Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sice do vašeho vztahu nevidím, ale tohle všechno by mi vadilo. Pokud s vámi chce být, tak přece musí chtít aby jste se měli dobře, ne? Ne aby on ukájel svoje nepotřebné potřeby a vás házel do finančních problémů! Jsi si jistá, že s ním chceš zůstat? Že si s ním šťastná???
Tak opravdu připadá v úvahu akorát že s tím bude sám chtít něco udělat. Sednou si, vysvětlit si všechno co tím způsobuje¨a co se stím dá udělat… jinak asi nic.
Tak jediná šance je léčba(ústavní nebo jen od začátku ambulantní, podle možností rodiny) a odstřihnout ho od peněz. Nesmí mít přístup k hotovosti ani k účtům, jen své kapesné, vše ostatní musí zařizovat jiní.
On s tím musí souhlasit a nesmí se tomu bránit. Je to složité, protože dospělý svéprávný člověk se vždy může dostat ke svým penězům, ke svému účtu.
Ale pokud opravdu chce, jde to.
Z hlediska gamblera - je to nemoc a není to tak jednoduché, jak se to ostatním, kdo tím netrpí říká.
Z hlediska jeho rodiny - pokud s tím nepřestane a nepodaří se vám dostat jeho nemoc pod kontrolu, budete nešťastní všichni.
Pokud chce sám nemocný, jeho rodina a narazí na dobrého terapeuta, opravdu to jde. Nikdy ale člověk neví, kdy se to může vrátit.
@Anonymní píše:
Tak opravdu připadá v úvahu akorát že s tím bude sám chtít něco udělat. Sednou si, vysvětlit si všechno co tím způsobuje¨a co se stím dá udělat… jinak asi nic.
Vysvětlovat můžeš jak chceš, to nepomáhá. Protože gambleři, pokud nemají ataky a zrovna je netrápí „vyvolávací příčiny“, tak uvažují docela reálně co se týče peněz a domácího rozpočtu, co by za ty prohrané peníze mohli už mít.
V Anglii jsem potkala Poláka, který utekl z domova, kde měl dobré postavení, dům a rodinu.Doma zanechal obrovské dluhy.Do Anglie jel s přesvědčením, že začne nový život. Vydrželo mu to tři měsíce. Pa k to vypadalo tak, že v pátek dostal šek a v sobotu neměl za co koupit jídlo. Byl tak vyhublý, ani koukat se na něho skoro nedalo.Brr.
A k běžnému psychiatrovi bych ho neposílala, našla bych rovnou odborníka na závislosti. Psychiatrička moc nepomohla.
Mám známého, kterému se daří žít s touto nemocí už delší dobu celkem normální život. Ale chce to spolupráci, jednak nemocného, jeho terapeuta a v neposlední řadě jeho rodiny.
@Anonymní píše:
Považuje se za závislost, když bude hrát třeba jen jednou za půl roku ale za to vše co je na účtě?
Ano. U závislosti nezáleží na tom, jak často ji provozuje, jde o to, že bez ní nemůže být..
Např. můj ex přítel dlouhá léta pil alkohol. Se mnou s tím přestal, ale kdykoli šel sám do hospody, vrátil se domů nad ránem po x pivech.. Nebylo to pravidelně, ale stalo se to vždy, když vlezl do hospody - prostě nedokázal zůstat jen u jednoho piva..
Jednou jsem ho tam nechala, sám řekl, že přijde v deset.. Přišel někdy nad ránem, ale to už jsem doma nebyla. Za pár dní si se mnou promluvil a přiznal, že je závislý a navrhl, že do hospody budeme chodit jen spolu a vždy se předem dohodneme, kolik tam toho vypije.. To jsem brala - hlavně proto, že sám přišel na to, že má problém..
Tak jsem mu napsala ( je přes týden v práci a doma na víkendy )ať přestane pít a sázet, když to nepůjde tak k psychologovi a když ani to nepomůže, tak že se domluvíme na mé a jeho budoucnosti - kvůli dětem. prý se můžeme domluvit hned. Tak myslím že to vyřešil za mě… ![]()
@Anonymní píše:
Když by nebylo tech jeho problému, tak jsme šťastní…
No jo.. To je tak ale s každou závislostí.. Představ si, že by to nebyly automaty, ale heroin.. Jak by ses k tomu stavěla pak? Řešila bys, jak často/nečasto si píchne, nebo by ti vadila byť jen jediná dávka? Brala bys jeho závislost jako ohrožení vašich dětí a vaší rodiny do budoucna? Věřila bys, že to má pod kontrolou a dostane se z toho sám…
Psala jsi, že je k tomu ještě závislý na alkoholu - bohužel, to je docela častý jev - pokud se neodstraní důvod toho, proč člověk utíká k takovým zkratkám (proč ho běžný život neuspokojuje), tak se sice vylíže z jedné závislosti, ale nahradí ji jinou, a je jedno, zda to jsou automaty, hry na počítači či „neškodný“ sport (za ten bys asi byla ráda, viď..).
Bohužel je smutné, že Češi jsou absurdně toleranní vůči alkoholu, takže jeho rodina tě ve tvých snahách o eliminaci alkoholu též nepodpoří.. No.. Je to pekelná cesta.. ![]()
Ahoj radči jako anonym, manžel taky hrával automaty, přišla jsem na to když už jsme meli malého. Peníze měl na starosti on takže jsem nepoznala nic až když přišel dopis o nezaplaceným nájmu za 3 měsíce, dala jsem mu další šanci, hrál znova. Když jsem se to opět dozvěděla, zbalila jsem sebe malého a jeho mámě napsala jak to je a že odcházím a že pokud budou chtít vidět malého tak že nebude problém, Tchýně přijela, manželovi vynadala, vrazila mu facku s tím že pokud by se to opakovalo že to řekne tátovi ale předem že mu zavolá aby si zavolal záchranku protože by to nepřežil. Dala jsem mu podmínky, výplata bude chodit na můj účet a peníze budu mít na starosti já a vše kolem nich. Jsou to dva roky, pokud vím tak automaty od té doby nehraje, asi se bojí opravdu toho táty protože ten by ho opravdu zabil, ted je situace taková že se nebojím dát mu peníze a je ted pravý opak, škudlí každou korunu. Hopdně štěstí ti přeji at to u vás dopadne stejně, v nejhorším případě říct to jeho rodičům
Otázkou je, jestli v průběhu toho půl roku si někde jinde ty peníze nepůjčuje, nebo nesází pouze v malých částkách a pak mu rupne v bedně a potřebuje si pořádně zahrát. Nebo je to sobbeckej blb