Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni, hledala jsem v diskusích zda má někdo stejný problém ale nenašla jsem. Jak uz je zřejmé z názvu vlákna, manžel mi moc nepomáhá. Žijeme sami v praze a obě rodiny máme daleko, takže pomoc nepřijde od nikoho. Naštěstí máme fajn miminko co není náročné, ale myslím že nežádam moc když poprosim aby ji pohlídal 2 hodiny 1×tydne abych si mohla jít zacvičit… začnu tím, že když se malá narodila, pomáhal dost, ale pak den po dni ubíral a teď uz s ni není ochotný být sám vůbec. Já mam na starost celou domacnost, s tim mi taky moc nepomůže. To bych ještě brala, ale on je hrozný pedant a neustále mi nadává ze jsem něco neuklidila, neurovnala tak jak si představoval atd. Pritom máme naklizeno a denně navareno! Nejhorší bylo, když mi začal prohrabovat moje šuplíky a chodil za mnou a ukazoval co tam mam za bordel!! A kdyz má pocit že je teda nepořádek, tak je na mě hnusnej, nemluví se mnou a vyjede kvuli kazde kravine. Dále chodí do práce na 10 hodinu. Prosila jsem ho aby začal dříve aby byl dříve doma, tak to vždycky dělá tak týden a pak jsme tam kde jsme byli (muze klidne zacinat uz v 8 a nema nijak strasne náročnou práci). O vikendech ani nemluvím, to vstane klidně v 11!! V noci mi samozřejmě nepomáhá nikdy, protože on musí spat kvalitně aspoň 9 hodin. Naopak mi ještě nadává, když ho náhodou v noci vzbudím když posmrknu nebo jdu k malé (ona spi ve svem pokojíčku a my v ložnici vedle s otevřenými dveřmi).. Já ho nechávám spát, protože jinak je hnusnej. No a včera to vygradovalo, když jsem celou noc nespala (prostě mi to nešlo, malá spala pěkně celou noc). Druhý den jsem se postarala, on měl dovolenou, odpoledne jsem dala malou spát a poprosila jsem ho at ji vezme kdyby plakala a on že ok. Za 20 min mě vzbudil její pláč, tak jsem ji vzala a šla za nim. On neco dělal na pc a zavřel si dveře takže ji neslyšel! Když jsem se ho ptala proč ji nevzal tak jen odsekl že má práci a že to že jsem nespala je můj problém a ze budu spát v noci!! Tak jsme se začali hádat a on začal že on svůj ukol plní- zabezpečuje rodinu ( uznávám ze finančně máme opravdu nadstandard a můžu mit cokoliv) a ze ja jsem matka a nejsem schopná se postarat o 1 dítě, ze jiny zvládají klidne 3 a jestli si predstavuju ze budu každý den v sauně a s kamarádkma!!! Já byla sama venku od porodu 2×!!! A v saune 1× (malé je 6 měsíců) jen jsem se chtěla hodinu vyspat… strašně me zklamal… neříkám ze je to vždy špatné… než se malá narodila, byli jsme pár snů… strašně jsme si rozuměli, meli jsme spoustu zájmů, sportovali jsme, cestovali jsme po světě, studovali, navíc on je moc hezký chlap a já taky nevypadam špatně (ani ted po porodu! Jsem stejná jak dříve)… teď je to strašné
Navic mi keca do výchovy, vše je zle, dokonce podle něj i špatně kojim! Nechce s námi chodit na procházky ani nikam jezdit, 99 procent času sedí u pc nebo si něco dělá na mobilu, taky chodí na fotbal a sport si sám dělá od začátku jak je libo… trcime v praze a ja jsem pritom tak podnikava! Je to hrozné, jsem strašně nešťastná…mam pocit že jsem si brala jiného člověka… máme i hezké chvile, často mi večer dělá masáž, koukame na film, vtipkujeme, jako dřív…ale pak zase toto. Snažila jsem se s nim o tom mluvit ale je toho tolik a vždy se začneme hádat a nikam to nevede… mám v plánu mu napsat dopis… je to přece inteligentní a vzdělaný muž tak doufám že se pokusí něco změnit, protože jinak to nezvládnu
ja vim ze nas miluje a je mi věrný… ale takhle nejde žít… jen jsem se chtěla svěřit…
Příspěvek upraven 29.11.17 v 20:29
@Elisa30 to je hrozně smutný
nevím co bych poradila, třeba se to srovná s věkem maličké. Muze nechci moc komentovat ale vidím chybu v něm, trochu sobec? Ten sex je teda taky špatně…jednou za rok.. proč? To nechce? Možná by pomohlo zvýšit frekvenci… nebo si někam vyjít ale chápu když není hlídání… my máme děti dvě a nebyli jsme sami nikde co se narodil starší..tedy dva a půl roku..ale jinak jsme spokojení… tak třeba poprosit nějakou kamarádku případně chůvu na jeden večer a zajít třeba na večeři…
A k tomu uklidu to je ![]()
Pokud jsi zkoušela mluvit a nepomáhá to, tak mě napadá snad jen poradna.
