Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně lepší než moje rodiče?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.4.06 17:06
Tchýně lepší než moje rodiče?
Ahojky, čtu tady jak je to s tchýněma složitý 
. To já si nemůžu stěžovat. Můj manžel je jedináček a tak moje tchýně řeší jenom nás. Z vnoučete je úplně vedle, pořád volá, stavuje se tu často na návštěvy, chodí nám venčit psa, vnoučeti založila spoření, no nemůžu si ji vynachválit 
. Zato moje rodiče se ozvou max. 1 xza týden, moje máma pracuje 10 minut pěšky od nás a zastaví se tak max. 1× za měsíc. Na návštěvu přijedou taky tak 1× za měsíc a to na kafe, pochovat malou a domů. A to nemluvím, když jsem byla v porodnici, to moje máma se za mnou na vnouče vůbec nepřišla podívat a ani nezatelefonovala (prý z pracovních důvodů 
), zato tchyně tam byla skoro denně, nosila mi jogurty a ovoce a byla z malý úplně hotová. Tchýně i moje rodiče bydlí taky v Praze. Máte taky podobný zkušenosti s prarodičema? Že by prarodiče manžela byli „lepší“ než vlastní?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.4.06 18:15
:o)
Ahoj,
je mi to trapné, ale mám podobnou zkušenost. Mám radši „tchyni“ (nerada jí tak říkám) než naše. Ona mi do ničeho nemluvím, dá se s ní rozumně popovídat, zajede se na nás podívat, neustále nám něco vozí, naší holčičce kupuje věci, nebo nám pro ni dává peníze (dáváme jí to na spoření). Zavolá jaxe máme, pohlídá (jak mi byly milé 2 hodiny před Vánoci, když jsem potřebovala nakoupit) a NEDELA MI NIC NATRUC..
Naši dokážou akorát kritizovat:proč nedostává čaj, proč nemá dudlík (nedokážou pochopit, že se po nem dáví), jakto že má zase nové oblečení, proč kupuju jednorázovky (máme je jen na cestování, k doktorce) atd atd. Jejich obvyklá hláška je „přijeďte k nám už jste tu dlouho (-rozuměj max týden) nebyli“ když řeknu aby oni přijeli sem, že je to k nám stejně jako k nim a že není levná záležitost jezdit jen k nim skoro 80 km každý týden tak nemají čas bla bla..
Tak si z toho nic nedělej. Jak mi řekla jedna známá: představ si, že by byly „na ránu“ obě dvě strany příbuzných 
Olivia
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
6.4.06 19:00
Ahojky,
tak u nás jsou „na ránu“ obě dvě strany.
Oba taťkové jsou super, ale mamky…
Tchýni vidím jen občas, protože ji jaksi nezajímáme. Minulý týden měla narozky, manžel jí volal, jestli můžeme o víkendu přijet a ona řekla, že ne, že musí uklízet 
. Na tom by nebylo nic tak divnýho, kdyby neměla 1+1 a pořád naklizený. 
.Mně osobně to nevadí, ale mrzí mě to kvůli manželovi a malé Michalce.
No a moje mamka je zase opačný případ. Bydlíme u nich v baráku. Nechali nám 3+1 a sami mají v přízemí 2+1, ale od té doby co máme malou Michalku (6 m.), tak je tady pořád, což by mi nevadilo, kdyby neměla pořád nějaký debilní poznámky. Vůbec si neuvědomuje, že jsem dospělá a chci a budu si dělat všechno podle sebe a ne podle ní. Brzy mezi naše byty budeme dávat 
rokarton, tak snad to pomůže.
No, ale tím vším jsem chtěla říct, že jsem začala být alergická na obě 
. Což mě pěkně štve, protože jsou součástí našeho života. No, nenaděláme nic.Třeba bude časem líp.
Nepřihlášená Sellinka
- Citovat
- Upravit
6.4.06 20:08
Ahoj,
i takove tchyne jsou, to muzu potvrdit!
