Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel nebo přítel?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.6.11 11:17
Plaminek_nadeje píše:
Vřele doporučuji, abyste si s manželem „povinně“ přečetli knížku Pět jazyků lásky od Garyho Chapmana - mají ji v každém kníhkupectví, nebo třeba tady:
http://www.pknihy.cz/…u-lasky.htmlJe tenoučká, máte ji slupnutou za 3 večery a vašemu manželství může neuvěřitelně pomoct. Vidím u vás jenom jediný problémek, který jde krásně vyřešit - až si ji přečtete, bude to jasné i vám oběma. Byla by chyba zničit rodinku jenom kůli nečemu, co má lehké řešení a rozvod by se nevratně podepsal na vaší holčičce. Myslím, že už kůli ní by stálo za pokus si tu knížku alespoň přečíst - než uděláte radikální rozhodnutí.
Neboj, je psaná lehounce, čtivou formou, žádné odborné frázy a jakmile ji OBA přečtete, budete vědět co s tím - takže pak už bude na vás, jak se rozhodnete
Budu ráda, když sem pak napíšeš, jestli jsem se „trefila“, nebo né. Přeji hodně štěstí
pochybuju, že pan záletník bude chtít číst knihu na zlepšení vztahu s manželkou, ale možná se pletu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.11 11:20
Plaminek_nadeje píše:
Vřele doporučuji, abyste si s manželem „povinně“ přečetli knížku Pět jazyků lásky od Garyho Chapmana - mají ji v každém kníhkupectví, nebo třeba tady:
http://www.pknihy.cz/…u-lasky.htmlJe tenoučká, máte ji slupnutou za 3 večery a vašemu manželství může neuvěřitelně pomoct. Vidím u vás jenom jediný problémek, který jde krásně vyřešit - až si ji přečtete, bude to jasné i vám oběma. Byla by chyba zničit rodinku jenom kůli nečemu, co má lehké řešení a rozvod by se nevratně podepsal na vaší holčičce. Myslím, že už kůli ní by stálo za pokus si tu knížku alespoň přečíst - než uděláte radikální rozhodnutí.
Neboj, je psaná lehounce, čtivou formou, žádné odborné frázy a jakmile ji OBA přečtete, budete vědět co s tím - takže pak už bude na vás, jak se rozhodnete
Budu ráda, když sem pak napíšeš, jestli jsem se „trefila“, nebo né. Přeji hodně štěstí
Jsou tři momenty, ke kterým pokud dojde, je lépe ze vztahu odejít. Neochota na vztahu pracovat; Opakovaná nevěra; Odlišná sexuální chemie.
Vzhledem k tomu, že jsem si vším prošla a procházím, nemyslím, že by knížka zachránila to, co se snažím leta dát do kupy. Už na to nemám sílu. Je pravda, že sílu odejít mi nyní dává i přítel (rozhodutí ovšem nechává čistě na mně), je mi oporou a cítím se s ním v bezpečí.
Za objektivní názor ovšem moc díky.
- Citovat
- Upravit
20.6.11 11:32
Anonymní píše:
Ahojky, žijeme s manželem 13 let,brali jsme se před 8 lety a máme spolu 10 letou dceru. On je o 15 let starší.
Manželovi jsem krátce po svatbě přišla na nevěru, kterou jsem mu odpustila, protože to byl opilcův úlet.
Celá léta si byl ale mnou jistý a moje chyba, že jsem mu tu jistotu sama dávala najevo. Nicméně za nějaký čas, za 3-4 roky, přišla opět nevěra, která se permanentně opakoval s tou samou dámou tak každého čtvrt roku a ustala až minulý rok jejich hádkou, do které jsem se zapletla i já.
