Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel mi s ničím nepomůže
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.3.12 19:05
Lenkaamimi píše:
kvaček : jaká a ženská a mužská práce. tohle už u nás dávno nefunguje. s autem jezdíme oba a bordel v autě bereme jako věc obou, stejně tak bordel doma. když se auto rozbije, jde do opravny, jinak dolít olej, vodu, nebo natankovat umíme a děláme oba. věci si žehlíme každý svoje, on ho za mě taky nežehlí, leda, že bych měla zavázanou ruku a potřebovala to, tak mi pomůže. stejně tak já jemu. vaříme tak jak se nám chce, oba vaříme občas rádi, nebereme to jako povinnost. dítě dostane najíst ode mě i od partnera, podle toho, kdo má volné ruce. když se mu něco rozpáře , tak pokud to nechce vyhodit, zašije si to sám. plnění myčky, úklid, vše zvládáme každý stejně. je tam pár věcí, které mě, nebo jeho vyloženě nebaví a tam to tedy za druhého děláme a s nechutí, ale je to tak nějak vyvážené.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ondrejka.sulej
21.3.12 20:26
PjckjsANEBjája píše:
jak to myslíš? jako že věty ostatních „to mu jako nemůžeš ani vyprat nebo co?dívejse jak vypadá, jako bezdomovec“ si vysvětluje blbě a je zbytečně vztahovačná? nebo třeba jako když k nám někdo došel a hned „si taky můžete aspoň vytřít, ne?“. ale všichni to říkali mě. a když jsme se ohradila, že je tu taky on, tak mě všichni zjebali, že když to nedělá dobrovolně, tak to přece musím udělat já
No, s těmahle větama můžu buď souhlasit a přizpůsobit se, nebo nesouhlasit a nepřizpůsobit se. Mně taky víc lidí řeklo různý věci ohledně mýho chování a životního stylu, ale to jsou JEJICH názory, ne moje, a nad některejma jsem přemejšlela a mírně je upravila, ale většinu jsem nechala, jak to bylo. Rozumíš mi? Jako že názory ostatních můžu a nemusím přijmout za svý. 
- Citovat
- Upravit
ondrejka.sulej
21.3.12 20:30
kvaček píše:
ono by stačilo, kdyby chlap neměl svůj servis- někdo je líný uvařit si i kávu, takže u takového by stačilo udělej si sám… kávu, čaj, ohřej jídlo atd.
Ty brďo, i můj pětiletý syn si umí udělat kakao a nandat si a dát jídlo do mikrovlnky.. 
- Citovat
- Upravit
21.3.12 20:32
ondrejka.sulej píše:PjckjsANEBjája píše:No, s těmahle větama můžu buď souhlasit a přizpůsobit se, nebo nesouhlasit a nepřizpůsobit se. Mně taky víc lidí řeklo různý věci ohledně mýho chování a životního stylu, ale to jsou JEJICH názory, ne moje, a nad některejma jsem přemejšlela a mírně je upravila, ale většinu jsem nechala, jak to bylo. Rozumíš mi? Jako že názory ostatních můžu a nemusím přijmout za svý.
jak to myslíš? jako že věty ostatních „to mu jako nemůžeš ani vyprat nebo co?dívejse jak vypadá, jako bezdomovec“ si vysvětluje blbě a je zbytečně vztahovačná? nebo třeba jako když k nám někdo došel a hned „si taky můžete aspoň vytřít, ne?“. ale všichni to říkali mě. a když jsme se ohradila, že je tu taky on, tak mě všichni zjebali, že když to nedělá dobrovolně, tak to přece musím udělat já
cizí pošlu do háje, ale když je to rodina, musíš aspoň trochu diplomaticky…a pokud jsi ženská psychicky terorizovaná manželem a ještě jeho poznámky tvoje okolí podpoří svýma názorama, který ani neskrývá, ale ba naopak říká hodně nahlas, pak je těžký je neustále posílat do háje. a to jsem hodně rázná ženská, ale pokud chce jeden člověk druhýho vydeptat, pak to jde, jen u silnějších osobností je potřeba víc času - měl na to 4 roky. od té doby se občas třeba taky stydím za to, že si dovolím existovat (když se mi blbě vrátí vzpomínky)…ale to už jsme úplně někde jinde a hlavně někde, kde rozhodně být nechci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.12 20:33
ondrejka.sulej píše:kvaček píše:Ty brďo, i můj pětiletý syn si umí udělat kakao a nandat si a dát jídlo do mikrovlnky..