Moje tchyne je taky uplne normalni a pohodova zenska, tchan je taky fajn- vzdy ochotny pomoci, mily, sam od sebe mi treba zavola „jentak“ jak se mam apod. Zato moji rodice to je tragedie, ze se mi o tom nechce ani psat
A to moji rodice bydli pres ulici Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.06 23:00
Ahoj holky,
taky se připojuju do klubu. Mám tchýni vzdálenou 250 km, takže ji vidím tak 5× do roka, ale to se může roztrhnout. No a samozřejmě často volá. Zato moji rodiče bydlí ve stejné vesnici. Malou vidí sice často, protože tam chodím z toho důvodu, že jsem se jaksi vzdálila svým vrstevníkům (díky práci o kterou jsem teď přišla ). Jenže jaksi stále čekám slova " dej mi malou, já ji pohlídám" ale ono nic. Když vidím babičky, jak chodí s kočárky (i několikrát týdně - často je potkávám) tak se mi hrnou slzy do očí, jak je mi to líto. Jak často vaši rodiče hlídají děti, nebo si je vezmou, třeba jen na hodinku? Teď jsem se zařekla, že jim už ani neřeknu, když to budu opravdu nutně potřebovat. Raději se toho vzdám nebo řeknu sestřenici.
Cate
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.06 23:24
Ahoj Cate,
nechci psat o tchyni, jenom reaguju na tvuj dopisek - mne malou nikdo nepohlidal nikdy, krome manzela. Mamka bydli vedle v baraku a jaksi bohuzel. Byla jsem urazena a zarekla jsem se, ze radsi padnu na usta, nez bych zebrala o pomoc. NO a ted potrebuju jit k doktorovi, manza hlidat nemuze, tak jsem zkusila maminu… a ono to jde, je nadsena, v praci si to zaridi. Mozna na to vasi cekaji, nechteji se ti vnucovat, maji pocit jak to krasne zvladas. Byt tebou hodim hrdost za hlavu a o pomoc si reknu, myslim ze te neposlou do haje ale radi pomuzou. Drzim palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.06 06:45
Cate, přesně tě chápu, nedávno jsem se tu zpovídala v diskuzi „Jak přežít samostatnost?“. Taky mě to mrzí, ale radši padnu na ústa, než žebrat. Žebrala jsem dvakrát, když jsem nutně potřebovala olítat několik úřadů a měla jsem pocit, že děsně obtěžuju, měla jsem to na talíři.
U nás jsou na ránu obě strany, ta moje víc. Když jsem byla těhotná, moje máma mi řekla, že bych radši měla potratit… a valila na mě haldy svých starostí a vymýšlela si rozbroje proti mě a manželovi. Bylo to šílený a kdo nezažil, nepochopí, jak moc to bolí.
A kolik práce dá vůbec pochopit, jak někdo může být takový…
Buď sobecká myssaku, jinak to asi nejde. Mysli na sebe a svou rodinu, na ostatní kašli. Je to těžký, mě dost pronásledují výčitky svědomí, je to moje rodina, ať jakákoliv, ale v rámci zachování domácí pohody do toho občas musím praštit. Následně si vysloužím dlouhé telefonáty typu „seš sobec sobeckej rozmazlenej..“
Je to smutný a po pravdě fakt nevím, jak to řešit.
Jak se s tím smířit.
Držím palečky všem
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.06 07:37
ahoj já jsem na tom s rodiči taky dost blbě, moje rodiče nemají zajem ani o mě ani o mé dvě děti, jejicfh vnoučata mam tady založenoiu diskusi zneužívané dítě, takže po jejím přečtení asi pochopíte proč, manžel boužel už rodiče nemá takže jediný bližší vztah mám s bývalou tchýní, která se tak jednou za 2 měsíce zastaví obou dětem, nejmladší není její vnuk, přinese nějaké dobroty a hračku jinak nemám bohužel nikohgo ani kdo by pohglídal a ani komu by moje děti říkali babi a dědo, ke komu bychg jela na vánoce na návštěvu. Mrzí mě to nejvíc kvůli dětem na mě nezáleží ale ty děti za nicf nemůžou, musíme to zvládnout sami, držte se . Jana 2 kluci a mimi v bříšku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
7.4.06 08:44