Manžel je bezvadný otec, ale potřebuje svoji volnost. Má ovšem pocit, že se mu jí nedostává. To soudí podle toho, že když odjede na služební cestu, zavolám mu po více jak osmi hodinách, jak se mu daří. Nebo když mi řekne, že dorazí druhý den kolem druhé odpoledne, ale zdrží se, tak mu zavolám. Nemám potřebu ho kontrolovat každé dvě hodiny, jelikož když chlap potřebuje zahnout, příležitost si najde vždy a co oči nevidí, to srdce nebolí. Jen si na to léty asi zvykl a má pocit, že mu to prochází jen proto, že nechci naší dceři rozvracet rodinu.
Navíc v projevování citů je velmi chladný a věcný.
Nyní žijeme krátce odloučeni a já mám po boku přítele (stejně starý), který po mně dlouho toužil a nyní mě „má“. Snesl by mi modré z nebe, je pozorný, pravý gentleman, sex je (ve srovnání sexu s manželem) plný vášně, citů, harmonie a orgasmů.
Uvažuji o tom, že manžela opustím už dlouho, ale stále jsem plná předsudků, jak to vezme dcera, protože tatínek je její zlatíčko a já jsem ji nikdy nestavěla proti němu.
Zajímají mne vaše názory. Díky
jak souhlasim tady s holkama jak pisu.. co citis ty a tak.. ja buda tebou od nej utecu uz jen pro opakovane nevery 
i kdyz odejdes tak vase dite otce mit bude akorat spolu nebudu kazdy den.. ublzujes sama sobe.. a jak pises jaky je manzel a jaky milenec tak se neni o cem bavit.. hlavne kdyz pritel po tobe dlouha leta touzil…
je ale jen na tobe jak sa rozhodnes kazdopadne verim ze udelas dobre 
ale takoveto manzelstvi je jen a jen zle pro tebe… manzelovi je asi jedno co citis ty…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 11:45
Mám pocit, že už jsi stejně rozhodnutá a fandím ti. Žij život tak, abys byla šťastná, žiješ jen jednou. S tvým manželem bych po druhý nevěře už ani nepromluvila být tebou, takže za mě jasně přítel. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.11 11:51
Míša8808 píše:
Mám pocit, že už jsi stejně rozhodnutá
Sama cítím, a zdá se, že jsem rozhodnutá, ale už se opakuji, že ten letitý zvyk je šílená věc a nerozhoduji sama za sebe. Ovšem léta letí a dceři bude 11.
Nechci je stále dělat kompromisy ve vztahu sama a poslouchat jen výmluvy a omluvy…
- Citovat
- Upravit
20.6.11 11:54
Anonymní píše:terinka4444 píše:Tvůj názor se mi líbí a děkuji za něj. Jan najít sílu a tu „košili“ sundat
Já absolutně odsuzuji nevěru, beru to jako velký podraz a důvěra by byla v tahu. Oukd každého čtvrt roku přijdeš na něvěru s tou samou ženou, nemám pro tvého manžela slov. Není to člověk, co potřebuje volnost, je to sobec první kategorie, co si potřebuje jinde šoupnout a ještě se diví, že mu zavoláš. promiň mi to, na mě typ tvého manžela působí jako červený hadr na býka, byl takový můj táta. tak tady je popis z pohledu dítěte, na první nevěru jsem mu přišla, když mi bylo 10let, načapala jsem je s mojí milovanou tetou-máminou nejlepší kamarádkou-u nás doma, když byla máma na noční. Nakonec se stejně rozvedli, když mi bylo přes dvacet a co mi to dalo do života? Nevážím si vlastního táty, je to pro mne ubožák, přestože jako táta byl skvělý, strach o mámu, kterou to nakonec zničilo, protože nevěřím, že tě to nechává absolutně chladnou, máma se snažila za každou cenu zachránit vztah, on už si jí pak ani nevážil, jednal s ní jak s hadrem, on byl někdo, kdo si může vše dovolit a máma tak nějak držet pusu a krok, k tomu dospěješ, dál nedůvěra v chlapy jako takové, můj manžel je skoro světec, vím, že by nikdy nezahnul, nikdy mi ani nedal jedinou záminku si něco myslet, jsme spolu 21 let, od mých 15-ti, nikam nejezdí sám, vždy se mnou, práci má z domu, já se rozhodnu, že si jedu k moři, on pracovně nemůže, tak mi koupí zájezd, doveze mě na letiště, je šťastný,že si užiju a já tam tak u toho moře sedím a přemýšlím, co asi doma dělá. Tak tohle mi dal život s něvěrným tátou, který byl jinak skvělý otec. Pominu-li, že tě jednou zničí, dcera si nevezme dobrý vzor. Moje rada po dlouhém rozepisování, buď s přítelem, kopni sobce do zadnice a žij si šťastný život, i dcera to jednou pochopí a ocení. kéž by se moje máma rozvedla už když mi bylo deset let.
