Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Čas, co je v práci se nepočítá. Ale jeho volný čas by měl napůl podělit mezi děti a své zájmy. Argumentovala bych, že mám také zájmy a chci se taky třeba projet na kole, tak by se měl podílet, jak mu to práce dovolí.
Zapojila bych babičky a dědečky a jela s ním na to kolo třeba, musí to být ubíjející být pořád s dětmi, i pro váš vztah.
@PaníBovaryová píše: Čas, co je v práci se nepočítá. Ale jeho volný čas by měl napůl podělit mezi děti a své zájmy. Argumentovala bych, že mám také zájmy a chci se taky třeba projet na kole, tak by se měl podílet, jak mu to práce dovolí.
Zapojila bych babičky a dědečky a jela s ním na to kolo třeba, musí to být ubíjející být pořád s dětmi, i pro váš vztah.
Bohužel nemáme vůbec žádné babičky ani dědečky.
Jet s ním ani nejde, on jezdí strašně moc rychle a daleko.
Ale za svobodna jsme spolu jezdili…
@Anonymní Kolik je mu roků?
Vypadá to, že možná strašně chtěl dítě, ale představoval si to jako Hurvínek válku.
Tak to je celkem na nic, manželé by měli být i sami bez dětí. ASi budete muset investovat do hlídání nebo sehnat jiné příbuzné.
TO mi přijde zvláštní. Často se setkávám s tím, že se muž nechce starat o kojence. U nás to bylo taky tak. Postaral se o něj jedině z donucení. Ale od roka a půl tráví téměř volný čas s dítětem. Přitom koníčků, zvllášť sportu, má hodně. CO jde, bere kluka sebou (kolo, běžky do vozíčku), zbytek chodí převážně když dítě spí. Sám od sebe, dobrovolně.
Já bych mu tak měsíc nic neříkala, jen bych si psala čas, co strávil s dětmi a čas, co strávil nějakými svými koníčky.
Udělej si třeba tabulku ve wordu a každý den tam tyto věci sepiš. Pak na konci udělej souhrn hodin a celé mu to dej přečíst.
Pokud je jen ten, co si to neuvědomuje, chytne se za nos.
Pokud si je toho vědom a jen dělá, že to nechápe, asi s ním nehneš.
Když to uzná, měj připraveno i konkrétně to, co bys od něj chtěla. Ale hodně konkrétně, trav s námi více času nemusí zabrat. Vymysli si, kolik toho času má trávit s vámi, kolik času by mohl trávit svými individuálními koníčky, aby to pro tebe bylo přijatelné.
Klidně se ho i zeptej, jestli ví o nějakém koníčku, který by mohl provozovat s dětmi a bavil by ho.
Snad to bude fungovat, jestli ho to nebaví a má v hlavě zakódováno, že je od chlapa dostatečné, že děti splodí a živí, tak to bude těžké.
Ale výčitkami to asi nespravíš, v člověku to vzbouzí tendenci bránit se, i kdyby si náhodou myslel, že máš pravdu.
Prostě sobec. Obrana? být taky trochu sobec, když nic jiného nepomáhá. Takže jak bude mít volno, oznámit mu jdu si zajezdit já nebo jdu ke kamarádce na kafe a starej se o své syny teď i ty jsi taky jejich otec
jednoduché napsat vím, ale ono to tak prostě je a když si ani toto žena neumí vybojovat pak je něco špatně na celém vztahu a trpí tím právě i ty děti
@PaníBovaryová píše: @Anonymní Kolik je mu roků?
Vypadá to, že možná strašně chtěl dítě, ale představoval si to jako Hurvínek válku.
Tak to je celkem na nic, manželé by měli být i sami bez dětí. ASi budete muset investovat do hlídání nebo sehnat jiné příbuzné.
Je mu 42. Jsem na rodičovský a on do chůvy investovat nechce…
@Alpaka píše:
TO mi přijde zvláštní. Často se setkávám s tím, že se muž nechce starat o kojence. U nás to bylo taky tak. Postaral se o něj jedině z donucení. Ale od roka a půl tráví téměř volný čas s dítětem. Přitom koníčků, zvllášť sportu, má hodně. CO jde, bere kluka sebou (kolo, běžky do vozíčku), zbytek chodí převážně když dítě spí. Sám od sebe, dobrovolně.