ono by stačilo, kdyby chlap neměl svůj servis- někdo je líný uvařit si i kávu, takže u takového by stačilo udělej si sám… kávu, čaj, ohřej jídlo atd.
a myslíš, že opravdu taková spousta chlapů to opravdu neumí? nebo se jen tváří, že to neumí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenkaamimi
21.3.12 21:07
a vůbec..je jedno, jestli to neuměj, nebo se jen tak tvářej. já když řeknu, že se neumím učesat a že si neumím zalít kafe, a že si neumím dát vyprat věci, usušit a dát na ramínko, tak mě někdo bude chtít ? takový člověk potřebuje pečovatelskou službu ne ? proč by takový člověk měl mít fajn a šikovný protějšek. kdo se s ním bude zahazovat a starat jak o nemocného, když je zdravý ? no já tedy ne a hlavně by mě určitě nevzrušoval sexuálně. když se chová jak postižený.
- Citovat
- Upravit
21.3.12 21:09
lisacka píše:
Ahoj holky! Mám skvělého manžela, kterého moc miluju. Bohužel nás vztah kazí jeho nechuť s čímkoli mi pomáhat. Já jsem doma s dcerkou (16 měsíců) a snažím se všechno tak nějak zvládat sama - malou, domácnost, podnikání… Někdy to ale jednoduše všechno nestíhám - zrovna teď, něco na mě leze, už třetí den chodím jak tělo bez duše a nejraději bych jenom ležela. No a když poprosím mnžela, aby mi s něčím pomohl (uklidil, umyl nádobí…), tak se mu nikdy nechce a pomůže až hádka. Když jsme neměli malou, tak mi nevadilo, že celá domácnost je na mně, v pohodě jsem to zvládala, ale teďTak nevím, mám zatnout zuby, nechat ho po práci odpočívat a nebo trvat na svém = aby mi pomáhal?
Nečetla jsem všechny diskuze, které tady jsou.
Po krátké známosti s manželem jsem se přestěhovala k němu, jeho rodičům a k babičce do domu. Manžel byl zvyklý, že se o něho starala babička. V dospělosti maminka, která mu vařila, prala, uklízela. Když jsem se k nim přistěhovala, nechtěli vůbec s ničím pomoc. Když jsem řekla, že to udělám až přijdu z práce, tak už to bylo uděláno (babičkou), což mě dost štvalo a manželovi jsem to několikrát opakovala.
Před rokem jsme si koupili vlastní byt, protože jsme čekali přírůstek. Ještě těhotná jsem manželovi říkala, že doufám, že mi bude s domácností pomáhat. A on že ano. Jenže skutek utek. Dodělali jsme rekonstrukci, přestěhovali jsme se, narodil se syn a všechno jsem dělala sama. Starala jsem se o domácnost, firmu a k tomu ještě s odřenýma ušima stíhám VŠ. Před 2 měsíci jsem mu řekla, že slíbil, že mi bude pomáhat, tak že bych to ráda viděla. On jen podotkl, že ženská se stará o děcka do 2 let a o domácnost a on vydělává a že to tak mají i jeho kamarádi a známí. A že jestli chci, tak že si to se mnou vymění, jestli vydělám víc jak 20 tis. měsíčně (jeho oficiální plat číšníka, který mi řekl je 8 - 9 tis.). Nic se nestalo, jen jsme se kvůli tomu začali hádat, i kvůli penězům (Od začátku mi dával almužnu na jídlo, zaplacení účtů,… Od té doby si dělám rezervu pro nenadálé příhody a kdyby něco). Přestala jsem mu vařit, prát, žehlit. On pak jen podotkl, že už nemá trenky, tak že jde bez nich (pár kousků oblečení nemá smysl zapínat v pračce). Na jídlo si jezdil občas k mamince a ještě si přivezl další sebou. Hádky kvůli domácnosti sice přestali, ale teď pro změnu obrací všechno proti mě - že mám poporodní psychózu, že malý je až moc u mých rodičů (jezdila jsem do školy nebo se potřebovala učit), že si na něho otvírám pusu…
Jednou jsem toho měla dost, když jsem se s ním nechtěla vyspat (zdravotní problémy), neřekla mu, že bych mohla šla dál studovat a on začal s tématem „milenka“ a po několikáté s rozvodem. Odešla jsem od něho k rodičům. Hned jak přišel z práce jel k mým rodičům a chtěl, abych se s malým s ním okamžitě vrátila domů (bylo asi 11 v noci). Nedokázal pochopit svoji chybu. Nakonec jsem se vrátila, když mi slíbil, že se zlepší a pomůže, ale nesmí se to dozvědět jeho rodina. To jsem při poslední návštěvě u tchýně nevydržela, když se do mě obula ještě ona, že jsem nějaká divná, přešlá,… Vyjela jsem na ni proč asi, když jsem na všechno sama, že chlap mi mluví jen o milenkách (tu mu schvaluje),… ona se sebrala a odešla. Při nedělní návštěvě tchýně, kdy jim manžel volal, neřekli s tchánem skoro ani slovo. Pak se jen podivili, kolik je hodin a že musí jet. Pak jsem zjistila, že byli ještě za manželem v práci.
