Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
ArankoC. nejsem zakladatelka. Kdyby jí jen občas napsal tak neřeším, ale on jezdí k ní domů její rodiče ho pořád berou jako kdyby se v životě nerozvedli. Zkoušela jsme to zkousnout, snažim se jibrát jako součást, ale prostě to extra nejde. Nevím jestli je to tím, že jsem matka a holt se mi mozek zcvrknul na mimčo. Ano mimčo se narodilo brzy, ale nikdy bych to nevrátila a jsem za to ráda. A ano jsem mladší přesně tak jak to napsala ANT1.Přijde mi to líto, když někam jede a vrátí se a povídá jak to bylo super, jak se ožrali a jaká byla zábava. A já mu mám vyprávět kolik plen sem měnila, kolikrát kojila? To ho nebere. Snažila jsme se mu vysvětlit hjak se cítím čím mi ubližuje, že pokud chce svůj život svobodný tak že odejdu a že mimčo může vídat tak jak dosud.Na to moc nic neřekl,2dny je dobře a pak znova. Přijde domů v šest a ani jeden z nás se nemáme o čem bavit. Když mu řeknu, že nechápu proč se mnou je, když s ní bylo vše super. Říká že mě má rád, ale ani jednou mi to nedokázal. Asi chci moc, ale která ne. Každá by chtěla chlapa, který by jednou dal přednost jí před kamarády. Pomohl jí, aby nemusela bejt na vše sama. Okolí mi říká vydrž, zkousni to, ale co z toho mám? Jsem smutná, věčně naštvaná a takovou má mít mé dítě mámu? miluju ho, ale z jedné strany to nestačí. Holky děkuju a omlovám se.
No tak to není dobré, tam bych ty návštěvy u rodičů razantně zakázala, vypadá to blbě… ![]()
@ArankaC. píše:
No tak to není dobré, tam bych ty návštěvy u rodičů razantně zakázala, vypadá to blbě…
Jak chceš dospělýmu chlapovi něco zakázat natož razantně? Bez ironie, já fakt myslím, že toto nejde. razantně zakázat návštěvy rodiny - copak je mu 5?
Holky, vložím se ještě jednou.
Jak jsem výše psala, s bývalým jsme se po rozchodu kamarádili. Z mého hlediska to bylo opravdu kamarádské a taky jsem měla radost, že dělám naschvál jeho nové přítelkyni (předtím to byla moje dobrá-teda myslela jsem si to, než mi ho přebrala) kamarádka.
Jenže on po čase zjistil, že šlápnul vedle, což mi i řekl a jsem přesvědčená, že se mnou udržoval kontakt, protože doufal, že mě dostane zpátky. Pomáhal mi i finančně atd…
S bývalým se už nestýkáme, jen si občas zavoláme, protože můj manžel byl z toho špatný a já ho chápu. Myslím, že pokud si to situace vyžaduje, mají se bývalé vztahy zpřetrhat.
PROČ SE PRÁT ZA VZTAH S BÝVALOU-BÝVALÝM, KDYŽ OD TOHO UŽ NIC NEČEKÁM! MÁ MI ZÁLEŽET NA TOM CO MĚ ČEKÁ A NE CO BYLO, A NEBO ČEKÁM, ŽE PRÁVĚ Z TOHO NĚCO OPĚT BUDE?!
@Sisulík píše:
Jak chceš dospělýmu chlapovi něco zakázat natož razantně? Bez ironie, já fakt myslím, že toto nejde. razantně zakázat návštěvy rodiny - copak je mu 5?
Ale on navštěvuje rodinu svojí bejvalky, a to, má milá nazlob se, dle mého názoru už je trochu pri vela… ![]()
AnT1:28.Já mu nic nezakazuju, jen jsem mu několikrát řekla, že mě mrzí, když tam jede, že mi to není příjemné kort když tam občas přespí. Chápu, že minulost má každý, ale když má dítě a tvrdí, že mě má rád tak proč se tak nechová. Když jsem byla těhu(rizikové)tak na mě moc ohled nebral, ale když je něco jí tak to hned řeší. Ono je toho víc, ale to nikoho nezajímá tak to rozebírat nebudu. Já vim, že ve vztahu musí být důvěra, ale copak to jde když vám x-krát lhal a stýkal se s ní?
Mimochodem, nejsem žena, ale chlap
.
Mno, 28 let, to bych řekl, že je věk kde se to pomalu láme. Tím myslím, lehce nad 30 let už začíná ujíždět vlak a výběr je opravdu čím dál horší, ale do 35 se to stále dá a ještě si chlapa i vybereš snadno.