Ještě mě napadá - jak se chová jeho otec k jeho matce? Na tom se dá ledasco odvodit.
@Elisa30 Holka nemas to lehky… ale myslim - doufam, ze je to u vas jen takova spatna faze. Rekla bych, ze chlap asi moc nevedel, co ze ho s miminem ceka… ono se na to ani nijak poradne pripravit neda…je ale sance, ze jak bude dite vetsi, tak s nim budete/on bude moct podnikat vic veci a situace se zlepsi. S tim pedantstvim asi u dospelyho chlapa uz nic neudelas
Psala jsi, ze financne jste na tom dobre… tak si najdi pani na uklid a manzel muze peskovat ji, ze ma spatne uklizeno ![]()
No pokud se mate financne nadstandardne tak si najdi pani na.hlidani.Ja bych takoveho muze vedle sebe nesnesla.Co to je dneska za modu..si doma, ja te zivim tak drz pusu a krok a jeste te budu kontrolovat a buzerovat.jak to delas spatne.Mu by se v praci asi nelibilo kdyby po nem sef pořád deptal.Desny.Ty nemas pravo na spanek? Odpocinek ale in se mus vyspat 9h?
@Elisa30 Jo a ten muj taky odmita „pohlidat mi deti“
Jako kdyby byly jenom moje
Resim to chuvou… co se budu handrkovat. Nechce ( je teda fakt ze starsi uz si klidne vezme, ale mimino odmita), tak at plati.
U nás se to srovnalo s věkem. Malému jsou dva roky a už je to lepší. Počkala bych. Pokud nemáte nouzi, tak zaplať chůvu. Ze začátku třeba jen na hodinku.. U nás jinak nic nepomáhalo. Domlouvání, rozhovory nic. Až sám prozřel, že takhle ne, že takhle může o rodinu přijít. Ale je to smutné, jsou sobečtí.
@Elisa30 A umíš si doma dupnout? To bych totiž udělala já. Osobně jsem velmi nekonfliktní člověk, ale jen do okamžiku, kdy se mi někdo pokouší s. rát na hlavu.
Buzerovat mě můj partner na nepořádek v mém šuplíku, tak by si to rozhodně za rámeček nedala. Přestala bych mu doma dělat onuci. Být na mateřské fakt není o tom mít doma vypiglováno, nechat se buzerovat a mít na starosti dítě 24/7/365 a ještě hnít furt doma.
Jak kdybys popisovala meho ex. Ten sedel vecne za pocitacem, maleho hlidal 1× za cele dva roky nez sem si zasla nakoupit. Doma nehnul ani prstem a jenom vecne kritizoval ze neni uklizeno podle jeho predstav, ze nechce to co sem zrovna navarila atd. Pritom pred otehotnenim to bylo fajn. No radu nemam, preju pevny nervy, ja ty nervy nemela (respektive mi dosli) a odesla sem. Nestalo mi za to delat doma sluzku a jeste za to schytavat nadavky.
Hele co radit. Jako jak to popisujes, co jste delali pred prckem, ze se nemate spatne atd. Ok muze to byt sok, protoze s narozenim potomka tento zivot je o 100% jinde. Meli jsme to podobne, ale naprosto jsme s tim „omezenim“ pocitali
stejne tak s uklidem a hlidanim, penize mate, proc nemas pani na uklid a nekoho na hlidani? kazdopadne na tomto se da nejak pracovat, napr v poradne. Ale co by mi vadilo a co vidim jako veliky problem je jeho despoticke pedanstvi. Aby mi chlap kontroloval suplik
nebo me peskoval a ponizoval? Toto je problem a pro toto bych odesla. Resp ja bych si s nim ani neporidila dite, neb toto se neprojevi ze dne na den. Neverim, ze despota se muze zmenit, spis to bude horsi…no a jako tresnicka ten sex, to je proste zoufale malo. Ptala jsi se proc neche? Ty chces? btw neverim, ze nema zenskou… ![]()
Žádnému příčetnému člověku přeci nemůže vadit, že má někdo ve svých šuplících bordel! Spíš mi přijde, že na tobě naschvál hledá chyby. Nemá stresy v práci, které by si na tobě takhle vybíjel? Nebo není v tom náhodou nějaká milenka? Nebo spíš sexseznamka? Že pořád vysedává na netu a nemáte ani intimní život?
