Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je mi 36 a deti mám 10 a 7 takže to máme celkem podobně. Rozhodne už by mě nikdo nedonutil mít další. Kluci už jsou celkem samostatní, chodí ze školy sami, konečně jezdíme na kole dal než kilak od baráku, v zimě už lyžovali lip než ja. Jdou na dvě hodiny sami ven, už je mužů nechat chvíli doma když potrebuju do práce.
A víš co? Je úplně jedno jak to mám ja nebo ne? Každá jsme jiná a ty bys evidentně chtěla, jsi celkem mladá tak proč ne? Ja už bych se k plenam a kojení nevrátila ani kdyby mi někdo dal milion. ![]()
@Tosidelassrandu píše:
Tak ale ty sama píšeš jako negativum ty menší finance. Máš už dvě děti. Proč tak urputně potřebuješ další? To si fakt nechceš užívat klid, dětí a manžela? Dovedeš si představit, že dalších několik let se nevyspíš, nebudeš chodit do práce a budeš řešit jen mimino? Pokud by se něco stalo, dovedeš všechny tři uživit sama?
Nevím, to se nedá úplně tak popsat, proč ho „potřebuju“. To je prostě vnitřní pocit… biologické hodiny?
sama jsem si racionálně vysvětlila před 3 lety, když jsem touhu měla poprvé, že kdyžtak později, ohledně rekonstrukce domu, dovolené apod. Teď ale vím, že už se to odkládat nedá a ta touha je veliká.
A ohledně spaní atd. to tak asi nemám. Obě dcery byly hodné a zlaté a i když vím, že by třeba třetí nebylo, tak to tak beru, že to k tomu prostě patří. Jako k těhotenství patří porod a podle mě je zbytečné se toho děsit. Chci dítě, prostě musím porodit…
Jako kdyby měl manžel neutrální postoj a j chtěla, tak bych do toho šla. Je mi 35 a osobně už další nechci. Proti by byl velký věkový rozdíl a přizpůsobeni se batoleti (mimino neresim, to se proste tahá všude v rámci programu). Batole už musíš taky zabavit. Vracet se k plenam by se mi po tolika letech nechtělo.
@machninka píše:
A já bych do toho šla🙂Respektive jsme v podobné situaci, 2 holky, trochu mladší, dům náš, bez dluhů atd… Jen jsem starší, bude mi 38 a už máme „zaděláno“… Holky se moc těší, tak snad jim to vydrží
Moc děkuju a gratuluju
a zadařilo se hned?
@Ewista píše:
@Lucie_Sx d @TosidelassranduNevím, to se nedá úplně tak popsat, proč ho „potřebuju“. To je prostě vnitřní pocit… biologické hodiny?sama jsem si racionálně vysvětlila před 3 lety, když jsem touhu měla poprvé, že kdyžtak později, ohledně rekonstrukce domu, dovolené apod. Teď ale vím, že už se to odkládat nedá a ta touha je veliká.
A ohledně spaní atd. to tak asi nemám. Obě dcery byly hodné a zlaté a i když vím, že by třeba třetí nebylo, tak to tak beru, že to k tomu prostě patří. Jako k těhotenství patří porod a podle mě je zbytečné se toho děsit. Chci dítě, prostě musím porodit…
Trochu nechapu, co resis.
Vzdyt jsi jasna
.
@Ewista u nas naprosto stejna situace… cca 4 roky zpet
. Vek muj i dcer…i nazor manzela.
Ja mu tenkrat rekla, ze sama nic nerozhoduji, musi chtit taky… no tak to rozhodl
.
Jsme za nej radi.
Kazdopadne v otazce dalsiho jsme taky zajedno
pockame si na vnoucatka.
@Ewista Hm, vpodstatě popisuješ mojí situaci před třema rokama. My se léta bavili o třech dětech, ale jak jsme měli holku a kluka, já byla dlouho doma, tak jsme si nakonec řekli, že stačí. Roky plynuly a mně se taky přiblížila ta pětatřicítka a moje myšlenky, že jestli tak teď se nějak zintenzivněly. Až jsem najednou věděla, že prostě chci třetí dítě. Řekla jsem to muži a ten se zamyslel a odkýval, že tak jo. Zkrátím to. Prcek se narodil, když bylo dětem 12 a 9. Moje strachy, jak to zvládnu, celkem rychle zmizly. Ono se to miminkování celkem rychle vybavilo a starší sourozenci byli a jsou dodnes z bráchy hotový. Dcera mi ochotně hlídá. Syn s malým blbne. Ukazuje mu hračky nebo spolu zpívaj, tancujou, řáděj v bazénu. Prckovi budou dva a klape to hezky. Jo, a manžel se v našem nejmladším vidí. On je vzhledově i povahově manželova kopie. Ano, mohla jsem už mít klid a asi by to bylo jednodušší. Ale když toho špunta vidím, jak se na mě směje, schovává se pod dekou a dělá baf nebo s bráchou blbne, tak vím, že jsem se nezbláznila a že k nám ten prcek prostě patří.
