle diskuze, abychom se navzajem sverily s tim co nas trapi.
Proc jste takove prisne? Dejte bacha, aby jste se za dvacet let nestaly hlavnimi akterkami v „hitparade tchyni“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.06 14:12
namape, po přečtení tvého posledního příspěvku mi to nedá neodepsat. Prožila jsem cosi podobného a tak se na tvůj problém zkusím podívat podobnýma očima.
Myslím si, že problém s vnučkou je jen vrcholkem, či spíš takovou bodlinkou, kterých je hafo. A tam dole je ježek, obrovský a silný - to je tvoje dětství. TAm je zakopaný pes.
Tobě je spíš líto, že nemáš ideální vztahy s matkou a já tu zakládala diskuze, kde jsem chtěla vědět, jak to řešit. A to je nepopsatelná lítost a bolest, kterou cítíš.
Jak říkám, zažila jsem to a cokoliv se v mé psychice pochroumá, má ve své podstatě kořeny v mé výchově.
S tím se člověk musí smířit.
Důležité je jedno milá namape. Tvoje matka není ideální MATKA, takže nikdy nebude ani ideální BABIČKOU. Je člověkem bez vztahu k dětem, bez citového vztahu k čemukoliv. Krom majetku, třeba… 
Ale to je jedno. PRostě to ber tak, že to tak je a nelam to. Vaše malá tedy bude bez babičky, tak ji pořiď spoustu nepravých tetiček, svoje kamarádky a známé… Na babičkách svět nestojí.
Já ty svoje problémy začala řešit přes kineziologii a pomáhá mi to maximálně si uvědomit diametrální odlišnost sebe a svojí matky. A taky se smířit s tím, že jsem byla nechtěné dítě…
Je to těžké, ale jde to. A výsledkem je, že je mi líp, starám se o sebe a neberu na sebe zodpovědnost za životy svých rodičů. Já dost trpěla jejich hádkami a myslela jsem, že to je kvůli mě. Že jsem tak špatná. Jenže oni se hádali i poté, co jsem se odstěhovala…Prostě koníček, hobby…
Jako problém do budoucna bych viděla ručení za byt. To ti bude předhazovat, pokud to už nedělá. Pro mojí matku je tohle parádním nástrojem vydírání a výčitek… Bohužel nejsme bohatý, abysme to změnili, tak nezbývá než to pouštět jedním uchem tam…
Ač je mi te'd už mnohem líp, netoužím po ideální babičce pro našeho syna, líto mi to je. To nepopírám. Já měla babičku výtečnou.
A bolí mě pohled na ideální rodiny, na ideální vztahy, to opravdu člověka mrzí.
Nezbývá než se opřít do vlastní rodiny a takovou rodinu vytvořit svým dětem… ne? Buď silná… a omlouvám se za svůj první komentář, ale nakýblovaný prarodiče mě vytáčejí k nepříčetnosti…
Jestli chceš, ozvi se mi přes SZ,můžeme si o tom popovídat.
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.06 14:13
Víš, pokud je tvoje maminka tahkle „svérázná“, tak tě to sice určitě mrzí, ale situaci a mámu nezměníš, když se ti to nepovedlo změnit za ty roky. Představ si, že by takhle s tebou jednala před dcerkou, až bude trochu větší…
Je fajn, že máš skvělého manžela, který ti sebevědomí podpoří, než aby po tobě šlapal.