suhlaim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 12:46
Anonymní píše:
Nechci je stále dělat kompromisy ve vztahu sama a poslouchat jen výmluvy a omluvy…
Jako bych slyšela sama sebe 
U nás sice nejde o manželovy nevěry, ale výmluvy a omluvy slýchávám taky hodně často a taky mám často pocit, že už …uuuuuuuž pohár přetéká
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 13:59
Pokud jsi byla X let schopná žít s nevěrným manželem, tak těžko se můžeš tvářit, že si s ním žila z lásky..Jedině ze zvyku a jen kvůli lásce mezi ním a jeho dcerou..
Na té se nic nemění a střídavá péče je ideální..
Neříkám, že nynější partner je o 100% lepší nebo že vám to až do smrti bude klapat, ale tohle rozhodně neklapalo, tak proč to nezkusit jinde..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.12 11:05
Milé dámy, je to téměř rok, co jsem založila toto téma. Znovu jsem ho vyhledala, abych ho uzavřela, ale jak se zdá, tak ještě chvilku zůstane otevřené…
S manželem tedy žijeme nadále odděleně, probíhá rozvodové řízení, na všem jsme se relativně dobře dohodli a dcera se k tomu postavila rovněž velmi dobře a „sportovně“.
Nicméně i když je přítel stále ten pozorný a ohleduplný muž, začal se chovat jako můj majitel a celkem často projevovat jako pán tvorstva a rádoby vůdce smečky 
. To, co ze začátku respektoval a považoval za originalitu mé osobnosti, dnes mu vadí, snaží se mě převychovat a při hádce dokáže být pěkně škodolibý.
Kdyby jste si některá chtěla na tohle téma popovídat, budu ráda. Jinak to budu tedy brát jako informaci pro ty z vás, které jste se mě tu snažili před rokem podpořit.
- Citovat
- Upravit
cher
17.6.12 11:42
Minulou diskuzi jsem nečetla, přelítla jsem úvodní příspěvek, no manžel evidentně nebyl ten pravý. Jestli je ten pravý přítel, asi ukáže čas, nicméně se tady potvrdilo to, že zpočátku je vše krásné a pak lezou na povrch chyby. To by mělo být varováním pro ty, které tu řeší nudu v partnerství a že se zamilovaly bokem, zda mají odejít.. U tebe to bylo jiné, s nevěrníkem bych taky nežila. Škoda, že se přítel začal projevovat takhle, pořád je ale váš vztah ještě myslím zachranitelný. Zkus mu říct, co ti vadí a že se nehodláš měnit k jeho obrazu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.6.12 12:00
@sieta.m píše:
Minulou diskuzi jsem nečetla, přelítla jsem úvodní příspěvek, no manžel evidentně nebyl ten pravý. Jestli je ten pravý přítel, asi ukáže čas, nicméně se tady potvrdilo to, že zpočátku je vše krásné a pak lezou na povrch chyby. To by mělo být varováním pro ty, které tu řeší nudu v partnerství a že se zamilovaly bokem, zda mají odejít.. U tebe to bylo jiné, s nevěrníkem bych taky nežila. Škoda, že se přítel začal projevovat takhle, pořád je ale váš vztah ještě myslím zachranitelný. Zkus mu říct, co ti vadí a že se nehodláš měnit k jeho obrazu.