Závidím… Já když vidím rodinku na kole, třeba i s miminkem ve vozíčku, tak je mi do breku… Když jsme spolu chodili, čekala jsem něco podobného i u nás. Bohužel realita je úplně jiná…
Je zvyklý na své pohodlí, koníčky, image, je to sobec. Normálně bych mu večer řekla, ulož děti, já jedu na angličtinu, čau.
@PaníBovaryová píše:
Je zvyklý na své pohodlí, koníčky, image, je to sobec. Normálně bych mu večer řekla, ulož děti, já jedu na angličtinu, čau.
tak tak přesně
chtěl děti? tak ať se taky stará
@elena85 píše:
Prostě sobec. Obrana? být taky trochu sobec, když nic jiného nepomáhá. Takže jak bude mít volno, oznámit mu jdu si zajezdit já nebo jdu ke kamarádce na kafe a starej se o své syny teď i ty jsi taky jejich otecjednoduché napsat vím, ale ono to tak prostě je a když si ani toto žena neumí vybojovat pak je něco špatně na celém vztahu a trpí tím právě i ty děti
Já si čas pro sebe vybojuju. Večer, když je doma nebo vyjímečně o víkendu. Jenže to je s dětma chvíli, pak jdou spát. A to jim stejně pustí pohádku.
Chodím s kamarádkou na vínečko, do divadla, na muzikály… Ale je mi líto dětí, že s nimi táta nechce být, hlavně toho staršího předškoláka.
@elena85 píše:
tak tak přesněchtěl děti? tak ať se taky stará
@elena85 píše:
tak tak přesněchtěl děti? tak ať se taky stará
Děti chtěl, alespoň to před svatbou tvrdil. Po svatbě se postupně začal měnit… a nic na něj neplatí. Má neskutečný výmluvy. Dokonce kvůli svému volnému času je schopen vyvolat hádku, aby se mohl urazit a odejít si… A vinu svaluje na mě. Je to děs. Proto mě zajímá, jak to funguje jinde…
Tak to je pak těžký no. Je to fakt sobec a nemá k dětem až tak vztah. A snažili jste se o tom v klidu bez výčitek mluvit? Jakože se ho zeptat proč jim pustí tu pohádku, proč si s nimi prostě nepohraje nebo proč je nezačne učit na tom kole atd?
@elena85 píše:
Tak to je pak těžký no. Je to fakt sobec a nemá k dětem až tak vztah. A snažili jste se o tom v klidu bez výčitek mluvit? Jakože se ho zeptat proč jim pustí tu pohádku, proč si s nimi prostě nepohraje nebo proč je nezačne učit na tom kole atd?
Jo jo, zkoušela jsem to. Jenže on hned na mě začne útočit, řvát, vymlouvat se na milion věcí… přichází s nefér argumentama. A přitom doma nedělá nic.
Máš pravdu, to je těžký.
Chci se zeptat, jak je to u vás. My se věčně hádáme kvůli jeho volnému času. Manžel chodí do práce, večer má na děti (2 předškoláky) čas max. hodinu, ale často ani to ne. Chce odpočívat. Ani jednou kluky nevykoupal, ani jednou jim před spaním nepřečetl pohádku. Když je venku hezky, je schopný z práce přijít dřív a jet se projet na kole. Ale kluka s sebou nikdy nevezme. Samozřejmě mu to vyčítám.
Po týdnu přijde víkend a to často jede na chalupu něco „dělat“. Když je teplo, jedu na chalupu s dětma také.
Když je manžel o víkendu doma, celý den je někde na kole. Je schopný jezdit i když je zima.
Chci, aby trávil víc času s dětma, protože jsem s nima pouze jen já. Ale pro něj je to ztráta času. Hádáme se kvůli tomu a já jsem ta semetrika. Tím trpí náš vztah. Strašně moc mě to mrzí, protože on po dětech toužil a nemohl je mít. A když je má, skoro ho nezajímají. Starší syn se ho často prosí, aby si s ním hrál.