Teď máš šanci být lepší maminka ty, v budoucnu i lepší babička. Ať se ti daří. Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
17.4.06 15:34
Než jsem stačila napsat, napsala ti shodně s mým názorem NiKina. Myslím že tvoje máma je stále ještě nedospělý a nevyrovnaný člověk. Někdo se chová dospěle v 16, někdo je nedospělý třeba v 50. Měla tě velice brzy a asi se s tím celý život nesrovnala. Ty máš svoje dítě o 7 let později než ona a máš ve své matce odstrašující příklad jak se dítě nemá vychovávat. Smiř se s tím, že z ní nebude nikdy ideální babička a užívej si své dcery. Taky mám dojem že na mámu začínají doléhat roky, chtěla by být věčně mladá a ty a tvoje dcera jí připomínáte že to tak nebude věčně. Znám podobnou paní, o děti se moc nestarala, vnoučata jí nezajímala a ted v 60 si každému stěžuje, že ji nikdo nenavštěvuje. Samozřejmě k ní rodina nemá žádný vztah, když viděla vnoučata tak jednou za půl roku, ted v 15 letech o ní nejeví žádný zájem.Tak bud statečná, netrap se s tím, máš svoji rodinu a na tu se soustřed. Matka si na vás vzpomene až vás bude sama potřebovat.
- Citovat
- Upravit
17.4.06 18:40
ANO máš problém, ano rodiče by měli být dobrými babičkami a dědy, ano rodiče by měli podporovat svoje děti… Jenže jak psaly holky přede mnou, tvoje máma taková není. Ano, bolí to moc uvědomit si, že člověk, který by ti měl být nejbližší, ti hrozně ubližuje. A z tvého popisu ti opravdu hodně ubližuje. Nečekej ode mne, že ti poradím, jak to změnit. To nejde, pokud tvoje máma nebude chtít. A ona nechce. Nechci ti přidělávat problémy a starosti - s matkou nepohneš, můžeš pohnout jen se svým postojem, aby tobě to nevadilo, aby tobě to neubližovalo. Ano mohly bychom si tu všechny svorně zanadávat na tvoji mámu, to asi potřebueš slyšet, ale co to vyřeší? Je mi to tak líto, že ti nemohu jinak poradit........Vynalož svoje síly na kontakty s lidmi, kteří tě přijímají a jsou na tebe příjemní. Na ty, kteří ti vracejí svoji lásku, budeš mnohem šťastnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.06 04:31
Namape, kočko, když to tak čtu, tak si říkám, žes to teda neměla s mámou nikdy jednoduchý. Některý věci, co popisuješ, snad ani normální milující máma nemůže udělat. Je mi to strašně moc líto, protože podobnou zkušenost měla moje máma s tou svojí. Taky odešla z domu dost brzo a moc jí pomohlo, že měla v oporu v manželovi, našem tátovi. Rodinu to strašně stmelilo, vážili jsme si fungujících vztahů a drželi při sobě. Jak psaly holky, zaměř se na svou rodinu a buď s lidmi, kteří tě mají rádi a ty je. S mámou mít ani nikdy normální vztahy mít nebudeš. Ale pokud ani ona sama nemá moc chuť vídat s tebou nebo s vnučkou, skoro si říkám, buď ráda. Má máma se vždycky snažila, aby alespoň kontakty mezi vnoučaty a babičkou byly normální, jenomže vždycky, když jsem byla s babičkou sama, musela jsem poslouchat už od malinka, jak jsou mí rodiče špatní a neschopní a dokonce mi vyčítala i takový věci jako kdo byl na svatbě a přitom tam podle jejího názoru být neměl. Samozřejmě, že když jsem dostala rozum, tak jsem jí řekla, že jestli bude křivě mluvit o rodičích, tak se s ní nebudu vídat a dodržela jsem to. Ale v pěti letech jsem se tomu bránila dost těžko. Říkám ti to proto, že je taky docela možný, že by mohla tvou dcerku popouzet proti tobě „Podívej, jak je tvoje máma nemožná!“ Vím, že je to těžký, ale zkus si z toho vzít to lepší. Když nebudeš trvat na kontaktech s konfliktní osobou, která tě úmyslně zraňuje, konfliktů ubyde a přibude pohody. Čert vem nějaký bodýčko navíc.
Míša
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.06 14:04
http://bd.lilypie.com/KX5kp2.png
holky jen něco zkouším nezlobte se prosím
""http://bd.lilypie.com/KX5kp2/.png:http://bd.lilypie.com/KX5kp2/.png
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