Je to víc jak měsíc. Vše se vrátila do starých kolejí - já se starám o domácnost, malého, hádky nebo ostřejší výměny názorů na denním pořádku… Moji rodině si stěžuje, jak jsem hrozná, že vyvolávám hádky a on je na tom psychicky špatně. Poslední týden dělá, že se stará o malého (včera s ním ve 12 °C byl venku 5 hodin a večer podokl, že kašle a mělo by se s ním jít k doktorce).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ondrejka.sulej
21.3.12 21:09
PjckjsANEBjája píše:ondrejka.sulej píše:cizí pošlu do háje, ale když je to rodina, musíš aspoň trochu diplomaticky…a pokud jsi ženská psychicky terorizovaná manželem a ještě jeho poznámky tvoje okolí podpoří svýma názorama, který ani neskrývá, ale ba naopak říká hodně nahlas, pak je těžký je neustále posílat do háje. a to jsem hodně rázná ženská, ale pokud chce jeden člověk druhýho vydeptat, pak to jde, jen u silnějších osobností je potřeba víc času - měl na to 4 roky. od té doby se občas třeba taky stydím za to, že si dovolím existovat (když se mi blbě vrátí vzpomínky)…ale to už jsme úplně někde jinde a hlavně někde, kde rozhodně být nechciPjckjsANEBjája píše:No, s těmahle větama můžu buď souhlasit a přizpůsobit se, nebo nesouhlasit a nepřizpůsobit se. Mně taky víc lidí řeklo různý věci ohledně mýho chování a životního stylu, ale to jsou JEJICH názory, ne moje, a nad některejma jsem přemejšlela a mírně je upravila, ale většinu jsem nechala, jak to bylo. Rozumíš mi? Jako že názory ostatních můžu a nemusím přijmout za svý.
jak to myslíš? jako že věty ostatních „to mu jako nemůžeš ani vyprat nebo co?dívejse jak vypadá, jako bezdomovec“ si vysvětluje blbě a je zbytečně vztahovačná? nebo třeba jako když k nám někdo došel a hned „si taky můžete aspoň vytřít, ne?“. ale všichni to říkali mě. a když jsme se ohradila, že je tu taky on, tak mě všichni zjebali, že když to nedělá dobrovolně, tak to přece musím udělat já
Jo, to všechno chápu, ale tím spíš je potřeba s tím něco dělat, ne? Přizpůsobovat se tomu je cesta do pekel..
- Citovat
- Upravit
21.3.12 21:16
Lenkaamimi píše:
a vůbec..je jedno, jestli to neuměj, nebo se jen tak tvářej. já když řeknu, že se neumím učesat a že si neumím zalít kafe, a že si neumím dát vyprat věci, usušit a dát na ramínko, tak mě někdo bude chtít ? takový člověk potřebuje pečovatelskou službu ne ? proč by takový člověk měl mít fajn a šikovný protějšek. kdo se s ním bude zahazovat a starat jak o nemocného, když je zdravý ? no já tedy ne a hlavně by mě určitě nevzrušoval sexuálně. když se chová jak postižený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.12 21:21
ondrejka.sulej píše:PjckjsANEBjája píše:Jo, to všechno chápu, ale tím spíš je potřeba s tím něco dělat, ne? Přizpůsobovat se tomu je cesta do pekel..ondrejka.sulej píše:cizí pošlu do háje, ale když je to rodina, musíš aspoň trochu diplomaticky…a pokud jsi ženská psychicky terorizovaná manželem a ještě jeho poznámky tvoje okolí podpoří svýma názorama, který ani neskrývá, ale ba naopak říká hodně nahlas, pak je těžký je neustále posílat do háje. a to jsem hodně rázná ženská, ale pokud chce jeden člověk druhýho vydeptat, pak to jde, jen u silnějších osobností je potřeba víc času - měl na to 4 roky. od té doby se občas třeba taky stydím za to, že si dovolím existovat (když se mi blbě vrátí vzpomínky)…ale to už jsme úplně někde jinde a hlavně někde, kde rozhodně být nechciPjckjsANEBjája píše:No, s těmahle větama můžu buď souhlasit a přizpůsobit se, nebo nesouhlasit a nepřizpůsobit se. Mně taky víc lidí řeklo různý věci ohledně mýho chování a životního stylu, ale to jsou JEJICH názory, ne moje, a nad některejma jsem přemejšlela a mírně je upravila, ale většinu jsem nechala, jak to bylo. Rozumíš mi? Jako že názory ostatních můžu a nemusím přijmout za svý.