Po přečtení příspěvků jsem musela taky napsat. Zní to fakt šíleně, ale já mám taky o hodně lepší vztah se svojí tchýní než s vlastní mamkou. Problém s hlídáním zatím nemám, ale čeká mě to za chvilku, jsem v 8 měsíci těh. Moji rodiče od nás bydlí asi 45 km a za dobu co bydlím sama u nás byli jen jednou a podruhé když jsem se vdávala a to jěště pomalu ani nechtěli na svatbu jít.Co jsem těhotná tak mi mamka volala jen 1× a to si musela nejprve postěžovat a pak se mě teda uráčila zeptat jak se mám. O takový telefonát ji nestojím, raději at nevolá. Tchýně bydlí ve stejné bytovce jak my, vidíme se denně a může se pro nás roztrhnout. Mě to moc mrzí, že se nám snaží pomáhat jak můžou a vlastní matka nic. Už si pomalu ani nevzpomene, že mám narozeniny a na manželové taky né, ale ona když má naroz. tak už ji nejvíc zajímá jestli dojedeme. Od svatby jsem se zapřisáhla, že k ni nepojedu, už je to půl roku a taky jsem s ní od svatby nemluvila. Mám jěště 3 ségry a ty bydlí ve stejném městě jak mamka a mají rodinu taky nepohlídá a když, tak pak chodí a pomlouvá, že musela hlídat. Nevím po kom mamka je, protože i babička(její mamka) nechápe proč je taková, ona raději dá přednost druhým než vlastní rodině, ale at se pak nediví, že za ni nikdo nepříjde. Mamka se s mým otcem rozvedla když jsem měla 2 roky a celou dobu jsem se s otcem neviděla, zakazovala mi to, ale už mám svůj život a tak jsem ho vyhledala a stýkáme se a je fajn, tajila jsem to 2 roky, ale nakonec jsem ji to řekla a měla námitky, ale já jsem ji hned uzemnila, že mám svůj život a ona mě neživí tak si budu dělat co chci. Člověk musí být asi tvrdej, je to těžký, zvlášt k vlastním rodičům, ale nedá se nic dělat. Musí jim vracet to co oni dělají nám, bud si to uvědomí nebo né, ale v mém případě nééééééé.
Je fajn, že se založila diskuze na tohle téma, aspon si tady můžeme postěžovat a hlavně vypovídat, doma manžel už o ní nechce slyšet, protože je na ni nasran…a sice se snažím na to nemyslet, ale nejde to.
Tak se všichni držte, pevné nervy…jěště, že aspon vycházíme s tchýni, jinak by mě asi trefilo 
- Citovat
- Upravit
7.4.06 09:19
Dlouho jsem přemýšlela, jak je to vlastně u nás.
Manželovi rodiče jsou jednoznačně moudřejší. Do ničeho nám nekecají, neobviňují nás, že k nim nejezdíme (jsou 450 km daleko, takže k nim fakt skoro nejezdíme), chovají se hezky k nám i dětem, vždycky ochotni pomoci. Taky mi vychovali nejskvělejšího manžela pod sluncem 
.
S mými rodiči se malinko škorpím pořád. Jsou to jen drobné hádky, nic zá:,–(ního, a i oni už snad pochopili, že tudy cesta nevede, protože jsou ty dohady, proč děláme tohle tak a ne onak, jsou stále míň časté.
Jenže mí rodiče jsou mí rodiče a v jejich přítomnosti se vždycky cítím líp, než v přítomnosti tchýně a tchána.
Míšo , nevím, jestli bych považovala tak extrémní zájem tchýně (nebo mamky) o moje děti za velké plus, spíš naopak.
NiKi , tvoji rodiče ze sebe teda chrlí perly. Říkají tím jedině to, že jsou naštvaní na sebe, že výchovu svého dítěte nezvládli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.06 09:23
Já musím říct, že se asi trochu vymykám. Mám fajn rodiče i tchánovce. Mám dvouletá dvojčata a od mala mi s nima pomáhají.Chodím do práce na 5h denně a 2× týdně děti hlídala tchýně.Teď šla moje mamka do důchodu tak bude hlídávat ona a tchánovci si je budou brávat občas ven odpoledne.Jsem moc ráda,že jsou všichni fajn i když neříkám, že občas nemám nějakou výhradu- ke tchánovcům i k našim, ale to jsou jen prkotiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.06 09:43
Já jsem tím výše uvedeným příspěvkem taky vlastně chtěla říct, že mám v podstatě obě strany fajn.
Jen s těma našima se často škorpíme kvůli maličkostem.
K tchánovcům nemám výhrad
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.06 11:04
Ahoj holky,
tohle asi záleží nejvíc na každé z nás, co považuje za přiměřený zájem. Kdyby mi tchýně nebo máma denně volaly, rozhodně by mi to vadilo. Voláme si tak 1× týdně delší telefonát a tak obden si pošleme SMS. Naši bydlí 55 km od nás, tchánovci 100 km. Mě to připadá ideální vzdálenost. Sice mi nepohlídají děti několikrát v týdnu na odpoledne, cokoliv potřebuju zařídit tak s dětmi, teď už teda jen s tím mladším, starší chodí do školky. K rodičům jezdíme tak 1× za 3 týdny na víkend. Naši občas přijedou k nám na otočku na jeden den o víkendu. Ani jedni nám do ničeho nemluví, sice to ze začátku zkoušeli, když se narodila první dcera (maminky), když jsme se přestěhovali do jiného bytu (tatínkové), ale slušně jsme jim vysvětlili, že si chceme dělat věci převážně po svém. Když potřebujeme poradit, poradí. Vztahy máme myslím slušné s oběma stranami, ale jak jsem psala - pro někoho by tenhle model znamenal nezájem, mě to vyhovuje.