Nechci se moc opakovat, ale trochu to promysli, ono asi není ani moc co. Podle tvých i byť jen kusých informací to máte ke kompromisu nekonečně daleko a tak je to relativně i pro tebe lehké.
On ti má být oporou a ne tvoji kotvou, která bude táhnout ke dnu. Taky být na vše sama celý život, kolem dětí. A s jeho stářím to půjde jen a jen dále do kopru.
Chceš žít takový život, jaký máš teď?
Zahoď kotvu, raději si najdi někoho stejně starého, rozumné a hodného. Proč si jím, který není doma, budeš blokovat to, aby jsi někoho našla? Teď si můžeš ještě vybírat, chlapy se začínají taky kolem 30 usazovat, někteří, ale za 10let už bude pozdě, nebudeš pro ně tak atraktivní a zbudou na tebe jen zbytky, které odhodily ostatní ženský.
@ArankaC. píše:
Ale on navštěvuje rodinu svojí bejvalky, a to, má milá nazlob se, dle mého názoru už je trochu pri vela…
Já nejsem Tvá milá- aspoň o tom nic nevím ![]()
No nic.. to že je podle názoru kohokoliv - včetně anonymky něčeho privela…může bejt ..na to jsem se neptala, mě zajímá jak lze někomu dospělýmu cokoliv zatrhnout a na tos mi neodpověděla.
Můžu říct partnerovi názor, říct jak se cítím, když dělá to nebo ono a jak to na mě působí a možná tak vyjádřit přání, ale zakázat někomu něco? Těžko. není to mý dítě.
Sisulík:Já mu nic nezakázala a ani nazakazuju.Jak píšeš řekla jsme mu jak se cítím, že mě to bolí atd. Nikde jsme nepsala že mu něco zakazuju.
@Anonymní píše:
Sisulík:Já mu nic nezakázala a ani nazakazuju.Jak píšeš řekla jsme mu jak se cítím, že mě to bolí atd. Nikde jsme nepsala že mu něco zakazuju.
To byla reakce na @ArankaC. ne na tebe.. ta píše, že by bylo cituju: bych ty návštěvy u rodičů razantně zakázala a já si jen myslím že to v rovnoprávným vztahu nelze, tak jsem reagovala na toto - to nebylo na tebe.
Jinak víš, ono je to celý o Tobě. kde máš Ty tu hranici toho, co je nebo není únosný a jak moc je přítel ochoten o tom komunikovat..a pokud není, je to špatný.. nikdo se nezmění když sám nechce a poručit se to nedá. Jde o to, abys věděla, jestli takto zvládneš žít a netrápit se, hodit to za hlavu. Já se přiznám, že toto by bylo pro mě silný kafe co píšeš a pokud by partner nereagoval a nevnímal mě, začala bych uvažovat jak žít bez něj.. pomalu lehce přemejšlet co dál.
40let, to je dost velký rozdíl. Co já mám zkušenosti, tak pro něj nejsi ani partner k rovnocenné diskuzi. Proto ti jak jasně dává najevo, jak to bude, nebo máš smůlu. Trochu mi to připomíná chlápka co se chová víc jak její otec, než muž, kterého znám.
V jeho věku už ho novým kouskům nenaučíš. Zkusit to jde, ale moc času bych tím neztrácel. ![]()
Sisulík:Já o tom uvažuju víc než dost. Pořád čekám i když nevím na co.Asi až se opravdu stane ta poslední kapka. Kdybych vypsala vše co v tom je tak je to román, ale to by mě mohl někdo poznat a to nechci. Snažim se o tom bavit, ale on je v pohodě, jemu to přijde naprosto normální a nechápe mě proč to tak dramatizuju. Nakonec jsem ta špatná já.
Ant1:je to 11let rozdíl jsou na tom jiní i víc. Dřív jsme si rozumněli, mluvili o všem, podobné zájmy, sportovně naladěni. Ale mým těhu a mimčem(strašně moc chtěl)se to zhroutilo.On si žije svůj bezstarostný život mládence. Někdy mám pocit, že ho děsně obtěžujem a narušujem plány. I když říká že ne, ale pak bez pocitu viny odjede pryč. Omlouvám se, že si tak vylévám srdce, ale nemám komu se svěřit.
Mimčo přišlo brzy. neměli jste čas se poznat. Podle mě se moc nemáš čemu divit. Je to smutný. Podle mě to budoucnost nemá růžovou, ale přála bych ti to.
Kolik vám tedy je, aspoň přibližně? Hlavně tobě.