Jenže to už tady bylo právě několikrát, že jsem mu říkala, aby mě bral takovou jaká jsem a ne takovou jakou by mě chtěl mít.
Z manželství jsem si odnesla některé fóbie, při jejichž znovuprožití mám pak pocit úzkosti, stáhne se mi žaludek a je mi na zvracení. Přítel o tom ví, ale mrzí mě a bolí, že a těmito citlivými informacemi dál pracuje a v poslední době spíše zneužije k tomu, aby mě vytrestal při nějaké naší hádce. Pak to má za následek tichou domácnost, já se uzavřu do sebe a méně se mu svěřuji, protože chci zabránit, aby toho opět nezneužil. Tohle je pak podle jeho slov to, že doufá, že se příště z toho poučím a doufá, že mě převychová k obrazu svému.
Jenže má to zcela opačný efekt a čím dál víc se mi odcizuje.
Přitom mi každou chvilku řekne, že se bojí, abych si nenašla někoho jiného apod., ale vzápětí když se pohádáme je on ten první, kdo se mě ptá: „Tak mám se odstěhovat?“ Vzhledem k hádce a situaci většinou odpovím, že musí vědět sám, jestli se chce odstěhovat, já ho nevyhazuju, ale nemíním to poslouchat po každé hádce!
A tak to zas mlčky přejdeme… 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.6.12 12:08
Ahoj zakladatelko, děkuji za toto téma i zpětnou reakci po roce..řeším podobný problém. Snad mi také někdo poradí, podpoří?..
Jsme s manželem „rozejiti“ 3 měsíce..v podstatě od začátku vztahu byly problémy, nemiluji ho, nepřitahuje mne, ale je hodný, peníze vydělá a zabezpečí nás, bere nás na výlety atd. Nikdy mi nic neodepřel, má rád naši 2 letou dceru, koupil kvůli nám byt, který kompletně zrekonstruoval..Často jsme se hádali, já kvůli asi běžným maličkostem(nečistí si zuby, neuklidí plenku, nepřichystá to a to..)on kvůli tomu, že ho nevezmu za ruku, nechci s ním spát..
Dohodli jsme se tedy, že půjdeme od sebe, potkala jsem hned na to někoho jiného, láska jako z čistého nebe..je milý, pozorný, můžu upřímně říct, že ho velmi miluji a on mne také, ale na rovinu, nemá auto, bydlení, celé dny je v práci a z vydělaných peněz platí alimetny na 3 děti a podnájem.
Je mi z toho strašně smutno, že musím soudit protějšek podle těhle kritérií, ale chci zabazpečit v první řadě svou dceru. Nyní s ní žiju u rodičů-děs, běs. Mám tedy volit mezi dobrým životem s člověkem, kterého nemiluji, nic k němu necítím a pracovat na tom, aby se to zlepšilo, nebo mám zůstat se svou novou láskou? Chjo.. 
- Citovat
- Upravit
cher
17.6.12 12:24
@Anonymní píše:
Ahoj zakladatelko, děkuji za toto téma i zpětnou reakci po roce..řeším podobný problém. Snad mi také někdo poradí, podpoří?..
Jsme s manželem „rozejiti“ 3 měsíce..v podstatě od začátku vztahu byly problémy, nemiluji ho, nepřitahuje mne, ale je hodný, peníze vydělá a zabezpečí nás, bere nás na výlety atd. Nikdy mi nic neodepřel, má rád naši 2 letou dceru, koupil kvůli nám byt, který kompletně zrekonstruoval..Často jsme se hádali, já kvůli asi běžným maličkostem(nečistí si zuby, neuklidí plenku, nepřichystá to a to..)on kvůli tomu, že ho nevezmu za ruku, nechci s ním spát..