Jo, a tchýně u nás byla naposled před 1,5 rokem, když jsem se vrátila s Víťou z porodnice, tchán asi před 2,5 lety. Ten do Prahy nejezdí vůbec, ani za jeho dcerou, z Prahy má prý hrůzu 
Ale tchýně ještě se svojí matkou jezdily do Prahy docela často, uklidit jejich skoro 90ti leté příbuzné a u švagrů se vždy zastavily. K nám je to prý daleko Mě osobně by to bylo jedno, ale bylo mi líto, když se Míša ptá proč k nám babička nejezdí a k holkám (neteřím) ano
Katka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.06 11:06
Holky, jak tak čtu některé příspěvky,tak je mi smutno, jak se k někomu můžou vlastní rodiče chovat…:(
ale k tématu- u nás se musíme spolehnout taky sami na sebe, přestože oboji rodiče bydlí ve stejném městě. Tcháni jsou skvělí, ale mají 70 let, domek, zahrádku, psa a doma rozvedeného syna na vozíku, navíc jeho děti tam denně chodí přímo ze školy až do večera, než si je švagrová odveze domů. Tudíž toho mají plné kecky, takže vzhledem k tomu všemu a věku je nechceme otravovat. Bydlí kousek od nás a tak tam s radostí a v pohodě 2× týdně zajdu během dne a v neděli i s manželem. To si oba s malým pohrají a mě uvaří kafíčko, něco dobrého k zakousnutí a obloží mě novinama:) takže to je dobré pomoc.
Naši bydlí kousek dál, busem a pěšky asi 30 minut, ale oba v procesu, důchod v nedohlednu. Tata chodí dost pozdě, máti tak nějak normálně, ale vzhledem k tomu, že učí, musí odpoledne opravovat písemky, dělat si přípravu na další den a starat se o rodinu…Takže sem zaběhne jednou týdně, když na gymplu učí jen krátce. Jinak my se tam stavujeme o víkendu, ale štve mě, že ne oni u nás tak často(nemají prý čas). No je fakt, že mají ooobrovský starý barák s megazahradou, kde je furt odjakživa spousta práce, od jara do podzimu. Takže ten čas fakt není, navíc máti trpí na šílené migrény, takže věčně je s hadrem na hlavě a kbelíkem u postele:((( a je ten typ, co má děsně málo energie a musí s ní šetřit, takže když už má čas, tak potřebuje kafe a dobrou knížku na relax. Tohle vše já vím a respektuju to, i když mě to taky mrzí-v životě mi nebyla jezdit s kočárem.
Takže souhrnně-s obojími rodiči vycházíme dobře-i když trochu se odjakživa třeme s mým otcem, děsně mi leze na nervy, čím je starší, tím horší:) hlavně nemohl skousnout, že jsme se rozhodli nebydlet u nich v baráku, který má dva byty a je drahý na utáhnutí a on s tím počítal-no ale my jsme nechtěli, tak jsme v paneláku…ale jinak nám ani jedni rodiče vůbec do ničeho nekecají, což je úžasné a děkuju jim za to.
No těším se, že v létě budem u obou více-oba dědečci hodlají na zahradě vytvořit Vítkovi pískoviště, tak to budeme pěkně střídat a třeba si na ně malý zvykne víc a oni na něj a víc ho také pohlůídají:)
takže tak u nás.
K.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.06 11:26
Čauky holky,
tak jak to tady čtu, některé babičky hlídat a vozit kočár nechtějí. . Moje rodiče se nám nabídli hlídat a povozit pro případ, že bychom chtěli jít třeba do kina, ale to jim tam malou musíme přivést a zase si pro ni přijet. V šestinedělí, když jsem potřebovala pomoct nejvíc, si máma vzala sice 3 dny dovolené (prý kvůli nám) , ale ve finále se u nás s tátou zastavili na 2 hodiny na kafe vyfotit si malou a jinak si máma nutně musela shánět zimní bundu (má jich asi 5 ) a dojít k holiči, no hrůza.
A to je Berča zatím jejich jediný vnouče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