jak to myslíš? jako že věty ostatních „to mu jako nemůžeš ani vyprat nebo co?dívejse jak vypadá, jako bezdomovec“ si vysvětluje blbě a je zbytečně vztahovačná? nebo třeba jako když k nám někdo došel a hned „si taky můžete aspoň vytřít, ne?“. ale všichni to říkali mě. a když jsme se ohradila, že je tu taky on, tak mě všichni zjebali, že když to nedělá dobrovolně, tak to přece musím udělat já
a co, když nic nezabírá? a odejít, když tě to stojí všechno (i když to v mým případě byly jen peníze, vpodstatě všichni přátelé a moje pověst) není tak jednoduchý, jak se zdá. tím spíš, když to chlapovo chování všichni považují za normální a ty jsi za megeru, co se má stydět, co si vůbec dovoluje po něm něco chtít, když by to měla zvládat sama… ach jo. teď žiju jinak, ale prostě tyhle chyby dělá spousta z nás
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ondrejka.sulej
21.3.12 21:22
No jasně že dělá, ale řešení je podle tebe dělat je dál? Sama říkáš, že žiješ jinak, tak to asi jde, ne? Nezlob se, ale mně přijde, že každej návrh vyvrátíš s tím, že to nejde, protože.. ale sama jsi příklad toho, že to jde, ne?
- Citovat
- Upravit
ondrejka.sulej
21.3.12 21:27
PjckjsANEBjája píše:kvaček píše:hm tak to asi mám divnou rodinu, špinavý auto totiž byl taky můj problém…protože přece nemůžu čekat, že by si chlap umyl auto
No ono je to tak i když se někdo brání - mužská ženská práce ne.. tak je to tak trochu jasná, že domácnost je spíš ženská - tím neříkám, že chlap tam nemá nic dělat..
Ale zase vemte, když by někdo přišel a měli jste například zaprasené auto a bordel v něm, tak určitě neřekne nikdo na manželku, ale spíš na chlapa, že by si měl umýt auto…
Osobně bych asi nikdy nešla do toho, že bych neuklízela, neprala, nežehlila, ale ono by stačilo, kdyby chlap neměl svůj servis- někdo je líný uvařit si i kávu, takže u takového by stačilo udělej si sám… kávu, čaj, ohřej jídlo atd.a to jsem neměla řidičák a on jo, takže pro mě dvě hodiny makačka s kýblem a on deset minut se zajetím do myčky
To já taky radši zajedu do myčky 
Ale luxovat ho musím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.12 21:30
ondrejka.sulej píše:
Jak se to teda podařilo tobě?
rozvedla jsem se. řekla jsem si dost a že radši budu sama než s tímhle. a sama doslova, on měl dost času aby ho trávil s našimi přáteli a vykládal jim samozřejmě svoji verzi a svůj pohled na situaci ale my neměli děti, mít je, tak jim to neudělám a budu dál otročit a hledat chyby jen sama v sobě - že jsem prostě neschopná být taková, jaká mám být, jaká se očekává, že budu, jakou mě očekává manžel. a že musím být lepší a musím to zvládat, protože všechny ostatní to taky zvládají…není to řešení, ale já ho prostě (při zachování vztahu) nenašla
u mě pak zafungovalo najít si chlapa, co byl na vojně a od ní se o sebe stará sám a to už 10 let. pak i když není práce nic extra příjemnýho, tak chápe, že se do ní musí, že prádlo se netvoří v šatníku samo a že se třeba i občas dá umýt koupelna, aby to nebylo jako u prasat…ale tenhle kus testuju teprve krátce, uvidíme, jestli to bude fungovat pořád 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ondrejka.sulej
21.3.12 21:46
Bezva, takže řešení je.
S výjimkou toho „mít děti, budu otročit dál“ - za mě tohle není dobrej nápad.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