Dohodli jsme se tedy, že půjdeme od sebe, potkala jsem hned na to někoho jiného, láska jako z čistého nebe..je milý, pozorný, můžu upřímně říct, že ho velmi miluji a on mne také, ale na rovinu, nemá auto, bydlení, celé dny je v práci a z vydělaných peněz platí alimetny na 3 děti a podnájem.
Je mi z toho strašně smutno, že musím soudit protějšek podle těhle kritérií, ale chci zabazpečit v první řadě svou dceru. Nyní s ní žiju u rodičů-děs, běs. Mám tedy volit mezi dobrým životem s člověkem, kterého nemiluji, nic k němu necítím a pracovat na tom, aby se to zlepšilo, nebo mám zůstat se svou novou láskou? Chjo..
tady je mi líto tvého manžela, nevím, proč sis s ním něco začínala, když jsi ho od začátku nemilovala, upřela jsi mu možnost vybudovat si život s někým, kdo si to zaslouží. Žít s člověkem, který mě nemiluje, musí být ubíjející. Ani nevím, co poradit, ale řeknu ti jedno- většinou i velkou lásku ubijou existenční problémy, alimenty na tři děti vážně nejsou maličkost.
- Citovat
- Upravit
cher
17.6.12 12:25
@Anonymní píše:
Jenže to už tady bylo právě několikrát, že jsem mu říkala, aby mě bral takovou jaká jsem a ne takovou jakou by mě chtěl mít.
Z manželství jsem si odnesla některé fóbie, při jejichž znovuprožití mám pak pocit úzkosti, stáhne se mi žaludek a je mi na zvracení. Přítel o tom ví, ale mrzí mě a bolí, že a těmito citlivými informacemi dál pracuje a v poslední době spíše zneužije k tomu, aby mě vytrestal při nějaké naší hádce. Pak to má za následek tichou domácnost, já se uzavřu do sebe a méně se mu svěřuji, protože chci zabránit, aby toho opět nezneužil. Tohle je pak podle jeho slov to, že doufá, že se příště z toho poučím a doufá, že mě převychová k obrazu svému.
Jenže má to zcela opačný efekt a čím dál víc se mi odcizuje.
Přitom mi každou chvilku řekne, že se bojí, abych si nenašla někoho jiného apod., ale vzápětí když se pohádáme je on ten první, kdo se mě ptá: „Tak mám se odstěhovat?“ Vzhledem k hádce a situaci většinou odpovím, že musí vědět sám, jestli se chce odstěhovat, já ho nevyhazuju, ale nemíním to poslouchat po každé hádce!
A tak to zas mlčky přejdeme…
Hm, to není dobré, že dokáže zneužít toho, s čím se mu svěříš…to nevím, jestli jde nějak zachránit…možná poradnou
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.6.12 12:29
Jsme s manželem „rozejiti“ 3 měsíce..
Ahoj. Moje první myšlenka byla, že bych ve tvém případě zůstala s manželem, protože ať chceme nebo nechceme, zabezpečit dítě je priorita. Kdyby nebyl můj manžel proutník a ze zodpovědného by se nestal nezodpovědným, zůstala bych s ním a to jsme si v intimním životě také příliš nerozuměli a ten, kdo by měl důvod vyhledávat sex jsem byla já. No dopadlo to tak, jak to dopadnout asi mělo a s mým přítelem prožívala neopakovatelné chvíle. Jenže i to pominulo a tak je sice stále milování nádherné, ale vztah začíná mít trhlinky a já začínám přicházet na to, že ta naše vzájemná chemie a kouzlo zamilovanosti mi vlastně pomohlo odprostit se od manžela. Nyní se snažíme lepit vztah, jak se dá, ale není to ono. Takže já na tvém místě bych tak horlivá kvůli touze po krásném milování už nebyla.
Pokus se tedy alespoň zjistit, proč jeho vztah ztroskotal, to také mnohé napoví a já jsem se sama také přesvědčila, že to začne skřípat v novém vztahu ze stejných důvodů. Sama ale teď také vím, jak silný magnetický účinek má ve vztahu nádherné milování ke všemu s chemií
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