Myslím, že ty si musíš být jistá a asi už se k tomu bodu blížíš. Počítej, že ti kde kdo bude tvojí volbu komentovat. I tady vidíš ty údivy. Přitom když má ženská třetí dítě s novým chlapem, tak se to bere jako standart. Některý se tě natvrdo zeptaj, jestli jste to plánovali. U vás budou i řeči, že jste chtěli toho kluka. A u nás se občas i ozve nějaká bába a nařkne dceru (14), že její dvouletej brácha je vlastně její syn. Ale tohle všechno se dá zvládnout. Ono v momentě kdy už si budeš jistá, tak už tě neodradí nic. Jen ten chlap může být překážka a toho znáš zase jen ty. To je věc, kterou ti nikdo dopředu neodhadne. Každopádně držím palce, ať jste nakonec všichni spokojený. ![]()
Příspěvek upraven 01.08.23 v 22:22
@Netopýr1 píše:
Je mi 36 a deti mám 10 a 7 takže to máme celkem podobně. Rozhodne už by mě nikdo nedonutil mít další. Kluci už jsou celkem samostatní, chodí ze školy sami, konečně jezdíme na kole dal než kilak od baráku, v zimě už lyžovali lip než ja. Jdou na dvě hodiny sami ven, už je mužů nechat chvíli doma když potrebuju do práce.
A víš co? Je úplně jedno jak to mám ja nebo ne? Každá jsme jiná a ty bys evidentně chtěla, jsi celkem mladá tak proč ne? Ja už bych se k plenam a kojení nevrátila ani kdyby mi někdo dal milion.
@Netopýr1 díky
je to o povaze. Já kdybych byla milionář, tak mám třeba 5 dětí
asi syndrom jedináčka a ke všemu učitelka
asi mi to ve škole nestačí
![]()
@Lucie_Sx píše:
Trochu nechapu, co resis.
Vzdyt jsi jasna.
Já jasná jsem už dlouho
, ale zviklal mě postoj manžela právě
@Ewista píše:
Moc děkuju a gratulujua zadařilo se hned?
Děkuji
Zadařilo se po třech měsících v lednu, to nedopadlo a pak zase po třech měsících…
Tak přeji, ať to dopadne ke spokojenosti všech ![]()
Šla bych do toho. Ale pouze v případě, že se rozhodneme MY, je to NAŠE rozhodnutí a přání.
@Psssssst moc děkuju za zkušenost ![]()
Vím, že by dítě manžel taky miloval. A kdyby se povedl kluk, byl by samozřejmě nejšťastnější, ale i z holčičky samozřejmě. Jen by si přál kluka, no.
Komentáře neřeším. Tchánovci nás do toho skoro nutí, chtějí ještě vnouče. A kamarádky to tak nějak ví. Před 3 lety, když jsem s myšlenkou koketovala poprvé, jsme to probíraly a buď záviděly, protože už jim je přes 40 nebo mají 1 dítě a nechtěly by ani druhý ![]()
@Ewista píše:
Já jasná jsem už dlouho, ale zviklal mě postoj manžela právě
Jo a s postojem manžela… Já už chtěla tak tři roky zpět, on vůbec… Nechali jsme to být, až pak přišel sám, že tedy ano… Dnes jsem ráda, že jsme počkali, i když jsem starší, zase holky to parádně prožívají a už je s nimi pohoda.
Tak vidíš, jestli je i podpora rodiny. Tak tím líp. Myslím, že budeš zklamaná, jestli třetí nezkusíte. Tak se domluvte, že tomu dáte volný průběh. Že to necháte na přírodě, jak to sama vykouzlí. Buď se povede nebo nepovede.
@Kelsey ano, to jsem taky říkala. Jak volný průběh, tak to, že bych toho asi zbytek života litovala. Nechci se rouhat, mám dvě zdravé a úžasné dcery.
Ale touha po třetím je opravdu veliká…