Radu asi nemám. Nevím jestli je to v chlapech, nebo můj funguje už od porodu, protože prostě musel nebo chtěl těžko říct. On je asi s něčím hodně nespokojený a proto si tu zlost vybíjí na tobě jako buzerování za detaily, asi si ten život s dítětem představoval jinak (haha) a tvrdá realita se mu nelíbí. Ale co s tím nevím.
Ale model já vás živím tak už doma nehnu ani prstem, to bych neskousla. Jsem jeho žena, ne služka.
Milá, v tvém dopisu snad není nic, jak bych to měla já jinak. Nemůžu věřit, že to někdo má podobně jako já. Jenže u nás to všechno a i ostatní věci se tak nabalovaly, že máme krizi jako blázen a on ke mně už prý necítí nic. Citila jsem se naprosto stejně jako ty a to máme 3 děti. A víš co jsem dělala? Byla výbušná, protivná, vyčítající a zlá. A když už jsem se pořádně rozjela tak jsem vytahovala kdovíco za kecy abych se mu za to co dělal - nepomáhá, blbě kecá, vše je na mě ale všechno blbě, pomstila a upustila trochu páry. NIKDY ale opravdu NIKDY to nedělej!!! Vyrvala bych si raději jazyk z pusy, kdybych věděla kam až to zajde. Vím, že je to těžký a mluvení na něj je jako do dubu. Ale to co prožívám(e) teď s tím se to vůbec nedá srovnat. Co bych dělala dříve jinak? Pořád dokola a MILE a polopaticky a stručně bych říkala, co si přeji a co mi vadí a chválila ho i za maličkost typu, že si hezky srovnal boty a tudíž jsi o ně nezakopla
Byla bych trpělivá a jeho kritiky bych si nevšímala a dokonce bych si srovnala a klidně si nechala „poradit“ jak by se mu to líbilo, nastavila bych jemu ale i sobě zdravé mantinely a i přes všechnu nespravedlnost, kterou bych cítila bych mu dala najevo, že ho miluji a jsem tu pro něj. Vím že možná je blb jako ten můj a jako asi každý chlap:) ale záleží na Tobě jak se k tomu postavíš, to rozhodne, zda váš život bude krásný nebo naprd. Věř mi, ty hrozný muka, co kvůli svý blbosti (byť to byl jen zoufalý výkřik a scény) za to nikdy nestojí. Drž se. Přijmi své místo a i to že prostě jsi na to sama a stejně není spokojenej. A do budoucna zachráníš vztah. Dítě vyroste a bude klid:)Bohužel vím co říkám.
@Elisa30 Chápu tvé pocity. Znám mladou maminku v dost podobné situaci, jen ty děti mají dvě. Chodil za ní a vyčítal drobky na lince, že doma není uklizeno, že maj děti umazanou pusu. Je to hrozně smutný, ale je to opravdu tím, že se chlap málo zapojuje do výchovy. Přišel o svoje pohodlíčko, svůj kompletní servis. On taky tak trochu bude na miminko žárlit, protože tvoje pozornost je zcela přirozeně otočená na prcka. Jednoduše.. Manžel se chová jako dítě. Reakce je naprosto jasná. Hledá chyby, do všeho rýpe, cítí se odstrčený a tak to honí do extrémů. Radila bych vám poradnu a občas chůvu nejen pro tebe, ale také pro to, aby jste oba mohli aspoň na chvíli být sami. Sleduji, že je to až nehezky častý jev, ne nadarmo se říká, že půl roku po narození miminka příjde krize. A většinou je to přesně z tohohle důvodu. Chlap se chová jako děcko, žárlí, nepomáhá a dává od dítěte natruc ruce pryč a ženská je utahaná, volá po pomoci a odpočinku. Až bude prdík větší, sám si tátu zapojí i do hry a hrany se samy otupí, ale je lepší navštívit poradnu, aby sám chlap viděl, že to není ani pro jednoho z vás - hlavně pro tebe! jednoduché. Držím palce, aby bylo vše brzo v pořádku. Vše je to o komunikaci, hlavně mezi sebou nepřestávejte mluvit ![]()