Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželská krize - proč jste zabojovali a zůstali ve vztahu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.4.17 14:40
@AdelkaMala je vidět, ze jsi zřejmě zadnou opravdu mou krizi nikdy neměla. Kdyby to šlo takto ideálně, nebyla by to krize.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.17 14:58
@Catmum píše:
@AdelkaMala je vidět, ze jsi zřejmě zadnou opravdu mou krizi nikdy neměla. Kdyby to šlo takto ideálně, nebyla by to krize.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.4.17 16:54
Ahoj, prošli jsme si velmi podobným průběhem, krize trvala cca rok. Co mi pomohlo? Asi vědomí toho, že partnerské krize jsou normální součást vztahu. Když se takovou krizi podaří zvládnout, může vztah paradoxně o to víc upevnit a posunout. Samozřejmě může nastat i druhá varianta - vztah prostě nevydrží.
Taky jsem přemýšlela, že to vzdám. Probíhalo to podobně jako u Vás - neustále hádky, když ne hádky, tak napětí, které bylo snad ještě horší než ty hádky, do toho manželovy pasivně agresivní poznámky. Sex mi nechyběl, měla jsem pocit, že v něm ztrácím oporu. Chtěla jsem si o tom promluvit, ale manžel se bránil, tvrdil, že žádný problém nemá. Do toho jsem se začla léčit s depresemi - chlap byl spíš podrážděný než že bych v něm cítila oporu..
Pomohly mi (nám) dvě věci - moje terapie, na kterou jsem začla docházet během léčby a kniha „Princip stínu“. Je to trošku jiný pohled na komunikací mezi partnery i na vlastní já. Díky téhle knize se mi povedlo navázat s mužem „spojení“ aotevřeně si promluvit- konečně jsem byli schopní hledat konstruktivní řešení. Je mi jasné, že toto je věc, která pomohla nám, nejde o žádný univerzální návod, ale za zkoušku to třeba stojí…?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
19.4.17 19:24
Měli jsme taky krizi, dost vážnou… mě vadilo úplně všechno, nechtěla jsem s ním být, spát s ním, byla jsem jinde než s ním. Vyhledávala jsem jiná místa, kamarády a s nimi jsem trávila čas. Začalo to defektem z práce, kdy jsme oba byli spolu non stop denně, žádný osobní prostor, odpočinek, nic.. Vážně mi z toho hrabalo, nemluvili jsem spolu ani o tom. Došlo to až k aférce z mojí strany. Nicméně, krize to byla po 6ti letech, rozešli jsme se asi na týden, odjela jsem ke kamarádce, přemýšlela a řekla si, že začínat znovu nechci a nebudu opouštět někoho, koho miluju a bez koho nedokážu být.
Nastoupil do nové práce, plánujeme a je vše jak má být. Doporučuji aby si každý zachoval osobní prostor, klid, zároveň s tím druhým ten čas trávil rozumně a aby si partneři navzájem věřili. A co pokládám za nejdůležitější…komunikace, bez ní pohřbíváte váš vztah. 
Přeji hodně sil…
- Citovat
- Upravit
3.3.18 18:27
@anonymne píše:
zakladatelko,
moje krize trvala vic nez rok a bylo to hrozne-pro mne. Muj manzel taky odmital pripustit ze je problem, rikal ze mu je lito ze nejsem spokojena, ale ze s tim nemuze nic delat
Nicmene ja vedela ze pres to vsechno s nim byt chci- vazila a vazim si jeho nazoru (i kdyz se neshodneme), toho ze pracuje, ze je zodpovedny, ze ma dobry vztah k detem, ze je s nim legrace,ze je to poctivy clovek, ze se mi snazil doprat mi hodne casu pro sebe…akorat empaticky extra nebyl a neni (takoveho jsem si ho ale brala, a vedela jsem to )a jeho podpora byla spis prakticka nez nejake drzeni za ruku, nebo poklepavani po rameni
Zacala jsem teda zmenu od sebe: prestala jsem se soustredit na to co mi nedava, a zacala jsem se soustredit na to co mi doprat muze: neocekavala jsem pochopeni, povidani, ale zase jsem vyuzila toho ze mi doprava cas pro mne, ze nezarli a ja muzu chodit kam chci, ze ma fantazii v posteli, odpocivala jsem, cerpala jsem ze svych konicku. Jak jsem prestala od nej ocekavat „nemozne“ tak jsem nebyla tak podrazdena, a postupne u nas prestala atmosfera houstnout, a byli jsme spolu schopni civilizovane mluvit, a postupne jsme se zblizovali.
On nikdy moc neuznal ze by na to mel nejaky podil, ale to mi ted nejak moc uz nevadi. Vazim si toho, ze jsem to ustala, hold vztah je i o praci a tezkych obdobich a nekdy to holt clovek tahne sam. Beru to tak, ze ted jsem to tahla ja, a urcite pak nekdy v budoucnu bude obdobi, kdy bude vic investovat do vztahu on.
Ja jsem byla rozhodnuta ze pokud se to nezacne zlepsovat ze zajdu (klidne i sama ) do manzelske poradny. Podle mne stoji za to bojovat, zvlast pokud je to manzel tvych deti, pokud jste se kdysi meli radi, vazili si jeden druheho, repsektvali se, pokud je ten druhy dobry clovek akorat je problem v komunikaci…
PS: doslo i k hadkam pred detmi, na co vubec neni hrdy ani jeden z nas. vzdy jsme se ale snazili byt k sobe u toho slusni a detem jsme rekli ze to jsou takove dospelacke veci, ze se ted hadame tak jako nekdy oni se dohaduji o hracku, ze je vyresime, a to bude v pohode. ze se mame radi, ale ze i lidi co se maji radi, se obcas hadaji. neni to idealne ale pokud je to v slusnosti tak deti alespon vidi, ze veci se daji resit a ze nemusi prestat byt po jedne hadce kamaradi
Duvodu je hodne.
Tady ti mozna hodne lidi napise, ze by odesli, ze si muzes najit jineho coz je urcite pravda. Dulezite ale je co pro tebe znamena manzelstvi a rodina, zda je to car papiru, neco co muzes vytvorit s kymkoliv jinym, nebo zda je to neco co stoji za trapeni a praci. Zivot je dlouhy, mozna mate pred sebou jeste 30 spolecnych let, a mozna ted bude jeste rok tezky ale dalsich 29 muze byt krasnych. A pokud ne, budes vedet ze si zabojovala. Drzim ti palce!
Anonymni ABC
Nejlepší odpověď. V manželství nejsem ale tohle mi hodně dalo. Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
